Co se děje ve světě Linuxu a open source
Maemo a Moblin se spojují v MeeGo
Velmi zajímavou zprávu oznámily společnosti Intel a Nokia. Rozhodly se totiž, že budou ve vývoji linuxové mobilní platformy nadále spolupracovat a jejich projekty Maemo a Moblin se spojí do jednoho, který ponese název MeeGo.
Maemo je mobilní platforma z dílny finské společnosti Nokia. První verze vyšla již před více než čtyřmi lety a Maemo OS byl instalován výhradně na komunikátory Nokia. Posledním ze série těchto komunikátorů byla Nokia N900, která vyšla minulý rok. Maemo bylo původně postaveno (a aktuální verze stále je) na GTK, ale poté, co Nokia odkoupila společnost Trolltech, bylo rozhodnuto, že Maemo 6 bude postaveno již na knihovně Qt.
Vývoj platformy Moblin začal v laboratořích společnosti Intel roce 2007 a jejím cílem bylo nabídnout operační systém pro počítače osazené procesorem Intel Atom. Moblin nabízí velmi inovativní rozhraní, které je založeno na knihovnách GTK a Clutter. V poslední době toto prostředí převzalo i mnoho ostatních distribucí.
Spojení obou platforem bylo docela překvapením, protože každá používá rozdílné technologie. Maemo Qt a balíčkovací systém APT, který je známý z Debianu, a Moblin GTK a balíčkovací systém RPM, který je původně z dílny Red Hatu. Obě strany ale uvádějí, že společnými silami se jim podaří vytvořit silnou mobilní platformu, která bude snadněji odolávat ostré konkurenci. Společné řešení by mělo využívat RPM a ač plno zpráv tvrdí, že MeeGo bude používat jen Qt, oficiálně podporovány budou i GTK a Clutter. Platforma by také měla být otevřena komukoliv a neomezovat se pouze na zařízení Intelu a Nokie.
Společné vyjádření představitelů Intelu a Nokie
WebmasterPro: OpenOffice.org má v ČR 22 %
Minule jsem přinesl informace o tom, že německý magazín WebmasterPro přišel se statistikou, podle které má open source kancelářský balík v Německu podíl 21 %. Tato informace vyvolala takovou vlnu zájmu, že se autoři rozhodli zveřejnit i výsledky pro ostatní země. Zajímavých výsledků se dočkala Česká republika, která se společně s Polskem umístila úplně na špici. Podle této statistiky má u nás OpenOffice.org podíl 22 % a MS Office 76 %. Ostatní kancelářské balíky zaznamenaly mizivé podíly. Zajímavostí také je, že na prvních třinácti místech se umístily evropské státy.
Google věnoval Wikipedii 2 miliony dolarů
Wikipedia patří k jedněm z nejúspěšnějších projektů na Internetu. Zachovává si však svůj nekomerční charakter a odmítá jakoukoliv reklamu. Z tohoto důvodu je životně závislá na darech. Proto se na Wikipedii pravidelně objevují výzvy, aby uživatelé přispěli na chod Wikimedia Foundation, která se stará o chod Wikipedie a přidružených projektů. Nejen z drobných příspěvků uživatelů je Wikipedie živa, občas přispějí většími částkami i společnosti. Tentokráte to je Google, který oznámil, že na chod Wikipedie přispěje dvěma miliony dolarů. Organizaci to výrazně pomohlo. Původně plánovala příjmy ve výši 8 milionů dolarů, ale nakonec bude hospodařit s rozpočtem 9,4 milionů.
Oracle končí s podporou přístupnosti
Když Oracle obhajoval akvizici společnosti Sun Microsystems, dušovali se jeho představitelné, že nebudou open source projekty, na kterých se Sun podílel, utlumovat. Realita však není pro open source tak pozitivní. Na začátku února totiž propustil dva vývojáře z týmu Accessibility Program Office, který dříve patřil pod Sun. Oba byli nejdůležitějšími vývojáři programů pro přístupnost v GNOME. Jeden z nich byl dokonce vedoucím projektu a projekt tím ztratil de facto jediné dva placené vývojáře. Jedinou organizací, která tak nyní významněji podporuje přístupnost v GNOME, je Mozilla Foundation, která před nedávném věnovala na její vývoj 10 tisíc dolarů. Celý projekt se nachází ve svízelné situaci a oblast, ve které se GNOME v rámci open source projektů pohybuje na špičce, pravděpodobně čeká v podzimním GNOME 3 patrná regrese. Jeden z propuštěných vývojářů napsal do poštovní konference vývojářů GNOME návrh, jak se s touto situací poprat. Všichni vývojáři by prý měli psát programy s ohledem na přístupnost, stejně jako je píšou s ohledem na lokalizaci do různých jazyků. Náklady na vývoj nástrojů pro přístupnost by tak výrazně poklesly.
