přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Nasazení svobodného softwaru ve Výzkumném ústavu Nanotechnologie

Nasazení svobodného softwaru ve Výzkumném ústavu Nanotechnologie

micro.png

VÚN-AQUAHOLDING s.r.o. je ústav vyvíjející moderní nanotechnologie, které slouží např. k filtrování vod. Paleta jejich využití je obrovská a společnost úspěšně obchoduje s partnery po celém světě. A to i díky použití svobodného softwaru, který jí umožňuje zvyšovat konkurenceschopnost a především řeší její specifické požadavky.


reklama

Na otázky laskavě odpovídal pan Petr Carvan, ředitel aplikovaného výzkumu, vedoucí projektů OSS Linux a jednatel společnosti. Děkuji mu za ochotu.

Na vašich stránkách jsem našel jako předmět podnikání mnoho aktivit. Které jsou ty stěžejní, s ohledem na název společnosti - Výzkumný ústav Nanotechnologie - AQUAHOLDING s.r.o.?

Zkoumáme ve spolupráci s mnoha subjekty poměrně úzký segment, většinou ve spojitosti kolem vody a taky podle dotací. Záleží, na kterou část zrovna seženeme dotace. Je to taková loterie, takže výzkum jede na přeskáčku, podle ministerských kolonek. Nelogické, ale pravdivé. Níže uvádím, co máme rozdělané společně s vysokými školami, různými institucemi, a to doma i v zahraničí. Naším cílem je vybudovat ústav, který to, co vyvine, bude i sériově vyrábět a prodávat. Budeme se brzy stěhovat blíž k Praze s provozy po republice, to kvůli dotacím. Praha je z dotací vyňata.

Pozn. redakce. Uvádíme pouze několik podnikatelských aktivit, zbylé jsou k dispozici na webu společnosti.

  • výzkum membrány , která dokáže ekonomicky odstranit z kontaminovaných vod nebo z mořské vody nežádoucí látky tak, aby byla tekutina poživatelná;
  • výzkum revolučního tlakově objemového čerpadla pro dopravu mořské vody pro tlaky okolo 1000 barů;
  • vývoj speciálních vysokootáčkových motorů s fluidními ložisky a vnitřním chlazením;
  • výzkum a vývoj chemického zvlhčování pouštního písku za účelem zúrodnění oblastí se sníženou až nulovou vlhkostí;
  • výzkum a vývoj chemikálie pro absorpci vzdušné vlhkosti do kořenového, listového systému a zrnek pouštního písku;
  • výzkum a vývoj elektronicky řízené membrány na úpravu tekutin, plynů a eliminace bakteriologického znečištění kapalin;
  • výzkum a vývoj energetických, iontově obohacených nápojů a oxy vody;
  • výzkum a vývoj mobilních zařízení na čištění kontaminovaných vod ze studní, jezer a řek, při povodních, záplavách a dalších krizových situacích;
  • výzkum a vývoj nanofiltru pro filtraci moči, krve a plazmatu;
  • výzkum a vývoj Netexového nanofiltru pro filtraci mořské vody;
  • výzkum a vývoj nízkotlaké vysoce průtočné membrány pro zasolené vody;
  • výzkum a vývoj nových iontově výměnných membrán vhodných zejména pro palivové články;
  • a množství dalších aktivit.

Neskrýváte, že podporujete a používáte Linux a svobodné technologie. Vy sám, jakožto jednatel společnosti, máte v kontaktech uvedeno „vedoucí projektů OSS Linux". Co tohle obnáší v praxi?

Vyrábíme strojně technologické celky na filtraci zaolejovaných nebo zasolených vod pro pouštní oblasti. V praxi to znamená, že se do pouště, polopouště nebo stepi přiveze velký kovový kontejner, ten se stavebně usadí, ve spolupráci s místními šamany se předem vytipuje vodní podzemní zdroj, který se navrtá. Ve většině případů se jedná o artézské studny, které tudíž tlačí vodu částečně na povrch. Tuto vodu čerpáme, upravujeme, zatím přes kompozitní membrány, ale vyvíjíme již netexové nanospiderfiltry, které jsou ekonomičtější, efektivnější. A vodu nečistí více, než potřebujeme. Tyto technologické celky jsou ovládané pomocí programů, které musí každopádně fungovat. Jsou zatím řízeny pomocí modemů, GPRS, EDGE atp. Regulace je poměrně nenáročná v čase, takže si zatím můžeme dovolit toto pomalé připojení, které i ve vzdálených lokalitách signálovou podporu některého poskytovatele mobilních služeb jakž takž má.

