přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Proč by se školy neměly bát open sourcu a Linuxu

Vera

Proč by se školy neměly bát open sourcu a Linuxu

education.png

Softwarové vybavení základních a středních škol vůbec nemusí být tak drahé, některé školy používají open source a Linux a ušetřily tak nemalé finanční prostředky. Ještě potěšitelnější je, že open-source software je využíván z praktických a didaktických důvodů.


reklama

Nekoncepce v minulosti

Výuka ICT na základních a středních školách je obecně ošemetný problém. Počítačové vybavení českých škol se teprve před několika lety začalo dostávat na úroveň alespoň přibližně odpovídající minimálním požadavkům, které jsou na tuto oblast kladeny. Velmi často však školy neměly nad výběrem hardwaru takovou kontrolu, jakou by si představovaly, nebo postrádaly potřebné zázemí (ať již z hlediska personálního, nebo technického) pro systémové vyřešení této otázky. Instalované softwarové vybavení bylo ve většině případů dáno direktivně nastavenými parametry různých projektů, v jejichž rámci mohly školy usilovat o vylepšení stávající situace. Výsledkem byly v drtivé většině případů předražené počítače, nesourodý mix verzí operačního systému Microsoft Windows a žádná nebo velmi chatrná koncepce udržitelnosti, správy a dalšího rozvoje. Zkrátka INDOŠ (projekt Internet do škol) a roky po něm výuku počítačových dovedností těžce zasáhly.

Počítačová učebna s Linuxem Počítačová učebna s Linuxem

Připočteme-li ke zmiňovaným neutěšeným okolnostem skutečnost, že nebylo možné navázat na tradici, která tady v předlistopadovém období nevznikla, protože moderní ICT vybavení ve školách k dispozici nebylo, vychází nám obraz, z něhož lze vyčíst současné hrubé nedostatky. Černobílý a nekoncepční projekt INDOŠ „uspěl“ zejména v tom, že pomohl do učeben jednobarevnému softwarovému vybavení, kterému dominoval systém Windows. Postupný příchod učitelů s novými obzory mohl jen těžko zvrátit zakořeněnou fixaci na produkty Microsoftu.

Proto je potěšující, kolik se v dnešní době najde progresívních učitelů, kteří se nebojí zkoušet, nasazovat a široce využívat open-source software a v mnoha případech i Linux. Tento zvrat si můžeme vysvětlovat plánováním s konkrétními cíli, z nichž ty nejvýznamnější zahrnují:

  1. ušetřit peníze;

  2. získat novou kvalitu vzdělávání;

  3. podpořit exkluzivitu vzdělávání podporou alternativ;

  4. pedagogický záměr.

Školství je notorik, léčba je možná

Notorický nedostatek financí ve školství hraje nezanedbatelnou roli, stejně jako podobně notorické potíže s bezpečností, kterými se operační systém od Microsoftu vyznačuje. Open-source operační systémy (v čele s nejznámějším Linuxem) mohou nabídnout nesporně výhodnější licenční podmínky a netrpí chybami v zabezpečení, které by je vystavovaly napospas útokům malwaru, virů apod. (případné zabezpečení pomocí antivirových programů vyžaduje vynaložení dalších nákladů na pořízení, času na údržbu a prášků na nervy).

Nízká nebo teoreticky i nulová pořizovací cena spojená s neomezujícími open-source licencemi navíc umožňuje, aby si žáci a studenti doslova odnesli software instalovaný ve škole i na domácí soukromé počítače, aniž by se dopouštěli porušení zákona nelegálním používáním proprietárních aplikací. Slovy RNDr. Věry Hudcové, učitelky a správce ICT na Základní škole a mateřské škole bratří Fričů v Ondřejově: „Pro školu je důležitá každá úspora a navíc, každé dítě si [OpenOffice.org] doma může nainstalovat a používat. Mohu půjčovat CD s instalačním programem, což mi opravdu přijde důležité.“

Naším cílem je, aby studenti vzali na vědomí, že používání nelegálně získaného softwaru je trestným činem, a aby pochopili, že existují alternativy ke komerčnímu softwaru.

Software lze používat legálně

Kromě toho, že to znamená nemalou úsporu prostředků pro rodiny žáků, naplňuje tato skutečnost i pedagogickou funkci, kterou vystihuje například Mgr. Martin Raus z Gymnázia v Jevíčku: „Naším cílem je, aby studenti vzali na vědomí, že používání nelegálně získaného softwaru je trestným činem, a aby pochopili, že existují alternativy ke komerčnímu softwaru. V tomto směru je používání Linuxu zcela logickým krokem a chápeme ho jako společensky důležitý výchovný prvek pro zvýšení povědomí o autorských právech jak studentů, tak přeneseně i jejich rodičů, kterým studenti svoje poznatky a postřehy samozřejmě přetlumočí.“

Nezřídka nárazový a ne zcela uspořádaný charakter dokupování počítačů a proprietárního softwaru znamená (nejen) pro školy nutnost vedení dodatečné agendy o platnosti licencí. Instituce, které se snaží zachovávat veškeré své vybavení legální, mají o starosti postaráno. Ludmila Chládková, vyučující informatiky na Církevní střední odborné škole v Bojkovicích, říká: „Můj podíl na rozhodování [o přechodu na open-source systém] byl podpořen ještě snahou ušetřit si práci – z předchozího zaměstnání jsem měla zkušenost s nákupy a převody licencí a upgradem na postupně přibývající počítače. Po několika letech dala snaha o systematický a průkazný přehled o nakoupeném softwaru docela ‚zabrat‘.“

Kopírujte úspěšné školy

Konzervativní, prosaditelné a snáze stravitelné řešení migrace na open-source software většinou postupuje po ose servery a webové aplikace → kancelářský a výukový software → komplexní desktopy → provozní software (agenda, účetnictví). Mnoho škol má zkušenost právě s tímto způsobem pozvolného oťukávání svobodných alternativ k uzavřeným a drahým systémům. Převod serverové infrastruktury na Linux je obyčejně vyprovokován snahou o usnadnění správy a zajištění bezpečného síťového prostředí. Pracovní stanice s různými „zbytkovými“ verzemi systému Microsoft Windows mohou být obsluhovány linuxovými servery, které zajistí nejen přihlašovací a ukládací, ale i poštovní, antivirové, antispamové a tiskové služby.

