přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Případová studie: Počítačová síť jedné bruselské univerzity

Případová studie: Počítačová síť jedné bruselské univerzity

vub.jpg

Během letního semestru 2008 jsem byl na studijním pobytu Erasmus na Vrije Universiteit Brussel (VUB), kde mě zaujala školní počítačová síť. Zajímám se o počítače a Linux, takže si myslím, že belgické řešení může být zajímavou inspirací i pro naše školy.


reklama

Během letního semestru 2008 jsem byl na studijním pobytu Erasmus na Vrije Universiteit Brussel (VUB), kde mě zaujala školní počítačová síť. Nejsem informatik, ale o počítače a Linux se zajímám. Myslím, že jejich řešení může být zajímavou inspirací, jak se takový systém dá vybudovat.

Univerzita

Nejprve je nutná špetka historie. Svobodná (tedy sekulární) bruselská univerzita byla založena v roce 1834 (Belgie získala samostatnost jen o čtyři roky dříve) a mluvila převážně francouzsky, jako ostatně většina tehdejší šlechty a intelektuálů. Dnes Brusel sice leží uvnitř holandsky hovořící části Belgie, ale mluví se v něm povětšinou francouzsky. Zvláště od konce 2. světové války napětí mezi vlámskou (Vlámové mluví holandsky a ne vlámsky, jak se u nás mylně traduje) a valonskou částí populace rostlo, což vyústilo mj. v rozdělení univerzity (1969) na francouzskou Université Libre de Bruxelles (ULB) a holandskou Vrije Universiteit Brussel (VUB).

Obrázek:  1.jpg

Všechny počítačové učebny v kampusu Etterbeek jsou v přízemí budovy E. Hned vedle je serverovna a místnosti správců.

Dnes má univerzita osm fakult ve dvou kampusech a celá je zhruba srovnatelná s komplexem přírodovědecké, matematicko-fyzikální a 1. lékařské fakulty UK v Praze u Karlova náměstí. Mezi ULB a VUB panuje navenek mnohdy nevraživost. I přesto, že sdílí stejný areál. To ovšem nijak nevadí studentům a výzkumníkům, kteří se svými kolegy spolupracují podle potřeby. Obdobně si představuji, že musela fungovat předválečná Univerzita Karlova s českou a německou částí. Pragmatičnost také velí k fungující spolupráci např. na poli počítačového servisu.

Obrázek:  8.jpg

Psaní nového e-mailu přes rozhraní webmail

Počítače

K dispozici jsou čtyři počítačové studovny s dualbootem Windows XP a Ubuntu a jedna menší učebna s Mac OS X. Na dveřích je vždy obsazení učebny na další týden a pokud tam není výuka, je volno. Uzavírají se, až když odchází poslední zoufalci, údajně až před půlnocí. Ostatně, část studentů bydlí hned za rohem. Většina správců jsou studenti informatiky, kteří to mají jako všestrannou praxi.

Pro studenty je také k dispozici rychlá a kvalitní akademická wifi IG-Airlines (přístupná přes univerzitní login, projekt podobný našemu Eduroamu, ale ne tak univerzální). Naneštěstí se dá chytit jen v omezených prostorách. Po většině budov jsou jen různé (většinou zaheslované) lokální wifi. Na druhou stranu je po celém kampusu (rozlehlý park sdílený ULB i VUB) k dispozici wifi Urbizone vyžadující registraci. Fyzické kabelové zapojení do počítačové sítě je poněkud obtížné, neboť síť je statická a příslušná žádost je typicky belgická byrokratická procedura.