U obydlených celků používáme wifi spojení a v routerech opět chodí Linux - Samba. Uvažujeme o satelitních přenosech, ale čekáme na spuštění projektu Galileo, kde budeme moci obdržet informace o stavu objektu a z centra jej řídit. Na toto již vymýšlíme program, naprosto unikátní, který pojede v tzv. tunelu, nedá se nabourat, zavirovat, zablokovat.

Jistě pochopíte, že kdo to s programováním, hlavně s reálným použitím v praxi a obtížných podmínkách myslí vážně, profesionálně, nemůže nasadit jiné operační systémy než unixové systémy či jejich klony linuxového typu. Veškeré ovládání, regulace, přenosy, kalibrace atp. jsou naprogramované od-do, mezní stavy se přenášejí do místního centra a vyhodnocují se, pro přijetí opatření. Např. dojde voda, zadře se ložisko, něco se přehřeje, dojde dávkovací kapalina, atd, atd. Opět to řídí a hlídá Linux, stabilní to systém, prostý virů, červů a další havěti.

A nebudu zde zamlčovat, že nás k tomu vedou i zcela ekonomické důvody, jelikož jsou zde podstatně nižší náklady, neznáme restarty, zamrznutí a vše, co je „nabaleno" k Windows.

Jaké programy a operační systémy používáte? Jsou mezi nimi specializované, případně psané na míru?

  • pro běžné kancelářské práce Ubuntu, pro starší stroje Xubuntu;
  • pro programování Debian, Sambu a Python;
  • pro servery Red Hat distribuce;
  • a ostatní si píšeme sami, nemá to název, snad jen podle jádra, identifikační kód, který jej zařazuje pro specializaci;
  • programy ani neumím všechny vyjmenovat, prostě co je dostupné, různé chemické programy, Kalzium atp., je toho po světových serverech pravdu hodně, vyměňujeme si je či doporučujeme po vědecké světové síti. Nevím rychle, co upřednostnit.

Na kolika strojích?

Pokud rychle počítám, tak asi na 72, ale to nepočítám mobilní NTB a ovladače PIDregulátorů ve strojních celcích.

K jakým činnostem? Jak dlouho a jakým způsobem probíhalo zavádění do společnosti?

  • ke kancelářské práci obecně, tabulky, grafy, dopisy, prezentace, výpočty;
  • ke statistice, měření, výpočtům, sledování aktivit polymerů atp.;
  • cca před 10 lety, bylo to administrativní opatření, kdo měl chuť být u nás zaměstnán, využití unixových systémů či přeškolení bylo podmínkou;

Zavádění trvalo tuším cca 1 rok, vzhledem k tomu, že ne všechny programy jsou k dispozici pod Linuxem, myslím tím programy typy CAD/CAM pracovišť. Ale Wine sílí a sílí a je lepší a lepší. :-)

Ke kancelářským činnostem používáte Openoffice.org. Předpokládám, že také na Linuxu.

Ano, Ubuntu 66, Debian 8, Red Hat 2.

Byli byste ochotni věnovat finanční prostředky na úpravu vlastností OpenOffice.org nebo na vytvoření speciálního rozšíření?

Ano, ale jen pro naše specifické využití.

V čem spatřujete hlavní praktické výhody svobodného softwaru a open source, díky kterým používáte právě toto softwarové vybavení?

  • určitě plošná úspora za licence;
  • určitě technická vyspělost, rychlost i na slabších strojích;
  • svobodná kompilace a úpravy, ušití programu na míru;
  • absence zbytečného balastu a sledování Redmondem; :-((
  • daleko praktičtější výměna informací ve vědeckém světě, kde se používá pouze Linux;
  • ODF formát a výměna souborů, plně funkční s kýmkoli po světě;
  • žádná hrozba otravných licencionistů;
  • lepší logika upgradu, balíčkování, dostupnost aktualizací;
  • větší svoboda v individuálním rozhodování, což přináší pestřejší výsledky.