Softwarové vybavení pracovních stanic a uživatelských desktopů bývá dalším krokem, i když v mnoha organizacích jde naopak o první fázi. Ať tak či tak, tato část migrace je téměř vždy vynucena okolnostmi: Zastarávající proprietární software neplní požadované funkce (obzvláště je to patrné u starších, leč rozšířených verzí kancelářského balíku Microsoft Office) nebo klíčovým aplikacím vyprší licence.

Upgrade na nové verze je drahý, nemožný (například kvůli hardwarovým nárokům) nebo z jiného důvodu nevhodný.

Ing. Jiří Burda, učitel na Vyšší odborné škole a Střední průmyslové škole elektrotechnické Olomouc, komentuje nastalou situaci takto: „Byla mi učiněna nabídka, která by vyřešila náš problém, ale stálo by nás to řádově desítky tisíc – a to byla cena pro vzdělávací organizace. Přišlo mi to úsměvné. My učíme na jejich produktech a tím jim děláme reklamu a máme za to ještě platit? Takže to vyřešíme tak, že přejdeme na Lazarus.“ (Pozn. aut.: Lazarus je open-source vývojové prostředí pro programovací jazyk Pascal.)

Bez výjimky všechny organizace citují jako hlavní důvod snahu ušetřit na licencích proprietárních řešení.

Protože je velké procento open-source softwaru multiplatformní, mají studenti šanci osvojovat si znalosti pomocí programů, které jim nebudou cizí na žádném z běžně používaných operačních systémů. A osvojovat nemusí si jen ve škole, ale také na svém soukromém počítači.

Počítačová učebna s Linuxem Počítačová učebna s Linuxem

Instalace open-source systému na desktopy v učebnách a kabinetech sice v důsledku skýtá nejširší možnosti úspory finančních prostředků, ale také se setkává s největší zdrženlivostí na straně správců a protesty na straně uživatelů. Je potřeba vytvořit prostředí, které nenaruší provoz výukových či administrativních aplikací, jež existují pouze ve verzích pro Windows. Linuxová platforma přitom technologicky nijak nezaostává a záleží pouze na rozhodnutí výrobce, zda ji bude podporovat. Pokud se ji vědomě rozhodne ignorovat, rozhodně přichází o zákazníky – pokud ne dnes, pak v budoucnosti ano.

Současný stav lze řešit různými způsoby od virtualizace až po dedikované stroje s Windows. Bc. Martin Pruša, správce sítě a učitel na Středním odborném učilišti elektrotechnickém v Plzni, k této otázce poznamenal: „Obrovský problém jsme měli se školní agendou, která musí běžet na Microsoft Windows Serveru. Ten nemáme, a proto jsme museli sáhnout po virtuálním serveru s nainstalovaným Microsoft Windows Serverem.“ Součástí řešení mohou být i tzv. dual-boot systémy, které umožňují výběr operačního systému už při zapnutí počítače.

O peníze jde až v první řadě

Bez výjimky všechny organizace, které v rámci České republiky v menší či větší míře nasadily nebo přešly na open-source software, citují jako hlavní důvod nutnost nebo snahu ušetřit na licencích proprietárních řešení. V případech, kde je již možné činit závěry, se ukazuje, že se vyčíslitelné úspory opravdu dostavily. To je samo o sobě povzbuzující skutečnost a silný argument. Peníze však – jak se praví – nejsou vše. Ještě potěšitelnější je, že open-source software je využíván z praktických a didaktických důvodů. Mimo jiné je to správný krok směrem k dosažení stavu, kdy bude vyučován princip, nikoliv biflovány postupy. Za sympatický postranní efekt můžeme považovat přispění ke snaze o vychovávání společnosti, ve které bude naplňována litera zákona o svobodném přístupu k informacím a kde budou mít lidé úctu k autorským právům.

Článek vyšel v prvním čísle magazínu Open source & praxe.

Nahoru

(Jako ve škole)
Průměr: 1,00 | Hodnotilo: 5
 

Top články z OpenOffice.cz

Příspěvky

titulek
Kamil 7. 12. 2011, 10:49:25
Odpovědět  Odkaz 
Článek jsem nečetl, ale titulek se mi zapíše do paměti na dlouho. Skloňovat "open source", to se jen tak nevidí.
Miroslav Hrončok Re: titulek
Miro Hrončok 7. 12. 2011, 11:58:58
Odpovědět  Odkaz 
Proč ne?
Re: Re: titulek
kojot 7. 12. 2011, 12:27:53
Odpovědět  Odkaz 
treba kvuli cistote jazyka Miro
Miroslav Hrončok Re: Re: Re: titulek
Miro Hrončok 7. 12. 2011, 20:29:21
Odpovědět  Odkaz 
Přeposílám vyjádření jazykového korektora:

