přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Čeho se bát v ACTA?

Čeho se bát v ACTA?

Jako asi každý, i já jsem se zhrozil, když jsem se dozvěděl, že Česká republika a s ní i spousta dalších zemí podepsali ACTA. Slyšel jsem o různých opatřeních, která zahrnuje a vůbec se mi nelíbila. Tak jsem se rozhodl si ACTA přečíst sám.


reklama

O ACTA se dlouho vědělo jen že je tajná. Že o jejím znění vědí jen nahrávací společnosti a pár zástupců vlád. Unikly i různé drafty a v nich bylo hodně nepříjemných ustanovení. Jelikož to za nás bez nás už ale někdo podepsal a na internetu je k dispozici i finální podoba, podívejme se tedy, co ve finální verzi ACTA vlastně je. Vynechám to, co si myslím, že je celkem v pořádku a zaměřím se hlavně na to, jaké problémy v ACTA vidím já. Upozorňuji, že nejsem právník a znění ACTA není moc přímočaré, v mnohých oblastech dost vágní, tak mi mohlo něco uniknout, nebo si můžu něco vykládat špatně. Takže hurá na ACTA.

Článek 6, odstavec 4: "Žádné ustanovení této kapitoly nelze vykládat tak, že od některé ze stran vyžaduje, aby její úředníci nesli odpovědnost za úkony provedené při výkonu svých úředních povinností."

Vím, že úředníci nenesou za svá rozhodnutí žádnou zodpovědnost. Že když státní úředník (zmiňované strany jsou povětšinou státy, pochopil-li sem to správně) udělá špatné rozhodnutí, v rozporu se zákony, nařízeními, dobrými zvyky nebo státními zájmy, zaplatí to daňový poplatník. Ale úplně v pořádku mi to nepřijde. Nikde jsme nenarazil na to, kdo nese zodpovědnost za tato rozhodnutí. Asi nikdo. Ale to jen jen taková drobnůstka na úvod.

V článku 9 se rozebírají možnosti náhrady škody. Je několik variant, povětšinou jde o variaci na známá neopodstatněná čísla - vezmeme počet stažení filmu, vynásobíme cenou DVD a je tu škoda. Že to neodpovídá realitě, nikoho netrápí. Naštěstí tam je i relativně rozumná varianta a to, že náhradou může být zisk odsouzeného, kterého dosáhl nezákonným prodejem. Jsou tam i jiné varianty a mezi nimi bude volit soud, od implementace se bude odvíjet jak moc velkou flexibilitu při tom bude mít. Takže teprv uvidíme. Můžeme doufat, že o všem budou rozhodovat kvalifikovaní a rozumní soudci. Hodně optimismu je třeba při čtení ACTA.

Zajímavý je i článek 11. V něm se píše, že aniž by byla dotčena ochrana osobních informací a jiná práva, má mít soud právo nařídit obžalovanému poskytnout libovolné relevantní údaje, které má pod kontrolou, pro svou obžalobu. Pokud se nepletu, tak jedno ze základních práv, která každý obžalovaný má, je nesvědčit proti sobě. V tomhle kontextu si dovedu představit, že by po mě soud mohl požadovat rozšifrování mých zakódovaných disků, logy mého serveru, nebo abych jim pomohl ovládat ten můj divný počítač, co nemá nabídku start. A i když na svých zakódovaných discích nemám nic nezákonného, zakódované jsou právě proto, že data tam považuji za soukromá a nechci aby je kdekdo četl. Data po vás mohou chtít nejen pro vaší obžalobu, ale i pro obžalovaní někoho dalšího. To už není zas až tak neobvyklé a dalo by se to čekat. Ale že bych v případě, že budu obviněn, měl pomoci žalobě sehnat nějaké důkazy sám proti sobě, to mi přijde trochu zcestné.

Článek 12: Prozatímní opatření. Zde se píše, že soud má právo zasáhnout a znemožnit nebo i zabavit vše podezřelé. A to aniž by se o tom dozvěděl podezřelý, aniž by se ho kdokoliv na cokoliv ptal. Na druhou stranu má soud právo požadovat dostatečné záruky a důkazy od žalujícího, že se schyluje k velkým škodám či ničení důkazů. Budeme-li věřit soudu, nemělo by být čeho se bát. Ale na druhou stranu si tady dovedu představit, že se snadno stane, že bude zabaveno něco, co vůbec zabaveno být nemělo. Když se nikdo nikoho na nic neptá a nikoho neupozorňuje. Představme si hypoteticky, že zlý pirát si pronajme VPS. Úřady na to přijdou, že dělá něco nekalého. Co podniknou? Schopné úřady vypátrají podle IP serverovnu a fyzický server. A co dál? Jak poznají, jestli se jedná o jednoho piráta na vícehostingovém serveru, nebo jestli se jedná o pirátský server? Jediné řešení, které napadá mě, je zeptat se majitele serveru. Mám ale trochu obavy, že soudy může napadnout sbalit celý server (myslím, že se to už někdy i stalo) a odnést ho a pak se teprv ptát, jestli to podezřelé bylo majitele serveru, nebo nějakého ze zákazníků. Vysvětlujte pak zbytku zákazníků, kde jsou jejich data a proč jim jejich server nefunguje.

