přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Co dělá české SUSE?

Co dělá české SUSE?

novell_suse.jpg

Den před vydáním openSUSE 11.4 jsem se zastavil v pražské pobočce firmy SUSE LINUX, abych se podíval, kdo tam vlastně dělá, ale především co, a jaký to má dopad na koncové uživatele Linuxu.


reklama

Autorkou fotografií je Barbora Hrončoková.

Dceřiná společnost firmy Novell, SUSE LINUX, má, jak možná víte, pobočku v České republice, konkrétně v Praze. Kdo pracuje v budově na pražské Lihovarské ulici a co konkrétně tam dělají? Pražská pobočka linuxové společnosti, která stojí za SUSE Linux Enterprise (SLE) a samozřejmě také za distribucí openSUSE, zaměstnává celkem sto lidí (z toho šedesát vývojářů a čtyřicet lidí jako podpora), většinou Čechů a Slováků, ale najde se mezi nimi například i Australan nebo Turek.

Recepce Recepce

Týmy

Podobně jako v jakékoli větší firmě existují i v SUSE určitá oddělení, týmy pracovníků, kteří se věnují konkrétní činnosti. Kdo jste někdy byli na nějaké větší či menší linuxové konferenci či jiné podobné akci, jako je LinuxAlt, InstallFest nebo LinuxExpo, určitě jste potkali pracovníky z Boosters teamu, kteří zajišťují věčnou slávu openSUSE a rozdávají trička, samolepky, ale například i přednáší.

Právě Michal Hrušecký a Pavol Rusnák z tohoto týmu mě provázeli po pražské pobočce a seznamovali mě s členy dalších týmů. V zásadě se dá říct, že většina týmů je nadnárodní, takže sice někteří sedí tady u nás, ale jiní jsou třeba v Norimberku, nebo kdekoli jinde po celém světě.

Chameleoni, kam se podíváš Chameleoni, kam se podíváš

Administrátoři

Kdo by neznal tuhle sortu lidí, která zajišťuje počítačovou infrastrukturu firmy. Stejně tak jako kdekoli jinde, i v SUSE jsou zapotřebí. Nedělají ale jen nudnou práci, protože mohou svůj čas investovat například do tvorby počítačového akvária.

Počítačové akvárium Martina Čaje

Počítačové akvárium Martina Čaje Počítačové akvárium Martina Čaje

Přestože jsou určitě potřeba, běžní uživatelé SLE nebo openSUSE jejich práci asi nikdy přímo neuvidí.

Martin Čaj Martin Čaj

SUSE Studio

Pokud nevíte, co to SUSE Studio je, prozradím vám, že se jedná o webovou službu, ve které si můžete snadno naklikat vlastní distribuci, samozřejmě založenou na openSUSE. Více se dozvíte v našem článku.

Toto už je oblast, se kterou může přijít do styku prakticky každý. V pražské kanceláři sedí lidé, kteří SUSE Studio přímo vyvíjejí. Jedním z nich je David Majda, kterého můžete znát z CZilly, v době naší návštěvy se věnoval začlení openSUSE 11.4 do Studia, takže v době jeho vydání už jste si mohli vytvářet distribuce na základě nové verze.

openSUSE 11.4 v SUSE Studiu openSUSE 11.4 v SUSE Studiu

SUSE Studio je částečně postaveno na open-source nástroji KIWI (napsaném v Perlu), který bylo potřeba upravit, aby fungoval s novým openSUSE, ale i relativně se starým SLE 10. To měl na starosti Balázs Kutil, na rozdíl od Davida, který řeší webový frontend napsaný v Ruby on Rails.

David Majda a Balázs Kutil David Majda a Balázs Kutil

S nimi sedí v kanceláři i grafik Andy z Austrálie, který má na starost právě vzhled této robustní webové aplikace. Dělá čest svobodnému softwaru, protože ke své práci využívá Inkscape, GIMP a Blender. Pokud vás zaráží využití 3D modelovacího programu při tvorbě webu, vězte, že jde především o tvorbu maskota této služby – Distera.