Celý případ také přináší otázku, jak moc to Oracle myslí s open source softwarem vážně. Jestli opravdu nebude pomalu a potichu utlumovat aktivity v open source, které mu nenesou jednoznačný profit. Sun byl totiž známý tím, že investoval a podporoval i projekty, které pro něj neměly krátkodobě jednoznačný přínos.
Švédská Pirátská strana podkopává svobodný software
Zakladatel hnutí svobodného softwaru Richard M. Stallman, který je znám dosti neústupnými názory na svobodu v oblasti softwaru, napsal úvahu, která se věnuje snahám švédské Pirátské strany. Její snahy jsou známé, ostatně i u nás již funguje její obdoba. Jedním z cílů je omezení autorského zákona. Pirátská strana prosazuje, aby byl autorský zákon omezen na pět let. Po této době by byla veškerá díla uvolněna pro veřejnost pod public domain. Ač Stallman přiznává, že tyto snahy podporuje, výsledkem by bylo paradoxně poškození svobodného softwaru. Veškerý software, chráněný copyleftovými licencemi, jako je např. GLP, by totiž byl po pěti letech k dispozici vývojářům proprietárního softwaru. Naopak vývojáři svobodného softwaru by nedostali z proprietárního softwaru nic.
Jeho zdrojové kódy totiž nejsou zpravidla k dispozici a uvolnění programu pod public domain by autory nijak nezavazovalo je uvolnit. Navíc práva proprietárního softwaru jsou upravena kromě autorského zákona také EULA. Podle Stallmana hrozí také, že by autoři do programů umísťovali časové bomby, které by programy znefunkčnily po pěti letech tak, aby byly nepoužitelné.
Jaké je podle Stallmana řešení? Návrh by podpořil, pokud by bylo zaručeno, že pod public domain budou kromě GLP kódu uvolněny i zdrojové kódy proprietárního softwaru. Prakticky by to řešil tak, že by autoři proprietárního softwaru dávali svůj kód do úschovny, z které by byl po pěti letech uvolněn veřejnosti.
Adobe se přidává k LiMo
Vypadalo to, že je LiMo hlavním linuxových kandidátem na zánik při konsolidaci na trhu s mobilními systémy, ale nevzdává se tak snadno. Média jsou sice plná Androidu, ale na platformě LiMo se i nadále tvrdě pracuje, stojí za ní celá řada významných výrobců mobilních zařízení a nachází se na několika desítkách mobilů. Nejnovější zprávou je, že do organizace, spravující LiMo, vstoupila společnost Adobe. Cílem by nemělo být nějaké rozsáhlé aktivní zapojení do vývoje, ale spíše zajištění, aby na platformě LiMo fungovaly produkty Adobe. Oznámena byla podpora pro Flash, která by mohla být zajímavou konkurenční výhodou vzhledem k tomu, že ji mnoho významných protivníků na trhu nemá.
K Facebooku se dá připojit přes Jabber
Potvrdila se informace, o které se šuškalo už nějakou dobu, tedy, že Facebook využívá pro svůj chat protokol XMPP, který je známý z IM sítě Jabber. Vývojáři oznámili, že Facebook svůj Jabber server otevírá pro různé klienty. Nyní se lze tedy připojit k chatu na Facebooku z kteréhokoliv klienta, který podporuje Jabber/XMPP. Zatím to však neznamená, že by se Facebook choval jako standardní Jabber server, protože nekomunikuje s ostatními Jabber servery a podporuje pouze základní funkce. Oproti řešením, která se připojovala do Facebooku přes webové API, je však připojování přes protokol XMPP mnohem stabilnější.
Facebook chat v Pidginu přes protokol XMPP
Pro protokol XMPP to také znamená, že se stal možná nejpoužívanějším IM protokolem na světě (mimo Čínu), protože jen Facebook mu přinesl téměř 400 milionů uživatelů. Dosud nejpopulárnější službou, využívající tento protokol, byl Gtalk/Gmail, který má odhadem 40 milionů uživatelů.
Více se můžete dočíst v článku Připojení na Facebook chat přes Jabber.