Pokud by to mělo být jazykově čisté, jak žádáte, pak by tam rozhodně nemohl být ani open source, jsme-li v češtině. Musel by tam být otevřený zdroj a basta. Ale protože se do češtiny stejně jako do jiných jazyků vehementně cpou nové anglické termíny, a už není čas jako za Jungmanna vymýšlet české varianty (nosočistoplena místo šnuptychlu), je také zcela v pořádku, že slova, která se už v jazyce zažila, například open source, lze skloňovat. Vadí někomu v "Googlu"? Hyperkorektně to má být v "Googleu" - a to je myslím mnohem víc proti jazykové čistotě. Dvojslovné termíny jako třeba cross promo se pochopitelně skloňují - v cross promu, bez cross proma. Spojení open source je na prahu toho, než definitivně zapluje do českého jazykového systému. Teď se můžeme hádat, jestli to skloňovat, nebo ne, ale není špatně ani jedno.
Je to docela nechutné, co se cpe do češtiny - homepage třeba. Co s ní? Je to ta homepage /houmpejdž/. Čili bez té homepage /houmpejdže/, té homepagi /houmpejdži/. Tohle není jazykově špatně, nečistě. To je naprosto správně a ukazuje to navíc, jak je čeština nádherně tvárná, že dovede skousnout a morfologicky obsloužit i takové zvěrstvo jako homepage. Jiné jazyky jsou úplně v háji. Takže pro jazykovou čistotu bylo by dobré jedno jediné - tyhle termíny překládat - a pak nikomu nebude vadit nic. Jenže - nemáme Jungmanna a nemáme čas.
titulek
fri 7. 12. 2011, 20:41:31
Odpovědět  Odkaz 
Nechat to tak? Někteří hoši by si hned položili otázku, na kterou už znají odpověď: "Je to záměr nebo spiknutí méněcenných?"
Prostě...
Jungmanna na to nepotřebuju.
Něco času na to mám.
Sílu a chuť taky. :)
Prostě překládám, jak uznám z vhodné.
Za omyl považuju jedině nutit druhé, aby to dělali stejně jako já. :)
Jiří Eischmann Re: Re: Re: Re: titulek
Jiří Eischmann 8. 12. 2011, 00:14:02
Odpovědět  Odkaz 
"homepagi" je taky dobré :D Jedna věc je jazyková správnost a druhá, jak to působí. Pánové z Ústavu pro jazyk český si můžou stokrát odhlasovat, že je to v pořádku, ale mně to bude trhat oči. Doufám, že v mých článcích tyto výrazy zůstanou neskloňované, jinak bychom s jazykovým korektorem nebyli kamarádi :)
Občas opravdu závidím angličanům, kterým nikdo nemůže říkat, co je správně a co ne, a hlavní roli hraje, jak jazykový projev působí.
Re: Re: Re: Re: titulek
Petr 8. 12. 2011, 12:02:10
Odpovědět  Odkaz 
Podle mě by si korektor s takovým jazykovým citem měl začít hledat novou práci. :-)
Re: Re: Re: Re: titulek
kunk 18. 12. 2011, 03:27:11
Odpovědět  Odkaz 
Ale v tomhle pripade je jeste problem s mekkym a tvrdym C. Kdyz uz sklonovat "open source" (coz bych osobne nedelal), tak jako "open sourceu", protoze slovo "sourcu" na me pusobi spis jako tvar slova "šourek". :)
Jiří Eischmann Re: Re: titulek
Jiří Eischmann 7. 12. 2011, 16:59:40
Odpovědět  Odkaz 
A proč ano? V tomto se musím zastat Kamila. Když jsem to ráno viděl, tak mě to tak bodlo do očí, že jsem ani ranní kafe nepotřeboval :) Působí to na mě stejně jako "linuxy". Některá slova by se prostě neměla skloňovat. U softwaru jsem ještě ochotný akceptovat, ale "open sourcu" mi opravdu přijde hodně za čárou.
Re: Re: Re: titulek
Lovap 8. 12. 2011, 14:56:29
Odpovědět  Odkaz 
Prečo vám to "přijde hodně za čárou" pri jednom termíne, ale pri druhom nie? Veď software je presne ten istý prípad, je to skrátka cudzie slovo, ktorté v tvare softvér zdomácnelo. Bodka. Koľko takých slov je v češtine/slovenčine? Spústy ...
Jiří Eischmann Re: Re: Re: Re: titulek
Jiří Eischmann 8. 12. 2011, 15:44:38
Odpovědět  Odkaz 
Říká se tomu jazykový cit. Každý ho má nastavený jinak, ale některé výrazy jsou očividně za čarou u většiny lidí (soudím z tého diskuse a z toho, že každý, s kým jsem se o tom bavil, to považuje za úlet). I u zcela uměle vytvořených výrazů od jazykových brusičů se některé výrazy ujaly a některé dodnes slouží pouze jako vtip (např. čistonosoplena).
Re: titulek
fri 7. 12. 2011, 16:27:43
Odpovědět  Odkaz 
Jestli je to rarita, úplná podle reakce asi ne, ale nechtěl jsem rejpat. Teď už nejsem "první", jak je to v některých příspěvcích na rootu.

Napadlo mě teď jen, že by bylo v té souvislosti zajímavé vědět, jestli se už ten tvar dostal do knižního slovníku nespisovné češtiny. Jemu příbuzné tam už budou. :)
...měly bát
Pavel 8. 12. 2011, 09:59:08
Odpovědět  Odkaz 
Tak jsem takhle po hodině marné práce v PC učebně sedl k netu a první, co čtu, je článek o Open Source. Asi bych měl zmínit, že jsem správce té učebny, kterou vidíte na článku na prvním místě. Jsem velkým zastáncem Open Source a propaguji ho, kde se dá. ALE pokud jsem před chvílí marně hodinu řešil problém v Linuxu, který by pod jiným systémem neexistoval, tak považuji tuto hodinu za ztracenou a práci za zbytečnou. Problém jsem nevyřešil. Takže mám 2 možnosti - dál se v tom hrabat (možná zbytečně) a nebo nainstalovat jiný systém. Nebojím se Open Source ve školství a budu ho propagovat. Ale potřebuji řešení, které bude funkční. Nejen na samostatně zapojeném počítači doma, ale v určitém "ekosystému" firmy, školy, takové, které mi umožní pracovat, spolupracovat, tisknout, komunikovat v prostředí různých systémů stejně efektivně. A to se neděje. Nebavím se tu nyní o Open Source programech pod WIN - tam je situace jasná a jejich výhody není nutné rozebírat. Proto po zkušenostech, které s nasazením Linuxu ve škole mám, mohu říct - Open Source pod WIN je řešením. Linuxové systémy jako pracovní nástroj zatím ne.
Martin Šín Re: ...měly bát
Martin Šín 8. 12. 2011, 10:57:39
Odpovědět  Odkaz 
Taky názor, pobavil mě.
Re: ...měly bát
fri 8. 12. 2011, 11:03:53
Odpovědět  Odkaz 
a co se stalo? :)
Re: Re: ...měly bát
Pavel 8. 12. 2011, 12:34:44
Odpovědět  Odkaz 
No dnes "pouze" odpojené síťové disky a nemožnost je napojiz zpět. Učitelky si stěžují, že nemůžou pracovat. Nedostanou se k datům. Včera to byly "pouze" síťové tiskárny a jejich šílený systém nastavení vlastností tisku. Proklikat se k možnosti ČB tisk je hrůza. To nemluvím o skeneru a OCR. To raději všichni startují do WIN nebo čekají, až se uvolní jiný počítač s WIN. Je toho hodně. Sem se to nevleze.
František Bártík Re: Re: Re: ...měly bát
František 8. 12. 2011, 14:20:54
Odpovědět  Odkaz 
>> No dnes "pouze" odpojené síťové disky a nemožnost je napojiz zpět.

Pravděpodobně nedostupnost disku bude mít hardwarovou příčinu (vypnutý server, vytažený síťový kabel...). Už jste incident vyřešil? Jakou to má spojitost s Linuxem?

>> Včera to byly "pouze" síťové tiskárny a jejich šílený systém nastavení vlastností tisku. Proklikat se k možnosti ČB tisk je hrůza.

