přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Vznikl LibreOffice, odnož OpenOffice.org nezávislá na Oraclu

Vznikl LibreOffice, odnož OpenOffice.org nezávislá na Oraclu

dvatydny.gif

Švýcarský kanton přechází z Linuxu zpět na Windows, Placený Android Market konečně i u nás, Jabbim klient pro Android byl zveřejněn jako open source, Vznikl LibreOffice – fork OpenOffice.org, GNOME 2.32, Synchronizační služba Xmarks končí, Ubuntu One Music Beta, Co nového u Androidu?


reklama

Co se děje ve světě Linuxu a open source

Švýcarský kanton přechází z Linuxu zpět na Windows

Švýcarský kanton Solothurn byl vzorovým příkladem nasazení open source ve státní správě. Hodně se o něm napsalo, protože na Linux kompletně přešel už v roce 2001. Nyní ale Solothurn přechází zpět na Windows, konkrétně na nejnovější Microsoft Windows 7. Oficiálním důvodem k přechodu je nekompatibilita některých systémů. Trochu zvláštní důvod, když si uvědomíte, že už Linux používali téměř deset let. Navíc kompatibilita byla v roce 2001 mnohem větším problémem než dnes. Spolupráce open-source systémů s proprietárními technologiemi už často nepředstavuje takový problém. V Solothurnu používali Debian s prostředím KDE, prohlížeč Mozilla Firefox, kancelářský balík OpenOffice.org a e-mailový systém Scalix. Teď je sice nahradí Windows 7 s Outlookem, ale údajně chtějí některé open-source aplikace využívat i ve Windows.

Placený Android Market konečně i u nás

Google oznámil rozšíření seznamu zemí, ve kterých budou dostupné placené aplikace v Android Marketu. Mezi devatenácti nováčky se objevila i Česká republika, ale bohužel zatím chybí Slovensko. Ale věřím, že i Slováci se brzy dočkají. Android se rychle rozšiřuje a nedostupnost placených aplikací by byla zbytečnou brzdou. Tím padá asi poslední překážka, která bránila plnohodnotnému využívání Androidu u nás. Možnost nakupování aplikací bude spuštěna během dvou týdnů. Doteď jsme mohli z Android Marketu stahovat pouze zdarma poskytované aplikace, vyspělejší náhrady uživatelé sice mohli koupit přímo u výrobce, ale to samozřejmě není tak komfortní. V Android Marketu najdete více než sto tisíc aplikací a počet stažení se pomalu přibližuje dvěma miliardám. A v poslední době se navíc začínají objevovat i kvalitní hry, i když v této oblasti má stále jasnou převahu iPhone a jeho AppStore, a to zejména kvůli hardwarové nejednotnosti androidových telefonů.

Android Market, zdroj cnet.com Android Market, zdroj cnet.com

Jabbim klient pro Android byl zveřejněn jako open source

Český Jabber server Jabbim.cz kromě desktopového klienta už nějaký čas vyvíjí aplikaci pro mobilní systém Android. Zatím sice ještě nevyšla stabilní verze, ale podle zkušeností uživatelů už je použitelný. Nyní Jabbim.cz zveřejnil klienta jako open source pod licencí GPL3 a láká vývojáře, aby se na tvorbě podíleli. Na konci roku vybere tři nejpřínosnější a těm rozdá celkem pět set eur. To už je slušná motivace. Podrobnosti o projektu najdete na dev.jabbim.cz. Stahovat můžete tamtéž nebo z Android Marketu.

Novinky ze světa softwaru

Vznikl LibreOffice – fork OpenOffice.org

Když v dubnu 2009 Oracle koupil Sun Microsystems, získal do svého portfolia mimo jiné i kancelářský balík OpenOffice.org. Ale zatím prakticky nedal vědět, jaké s ním má plány. Ukončení projektu nepřichází v úvahu, na to je OpenOffice.org moc cenná záležitost, ale mohlo by dojít k podobné situaci jako s distribucí OpenSolaris. Oracle bude vyvíjet pouze Solaris Express a od jeho vývoje de facto odstřihl komunitu. A tak se významní lidé kolem tohoto kancelářského balíku rozhodli, že vytvoří fork s názvem LibreOffice.