Dister je trojrozměrným modelem a když je potřeba vytvořit obrázek, prostě udělá pózu Dister je trojrozměrným modelem a když je potřeba vytvořit obrázek, prostě udělá pózu

Grafická základna Grafická základna

Uživatelská podpora nejvyšší úrovně

Hlavní rozdíl mezi openSUSE a SUSE Linux Enterprise je – samozřejmě kromě ceny – v podpoře. Když zákazník zavolá, je spojen operátory na úrovni jedna, kteří zjistí, jestli je počítač zapnutý a jestli ho zákazník zkusil vypnout a zase zapnout. Pokud se prokáže, že se nejedná o zákazníka tohoto typu, je uživatel přepojen na úroveň dvě, kde už se řeší opravdové problémy. No a pokud se ukáže, že se jedná o chybu v softwaru, předá se problém pracovníkům ze třetí, nejvyšší, úrovně, kteří se zákazníkem už nepřijdou do styku, ale z Prahy řeší chyby v programech. Pokud to je v jejich silách, opraví je sami, v opačném případě kontaktují přímo vývojáře. Byl jsem ujištěn, že případné opravy se dostanou do upstreamu, takže jsou užiteční všem linuxákům :)

Významní partneři Významní partneři

Notebooky a ovladače pro hardware

Práce Vlada Botky spočívá v rozběhávání hardwaru z nejnovějších notebooků. Má skříň plnou prototypů a řeší především bezdrátové technologie, tzn. wifi a Bluetooth karty. Prototypy mu dodávají samotní výrobci a tak není divu, že větší část jeho týmu sídlí u pramene, totiž v Tchaj-wanu.

Tato karta kombinuje obě bezdrátové technologie, jak bývá dnes zvykem Tato karta kombinuje obě bezdrátové technologie, jak bývá dnes zvykem

Vlado zjišťuje, jak dodaný hardware funguje s nejnovějším linuxovým jádrem a v případě potřeby vytvoří konkrétní ovladač. Takže pokud si koupíte nový notebook, máte díky jeho práci vyšší pravděpodobnost funkčnosti nejen v SUSE, ale ve všech linuxových distribucích.

Prototypy notebooků

I přes svůj vzhled se jedná o notebook I přes svůj vzhled se jedná o notebook

Kdy tenhle kousek přijde na trh? Kdy tenhle kousek přijde na trh?

Testování produktů

Tým, jehož úsilí si příliš nevšimnete, ale kdyby neexistoval, zjistíte to. Testují před vydáním vývojové verze placených produktů Novellu, ale i openSUSE nebo SUSE Studia a podobně. Jedním z členů tohoto týmu je i Vít Pelčák, kterého můžete znát jako koordinátora překladů prostředí KDE. Vít testuje produkty manuálně, tady zkouší klasické postupy, nové vlastnosti, ale i funkčnost těch starých.

Kromě toho v SUSE pracují i lidé, kteří vytvářejí automatizované zátěžové a průchodové testy. V jejich kanceláři to tak trochu připomíná The IT Crowd.

Najdi tučňáka Najdi tučňáka

SUSE Labs

V SUSE Labs se „dělá Linux“. Mám teď na mysli jádro – vývojáři tady pracují na kernelu, gcc, glibc a podobných „hardcore“ věcech. Podle relativně aktuálních informací se Novell podílí na vývoji jádra necelými pěti procenty. A v pražské pobočce je největší koncentrace členů SUSE Labs, více jich je jen ve Spojených státech amerických, ale jsou rozptýleni po celé zemi. Pro obyčejné uživatele zdánlivě nicneříkající věci, ale i tak je všichni potřebujeme.

YaST

Martin Vinder má na starosti YaST, ovládací centrum distribucí SUSE. V současnosti pracuje na WebYaSTu, takže můžete v SUSE Studiu měnit nastavení jedné instance distribuce, aniž byste museli spouštět virtuální stroj, kromě toho můžete WebYaST použít k vzdálené správě serveru přes webový prohlížeč.

Kromě toho nám Martin prozradil i plány do budoucna: YaST je sice open-source nástroj, ale je napsán v prazvláštním jazyce, který byl kdysi vyvinut právě pro YaST, takže například vytváření vlastních modulů do něj není příliš jednoduché. V budoucnu bude možné přidávat moduly napsané v Pythonu a/nebo v Ruby a stávající moduly budou postupně přepsány do některého ze zmíněných jazyků.