Kritizovaný "jejich šílený systém nastavení" se asi týká tiskáren. Jakou to má spojitost s Linuxem.

>> To nemluvím o skeneru a OCR.

K čemu potřebujete ve škole OCR? Napadá mě pouze digitalizace knih, což ale odporuje autorskému právu.

>> Je toho hodně. Sem se to nevleze.

Zatím jste nepopsal ani jeden problém s Linuxem.
Re: Re: Re: Re: ...měly bát
Lenici 8. 12. 2011, 15:40:56
Odpovědět  Odkaz 
Opravdu úžasná odpověď, Františku. Úplně mi to připomnělo hotline Microsoftu z onoho legendárního vtipu...odpověď byla sice správná, ale Pavlovi bude nejspíš platná jako sáňky v létě.

Jelikož znám i pár lidí z reálného světa, tak Pavla naprosto chápu. Nezáleží na tom jestli se problém týká Linuxu nebo nástroje pro správu tiskárny...problém tam zkrátka je a pro něj není lehké ho vyřešit (což by nejspíš zvládl na Windows, se kterými a) dělá několik let, za b) zavolá Tondovi a ten jeho problém už někdy určitě řešil).....
Re: Re: Re: Re: ...měly bát
Mach 10. 12. 2011, 20:47:30
Odpovědět  Odkaz 
Nic ve zlém, ale učil jste někdy? Dle obsahu komentáře hádám, že ne, jinak byste to takto nenapsal. Takže malý exkurz do hlubin kantora "výpočetky":

Začne vyučovací hodina (45 nebo 90 minut čistého času) a vy potřebujete probrat naplánovanou látku. Musíte ji probrat a k tomu potřebujete 100% funkční HW a SW. Pakliže ho nemáte, minuty utíkají, morálka a soustředění žáků klesá. V případě FOSS to mrzí dvojnásob, neb se jej snažíte naopak vylíčit jako spolehlivý a funkční systém. Než se nadějete, je konec hodiny, vy máte skluz, termíny klasifikace na krku, další hodina vám odpadne (jdou na exkurzi). Do toho vám žáci hlásí, že jim nefunguje to či ono, že se nemůže přihlásit, že mu zamrzla myš, že má divné rozlišení, že mu nejde monitor, že zapomněl heslo, že nemá flash, že prezentaci, kterou měl předvést nemá, protože jim doma odpojili internet. Do toho vám přijde žák z jiné třídy, že u nich v učebně se učitel nemůže přihlásit (nějaký vtipálek povytáhnul konektor RJ45 nebo zpřeházel písmena na klávesnici, popř. je zamaloval černým fixem) nebo nejde zvuk, někdo místo odhlášení uzamknul plochu... všechny případy se opravdu staly.

Máte-li např. data na síti, musíte s tím počítat a před hodinou si je pro jistotu stáhnou na flash -> plán B. Máte-li probírat téma, které závisí na přístupu k internetu, musíte mít opět záložní plán. Vše si musíte dopředu naplánovat, odzkoušet, načasovat a mít připravené alternativy. Co když nepůjde dataprojektor nebo nebude fungovat interaktivní tabule? Není to vůbec jednoduché, občas i vysilující. Někdy závidím kantorům, kterým stačí učebnice, křída a tabule.

A to vůbec nepočítám s tím, že mohou učit (a také učí) lidé, kteří nejsou IT mágové nebo přinejmenším nemají (nemohou mít) v síti plná přístupová práva. Školy nemají IT admina, který je schopen zasáhnout kdykoliv a kdekoliv.

Z tohoto pohledu plně chápu předchozí názor, že Windows je prozatím jediným použitelným OS v síťovém prostředí. Je kontraproduktivní předvádět výhody a přednosti OO.org oproti MSO, když vám při operaci (kterou mimochodem neprovádíte poprvé) zatuhne - Murphyho zákony fungují, to mi věřte.

Sám jsem velký propagátor FOSS, ale opravdu je něco jiného domácí jednouživatelské prostředí, oproti heterogenním sítím s řádově stovkami uživatelů a PC.
Re: Re: Re: Re: Re: ...měly bát
Pavel Šimerda 10. 12. 2011, 22:50:11
Odpovědět  Odkaz 
„Sám jsem velký propagátor FOSS, ale opravdu je něco jiného domácí jednouživatelské prostředí, oproti heterogenním sítím s řádově stovkami uživatelů a PC.“

Mno, to je právě ono. Velký propagátor teoretik a pouze pro domácí prostředí.

Přitom Linux a další opensource software se nejčastěji používá právě v heterogenním prostředí a funguje v něm velice dobře, líp než většina ostatních řešení. A teď nemluvím o domácím počítači pro přístup na web a mail.

Praxe bývá mnohem zajímavější.
Re: Re: Re: Re: Re: ...měly bát
Marcel 13. 12. 2011, 03:21:45
Odpovědět  Odkaz 
Prominte, ale tyto argumenty "proc ne lin ve skole" mi pripadaji zcela mimo, co vim tak cele cvut jede na tucnakach, a jsou tam technicka zarizeni(plotery, scanery atd.), o kterych si zakladni skola s open offici atd. muze nechat zdat..funguje zde virtualni server s windowsy pro programy typu Inventor, AutoCAD, ale jinak to cele jede na pocitacove siti o nekolika tisicich stroju. Proto si myslim, ze takova instituce urcite vi, proc ty tucnaky ma a navic i my vime proc se jen zridka prihlasujeme na win, nebot je pravidlem, ze to spadne... Proto chyba neni v tucnakach, ale adminech co to neumi dat do kupy a jsou jenom zabehli v systemu tady poklepu a ono to nejak pojede(klidne i blbe) :-)
Re: Re: Re: Re: Re: ...měly bát
qqa 7. 08. 2012, 12:49:28
Odpovědět  Odkaz 
Taky učím IT a dle "svých možností" se starám o techniku.

Jako by mi mluvil ze srdce.
Přesně tak to chodí.
Ještě vynechal škodění žáků kvůli tomu, aby si mohli dělat, co chtějí (obvykle nějaké hry). Je až neuvěřitelné, co všechno zkusí, aby obešli různá zabezpečení a nastavení. A to je na mě v Linuxu moc, zatím spoléhám na Doménu...

