přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Rozhovor: Martin Tesař

Rozhovor: Martin Tesař

Po tom, jak si u nás vede Gentoo, zuřivě pátral Vlastimil Ott .


reklama

Podařilo se mi zjistit, že to, co vypadá jako český komunitní web uživatelů Gentoo, obhospodařuje momentálně jediný člověk – Martin „xkesh“ Tesař. S ním jsem si popovídal o tom, jak vidí Gentoo a budoucnost české uživatelské základny této stále populárnější distribuce.

Martine, jak ses dostal k Linuxu?

K Linuxu jsem se dostal víceméně náhodou. Nehledal jsem žádný zvláštní software, ani mě prvotně nevedla touha po „svobodném systému“. Spíš chuť vyzkoušet něco nového. Ze zvědavosti jsem si někdy na přelomu tisíciletí nainstaloval RedHat 6.2 ze zakoupených CD, ale vůbec jsem nepochopil, k čemu je to dobré, ani jak se v tom pohybovat.

Až to druhé setkání s Linuxem bylo plodnější: právě vyšel Mandrake 9.1 a já se někde na Internetu dočetl, že je možné stáhnout si všechna tři instalační CD. To jsem udělal a poprvé se tak setkal s něčím, co připomínalo funkční operační systém a nebyla to Windows. Když tedy nepočítám tápavé experimenty s jakýmsi Unixem v univerzitním výpočetním středisku, zhruba před deseti lety. Z těch si pamatuji jen zlomky: že Netscape zobrazoval neskutečně šeredné stránky, jak vypadají první verze KDE (nebo CDE?) a jak jsem se nějakou dobu pokoušel prokousat se povely Emacsu. Ne, nepotřeboval jsem to, jelikož jsem profesí něco jako humanitní vědec a počítač využívám hlavně jako inteligentní psací stroj.

Proč sis vybral zrovna Gentoo, pro běžnou potřebu poměrně zvláštní distribuci?

V Mandrake jsem se dostal ještě k verzi 9.2, kterou jsem pak díky svému nekvalifikovanému experimentování dokonale rozložil. Hledal jsem, kde si co upravit, ale většinou se mi to nedařilo. Někdy v té době mi došlo, že o Linuxu vlastně vůbec nic nevím, a že jsou pro mě skoro všechny „linuxácké“ texty na netu španělskou vesnicí.

Neušlo mi, že existují i jiné distribuce, a hodně mě zaujala tolik vychvalovaná stabilita Debianu. Naivně jsem si asi tehdy představoval, že bude lépe odolávat mému ignorantskému pokusnictví, ale jak debianisté tuší, dopadlo to ještě hůř.

Za můj objev Gentoo může vlastně selhání jakési bety debianního instalátoru, který se kvůli jakémusi bugu odmítl instalovat na moji konfiguraci a ukončil tak mé dobrodružství se stabilním Debianem ještě dříve, než začalo. Bug jsem pak našel po dlouhém hledání, odpověď, že se to vyřeší v příštím vydání, mě nenadchla. Mezitím jsem ale založil LiveCD Gentoo 1.4 a ještě než doběhla automatická detekce hardwaru, tušil jsem, že tohle distro bude to pravé. Napůl ruční, ale přesto dokonale srozumitelný způsob instalace a objev balíčkovacího systému portage mě v tomhle tušení jen utvrdily. Konečně jsem získal dojem, že se začínám v Linuxu orientovat.

V čem se Gentoo odlišuje od jiných distribucí, např. Mandrake, a proč by se měl člověk zajímat právě o Gentoo?

Gentoo je především cenná zkušenost. Naučíte se o svém operačním systému přemýšlet a aktivně jej vytvářet. I za cenu bonmotu bych Gentoo stručně charakterizoval jako distribuci naruby. To, co v jiných distribucích většinou bezmyšlenkovitě odklikáte, přinutí vás Gentoo napsat ručně. Tím získáte zároveň užitečné vědomosti o nejdůležitějších konfiguračních souborech Linuxu. Naopak instalace nových programů, pravidelný update a kompilace na míru je díky portage velice dobře automatizována, takže si ušetříte shánění balíčků kompilovaných pro specifickou verzi distribuce i řešení problémů závislostí při vlastní kompilaci ze zdrojových kódů.