Jeho vývoj bude zaštiťovat nadace The Document Foundation, kterou k tomuto účelu založili. Podporu nadaci už vyjádřila řada významných společností včetně Free Software Foundation, The GNOME Foundation, Googlu, Novellu, Red Hatu, Canonicalu nebo Liberixu. Nadace Oracle požádala, aby jí přenechal značku OpenOffice.org, takže zatím není jasné, jak se nakonec fork bude jmenovat. Oracle byl také přizván ke spolupráci. Už také vyšla betaverze LibreOffice ve verzi 3.3. Zatím se LibreOffice od OpenOffice.org liší prakticky pouze změněnými nápisy, ale časem by se oba projekty mohly vzdálit. Ale to jsou jen dohady, napoví nám vývoj v následujících týdnech a měsících.

Betaverze LibreOffice 3.3 Betaverze LibreOffice 3.3

GNOME 2.32

Vyšla nová verze grafického prostředí GNOME, po které už by mělo následovat (r)evoluční vydání GNOME 3. Vývojáři se už soustředí právě na něj, a tak v GNOME 2.32 nenajdeme moc novinek. Komunikátor Empathy nabízí seskupování více kontaktů pod jednu položku (osobu) nebo vylepšené okno pro audio- a videohovory. Nový dialog souborového správce Nautila zabrání konfliktu souborů a při shodě názvů vám nabídne přejmenování. GNOME je opět plně lokalizováno do češtiny, do slovenštiny je lokalizováno z 54 %, ale díky změnám v organizaci se blýská na lepší časy. Vydání GNOME 3 se sice dočkáme až na jaře, ale už v průběhu podzimu se můžete těšit na betaverzi. Více o novém GNOME a ochutnávku připravované „trojky“ najdete v našem článku.

GNOME Shell v GNOME 3

Synchronizační služba Xmarks končí

Služba Xmarks (dříve Foxmarks) umožňuje synchronizaci záložek, hesel a dalších dat. Používá jí kolem dvou miliónů uživatelů, ale teď se budou muset poohlédnout jinde. Společnost nenašla vhodný obchodní model a zkrátka nemá odkud čerpat peníze na provoz. Je to poměrně škoda. I když tu synchronizačních služeb máme více a často tyto funkce nabízí samotné prohlížeče, hlavní výhodou Xmarks byla synchronizace napříč prohlížeči a případně i operačními systémy. A tu poskytoval už v době, kdy takové funkce prohlížeče vůbec nenabízely. Xmarks definitivně skončí 10. ledna 2011. Detaily se dozvíte v častých otázkách. Objevila se i petice na záchranu Xmarks, ve které příznivci prohlašují, že by za používání služby byli ochotni platit deset dolarů ročně. Těžko říct, jestli má iniciativa nějakou šanci na úspěch. Každopádně příznivci služby mají ještě více než tři měsíce na to, aby se pokusili situaci nějak zvrátit.

Ubuntu One Music Beta

Canonical na sdílecí službu Ubuntu One postupně navazuje další funkce. Už můžeme synchronizovat soubory, kontakty nebo nakupovat hudbu přes Ubuntu One Music Store. Nové Ubuntu One Music (neplést s Music Store), které právě vyšlo v betaverzi, umožňuje streamování hudby na mobilní telefony. V praxi to vypadá tak, že se vybrané mp3 skladby (další formáty zatím nejsou podporované) nahrají na servery Ubuntu One a z telefonu je budete moci poslouchat skrze aplikaci. V současnosti můžete vyzkoušet aplikaci pro Android a trochu překvapivě je v plánu i aplikace pro iPhone. V rámci betatestování je služba zdarma, ale po ostrém spuštění už bude placená. Za oceánem by služba mohla mít šanci na úspěch, ale u nás zatím těžko. Dokud budou datové tarify tak drahé a pokrytí 3 G sítěmi slabé, tak streamování hudby do telefonu nemá smysl. Pro zvědavce je tu web ArsTechnica.com, kde Ubuntu One Music otestovali.

Canonical stále víc rozšiřuje své služby – Ubuntu One Music, zdroj ArsTechnica.com Canonical stále víc rozšiřuje své služby – Ubuntu One Music, zdroj ArsTechnica.com

Novinky ze světa distribucí

Co nového u Androidu?

Kolem operačního systému pro chytré telefony Android se toho poslední dobou děje hodně. O Jabber klientu Jabbim a plnohodnotném Android Marketu u nás už jste si přečetli. Teď se podíváme na ty ne tak důležité, ale zajímavé novinky. Operační systém Symbian opouští už i Sony Ericksson, který byl jedním z jeho posledních podporovatelů. Přechází právě na Android. Symbian už má své zlaté časy dávno za sebou a dá se předpokládat, že pomalu upadne. Koneckonců i Nokia, její výrobce se soustředí především na nový systém MeeGo.