Používáte i komerční či uzavřené programy?

Pomocí Wine ano, ne vše je free. Máme nakoupené specializované stroje a přístroje s komerčním softarem. Takže v tom smyslu ano. Tam není jiná šance, pětiosé frézky, NC stroje atp.

Čím je specifické - pokud něčím - nasazení FOSS ve vaší společnosti?

Pokud bychom platili za licence programů určených pro strojně technologické celky, museli bychom v případě Windows koupit průmyslový počítač, zakoupit licenci k operačnímu systému a zakoupit licencovaný program. To je jistě finančně neschůdné masivním zvýšením pořizovací ceny pro koncového klienta. My to řešíme vývojem vlastní elektroniky, softwaru a dostáváme se při lepší funkčnosti, resp. rentabilitě na méně než desetinu ceny, nutnou u použití Windows, resp. jejich filosofie. 90 % nevyužijeme, ale zaplatíme a v tom je ten největší přínos, ušití aplikace na míru, a to plně ekonomicky.

Jaký názor mají na použití FOSS uživatelé? Jakým způsobem zaměstnance školíte, jaké prostředky využíváte? Které pomůcky vám chybí?

Logo OpenOffice.org

Vzhledem k výše uvedenému, že zaměstnanci nastupovali s vědomím, že Windows přes vrátnici nesmějí, tak to prochází hladce, školení popravdě řečeno moc není, jsme chytrá parta, občas se na poradě probírá, že v Calcu nějaký vzoreček není, jak potřebují, ale to jsou detaily, já si myslím, že třeba přechod na Ubuntu zabere popravdě den dva, vždyť je to tak logické. Největší problém je najít v seznamu [softwaru k instalaci, pozn. red.] to, co člověk potřebuje, třeba program, na to si za chvíli každý zvykne. Snad to prostředí Xfce v Xubuntu není až tak logické a přehledné, ale to jede jen na starých strojích, ale taky je to otázka zvyku. Popravdě ani nemáme centrální učebnu s PC. Počítače stárnou a nejsou využité, je to nevratná investice, takže jsme to zrušili. Pokud si někdo neví rady s něčím v Openoffice.org, tak si to mezi sebou pořeší.

Kde jsou podle vás nedostatky FOSS, co vám chybí? Jak jste tuto situaci vyřešili?

Nedostatky pochopitelně vidíme v ještě stále menší podpoře hardwaru a periferií. Pokud srovnáváme linuxové programy s programy ve Windows, tak je to FOSS, kterému některé funkce chybí (Calc, prezentace PPT, atp.) Ale zlepšuje se to. Nedostatek vidíme v nenasazení a v neintegraci nejlepšího prohlížeče - Opery, kterou z neznámých důvodů vytlačuje daleko horší Firefox. To je prostě velká škoda. Nedostatky vidíme v poště a v neintegraci prohlížeče a poštovního klienta do OpenOffice.org, respektive jejich přímá provázanost, obdoba Outlooku taky chybí. Nevyřešili jsme, řešíme, přizpůsobujeme se. :-)

Máte vyčíslené, zda se vám FOSS vyplácí?

Účetní kalkulaci vám zde nepřiložím, ale nebýt FOSS, asi bychom nepřežili, neměli bychom tak nízké ceny za nabízené zařízení, jednoznačně se vyplácí. Občas někde čtu, kolik stojí migrace z Windows na FOSS. Popravdě nechápu, o jakých penězích se zde hovoří. Náš ústav žádné migrační náklady nemá, nebo alespoň ne takové, které by stály za zmínku.

Děkuji za spolupráci a za poskytnuté informace.