To s sebou nese nepříjemný fakt, že se vaše první instalace Gentoo může protáhnout až na několik dní či dokonce týdnů. Pro uživatele jiných distribucí tohle bývá tak trochu šok. Zejména začátečníci v Linuxu si toho v rámci instalace budou muset hodně přečíst a časy kompilací (až několik hodin v případě glibc, X.org nebo KDE) vypadají na první pohled hrůzostrašně.

Když si ale na druhou stranu uvědomíte, že jste najednou vlastně tvůrcem své vlastní distribuce a sestavujete ji na míru z jednotlivých stavebních kamenů, dostaví se úplně jiný pocit.

Gentoo můžete navíc pohodlně instalovat z prostředí jiné linuxové distribuce nebo dokonce z live distribuce, jako je Knoppix nebo Slax, a tak během té dlouhé instalace pokračovat v práci, hrát hry nebo se brouzdat Internetem. Můžete také stahovat zdrojové kódy i kompilovat na daleko výkonnějším stroji, než je ten konečný – pro tohle všechno nabízí Gentoo pohodlné nástroje.

K tomu všemu Gentoo nabízí i klasický způsob instalace z předkompilovaných balíčků, jak to známe u běžných distribucí, což netrvá podstatně déle. Zkrátka, když překonáte počáteční obavy a odhodláte se Gentoo zkusit, zjistíte, že máte skutečně možnost volby. To je to hlavní, čím se Gentoo od jiných distribucí liší.

Hodí se taková distribuce vůbec na domácí počítače?

Gentoo se jako každá vyspělá linuxová distribuce výborně hodí jak na servery, tak na domácí počítače. Navzdory obecně rozšířeným pověrám lze samozřejmě nainstalovat i provozovat Gentoo bez internetového připojení, ale také je pravda, že tím přijde Gentoo o své hlavní výhody a taky už to není taková zábava.

Co všechno musí člověk umět, aby Gentoo úspěšně nainstaloval?

Alespoň základy angličtiny a odvahu ponořit se trochu do vnitřností operačního systému jsou asi jediné předpoklady, které po vás Gentoo vyžaduje. Díky pečlivé dokumentaci a komunitní podpoře v diskusních fórech nejenže nemusíte do Gentoo znalosti Linuxu investovat, ale naopak je nenásilnou formou postupně při instalaci a za provozu získáte. Dokážu ale pochopit, že přesně tohle může být pro někoho důvod, proč si raději Gentoo nezvolí. Já jsem živým dokladem toho, že nemusíte být ani zkušený uživatel ani technický typ, abyste s Gentoo uspěli.

Jak vypadá základna uživatelů Gentoo u nás? Sdružují se?

Gentoo je v porovnání třeba s Debianem mladinká distribuce. Za Gentoo také nestojí žádná komerční firma, na rozdíl od velmi populární distribuce Mandrake. Vývojářská komunita je však neporovnatelně pestřejší a početnější než u „one man show“ Slackware.

Samotný charakter distribuce tak nahrává na jedné straně praktickému centralismu, na straně druhé ale svobodnému individualismu. Každý uživatel si sestaví svou vlastní distribuci, k čemuž využívá centrálně a svobodně poskytované nástroje. Asi neexistují dvě naprosto totožné konečné distribuce, neexistují žádná „výhodná“ členství v klubech ani prodejní statistiky.

Kromě výsledků různých anket lze jen těžko odhadovat, kolik uživatelů Gentoo u nás skutečně existuje. Podle březnové ankety ABCLinuxu o nejpopulárnější distribuci může Gentoo tak či onak používat aspoň 20 % uživatelů Linuxu, což není zanedbatelné. Komunita se ale rekrutuje zdola a zatím malé aktivity, jako je ta kolem webu českých a slovenských uživatelů Gentoo, vznikají víceméně spontánně.

Kdo se stará o web? Jaký je jeho cíl a zaměření?

