Linux E X P R E S,

V závěru jednoho z předcházejících dílů našeho seriálu jsem vám přislíbil článek reflektující problematiku asistenčních technologií na konzoli a rovněž v robustním programu Emacs. Nejdříve bych však, dovolíte-li, připomenul pár nezbytných informací, o nichž jsme mluvili v začátcích tohoto seriálu.

14. února byl svátek všech zamilovaných a v tento den také vyšla nová verze Debian GNU/Linuxu s kódovým označením Lenny a číslem 5.0. Že bylo co oslavovat, o tom není pochyb, však si příznivci Debianu museli na novou verzi počkat téměř dva roky. Co je v distribuci nové a kde hledat další informace o Debianu, to se dozvíte v následujícím článku.

V závěru předcházejícímu článku jsem přislíbil, že příště se podíváme trochu blíže na konzoli a Emacs, přesněji na asistenční technologie, které dokáží tyto velmi významné elementy operačního systému GNU/Linux zpřístupnit těžce zrakově znevýhodněným uživatelům. Ještě předtím bych si však dovolil shrnout několik poznatků, které se mi za uplynulý měsíc podařilo nashromáždit.

Po delší pauze bych vás rád přivítal u pokračování našeho seriálu o přístupnosti výpočetní techniky zrakově znevýhodněným uživatelům. Doposud jsme si pověděli něco historické faktografie, popsali jsme si technologie, s jejichž přispěním dokáže nevidomý uživatel s počítačem velmi efektivně pracovat, a taktéž jsme si demonstrovali, jak tyto podpůrné technologie implementovat do našeho Linuxu. Dnes bych se rád zaměřil na pracovní prostředí GNOME.

Po dvou dílech našeho seriálu o přístupnosti počítačové techniky zrakově handicapovaným, které byly nabity obecnými fakty, se konečně dostáváme k záležitostem konkrétnějším. V samotném závěru předcházejícího článku jsem slíbil, že si dnes více přiblížíme problematiku nevidomých na poli operačního systému GNU/Linux a nyní svůj slib plním.

Dnešní (a možná i poslední) ryze teoretický díl seriálu o přístupnosti počítačů těžce zrakově handicapovaným uživatelům bych rád věnoval historii, a to zejména historii hlasových syntéz. Přestože je článek psán primárně pro cílovou skupinu uživatelů operačního systému GNU/Linux, budu dnes psát mimo jiné i o systémech od Microsoftu.

Práce s počítači je v dnešní (technikou a elektronikou předimenzované) době pro naprostou většinu uživatelů již samozřejmostí. Několik málo myšikliků, zběžné rozhlédnutí po příjemně graficky laděném desktopovém prostředí a vzápětí posloucháme hudbu, surfujeme na internetu, případně hrajeme nějakou z nepřeberného množství her.

Seriál mapující problematiku práce nevidomých s počítačem. Vysvětlení pojmů, nástin historie, zkušenosti z praxe, software. Postupy, linuxový systém BlindUbuntu.

Rozhovor s Janem Buchalem, představitelem společnosti Brailcom, přibližuje potřeby a specifika zrakově postižených uživatelů. Co potřebují od softwaru, jak se podílejí na jeho vývoji?