Taky fandím Linuxu, a dokonce ho celý jeden rok ve čtyřletém studiu učím.
Ale provozuji ho na VirtualBoxu.
qqa
Re: Re: Re: Re: Re: Re: ...měly bát
Pavel Šimerda 7. 08. 2012, 16:16:09
Odpovědět  Odkaz 
„Ještě vynechal škodění žáků kvůli tomu, aby si mohli dělat, co chtějí (obvykle nějaké hry).“

Žáci obvykle škodí ze dvou hlavních důvodů, co si tak pamatuju. Proto, že je výuka nesnesitelně nudí. A taky proto, že pro ně učitel není autoritou, když se jeho
technické znalosti předmětu v jejich očích ani neblíží těm jejich.

„Je až neuvěřitelné, co všechno zkusí, aby obešli různá zabezpečení a nastavení. A to je na mě v Linuxu moc, zatím spoléhám na Doménu...“

Tenhle problém je platformě nezávislý. Čistě můj subjektivní pocit je, že je na Linuxu
lépe řešitelný. Ale opět, problém je se znalostmi. To není výtka, jen vyjádření názoru.

„Taky fandím Linuxu, a dokonce ho celý jeden rok ve čtyřletém studiu učím.“

Rád bych se o tom dozvěděl víc. Článek či rozhovor pro linuxexpres?
Re: Re: Re: Re: Re: ...měly bát
Pavel Šimerda 7. 08. 2012, 16:29:31
Odpovědět  Odkaz 
„Nic ve zlém, ale učil jste někdy?“

Nic ve zlém, ale máte za to, že čistě býti učitelem znamená sežrat všechnu moudrost světa? Pokud ne, tak prosím nepoužívejte tento argument proti technický laděné odpovědi spoludiskutéra.

„Z tohoto pohledu plně chápu předchozí názor, že Windows je prozatím jediným použitelným OS v síťovém prostředí.“

I já chápu, že lidi mívají nesmyslné či nepodložené názory. A nemám s tim problém, pokud ti lidé nevydávají ty názory za fakta podložená jejich odborností.

„Sám jsem velký propagátor FOSS, ale opravdu je něco jiného domácí jednouživatelské prostředí, oproti heterogenním sítím s řádově stovkami uživatelů a PC.“

Já naopak nemám nic proti Windows v domácím jednouživatelském prostředí, pokud jim nemám dělat charitativního administrátora já. Na heterogenní sítě s řádově stovkami uživatelů mám ale zcela jiný názor.
Jiří Eischmann Re: ...měly bát
Jiří Eischmann 8. 12. 2011, 14:23:23
Odpovědět  Odkaz 
a Windows snad umí pořádně komunikovat s jinými systémy? Že jsem si této jejich vlastnosti nevšiml. Naše firma je kompletně na Linuxu (ještě aby nebyla :) ), jenom v naší pobočce je 400 lidí. Máme řadu síťových tiskáren, tiskneme barevně, černobíle, na A5-A3, oboustranně, máme řadu společných úložišť. A prostě to funguje. Nicméně aby se linuxové řešení správně nastavilo, je potřeba hodně znalostí, a taky se často chová jinak než to od MS. To jsou asi základní kameny úrazu na školách.
Re: Re: ...měly bát
Pavel 9. 12. 2011, 07:41:12
Odpovědět  Odkaz 
Přesně tak. Je potřeba si uvědomit, že firma plná programátorů a lidí technicky zaměřených se k linuxu a ke změně systému postaví jinak, než škola plná učitelek ve středním věku. A také předpokládám, že na rozdíl od školy má taková firma svého správce sítě na plný úvazek. Uvědomte si prosím, že ve školství tuto práci vykonává často učitel informatik jen tak mimochodem v pauze mezi výukou nebo odpoledne ve svém volném čase. A často bez hmatatelné finanční odměny. Náplní jeho práce není řešit problémy s disky nebo tiskárnou, ale musí v první řadě učit. A pokud má na vyřešení problému 45 min, tak si často zvolí první a funkční řešení. Aby nedošlo k mýlce - já sám bych velmi velmi rád převedl celou školu na linux. Ale chybí tu vůle ze strany vedení, kolegyň a hlavně čas a znalosti na nasazení plnohodnotného linuxového řešení. A navíc, nevím, jestli to se můžete vžít do pocitů ženy, učitelky, středně technicky zdatné - pokuste se jí vysvětlit, proč by místo systému, který zná a konkrétně třeba ovladače tiskárny, kde si barvu/ČB zvolí na dva kliky měla používat něco, kde je těch kliků 7 (skutečně počítáno) a navíc je vše v angličtině, které nerozumí? Mě došly argumenty. Myslím si, že měla pravdu. A to jsem velký zastánce Open source.
Vlastimil Ott Re: Re: Re: ...měly bát
Vlastimil Ott 9. 12. 2011, 07:56:14
Odpovědět  Odkaz 
> Uvědomte si prosím, že ve školství tuto práci vykonává často učitel informatik jen tak mimochodem v pauze mezi výukou nebo odpoledne ve svém volném čase.

Já to vím a všichni správci mají můj respekt, ta práce je nevděčná. Jenže z vašeho tvrzení vyplývá, že je to vina Linuxu, což si nemyslím.

Několik správců ve školách znám a jsem s nimi v kontaktu. Zarputile odmítají své zkušenosti sdílet třeba na linuxveskole.cz nebo kdekoliv jinde. Vím, že každý z nich řeší stejný problém. Nenechají to firmě (ok, chápu), ale nejsou ochotní to říct kolegům, aby to ten další měl jednodušší. To nechápu a ztrácím pocity empatie.

A nejde o psaní - mohli bychom pro školské správce dělat workshopy, kam by se sjeli a zkušenosti sdíleli. Na LinuxAltu se jako školní správci projevili tři pánové, se kterými jsme si dobře povykládali. Trochu málo, co myslíte?
Re: Re: Re: Re: ...měly bát
Pavel 9. 12. 2011, 09:00:13
Odpovědět  Odkaz 
Škoda, že to tak vyznělo. Nemyslel jsem to tak. Ale já se stále na Linux dívám z pozice učitele, ne programátora či správce sítě. A mohu porovnávat. Zde na tomto serveru vyšlo hodně článků na téma digitální fotografie pod linuxem. Byly dobře napsané a já si je rád přečetl. Učinil jsem jako učitel jednoduchý pokus. Jedna třída naprostých nováčků pracovala pod linuxem a měla za úkol po základním proškolení upravit fotky. Nebudu zde rozebírat jednotlivé úkoly, není to nutné. Druhá skupina pracovala pod Windows a v ZME, třetí třída pracovala pod WIN v Open source programech. Výsledky: Linuxová skupina - naprostý propadák. Nehotovo, spousta dotazů, nenašli dané funkce, a pokud ano, práce trvala hodně dlouho. Druhá skupina - pracovali s XnView - zvládli většinu, práce byla rychlejší. Třtí skupina - na tom byla podobně. Toto jsou reálné zkušenosti s reálnými dětmi. Závěry ať si z toho vyvodí každý sám.
Jiří Eischmann Re: Re: Re: Re: Re: ...měly bát
Jiří Eischmann 9. 12. 2011, 11:39:15
Odpovědět  Odkaz 
Zcela upřímně, ten výsledek vás překvapuje? Je logické, že děti odvedou nejlepší práci v tom, co znají. Doma mají Windows, i školy je v drtivé většině případů učí na Windows. Pro školu by toto nemělo být nějaké lámání hole nad Linuxem, ale naopak výzva, protože by to měla být právě škola, která by ze žáků měla vychovat lidi, kteří neznají jeden program, jeden systém, ale znají obecné principy a dokážou se zorientovat v různém softwarovém vybavení.