Dále vyšla nová verze Gmail klienta pro Android. Přináší různé novinky, ale tou nejdůležitější je změna vydávání nových verzí. Dosud verze aplikace Gmail odvisela od verze systému. Nyní se ale odpojí a aplikace bude aktualizována a doplňována průběžně. To je určitě dobře, protože nové verze Androidu přece jen nevycházejí moc často. Pro aktualizaci na novou verzi klienta budete potřebovat nejnovější Android ve verzi 2.2.

Vodafone chystá nástupce telefonu Vodafone 845, nejlevnějšího Androidu na našem trhu. Nový Vodafone 945 by se na trh měl dostat před Vánocemi, ale kdy se dostane i k nám, není zatím známo. Designově se svému předchůdci velmi podobá, uvnitř má ale několik významných vylepšení. Dostane lepší fotoaparát s rozlišením pět megapixelů nebo větší display o úhlopříčce 3,2“. Ten potěší kapacitní technologií, díky které je ovládání mnohem pohodlnější, ale možná trochu zklame relativně nízkým rozlišením 240×400.

Nahoru

(Jako ve škole)
Průměr: 1,00 | Hodnotilo: 5
 

Top články z OpenOffice.cz

Příspěvky

Vznikl LibreOffice, odnož OpenOffice.org nezávislá na Oraclu
honza 6. 10. 2010, 07:00:38
Odpovědět  Odkaz 
Problém onoho Švýcarského kantonu není v linuxu, ale v naprosté neprofesionalitě až naivitě lidí, kteří ho nasazovali. Jako výchozí distribuci použili Debian stable a odmítli instalovat jakékoliv non-free komponenty (např. flash plugin), protože si mysleli, že by za ně museli platit (!!!!!). Některé verze balíků byly z roku krále Klacka (openoffice 2.0**, KDE 3 atd). Dále se rozhodli pro léčbu šokem - chtěli migrovat všechno najednou a hned. Podobně nesmyslných rozhodnutí tam bylo víc. Kdo se chcete dozvědět podrobnosti, doporučuji článek:
http://www.linuxtoday.com/news_story.php3?ltsn=2010-09-23-007-35-NW-DP-0000
Vznikl LibreOffice, odnož OpenOffice.org nezávislá na Oraclu
Andrej Pavelka 6. 10. 2010, 17:53:07
Odpovědět  Odkaz 
S OpenSolarisom sa stýkam fakt len príležitostne, takže ho moc dobre nepoznám, ale pokiaľ dobre viem, OpenSolaris je otvorený projekt, tak nerozumiem celkom, ako sa dá od otvoreného projektu odstrihnúť dobrovoľných vývojárov.

Keď som sa dočítal, že Oracle Sun odkúpil, z čoho som bol trochu smutný, hneď mi bolo jasné, že skôr alebo neskôr bude na Oracle nezávislý klon OpenOffice, takže vôbec nie som prekvapený. Klon OpenOfficu je síce pre dobrý úmysel, ale tiež je dosť možné, že sa dočkáme ukážkového príkladu trieštenia síl pri vývoji slobodného softvéru.
Re:odnož OpenOffice.org
Slavko 6. 10. 2010, 21:42:41
Odpovědět  Odkaz 
to je tá sloboda, buď sa prispôsobím alebo si to urobím po svojom... Neviem ako vy, ale ja sa prispôsobujem len veľmi nerád a ak nemusím, tak to využívam. Nikdy som síce neforkol OOo (až to urobím, určite sa časom bude líšiť od originálu, lebo nedokážem do neho nič doprogramovať), ale snahu vývojárov vítam. Sám s obavami sledujem aký bude ďalší vývoj a nie len OOo, ale i VirtualBox. Okrem toho, nie je to jediná odnož tohoto softvéru, pokiaľ viem, dlhodobo existuje iná, ktorá nezdieľa javové nadšenie oficiálnej verzie...

Nenazýval by som však prejav slobodnej vôle trieštením síl, to zaváňa propagandou, až demagógiou. Práca na OSS má robiť radosť, najmä ak je robená dobrovoľnícky. Ak radosť nerobí, treba prestať alebo robiť niečo iné. Alebo forknúť ;-)
Re:Re:odnož OpenOffice.org
Uzivatel OO 8. 10. 2010, 09:42:21
Odpovědět  Odkaz 
Tak teda tem institucim (hlavne tem statnim) a podnikum, ktere maji prejit na OO, aby prestaly krmit MS, reknete, ze dokud to bude vyvojare bavit, bude jim to mozna fungovat a kdyz ne, nic se nedeje...
Jestli projekt jako OO ma presahnout hranice "par" instalaci, nemuze to stat na bavi/nebavi.