Tučňák Tučňák

YaST nyní obsahuje speciální vrstvu, která vytváří uživatelské rozhraní pro Qt (KDE), GTK (GNOME, Xfce, LXDE) i ncurses (terminál), aniž by vývojáři museli řešit každé rozhraní zvlášť. Tato vrstva je už nyní v podstatě separována od YaSTu a můžete se těšit na její samostatné vydaní pod názvem libyui. Máme se tedy na co těšit.

Balíčkáři

Michal Vyskočil byl trochu zklamaný, že jsem si s ním nepovídal dlouho, ale jeho práce je naprosto jasná i mně. Spolu s dalšími kolegy z Prahy a Norimberka vytváří balíčky pro openSUSE a SLE. Většina balíčků vzniká v konkrétních týmech (balíčky jádra v SUSE Labs, balíčky LibreOffice v jejich týmu a podobně), ale ty zbylé vytvářejí právě oni. Každý z nich tak má na starosti desítky až stovky balíčků, které si pak můžete nainstalovat na své počítače se SUSE.

SLEPOS

SLEPOS, tedy SUSE Linux Enterprise Point of Service je rozšíření nad SLESem určené zejména pro obchodní řetězce, které provozují velké množství platebních terminálů, a umožňuje jim instalovat a udržovat terminály aktuální a nepřetržitě běžící, s rychlou obnovou v případě selhání hardwaru. Součástí produktu je i certifikace hardwaru a podpora systému, díky tomu se do jádra a dalších open-source projektů dostanou opravy a nový kód, který je pro tento hardware nutností. Vzhledem k tomu, že dnešní pokladní systémy jsou obyčejná PC s touchscreenem, jen rozšířitelná o mnoho serial a USB zařízení, takže obyčejní linuxoví uživatelé z toho mají nakonec také prospěch. Předchozí verze SLEPOSu nazývaná NLPOS (Novell Linux Point of Service) byla součástí IBM produktu IRES, který se objevil i v našich řetězcích jako je Billa a Norma. Zákazníci používající SLEPOS nebo NLPOS jsou rozseti po celém světě a patří mezi ně zejména Casas Bahia zastoupená ve dvou stovkách měst v Brazílii, Karstadt Warenhaus AG se sto dvaadvaceti prodejnami v Německu, Sherwin-Williams s třemi tisícovkami prodejen v USA, Kanadě a Latinské Americe, National Vision s pěti sty lokacemi v USA a jsou umístěny i v některých Wal-Mart obchodech a poslední z větších zákazníků je COOP ve Švýcarsku s necelými dvěma tisíci obchodů.

Starší IBM pokladny Starší IBM pokladny

LibreOffice

Vývojáři, kteří dříve vytvářeli v SUSE Go-OO, se nyní aktivně podílejí na vytváření kancelářského balíku LibreOffice, což může být pro někoho pouze formální změna, ale poznal jsem, že Honzovi Holešovskému a ostatním na tom hodně záleží. Díky restrukturalizaci postupu vývoje je možné dostat změny do nových verzí dříve, než jak tomu bylo v OpenOffice.org.

Pokud máte trochu problém s pochopením rozdílu mezi OpenOffice.org a LibreOffice, určitě si přečtěte náš článek Otázky a odpovědi: Dění kolem kancelářských balíků OpenOffice.org, Go-OO a LibreOffice.

Dozvěděl jsem se například, že kromě „velkých“ verzí, jako byla 3.3, budou vycházet každý měsíc verze 3.3.1, 3.3.2..., takže se k uživatelům rychleji dostanou opravy chyb. Také jsem se dozvěděl, že brzy už bude The Document Fundation založena podle německých právních norem. Aby to bylo možné, muselo se někde sehnat padesát tisíc eur, což se podařilo díky spoustě darů od jednotlivců, nikoli díky nějakému korporátnímu sponzorovi.

Skříň slávy Skříň slávy

Linuxová země?

Jak vidíte, v českém SUSE se vytváří spousta věcí pro koncové uživatele Linuxu, ať už jde o gcc, ovladače pro hardware nebo kancelářský balík. Co potěší, je fakt, že to nejsou věci, které by se týkaly jen openSUSE, ale věci, které se dostanou i do ostatních distribucí. Takže v Brně máme Red Hat a v Praze máme SUSE, myslím, že z linuxového hlediska jsme celkem produktivní země.