Co se týče toho nucení ostatních zaměstnanců do používání Linuxu, tak v tom máte naprostou pravdu. Tím, že někdo lidem vnucuje Linux, dělá Linuxu medvědí službu. Lidi to spíše odradí než přesvědčí.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: ...měly bát
Pavel 9. 12. 2011, 14:21:37
Odpovědět  Odkaz 
Asi jsem se špatně vyjádřil. Trochu to rozvedu. Byli to žáci 6. třídy. Mnozí z nich ovládali OBA systémy. Vtip byl v tom, že s jakoukoliv aplikací na úpravu fotek většina z nich dříve nepracovala (výjimku tvořila Picasa, kterou jsem do testu proto nezařadil). Vstupní podmínky byly proto celkem stejné nezávisle na systému. Byl to ode mě takový laický test uživatelské přívětivosti programů na úpravu fotek. A dopadl tak, jak jsem již výše psal. S operačním systémem neměl nic společného. A pokud to takto dopadne u žáků, kteří jsou více přizpůsobiví, zvídaví a nevadí jim změny, jak by to vypadalo u starších učitelek?
Abych předešel flame - jsem velkým zastáncem linuxu a opensource, budu jej dál nasazovat a propagovat. Ale na druhou stranu přímo v praxi vidím reálnou odezvu dětí i dospělých nezasažených technikou. Človíčků, kteří nejsou programátoři, technicky zaměření... Například v ovládání Ubuntu (různé verze prostředí) jsou děti naprosto úžasné a nevadí jim, vyhovuje jim, líbí se jim.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: ...měly bát
Mach 10. 12. 2011, 21:39:33
Odpovědět  Odkaz 
Naprostý souhlas.

Ještě bych dodal, že v očích žáků (15-18 let) je Linux a ostatní Open Source je 90 % z nich vnímán negativně (10 % ho alespoň zkoušelo - exotika láká). Vnímají ho jako "systém pro chudé" i kdybyste se na hlavu postavil. Ve společnosti, kde největší hodnotou jsou peníze, prestiž a úspěch se nic jiného ani čekat nedá.

Lepší "cracnutý" Office 2010 než legální OpenOffice.org. To je realita. Takto jsou vychováváni v rodině, společností. Je to v nich a vy ve škole s tím nic nesvedete. Jednoduše vaše argumenty nepřijmou a vůbec k tomu nepotřebují žádný protiargument.

SW pirátství? Nenechte se vysmát. S tím u adolescentů neobstojíte. Krade se všude, včetně nejvyšších míst, a oni to vnímají. Přijímají to jako něco normálního. Magické zaříkávadlo "zdarma" nefunguje, respektive funguje, ale přesně opačně - co je zdarma, je obvykle nekvalitní a generalizace funguje. Lepší kradený Photoshop, než legální Gimp. Valná většina středoškoláků hodnotu peněz stejně ještě nezná.

Další přidanou hodnotu FOSS nabídnou nemůže, žádná totiž není. Pokud ano, nechám se poučit. Odolnost virům neberu, dnes již nemá takovou váhu, přesouvá se do oblasti sociálního inženýrství, kde jsou si všechny OS rovny.

Tvrdím, že s FOSS se musí seznámit ještě na základní škole, kdy ještě nejsou sociálně deformovaní. S počítačem se seznamují zábavnější formou, jejich návyky jdou ještě korigovat, jsou ještě vychovatelní. Na střední je už pozdě.
naučit má škola
fri 9. 12. 2011, 15:02:48
Odpovědět  Odkaz 
Škola je od toho, aby naučila to, co je potřeba. Jestli je dneska pro děcka potřeba umět upravit si rozmazanou fotku a ukazovat ji kamarádům, tak je to naučte. Anebo je naučte fotit. :)

Když chci ovládat nástroj, musím vědět jak. Pokusy zjistit, jestli jsem opravdu tak pitomej, nebo to jenom dělám, nebo naopak ve mně dřímé skrytý génius, nemusí být pro všechny zúčastněné nutně uspokojivé. Jsem schopen se něco naučit, a celkem rychle, můžu mít úžasné nápady, ale nemusím být ten typ, co exceluje na středoškolských olympiádách v hledání odpovědí na matematické problémy. .)
Re: naučit má škola
Pavel Šimerda 10. 12. 2011, 11:50:40
Odpovědět  Odkaz 
Škola přece není od toho, aby lidi naučila to, co je potřeba teď hned, ale aby je naučila něco do dalšího života. Kolik z těch programů, co se učily před patnácti lety se dnes ještě používá a navíc ve stejné podobě?

A s těmi olympiádami... kdo chodil na olympiády záviselo většinou mnohem více na učitelích než na žácích. Třeba já jsem na osmiletém gymplu chodil, protože mě k tomu učitelka vždycky dokopala.

Na fyzikální olympiádě jsem byl naopak navzdory fyzikářce, která mě tam vůbec nechtěla (výsledkem bylo 2. místo), a to jenom proto, že jsem odcházel na čtyřletý a chtěl jsem nějaké přilepšení do přijímaček, jinak bych se jí v životě nevnucoval.

Argumentovat tím, co se děcka už naučily doma, to mi přijde u informatiky ještě více stupidní než u matematiky a ostatních předmětů. To bych taky mohl být zlý a mohl bych začít argumentovat tím, že učitelův linuxový úvod byl špatný (protože to neuměl) nebo uspávací (protože ho to až tak moc nezajímalo)...

