přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Odpovědi na naše otázky: KSČM

Odpovědi na naše otázky: KSČM

Jako poslední zodpověděla v termínu naše otázky komunistická strana. Odpovědi zaslala Věra Karasová, tisková mluvčí ÚV KSČM. Dočtete se mimojiné, že KSČM by nechala klíčová rozhodnutí ohledně nasazení otevřeného softwaru na jednotlivých subjektech a že by ráda omezila patentovou ochranu vědeckých a uměleckých děl.


Svoboda Internetu

Ve Velké Británii byl nedávno schválen Zákon o digitální ekonomice, který umožňuje ministerstvu průmyslu blokovat takové servery, u kterých je pravděpodobné, že by mohly být zneužívány v souvislosti s činností, která porušuje autorská práva, tedy i bez soudního řízení. Podpořila by vaše strana takový zákon? Jak se ve svém programu stavíte ke svobodě Internetu? Podporujete smlouvu ACTA?

Odpověď

Rozhodnout o vině a porušení zákonů přísluší pouze nezávislým soudům. Takový zákon bychom ani nenavrhovali, ani nepodpořili. Prozatím zveřejněné předběžné znění dohody ACTA nepodporujeme.

Svobodný a otevřený software ve veřejné správě

Jak se stavíte k nasazení svobodného a otevřeného softwaru ve veřejné správě? Jaký je váš postoj k zavádění otevřených datových formátů typu OpenDocument Format do administrativních procesů státu? Uveďte konkrétní opatření, která hodláte realizovat, pokud získáte vliv v PS.

Odpověď

Nasazení svobodného a otevřeného softwaru ve veřejné správě je věcí jednotlivých subjektů veřejné správy. Nasazení jakýchkoliv datových formátů do administrativních procesů státu musí splňovat v každém případě podmínku kompatibility. Je pouze na jednotlivých dodavatelích jak ve svých aplikacích tuto podmínku splní. Stát by měl podporovat otevřené datové formáty tím, že by je používal při své činnosti.

Linux do škol

Jedním z našich zájmů je nasazování Linuxu a jiného svobodného a otevřeného softwaru na základní a střední školy. Jak se stavíte k této otázce? Uveďte konkrétní opatření, která budete realizovat v případě vlivu v PS.

Odpověď

Nasazení svobodného a otevřeného softwaru na školách je pouze na rozhodnutí škol a jejich zřizovatelů. Pokud bude svobodný a otevřený software poskytovat lepší podmínky, než software komerční, tak se určitě na školách rozšíří.

Poplatky pro OSA

V současnosti jsme nuceni za datové nosiče platit poplatky svazu OSA, i když na médiích máme naprosto legální obsah, například svobodný software nebo naše vlastní fotky z dovolené. Chápeme, že se jedná o kompenzaci za ušlý zisk v případě kopírování díla pro osobní potřebu. Horší je, že je poplatky platí i právnické osoby, které ze zákona tuto možnost kopírování nemají a platí tudíž za něco, co nemohou dělat. Máte v plánu učinit nějaké kroky pro změnu nebo zrušení tohoto systému?

Odpověď

Otázku poplatků pro OSA určitě potřebuje sladit s potřebami 21. století a rozvojem technologií. Jsme proti prodlužování copyrightové ochrany vědeckých a uměleckých děl a nastavení poplatků za datové nosiče je třeba aktualizovat. V této oblasti jsme vázáni mezinárodními smlouvami, ale prostor pro „národní úpravu“ tu je.

Čím oslovujete lidi s kladným vztahem ke svobodnému a otevřenému softwaru a obsahu?

Uveďte tři body svého volebního programu, které podle vás mají klíčový význam pro naše čtenáře, tedy především uživatele Linuxu.

Odpověď

  • Podporovat výuku v zacházení s informačními technologiemi na všech úrovních vzdělávacího systému, včetně pořádání bezplatných kurzů pro seniory
  • Redukovat uměle posilované monopoly v oblasti vývoje informací, které neodůvodněně zvýhodňují velké korporace a brání tvůrčím aktivitám kapitálově slabších firem. Především bránit prodlužování copyrightové ochrany vědeckých a uměleckých děl a zavedení patentové ochrany dílčích počítačových algoritmů

RNDr. Vladimír Koníček

Nahoru

Odpovědět

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Top články z OpenOffice.cz

Miroslav Hrončok

Miroslav Hrončok

Linux používám od roku 2004, aktivně se o něj zajímám od roku 2007, kdy jsem napsal svůj první článek pro LinuxEXPRES. Od roku 2009 jsem pracoval pro Liberix jako redaktor LinuxEXPRESu, od roku 2011 do konce roku 2012 jako jeho šéfredaktor. Nyní pracuji v Red Hatu, kde rozšiřuji distribuci Fedora o nové balíčky. Zároveň studuji na FIT ČVUT, kde se zabývám 3D tiskem a vyučuji několik předmětů. Spoluorganizuji pražskou konferenci LinuxDays a aktivně se účastním mnoha dalších českých linuxových akcí, jako přednášející nebo jako výpomoc.


  • Distribuce: Fedora
  • Grafické prostředí: Xfce

| blog