FSFE: Software z programu HORIZONT 2020 by měl být svobodný
HORIZONT 2020 je program Evropské unie pro výzkum a inovace. Z rozpočtu EU na něj během sedmi let (2014–2020) půjde skoro 80 miliard eur, s dalšími penězi se počítá ze soukromých zdrojů. V rámci programu již byla vyhlášena celá řada výzev ve třech prioritách (Vynikající věda, Vedoucí postavení evropského průmyslu, Společenské výzvy) a dalších oblastech.
Organizace Free Software Foundation Europe říká, že software vznikající v rámci tohoto programu by měl být svobodný. V první fázi chce zjistit, jaká část již vzniklého softwaru spadá do této kategorie a jaká část je proprietární. Proto 9. ledna podala žádost o poskytnutí těchto informací.
Ve svém prohlášení doporučuje Evropské komisi, aby:
-
se pro výměnu informací preferovaly otevřené standardy, zejména pro šíření vědeckých publikací, archivaci článků a software používaný ve výzkumu,
-
software vyvinutý za veřejné prostředky, zvláště z programu HORIZONT 2020, byl povinně poskytován pod svobodnými licencemi,
-
byl tento software povinně archivován ve veřejném repozitáři, aby byla zajištěna jeho dlouhodobá dostupnost a trvalá identifikace,
-
se pro repozitáře pro software, data a plány správy dat používal svobodný software,
-
byly vyhlašovány ceny „otevřené vědy“ s cílem podporovat otevřený přístup ve vědě.
Ve francouzském parlamentu vázne technická podpora Linuxu
Sergio Coronado, poslanec sněmovny francouzského parlamentu, si stěžuje na úroveň technické podpory Linuxu. Podle něj je v současném stavu, kdy se ani systém řádně neaktualizuje, linuxová distribuce Ubuntu „téměř nepoužitelná“.
Stejný názor na stav podpory má i poslankyně Isabelle Attard, která přitom Linux a další svobodný software podporuje. „Poslankyně Attard samozřejmě během svého mandátu navrhla legislativu, která porpoduje používání svobodného a open-source softwaru ve veřejné správě. Proto by se měla dávat svobodnému softwaru přednost i ve vyšším vzdělávání a výzkumu,“ informoval jeden z poslančiných asistentů.
Poslanec Coronadu chce, aby sněmovna zvýšila úroveň technické podpory. Opírá se i o Článek 16 digitálního zákona, který říká, že orgány veřejné správy mají „mít kontrolu nad svými IT systémy a zajišťovat jejich nezávislost a udržitelnost.“ Sněmovna by navíc měla jít příkladem pro ostatní: „Používání svobodného softwaru je politickou volbou.“
Ve stručnosti
-
Univerzita ve městě Oviedo ve španělském autonomním společenství Asturia zkoumá způsoby, jak zvýšit podíl svobodného a open-source softwaru. Podle vedení univerzity tím lze snížit používání nelicencovaného softwaru.
-
Rada evropských společností profesionálních informatiků (CEPIS) vyzývá orgány EU, aby prověřily politiku ochrany soukromí největších poskytovatelů ICT služeb. CEPIS striktně zastává názor, že by technologie měly již před svým zavedením garantovat ochranu soukromí potenciálních uživatelů.
-
Italská asociace svobodných geografických informačních systémů (GFOSS.it) provádí průzkum používání tohoto typu systémů ve veřejné správě. Výsledky budou zveřejněny na setkání GFOSS.it ve druhém únorovém týdnu.
-
Lotyšská asociace otevřených technologií chystá vyhlášení ceny pro „nejotevřenější instituci“. Mezi nominanty je například národní archiv (za použití otevřených techologií pro internetový videoarchiv) nebo město Ventspils (používá open-source software na serverech i desktopech – jak na úřadě, tak v městských školách).
-
Veřejná správa Rakouska by měla zvýšit podíl otevřeného softwaru – to je plán obsažený ve vládní digitální strategii. Strategie počítá s tím, že by byl tento software do veřejné správy „natlačen“, tedy že by se jim jeho použití uložilo jako povinnost.
-
Německo a Itálie budou spolupracovat na standardizaci v oblasti ICT. Spolupráce se bude týkat hlavně oblasti ochrany dat a zpracování velkých objemů dat.
-
Evropská komise chce posílit standardizaci v oblasti finančního výkaznictví. Cílem je, aby instituce v EU nemusely připravovat pro různé členské státy specifické výkazy.