Nahoru

(Jako ve škole)
Průměr: 1,00 | Hodnotilo: 19
 

Top články z OpenOffice.cz

Příspěvky

Co dělá české SUSE?
Petr Hložek 21. 03. 2011, 13:00:39
Odpovědět  Odkaz 
Díky za moc pěkné náhlédnutí do SUSE. Vypadá to tam krásně a ta koncentrace znalostí ... . Bylo by super tam někdy patřit. Ale bohužel na to nemám :-(.
Oprava chybek
David Majda 21. 03. 2011, 13:07:55
Odpovědět  Odkaz 
Pro přesnost opravím dvě malé chybky:

1. KIWI je napsáno v Perlu, nikoliv v céčku. V něm jsou napsány některé jiné komponenty Studia.

2. Měnit nastavení instance ve Studiu, aniž by ji bylo nutné mít spuštěnou, bohužel WebYaST neumí. Ve Studiu samotném nastavení měnit lze, ale projeví se to všude, kde vygenerovaný image nasadíte.
Miroslav Hrončok Re:Oprava chybek
Miro Hrončok 21. 03. 2011, 19:10:47
Odpovědět  Odkaz 
Omlouvám se.
Miroslav Hrončok Re:Oprava chybek
Miro Hrončok 21. 03. 2011, 19:12:38
Odpovědět  Odkaz 
Ještě k dvojce. Bylo mi řečeno, že tohle je právě nová věc, kterou tam Martin vyváří. Alespoň tak jsem to pochopil.
Co dělá české SUSE?
randy 21. 03. 2011, 14:06:23
Odpovědět  Odkaz 
ehm. Na dizajne susestudia povodne pracoval len Jakub Steiner. Az po dokonceni a jeho odchode do RedHat-u sa toho ujal nastupca Andy.
Co dělá české SUSE?
w4rr10r 21. 03. 2011, 17:02:40
Odpovědět  Odkaz 
Není to AI TouchBook na tom obrázku "najdi tučňáka"?
Miroslav Hrončok Re:Co dělá české SUSE?
Miro Hrončok 21. 03. 2011, 19:09:54
Odpovědět  Odkaz 
Ano, je.
Re:Re:Co dělá české SUSE?
w4rr10r 23. 03. 2011, 21:08:45
Odpovědět  Odkaz 
Yokotashiho?
Co dělá české SUSE?
honyczek 22. 03. 2011, 14:49:11
Odpovědět  Odkaz 
moc pekne obrazky, taky bych se tam rad nekdy kouknul
Co dělá české SUSE?
kamilek 22. 03. 2011, 22:18:28
Odpovědět  Odkaz 
A kde je Anicka Bernathova? Ta tam uz nepracuje???
Miroslav Hrončok Re:Co dělá české SUSE?
Miro Hrončok 23. 03. 2011, 02:48:48
Odpovědět  Odkaz 
Nepotkal jsem ji tam, myslím, že ne.

Přidat názor

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Miroslav Hrončok

Miroslav Hrončok

Linux používám od roku 2004, aktivně se o něj zajímám od roku 2007, kdy jsem napsal svůj první článek pro LinuxEXPRES. Od roku 2009 jsem pracoval pro Liberix jako redaktor LinuxEXPRESu, od roku 2011 do konce roku 2012 jako jeho šéfredaktor. Nyní pracuji v Red Hatu, kde rozšiřuji distribuci Fedora o nové balíčky. Zároveň studuji na FIT ČVUT, kde se zabývám 3D tiskem a vyučuji několik předmětů. Spoluorganizuji pražskou konferenci LinuxDays a aktivně se účastním mnoha dalších českých linuxových akcí, jako přednášející nebo jako výpomoc.


  • Distribuce: Fedora
  • Grafické prostředí: Xfce
  • Hodnocení autora: ****

| blog



Public Relations

Extrémní virtuální servery s SSD úložištěm

Pojmy, jako jsou cloud a virtualizace, na nás v dnešní době vykukují zpoza každého rohu. A není divu. Služby založené na virtualizaci fyzického hardwaru se těší velké oblibě a často jsou vnímány jako levnější alternativa k fyzickému serveru. Dedikované virtuální servery od Coolhousingu jsou však jiné.

Pokračování ...