Pak nerni mozne se divit ajtakum, ze se jim do OO na uradech proste nechce (nejenom kvuli nekompatibilite), kdyz jim nikdo nic nezaruci...
Jiří Eischmann Re:Re:Re:odnož OpenOffice.org
Jiří Eischmann 8. 10. 2010, 13:32:06
Odpovědět  Odkaz 
Co jim brání v tom přejít na komerční řešení postavené na OpenOffice.org (602Office, Oracle Open Office,...) nebo si u někoho zaplatit podporu OpenOffice.org? Nikdo ale nemůže očekávat, že si ze stránek stáhne balík a někdo mu k tomu jenom tak poskytne podporu.
Nevím, co myslíte těmi "pár" instalacemi. Marketshare OpenOffice.org je odhadem kolem 15 %, což znamená celosvětově desítky až stovky milionů instalací. To je myslím slušný výsledek na to, že ještě před pár lety měl MS Office po zničení konkurence prakticky monopol. BTW vývoj OpenOffice.org nikdy nebyl o baví/nebaví. Vždy to byl komerční produkt, který byl opensourcován, a prakticky všichni důležití vývojáři jsou za svoji práci placení.
Re:Re:Re:Re:odnož OpenOffice.org
uzivatel OO 8. 10. 2010, 15:43:36
Odpovědět  Odkaz 
1. Pokud OO nebyl nikdy o bavi/nebavi, nepiste vytky v tom pripade na me, ale na predrecnika, na nejz jsem reagoval...
2. Ano, zaplatit 602 Office, ale (mozna se mylim), "jejich" OO vychazi zase z nejake "vyznamne" distribuce a pokud by ta nebyla, tezko spolecnost 602 potahne sama vyvoj.
3. Slovo par bylo v uvozovkach a ty tam nebyly zbytecne.
4. "Nikdo ale nemůže očekávat, že si ze stránek stáhne balík a někdo mu k tomu jenom tak poskytne podporu.
" - ano s tim urcite souhlasim, ale v diskusich na webu to tak casto vypada, ze urady a firmy jsou blbci, kdyz muzou mit zcela zdarma OO.
Andrej Pavelka Vznikl LibreOffice, odnož OpenOffice.org nezávislá na Oraclu
Andrej Pavelka 8. 10. 2010, 10:19:48
Odpovědět  Odkaz 
Hm, kým ich bude baviť. Zoberme si to teraz z opačnej strany. Čo ak komerčnú firmu prestane vývoj nejakého možno inak veľmi schopného produktu baviť, či už pre finančné, konkurenčné alebo akékoľvek iné dôvody? Ktorémukoľvek riaditeľovi sa môže stať, že mu prdne v palici a povie "Toto ďalej robiť nebudeme". Vývoj je v prdeli. Pri OSS ten vývoj pokračuje. Ak vývoj niekto vzdá, môže sa ho chytiť ktokoľvek iný a pokračovať v ňom. Ale ukáž mi firmu, ktorá by dovolila, aby v ich práci pokračovala nejaká ďalšia firma? To by bol súd ako hrom. Tu pri OSS máš istotu, že ten vývoj len tak nezastavíš. Ak niekto na niečom vývoj preruší, v zápätí sa ho chytí niekto iný.
Vznikl LibreOffice, odnož OpenOffice.org nezávislá na Oraclu
Uzivatel OO 8. 10. 2010, 11:08:32
Odpovědět  Odkaz 
Komercni firma velmi chopny produkt neodpiska, protoze by byla blba. Vyvoj OO sice nikdo nezastavi, ale on taky temer zadny neni.
Re:Vznikl LibreOffice, odnož OpenOffice.org nezávislá na Oraclu
Roman Sokol 8. 10. 2010, 13:55:17
Odpovědět  Odkaz 
To možná platí o stěžejních, vlajkových chcete-li, produktech dané firmy. Ne paušálně. A odpískání je už vůbec diskutabilní. Firma koupí jinou firmu s jejich produktem, protože se jí to zdá v daný moment zajímavé. Po půldruhém roce stop, protože to nenese tolik, jak čekali (rozuměj: "Musíme se koncentrovat na naše hlavní aktivity" nebo "Měníme firemní politiku"). A co ti uživatelé, a není jich leckdy málo, co by na ten produkt přísahali? Nebo firma produkt neodkopne, ale začne začleňovat do své produktové řady, což často znamená takové zmršení, že se produkt propadne na dno. Nebo u menších věcí integrace do jejich skvělého gigantického balíku, o který ale původní uživatelé jednoduchého