Obrázek:  3.jpg

Seznam dostupných zařízení viděný očima Nautila

Oproti situaci u nás jsou tu hojně rozšířené Macy. A to jak mezi běžnými uživateli, tak kvůli některému speciálnímu softwaru, který běží jen pod Macem (nebo je pro něj alespoň nejlepší). Třeba PAUP. Počítače v učebnách jsou celkem výkonné, i když ani CD si na nich nevypálím.

vzeisek@igwe151:~$ uname -a
Linux igwe151 2.6.22-14-generic #1 SMP Tue Feb 12 07:42:25 UTC 2008 i686 GNU/Linux
vzeisek@igwe151:~$ lsb_release -a
No LSB modules are available.
Distributor ID: Ubuntu
Description:    Ubuntu 7.10
Release:        7.10
Codename:       gutsy
vzeisek@igwe151:~$ cat /etc/*version
lenny/sid

K tomu dvoujádrový procesor Pentium D 3.4 GHz.

Servery

Pro uživatele je důležitých několik serverů. Kromě hlavního webového serveru zejména přístup k univerzitnímu e-mailu. Jeho rozhraní se mi vůbec nelíbí a moc toho neumí. Nicméně většina lidí jej skutečně používá. Minimálně na vnitroškolní komunikaci. Každý má kapacitu 0,5 GB a je spolehlivý a bez reklam. Mělo by jít se k němu přihlásit přes SSH, což se mi ale nějak nedařilo.

Obrázek:  7.jpg

Webové rozhraní pro přístup k univerzitnímu mailu. Horde (používané např. PřF UK) je výrazně lepší

Uživatelské domovské adresáře jsou vyexportovány na serveru Wendy a jsou sdílené pro všechny tři operační systémy. Z Linuxu je viděn jako /exports/home (nalinkovaný do /home), z Windows jako síťový disk H (příslušné adresáře jsou nalinkovány na plochu, do dokumentů, ...) a z Macu jako síť, Ignis, home (nalinkovaný do home). K Wendy se přes SSH připojit nedá (alespoň myslím), ale je přístupný přes Wilmu.

Obrázek:  2.jpg

Nautilus z GNOME. Vlevo je adresářový strom stanice v počítačové studovně, vpravo obsah domovské složky.

O poznání zajímavější je server Wilma, který slouží vědcům a informatikům na hraní. Je to opravdu výkonný stroj:

Slackware 12.0.0
Linux wilma 2.6.25.3-wilma #1 SMP Tue May 13 16:20:00 CEST 2008 i686 Intel(R) Xeon(R) CPU 5160  @ 3.00GHz GenuineIntel GNU/Linux

Stáhněte si informace o serveru Wilma, o pracovních stanicích a strukturu adresářů.

Obrázek:  4.jpg

Vlevo na ploše je vidět seznam všech pevných disků, na záložkách Konqueroru jsou pak připojitelné disky. sda2 je místní pevný disk pracovní stanice (levý panel Dolphinu dole), sda3 je připojen jako /tmp (sdílený po síti; okno Konqueroru) a /media/nfs/ neboli /exports/home/ na serveru Wendy obsahuje domovské adresáře uživatelů

Ty procesory tam jsou čtyři. Na dva zmáčknutí tabu nabízí přesně 3451 akcí. Pro srovnání: Můj notebook 3029, školní webový server 2261 a školní e-mailový server 1654 (oba v Praze). Mac v Bruselu pouhých 1087 a Linux v Bruselu 3268. Počítač slouží na různé náročnější aplikace (velké překlady LaTeXu, kompilace, výpočty, ...). Každý má 320 MB, což na chvíli stačí. Před prvním přihlášení je domovský adresář úplně prázdný. Inu, Slackware. To kontrastuje se situací v domovském adresáři (zde viděn jako /imports/ighome/), kde se mísí konfiguráky a data Linuxu, Windowsu a Macu a kde má člověk víc než třikrát tolik místa.