Webové stránky byly založeny z iniciativy jednotlivců právě před rokem jako gentoo.modry.cz a ačkoliv na diskusním fóru probíhá poměrně živá a spíše prakticky zaměřená diskuse, neexistuje zatím žádná pevnější organizační struktura; ani neformální. Na základě několika návrhů by možná mohla v budoucnu vzniknout csGLUG (Czech and Slovak Gentoo Linux User Group), jejíž hlavním cílem by byla péče o českou a slovenskou dokumentaci, národní lokalizaci, provoz mailing-listu a kvalitní diskusní fórum.

Co chybí k tomu, aby se Gentoo u nás masivně rozšířilo? Čí pomoc byste uvítali?

Protože Gentoo přece jen klade jisté nároky na vědomé zásahy do systému, nerozšíří se patrně v nynější podobě nikdy do velikosti absolutního krále distribucí. Z růstu počtu uživatelů Gentoo neplynou automaticky žádné potenciální zisky žádné firmě, proto se také asi nikdy nedočkáme masivní reklamní kampaně. Čím víc však roste uživatelská základna Gentoo, tím přibývá alespoň trochu gramotných uživatelů Linuxu.

Zatím jsem se nesetkal s tím, že by se kolem Gentoo tvořily nějaké sektářské uzavřené nebo dokonce agresivně misijní skupinky: celý projekt Gentoo klade vědomě důraz na svobodu a maximální možnou otevřenost. Nedávno byl např. zprovozněn web planet.gentoo.org, kde můžete listovat weblogy vývojářů Gentoo. V diskusních fórech forums.gentoo.org se nezřídka řeší i problémy jiných distribucí nebo dokonce jiných operačních systémů, aniž by docházelo k emotivním hádkám.

Pokud se najde jádro alespoň pěti nebo šesti ochotných lidí, kteří by se starali organizovaně o česko-slovenskou webovou prezentaci a diskusní fóra, jsem si jistý, že se tento „duch Gentoo“ projeví i v našich národních komunitách. Projekt csGLUG by mohl být díky vzájemnému předávání zkušeností přínosem pro všechny zúčastněné.

Rozhodl jsem se používat Gentoo – kde mám začít? Kde seženu (a jaké) návody, příručky?

První cesta by měla vést na www.gentoo.org, centrální a oficiální webové stránky, kde najdete kromě aktualit také důkladnou dokumentaci včetně podrobné instalační příručky (Gentoo Handbook). Nedílnou součástí je forums.gentoo.org – velmi živé a rozsáhlé diskusní fórum, kde najdete rychlou odpověď na téměř každou otázku, která vás o Gentoo kdy napadla. Dalším praktickým (neoficiálním) dokumentačním zdrojem je třeba gentoo-wiki.com, kde kromě mnoha praktických návodů naleznete i seznam národních komunitních webů.

Zejména ti, kdo příliš nevládnou angličtinou, uvítají jistě seznam odkazů na webu gentoo.cz, který shrnuje české a slovenské články a který bude stále aktualizován. Přihlásit se můžete do česko-slovenské e-mailové konference zasláním prázného mailu na adresu gentoo-user-cs-subscribe@gentoo_org, nebo diskutovat na IRC kanálech irc://irc.freenode.net/gentoo.cs nebo #gentoo.cz.

Martine, díky za rozhovor a ať se množíte.

Nahoru

Odkazy

(Jako ve škole)
 

Top články z OpenOffice.cz

Přidat téma diskuse

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Vlastimil Ott

Vlastimil Ott

Spolupracuji s obecně prospěšnou společností Liberix, školím LibreOffice, WordPress, rozumím open source.


  • Distribuce: Xubuntu, Linux Mint
  • Grafické prostředí: Xfce
  • Hodnocení autora: ***

| proč linux | blog



Public Relations

QNAP uvedl novou modelovou řadu NAS TVS-x82T

Společnost QNAP uvedla na trh novou modelovou řadu NAS TVS-x82T, kterou tvoří tři různé modely (TVS-1282T, TVS-882T a TVS-682T). Nová řada je založena na vícejádrových procesorech Intel Core aktuální generace se 14nm výrobním procesem. Díky nim mohou nové NASy nabídnout dostatek výkonu i pro aplikace náročné na CPU.

Pokračování ...


CIO Agenda 2016

Tagy