Nahoru

Odkazy

(Jako ve škole)
Průměr: 1,57 | Hodnotilo: 7
 

Top články z OpenOffice.cz

Příspěvky

Nasazení svobodného softwaru ve Výzkumném ústavu Nanotechnologie
fri 15. 04. 2009, 11:40:17
Odpovědět  Odkaz 
Hm, zajímavé. Dává to další rozměr jistým aktivitám, když vidím, že některé programy nejsou jen na hraní, ale občas je využívají i profesionálové. Tak to abych si dal na Kalziu záležet, až se někdy v budoucnu dostanu k pokračování v zatím započatém pokračování v doplnění překladu jeho uživatelského rozhraní; být v obraze, zopakovat si -ný, -natý, -itý, -ičitý, -ový, -istý a -ičelý. :-)
Re:Nasazení svobodného softwaru ve Výzkumném ústavu Nanotechnologie
Ravensun 16. 04. 2009, 11:16:13
Odpovědět  Odkaz 
ještě
-ičný, -ečný ;)
nebo že bych se mýlil?
Re:Re:Nasazení svobodného softwaru ve Výzkumném ústavu Nanotechnologie
fri 16. 04. 2009, 21:24:07
Odpovědět  Odkaz 
Třeba jo, pro mě to jsou momentálně kombinace písmenek na způsob vyjmenovaných slov. Jaksi se mi v hlavě objevují poměry atomů? v zápisu molekuly? 2:1, 1:1, a dál jenom zmateně a na přeskáčku, protože nějaký poměr tam přece být musí :-): 1:2, 1:4, 2:3, mlha...
Ivan Bíbr Re: Nasazení svobodného softwaru ve Výzkumném ústavu Nanotechnologie
bibri 16. 04. 2009, 19:33:08
Odpovědět  Odkaz 
Dost dobrý článek. Jen tak dál.
Nasazení svobodného softwaru ve Výzkumném ústavu Nanotechnologie
orcaaa 15. 04. 2009, 13:22:25
Odpovědět  Odkaz 
Extrémně dobrý článek ...
Jen více takových , tohle se opravdu dobře přeposílá jako "argument" kvality.
Nasazení svobodného softwaru ve Výzkumném ústavu Nanotechnologie
jozko 15. 04. 2009, 23:04:04
Odpovědět  Odkaz 
velmi dobry clanok. k tej opere by som povedal tolko, ze fakt je to naj prehladac, ale na linuxe je to skoro nepouzitelne. Nerozumiem preco nedaju do opery webkit. ved mne na opere ide hlavne o prostredie, gestures... a ci nacitava web o par milisekund rychlejsie, alebo pomalsie to mi je fuk. prevzatim webkitu by im odpadlo plno prace.
Duvod neintegrace opery do distribuce GNU/Linux - nesvobodny software
FSF associate member 18. 04. 2009, 10:49:18
Odpovědět  Odkaz 
Clanek je opravdu vyborny, dekuji za nej - jen houst! Opravdu dukaz kvality, jak poznamenal orcaaa prede mnou.

Duvod ne-integrace opery je samozrejme velice jednoduchy - je to uzavreny software, nekompatibilni se svobodnou licenci. I pres nesporne funknci kvality opery, tohle je zasadni vec a duvod proc jsem ja osobne presel z opery na FireFox ( GNU IceCat)
Re:Duvod neintegrace opery do distribuce GNU/Linux - nesvobodny software
SF associate member 18. 04. 2009, 10:51:28
Odpovědět  Odkaz 
jeste jsem zapomnel dodat - doufam ze tento duvod pan Ott nasledne panu Petru Carvanovi vysvetlil? :-)

Přidat názor

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Vlastimil Ott

Vlastimil Ott

Spolupracuji s obecně prospěšnou společností Liberix, školím LibreOffice, WordPress, rozumím open source.


  • Distribuce: Xubuntu, Linux Mint
  • Grafické prostředí: Xfce
  • Hodnocení autora: ***

| proč linux | blog



Public Relations

Extrémní virtuální servery s SSD úložištěm

Pojmy, jako jsou cloud a virtualizace, na nás v dnešní době vykukují zpoza každého rohu. A není divu. Služby založené na virtualizaci fyzického hardwaru se těší velké oblibě a často jsou vnímány jako levnější alternativa k fyzickému serveru. Dedikované virtuální servery od Coolhousingu jsou však jiné.

Pokračování ...