Ale to já neříkám, protože jsem u toho nebyl a nevím, jak to vypadalo. Jenom všechny moje testy tomuhle naprosto odporují a výsledek mých pokusů je následující dělení lidí podle výsledků (bez ohledu na věk):

1) Začátečníci: Lidé, kteří toho moc neumějí, ale nepřeceňují se. Přijímají nové informace.

U počítače před ně můžu dát cokoli, a postupně se zorientovávají. Je jim jedno jestli je to GIMP nebo photoshop, Jestli ikonka je modré e nebo oranžová liška. Některé programy se jim ovládají lépe, jiné hůře. Různé opensource programy a operační systémy bývají u těchto lidí úspěšné. Záleží hodně i na barvách, vzhledu a takových věcech.

2) Šikovní: Lidé, kteří už něco znají, něco umějí, ale taky se dokážou rychle učit (přece už jse spoustu věcí naučit dokázali).

Mají z počátku podstatně větší výkonnost v tom, co znají. Nemají ale problém se naučit cokoli nového. Hodně srovnávají, ve stylu „to je jako ... ve ...“. Nemají problém používat něco, co je buď vyloženě dobré (což spousta opensource aplikací je), dlouhodobě výhodné (kvůli možným úpravám) nebo úsporné (kvůli pořizovací ceně). Berou v potaz všechna hlediska.

3) Rádobyodborníci: Lidé, kteří si nejdřív udělají názor, a následně vás s ním konfrontují. Nechtějí přijímat nové informace, protože už všechno vědí.

Takového člověka, bez ohledu na úroveň jeho znalostí, posadíte před něco, co nezná. Než aby začal zjišťovat, k čemu je to dobré, jestli je to dobré, postaví svůj názor na pevném základě, že on přece už všechno důležité zná a případně sám ví, co by ještě znát chtěl. A tohle, co má před sebou, se tomu rozhodně ani nepodobá.

...

Členění není přesné, ale tyhle archetypy se objevují v každém věku a za různých okolností, ve škole třeba v různých předmětech. Úmyslně jsem vynechal případ, kdy žák opravdu danou věc zná/chápe lépe než učitel, protože to je úplně mimo téma.
Re: Re: naučit má škola
fri 10. 12. 2011, 13:39:44
Odpovědět  Odkaz 
Tak nad tímhle se občas zamýšlejí i sami studenti - od čeho je škola. :)
Učetel zase hloubá nad tím, co je ve výsledku formální vzdělavání a co formativní.
Zbytek si jednou za čas polož otázku: Na čem vůbec záleží, aby došel k závěru, že na ničem jiném nezáleží. :) Na všechno existuje odpověď.
Petr Valach Re: Re: Re: Re: ...měly bát
Petr Valach 8. 08. 2012, 01:20:40
Odpovědět  Odkaz 
Mimochodem právě ty vyjmenované možnosti, které Liberix nabízí (nebo by mohl a zjevně je v jeho silách je realizovat), jsou tím důvodem, proč patří mu patří moje velké uznání a poděkování. Možná bych jich nevyužil, ale myslím si, že myšlenka svobodného softwaru je správná a v praxi použitelná. A to stojí za podporu a propagaci.
Proč by se školy neměly bát open sourcu a Linuxu
volani.webnode.cz 8. 12. 2011, 14:49:20
Odpovědět  Odkaz 
Nebylo by řešením, aby škola platila lidi, kteří mají o svobodný software zájem a spolupracovala s tvůrci svobodného softwaru, tak aby to bylo prospěšné oboum stranám?
Prostě aby učitelé, administrátoři i žáci kteří tomu rozumí se podíleli na tvorbě a programování částí svobodného software a tím k němu tak přispívali a nebo aby školy platili za vylepšení či rozšíření funkcí svobodného software (který pak budou moci využívat né jen všechny školy, ale kdokoliv) konkrétní lidi nebo i firmy.
Také by mohli nabízet studentům třeba nějaké nadstandardní služby (rozšíření kapacity e-mailové schránky za příplatek atd.).
Také si myslím že by se žáci měli více zapojit a podílet na ICT ve škole (mohli by nosit vlastní NTB pokud je mají, ostatním by byly přidělené školní, které by na dané úkoly a úkony školy postačovali, u SW využívání bezplatných veřejných služeb a projektů "wiki, google apps (když už fakt nebudou peníze na vlastní řešení atd.)).

Jinak řečeno-
Šetřit na HW, na komerčním software (tam vyžadovat dodržování otevřených standardů a formátů) a investovat peníze za kvalitní učitele(kteří se mohou sami podílet na tvorbě a úpravě SW) a do svobodného software.
Také si myslím že třeba tím že by učitel instaloval a spravoval počítače spolu s žáky tak by se tím něco naučili a mohlo by se na tom také možná nepatrně ušetřit).
Vidím to tak, že když už jsou licence třeba na windows a nebo na office, tak je využít a SW nainstalovat, ale všude dát svobodný software (u OS dualboot a nebo do win dát alespoň svobodný SW..).

Jo vzpomenul jsem si také na tento dopis :)
Chvíli jsem hohledal..
http://www.root.cz/clanky/proc-prosazuje-peruansky-kongresman-open-source/
Vlastimil Ott Re: Proč by se školy neměly bát open sourcu a Linuxu
Vlastimil Ott 9. 12. 2011, 08:04:38
Odpovědět  Odkaz 
Všechno pěkné, ideální. Ale informatika "nikoho nezajímá", nemá ani požadavky na maturitu a každý učitel může skutečně učit, co chce - jeden učí programovat, druhý teoretické algoritmy, jiný kancelářský balík. Každý žák je na tom pak jinak. Pro vedení školy je ICT nákladová položka.

Počítače jsou ve školách proto, aby sloužily. Jako nástroj. Nějaká otevřenost nebo široká možnost vzdělávání... to zajímá skutečné výjimky. Máte představu o stavu hardwaru na školách? Víte, že se hromadně vyhazují peníze na interaktivní tabule (které mají problém s ovladatelností v Linuxu), jejichž využitelnost je diskutabilní? Že dodávky hardwaru někdy řídí úředník krajského úřadu, který dodavatelskou firmu třeba spoluvlastní? Že tlak firem a prostředí musí být hrozný?