Novinky ze světa softwaru
OpenOffice.org 3.2
Po zhruba devítiměsíční práci se dočkal nejpopulárnější open source kancelářský balík dalšího vydání. Hlavní novinkou verze 3.2 je podstatně rychlejší start. Pomalé spouštění bylo jednou z největších výtek, které na OpenOffice.org mířily. Podle měření vývojářů se studený start Writeru a Calcu zrychlil o 46 %. Byla zlepšena podpora formátu ODF. Jelikož již nyní OpenOffice.org vyžaduje vlastnosti ze specifikace ODF 1.2, která však ještě není schválena jako ISO standard, je uživatel upozorněn, pokud se do dokumentu ukládá vlastnost, která je z verze 1.2. Podpora pro MediaWiki byla vyčleněna z Writeru do samostatného rozšíření.
V Calcu nyní můžete při vybírání okrajů vybrat více možností. Bylo vylepšeno automatické doplňování, řazení a manipulace se spojenými buňkami. Rozšířeny byly některé statistické funkce. Nedostatkem, který se Calcu vytýkal snad nejvíce, je slabší práce s grafy. V nové verzi byla zlepšena uživatelská přívětivost průvodce vytvářením grafu a přibyly nové typy grafů. Impress a Draw mají nové poznámky pro podporu spolupráce. Kompletní seznam novinek naleznete na stránkách projektu.
Gnumeric 1.10
Ne každému vyhovuje OpenOffice.org. Především na starších počítačích může být jeho provoz docela těžkopádný. V těchto případech je dobré dát šanci dalším kancelářským aplikacím. Mezi ně patří i Gnumeric, který je tabulkovým procesorem v GNOME Office. Vyznačuje se především nízkými nároky na systémové zdroje. V nové verzi odstraňuje omezení velikosti tabulky, která již může být větší než 256 x 65536. Byla vylepšena část s grafy. Výrazně se zlepšila podpora formátu ODF. Zdokonalena byla také kompatibilita s Microsoft Excel. Přibylo velké množství funkcí a byla vylepšena jejich rychlost. Rozsáhlé tabulky v nové verzi zabírají mnohem méně paměti.
Gnumeric 1.10
Na stránkách projektu jsou k dispozici zdrojové kódy. Nová verze bude dostupná v budoucích vydáních distribucí a existuje také verze pro Windows, i když ta stále vychází z verze 1.9.16.
Novinky ze světa distribucí
PC-BSD 8.0 Hubble Edition
Po půl roce vývoje byla uvolněna další verze PC-BSD. Tento systém je založený na známém FreeBSD, oproti němu se však zaměřuje na desktopového uživatele a snaží se tak o maximální přívětivost pro uživatele. Nová verze přináší KDE 4.3.5, zbrusu nový instalátor, který umožňuje nainstalovat jak PC-BSD, tak FreeBSD. Přináší režim Live, který je znám z linuxových distribucí, uživatelé jej tedy mohou spouštět přímo z DVD. Byl vylepšený správce softwaru a 3D akcelerace s ovladači NVIDIA funguje i v 64bitové verzi.
Jak 32bitová, tak 64-bitová verze je ke stažení na stránkách projektu. Minimální konfigurace je Pentium II, 256 MB RAM, 10 GB volného místa na harddisku, zvuková a síťová karta.
Linux Mint 8 – KDE a Fluxbox edice
Standardní edice distribuce Linux Mint, která je založena na desktopovém prostředí GNOME, vyšla již na konci listopadu, ale edice s dalšími prostředími vycházejí se zpožděním. V první polovině února se dočkali i příznivci prostředí KDE a Fluxbox. KDE edice, vytvořená komunitou, přináší KDE 4.3. Stejně jako standardní edice Linux Mintu i KDE edice vychází z Ubuntu a tedy obsahuje i stejné verze programů jako poslední vydání Ubuntu – 9.10 Karmic Koala. Novinkami jsou OEM instalace, vylepšený správce softwaru a správce aktualizací. Mezi programy, které se nachází ve výchozí instalaci, se dostaly MiniTube pro přehrávání videí z YouTube, Tucan pro nahrávání a stahování z populárních serverů pro sdílení obsahu, Google Widgets a Songbird. Fluxbox edice je založená na Fluxboxu 1.1.1. Kromě nových systémových nástrojů přináší změny v nabídce programů.
Linux Mint 8 – KDE edice, zdroj linuxmint.com
Obě edice mají také 64bitové verze a jsou ke stažení na stránkách projektu. K dispozici zatím není oceňovaná Xfce edice, u ní si budou muset uživatelé ještě chvíli počkat. O standardní edici se můžete dočíst více v článku Recenze: Linux Mint 8 Helena.