Obrázek:  5.jpg

Pohled na obsah domovského adresáře na síťovém disku. Domovský adresář je sdílen s Macy, Windows je celý v adresáři ~/Windows (jeho složky Desktop a My Documents nejsou nalinkovány na unixové Desktop a Documents v ~, uživatelé MS jsou tak od Unixů trošku „odděleni“). Je vidět třeba uživatelská ikonka pro Linux a Mac

Zesíťování

S těmi všemi servery je to takto: Na každém počítači jsou nainstalovány všechny aplikace Windows a (K,X)Ubuntu, popřípadě Macu. Domovský adresář je síťový, sdílený přes NFS pro UNIX a Sambu pro Windows. /tmp pro Linux je také síťový (nejsem si jist, zdali i pro Mac). Z učeben a z domova je Wilma přístupná jen přes SSH, ale do Wilmy jsou nalinkovány domovské adresáře. Mezi Macem a Linuxem je sdílený i adresář plochy a dokumentů (tedy prakticky vše). Windows je trochu „oddělen“: v domovském adresáři je složka Windows obsahující plochu i dokumenty.

Obrázek:  6.jpg

Podobně jako u Windows, i tady toho není vidět příliš. Vlevo nahoře je obsah domovského adresáře na síťovém serveru, vlevo dole pak informace o tomto síťovém serveru. Lze se k němu doklikat přes Network - Ignis. Uprostřed je nabídka aplikací. Na ploše je vidět konfigurační soubor odpadkového koše z plochy Ubuntu

Programové vybavení

To je rozhodně nejslabší článek celého systému. Je to škoda. Celý systém je dán do hromady moc hezky a kdyby administrátoři doinstalovali pár dalších prográmků, nic by se nestalo. Zajímavé je srovnání rychlostí startu. Macy bootují téměř okamžitě. U PC mají vlastní styl GRUBu s logem univerzity. Windows bootují tak normálně, ale Ubuntu je bez splash screenu a síťové disky připojuje neuvěřitelně pomalu.

Obrázek:  9.jpg

Z Windows člověk vidí jen síťový disk H obsahující domovské adresáře. My Documents tak vede do ~/Windows/My Documents (obdobně je to s Desktop)

Asi nejhůře na tom jsou počítače s Macy. Obsahují jen systém, MS Office 2004 a Emacs. Nic dalšího. Velká škoda. Linuxové programové vybavení je v podstatě kompilát Ubuntu, Kubuntu, Xubuntu a pár drobností (LaTeX, Emacs, Inkscape, ...). Já osobně jsem postrádal třeba Kdewebdev nebo Krusader. Ale abych nekřivdil, softwaru je dost. Jen občas vzniká nepořádek kvůli soužití většího množství desktopových prostředí. Ubuntu je stále ve verzi 7.10. Plně chápu správce, že se jim to nechce upgradovat každých půl roku. Zvláště v době semestru.

Obrázek:  10.jpg

Domovský adresář plný unixových konfiguráků viděný z Windows (jeho výlučná složka je ~/Windows)

V tomto ohledu byla největší péče věnována Windows. Krom povinných MS Office (OpenOffice.org je nedoprovází) je k dispozici třeba ArcGIS, Emacs, LaTeX, řada vědeckého softwaru, ... Ale z nepochopitelných důvodů chybí třeba Firefox.

Obrázek:  11.jpg

Obsah dokumentů Windows (H:\Windows\My Documents neboli /exports/home/username/Windows/My Documents)

Obrázek:  12.jpg

NFS disk sdílený přes Sambu obsahující domovské adresáře a obsah My Documents

Použitelnost

Musím říci, že místní počítačovou sítí jsem byl (přes drobné výtky) příjemně překvapen. Zvláště model soužití všech tří operačních systémů mi přijde velice zajímavý a inspirativní. Možnost dualbootu se nezdá nikterak složitá. I přes to, že spousta lidí zde má Macbooky, v macové studovně je spíše volno. V PC učebnách člověk vidí povětšinou Windows. Mnoho studentů koneckonců o Linuxu neví o moc víc, než že existuje. Stále je prostor pro propagaci. Přesto bych jejich řešení viděl velice pozitivně, protože zvláště Linux s Windowsem se mohou svým softwarovým vybavením velmi dobře doplňovat.