Tohle je všechno strašně akademické a bez kontaktu s cílovou skupinou... Takhle to vůbec nefunguje.
Re: Re: Proč by se školy neměly bát open sourcu a Linuxu
Mach 10. 12. 2011, 21:48:39
Odpovědět  Odkaz 
…Všechno pěkné, ideální. Ale informatika "nikoho nezajímá", nemá ani požadavky na maturitu a každý učitel může skutečně učit, co chce - jeden učí programovat, druhý teoretické algoritmy, jiný kancelářský balík. Každý žák je na tom pak jinak…

Dovolím si nesouhlasit:

1. katalog požadavků MZ IT - http://www.novamaturita.cz/katalogy-pozadavku-1404033138.html

2. Školní osnovy musí vycházet a respektovat požadavky RVP
Lukáš Jelínek Re: Re: Re: Proč by se školy neměly bát open sourcu a Linuxu
Lukáš Jelínek 10. 12. 2011, 22:14:07
Odpovědět  Odkaz 
Ty požadavky jsou docela zajímavé. Tak například:

"Žák dovede: popsat fungování sítí mobilních telefonů" - to je dost široký pojem a IMHO to patří spíše někam na VŠ a ne do základní úrovně maturity.

"Žák dovede: ....rozlišit spustitelný a datový soubor" - předpokládám, že správná odpověď bude, že má příponu exe, com nebo bat ;-)
Nasazování linuxu
Michael 8. 12. 2011, 22:56:26
Odpovědět  Odkaz 
Myslím, že školy dělají chybu, že nasazují linux kvůli ušetření za software. To je totiž pouze výhodou. Myslím, že by si měli naopak zaplatit za podporu. Řada distribucí ji nabízí. A velmi důležité je velmi pozvolné nasazování linuxu. Ze začátku ho dát jakoby navíc. Ať si ho všímaj ze začátku jen nadšenci na tamní škole, ale začne se o něm mluvit, pak o něj bude zájem. V článku je zmíněno, jakým způsobem zavádět linux pomalu.

A hlavně, školy by měli nasazovat linux z výchovných důvodů, to by měl být ten jasný důvod. Vždyť počítač s linuxem přímo vyzívá ke zkoušení dalších věcí a vzdělávání. Když má někdo zájem, tak je tam vše tak snadné, na 2 kliknutí máte profesionální program s dokumentací s odkazama na online tutorialy. Windows je okolo nás jen protože je Microsoft dobrý obchodník. Proč dělat na škole microsoftu zdarma reklamu a ještě mu za to platit??? Je velmi smutné, že to tak je.. A proto by školy neměli přemýšlet jak ušetřit na windows, ale proč vlastně dělají něčemu takovou službu, když to zdaleka není nejlepším řešením pro vzdělávací účely. Linux dělá problémy jen protože si na něho školy přechází moc rychle, vemte si zajeté firmy na linuxu, už by se na windows nikdy nevrátili. A vemte si, že windows dělá problémů taky více než dost, každé druhé vydání vzbuzuje pohoršení, zatracování a proklínání. Na linuxu to bývá jen jednou.
Vlastimil Ott Re: Nasazování linuxu
Vlastimil Ott 9. 12. 2011, 07:44:59
Odpovědět  Odkaz 
Moje zkušenosti říkají, že Linux je něco, co většina škol nezná, a pokud to zná, tak se toho bojí a nechce to, protože existuje X důvodů, proč je současný stav lepší. Navíc linuxové firmy jsou neviditelné a reálná podpora distribucí v ČR neexistuje. Ne, Red Hat, Novell/SUSE ani Canonical nic takového v ČR nenabízí.

Říkám to už dlouho - v první řadě začněme u sebe. Musí tady být konkurenceschopné firmy nabízející kvalitní řešení. Ač se nám to nemusí líbit, otevřenost stále není klíčová - FOSS může zaujmout kvalitou, pestrostí, univerzálností, legalitou a případně snížením nákladů (což nemusá být pravidlem).

Za domácí úkol si vyjmenujte pět firem, které můžou konkurovat orlům jako Telefonica, HP, Autocont a lokálním partnerům Microsoftu. ;-)
Petr Valach Re: Re: Nasazování linuxu
Petr Valach 9. 12. 2011, 23:41:22
Odpovědět  Odkaz 
Já si ale myslím, že obrovskou událostí je skutečnost, že je prolomeno embargo na FOSS a že se o něm vede střízlivá debata i ve školách (zřejmě) a ve veřejnosti. Že to nejsou fanatické a zoufalé výkřiky jak třeba před deseti lety (tehdy chyběl soft, chyběly argumenty, takže převládaly emoce). Dneska je FOSS tvrdý byznys a je dobré ho vzít vážně a využívat.
Jsem vděčný každému, kdo posouvá FOSS směrem k běžným smrtelníkům...
Proč by se školy neměly bát open sourcu a Linuxu
Petr 11. 12. 2011, 18:22:12
Odpovědět  Odkaz 
Existují dvě cesty, jak ve školách přejít na Open Source. Tou první jsou učitelé a jejich znalosti, dovednosti a chuť dělat věci "jinak". Tou druhou cestou je ekonomická situace škol, která by je nutila na Open Source přejít a investovat spíše do lidí (včetně správy systému).
A zkušenost? Nic moc...
Linux nie len do počítačovej, ale aj do bežnej učebne.
SPS 13. 12. 2011, 20:53:06
Odpovědět  Odkaz 
Možno Vás zaujme využitie Linuxu a iných OSS na vyučovanie anglického jazyka a aj iných predmetov v bežnej učebni, doplnenej o interaktívny výučbový systém (v učebni je jeden počítač systému). Informácia je na stránke: www.sospreskoly.org >> Otvorený softvér na slovenských školách >> OSS v SOŠ Námestovo >> http://www.sosno.edu.sk/sospsblog/sospsblog.html >> prípadne ďalej.
Petr Valach Re: Linux nie len do počítačovej, ale aj do bežnej učebne.
Petr Valach 8. 08. 2012, 01:22:05
Odpovědět  Odkaz 
Do prčic, to vypadá, že je Linux na slovensku velké téma :-))))

Přidat názor

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Robert Krátký

Robert Krátký

K Linuxu a open source jsem našel cestu přes FreeBSD v roce 2001. Téměř osm let jsem se věnoval portálu AbcLinuxu.cz jako šéfredaktor. Mojí největší vášní je cestování, zejména za kulinářskými zážitky. Profesionálně se věnuji lokalizaci softwaru a překladatelství obecně.


  • Distribuce: Debian
  • Grafické prostředí: KDE
  • Hodnocení autora: *