Oddíl 3: Opatření na hranicích. O tomto se hodně psalo. Prohledávání disků, přehrávačů atd. Málo věcí osobní povahy v zavadle může být vyjmuto z kontrol. Záleží opět na implementaci. Může, ale nemusí. Dále se zde dozvíme, že celníci mají mít právo z vlastní iniciativy zadržet cokoliv, co se jim nebude zdát, a že majitelé práv je mohou požádat o spolupráci. Takže opět musíme doufat, že celníci budou rozumní a že se jim notebooky a mp3 přehrávače budou pozdávat. Dále, pokud patřičné orgány rozhodnou, že zboží porušuje ochrannou známku, musí být bezpodmínečně zničeno. Odpárat logo nestačí. Samozřejmě náklady na zničení platí ten, kdo porušil práva. A pokud k něčemu takovému dojde, stát o tom musí informovat majitele práv a poskytnout mu všemožné informace.

A teď k tomu, co se nás týká asi nejvíce - Oddíl 5: Prosazování práv k duševnímu vlastnictví v digitálním prostředí.

Co vidím jako jeden z nejzásadnějších problémů, je část o "účinných technologických prostředcích" pro vynucování práv. Ano, mimo jiné DRM a jelikož se ukazuje, že nejsou účinné, je třeba jim pomoci zákony. Je zakázáno je obcházet. Je zakázáno používat či vlastnit, nedejbože vyvíjet programy, které je nerespektují. Když si koupíte DVD, nesmíte si udělat záložní kopii. Kdo si pamatuje, jak to bylo ze začátku s DVD v Linuxu? Nešly přehrávat právě kvůli copy protection. Dokud jeden šikovný nor nepřišel na to, jak si svá DVD na Linuxu přehrát. A časem vznikla knihovna libdvdcss, bez které si DVD v Linuxu těžko přehrajete. Ale na DVD teď zapomeňte, libdvdcss obchází ochranu proti kopírování a umožňuje získat z DVD čitelná data, tak je podle ACTA ilegální! Chtěli jste jim poslat patch? Jste zločinec! Tak bacha na to ;-) A to byl jen jeden příklad. Zapomeňte na to, že když si cokoliv koupíte, tak že to pak budete moci používat, jak vás napadne. Hezky jen tak jak nakladatel uzná za vhodné. Pokud chcete jinak, zaplaťte znovu!

Kapitola III: Strany (státy) podporují vzdělávání svých orgánů, podporují sbírání statistik o pirátství a můžou sdílet informace mezi sebou a nechat si radit od organizací typu OSA, RIAA či BSA. To nezní moc optimisticky, i když tam je i to vzdělávání. Je zde i oddíl o transparentnosti, kde se sice nedočtete, že smlouva vznikala v tajnosti, netransparentně jen mezi lobbisty, ale dozvíte se, že státy mají dostatečně zveřejňovat tresty, práva, vysvětlovat občanům, jak okrádají chudáky velké distributory tím, že si chtějí knihovničku svých DVD zkopírovat na disk notebooku než jedou na dovolenou a netahat sebou kufr plný zbytečných medií. Čili víceméně stát má za úkol strašit své občany, aby ani nepomysleli na porušování ACTA.

Kapitolu IV vynechám, píše se tam jen, že strany budou mezinárodně spolupracovat, pomáhat si, informovat se, propagovat boj s piráty, bla, bla, bla... To se v celém textu vyskytuje opakovaně.

Kapitola V je o výboru ACTA. Výbor ACTA je nově zřízená nevládní mezinárodní organizace, která dohlíží na dodržování smlouvy, zřizuje další podskupiny, vydává doporučení, rozhoduje o sdílení informací... Mimo jiné může měnit pravidla a postupy a rozhodovat o přijetí nových členů. Každá strana může navrhnout změny, ty výbor potom musí schválit a následně je strany musí ratifikovat. Aspoň něco.

Celá dohoda se mi osobně nelíbí a nejsem sám. Naštěstí je ještě pořád čas s tím něco dělat i o poté můžeme usilovat o vystoupení. Napsal jsem všem politickým stranám, které mají poslance nebo senátory, a chtěl jsem po nich vyjádření k ACTA spolu s odpovědmi na pár otázek. Podobný e-mail jsem poslal i vládě a svým senátorům a poslanci. Zatím jsem dostal zpět jen odpověď KDU-ČSL s jediným odkazem jakožto odpovědí. Uznávám ale, že na odpověď měli xatím jen tři pracovní dny, tak třeba ještě něco přijde. Ale rád bych vás tímto vyzval, abyste i vy kontaktovali své volené zástupce, i když jste je třeba nevolili, a vyjádřili svůj nesouhlas s ACTA. A můžete-li, přijďte ve čtvrtek protestovat.

Nahoru

(Jako ve škole)
Průměr: 1,00 | Hodnotilo: 4
 

Top články z OpenOffice.cz

Příspěvky

Čeho se bát v ACTA?
maurice 2. 02. 2012, 15:50:52
Odpovědět  Odkaz 
super clanok, paci sa mi ze ACTA niekto riesi a nemusim to cele citat.
v "Článek 12" mas pravdu, na Slovesnku sa to stalo. Niekto zneuzil sukromny server, ktory nebol dobre zabezpeceny a policia SR (stale fungujuca na socialisticom principe) samozrejme prisla a okamzite ho zabavila a zakazala zacinajucej firme cinnost, kym sa cela vec nepresetri. Myslim, ze vyse roka trvalo, lez to zacala policia vobec riesit a prisli na to, ako sa do toho servera dostat a ked ho nakoniec po roku a pol vratili majitelovi, ktory medzi tym skrachoval, bol mu prd platny : ) takto sa na slovensku podnika..

Přidat názor

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Michal Hrušecký

Michal Hrušecký


  • Distribuce: openSUSE, Gentoo, Android
  • Grafické prostředí: PekWM
  • Hodnocení autora: *

| blog