Obrázek:  13.jpg

Obsah domovské složky a místní strom adresářů viděný Thunarem z XFCE a nabídka programů

Máte zkušenosti s nasazením na našich univerzitách a vysokých školách? Napište nám (redakce@linuxexpres_cz), rádi bychom zmapovali terén a uvedli úspěšné příklady nasazení.

Nahoru

(Jako ve škole)
Průměr: 5,00 | Hodnotilo: 1
 

Top články z OpenOffice.cz

Příspěvky

Případová studie: Počítačová síť jedné bruselské univerzity
nt 24. 06. 2008, 11:08:36
Odpovědět  Odkaz 
FI MUNI > VUB ;]
Martin Šín Případová studie: Počítačová síť jedné bruselské univerzity
Martin Šín 24. 06. 2008, 19:38:00
Odpovědět  Odkaz 
V létě budu předělávat školní síť z Netwaru na Sambu, tak až mě pak vyhodí budu mít spoustu času... Snad taky něco napíšu. :-)
Radim Šimánek Případová studie: Počítačová síť jedné bruselské univerzity
Radim Simanek 26. 06. 2008, 11:33:13
Odpovědět  Odkaz 
Například VŠB - TU Ostrava využívá linux poměrně dost, po škole jsou různě umístěny linuxové kiosky, taky spousta internetových učeben má linux. Na Masarykově univerzitě taky používají celkem slušně linux, například v knihovně.

Pokud chcete vidět, jak takový linuxový kiosek na VŠB vypadá, koukněte na následující link http://idoc.vsb.cz/cit/servery/kiosek/
Re:Případová studie: Počítačová síť jedné bruselské univerzity
cechi 29. 07. 2008, 16:17:02
Odpovědět  Odkaz 
kde jste viděl na MU linux? já jsem tam nikde linux nezahlédl, byl jsem na PřF (teď EsF) + nějaké ty knihovny a CPS a nikde nic. Ani na těch hloupých kioscích. A na ústavech jsou vyřazené PC s P2 (sem tam i 3), s W98 nebo 2000 a šíleným explorerem... já jsem tam nic pozitivního neviděl
Re:Re:Případová studie: Počítačová síť jedné bruselské univerzity
tuky 30. 08. 2009, 18:52:00
Odpovědět  Odkaz 
V počítačové hale na FI. Je tam ubuntu,bsd,mac,win,....
Petr Šafařík Re:Re:Případová studie: Počítačová síť jedné bruselské univerzity
Peťoš 30. 08. 2009, 19:13:37
Odpovědět  Odkaz 
Na PřF MU: Ústav Teoretické fyziky a astrofyziky (a vůbec celá fyzika), matematika (počítač bart.math.muni.cz). Taky Biologie má svůj UNIX-like stroj, jen teď nevím, jak se jmenuje.

Na FI jede na UNIX-like systému defacto každý druhý počítač.

UNIX-like systémy se nasazují tam, kde se MS Excel nepovažuje za vrchol programování - kde jsou lidé s to naprogramovat si své vlastní aplikace.

Minimálně v oboru astrofyziky tomu tak je a bez OSS bychom neudělali žádnou práci...

Přidat názor

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Vojtěch Zeisek

Vojtěch Zeisek

Studuji biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Na Linuxu mám rád jeho filozofii otevřenosti a pevných standardů a nepřebernou nabídku kvalitního software. V současnosti drobně pomáhám s překlady openSUSE a občas i jinak.


  • Distribuce: openSUSE
  • Grafické prostředí: KDE
  • Hodnocení autora: *

| proč linux | blog



Public Relations

QNAP uvedl novou modelovou řadu NAS TVS-x82T

Společnost QNAP uvedla na trh novou modelovou řadu NAS TVS-x82T, kterou tvoří tři různé modely (TVS-1282T, TVS-882T a TVS-682T). Nová řada je založena na vícejádrových procesorech Intel Core aktuální generace se 14nm výrobním procesem. Díky nim mohou nové NASy nabídnout dostatek výkonu i pro aplikace náročné na CPU.

Pokračování ...


CIO Agenda 2016