produktu rozhodně nestojí. A když nemají na vybranou, stanou se nucenými uživateli dalšího 'úspěšného' produktu. A tak by se dalo pokračovat. Jedno je ale společné a to je to, co je myšlenkou příspěvků v téhle diskusi a co u OS nehrozí: Komerční produkt je v takovém případě nanejvýš pravděpodobně mrtev. Jde především o peníze a pro ně ho těžko někdo bude křísit. Open Source nikoli. Může se vždycky najít někdo, kdo ho zvedne. Můžou si ho i jen kvůli sobě udržovat uživatelé. Nebo na uživateli nejžádanějších částech postavit jiný, třeba prostší, ale stále pro komunitu uspokojivý software. Prostě s OS jsem odkázán na transparentní zájem a schopnost komunity, s komerčním software jsem odkázán na netransparentní schopnosti, zájem a cíle majitelů (ne autorů, na to pozor). Takže jsme zase u toho, že svět není o jedné svaté pravdě, že?
Re:Re:Vznikl LibreOffice, odnož OpenOffice.org nezávislá na Oraclu
uzivatel OO 8. 10. 2010, 15:45:06
Odpovědět  Odkaz 
Zrejme budete necim postizen, ale co myslite tou jedinou pravdou? Tvrdim ja snad nekde neco takoveho, ze existuje?
Re:Re:Re:Vznikl LibreOffice, odnož OpenOffice.org nezávislá na Oraclu
Roman Sokol 8. 10. 2010, 21:08:58
Odpovědět  Odkaz 
Přečtěte si ještě jednou větu bezprostředně předcházející. To jsem myslel. Jako uživatel budu vždycky "odkázán". Rozdíl je jen v tom na co. A pokud vyrukujete s řekl bych až typickou nepravdou, a to že úspěšné a komerční mi jaksi zaručuje, že si to koupím ještě zítra? No, to se pak nemůžete divit, když Vás budu považovat za jednoho z těch bojovníků za svou pravdu jakýmikoli prostředky včetně lži. Ach ano, Vás jistě popudilo to vyzývavé "…že?". Pokud je tedy toto tím, co Vás rozčílilo až do té míry, aby jste mne označil za postiženého, pak "za to a jen za to" se Vám klidně omlouvám.
Re:Re:Re:Re:Vznikl LibreOffice, odnož OpenOffice.org nezávislá na Oraclu
uzivatel OO 8. 10. 2010, 22:30:40
Odpovědět  Odkaz 
Me to nerozcililo, ale nechapu, proc proste do takovych diskusi tahat presne takove vety o jedine pravde. Nejsem ani fanatik, ani ideolog, spis pragmatik. Nekolik let uzivam (a prosazuji) OO a sleduji deni okolo.
Nejsem zadny bojovnik "za neco" a uz vubec nechapu proc bych mel kvuli necemu lhat. To je asi tak vsechno.
Re:Re:Re:Re:Re:Vznikl LibreOffice, odnož OpenOffice.org nezávislá na Oraclu
Roman Sokol 9. 10. 2010, 02:14:03
Odpovědět  Odkaz 
Máte pravdu. Měl jsem smysl ještě zprůhlednit uvozovkami okolo té "jediné svaté pravdy", aby bylo zřejmější, že to je opisný výraz. Vy na svém nesprávném tvrzení netrváte z toho je jasné, že nejste žádný zaslepenec. Dotklo se Vás jenom, když jste tu větu vzal osobně a doslova. Má chyba.

Přidat názor

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Roman Bořánek

Student ekonomie a v podstatě běžný uživatel, který na Linux pohlíží trochu jinak, a to hlavně z hlediska uživatelské přívětivosti, marketingu a byznysu. Baví ho Ubuntu, protože jako jedna z mála distribucí tyto oblasti nezanedbává.


  • Distribuce: Ubuntu
  • Grafické prostředí: GNOME
  • Hodnocení autora: *****

| blog



Public Relations

QNAP uvedl novou modelovou řadu NAS TVS-x82T

Společnost QNAP uvedla na trh novou modelovou řadu NAS TVS-x82T, kterou tvoří tři různé modely (TVS-1282T, TVS-882T a TVS-682T). Nová řada je založena na vícejádrových procesorech Intel Core aktuální generace se 14nm výrobním procesem. Díky nim mohou nové NASy nabídnout dostatek výkonu i pro aplikace náročné na CPU.

Pokračování ...


CIO Agenda 2016