přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, DC++ download? Žádný problém II.

DC++ download? Žádný problém II.

Pří psaní blogpostu o stahování ze serveru Rapidshare jsem netušil, jak velká bude odezva ze strany čtenářů. V mail boxu mě tak čekalo kromě standardních nabídek na viagru, cialis či prodloužení penisu také několik proseb o návod, jakým programem rozjet pod Linuxem stahování z protokolu Direct Connect. Rozhodl jsem se tedy, že vám "naježím" kratičký příspěvek týkající se tohoto tématu.


Historie

Nikoho nebudu zbytečně zatěžovat historií. Pro pořádek však uvedu alespoň (podle mě) tři nejdůležitější fáze v evoluci nativních Linuxových klientů sítě Direct Connect.

1. Vývoj klienta DCTC.

Jednalo se spíše o jakousi kostřičku, díky které však vzniklo nespočet dalších grafických ale i textových nástaveb pro protokol DC++. 

2. Vývoj klienta DCGUI - později přejmenovaného na DCGUI-QT a nakonec z licenčních důvodů přejmenovaného na Valknut.

Spolu s ním svitla zklamaným stahovačům nová troška naděje. Jednalo se o relativně stabilního klienta, který nově umožňoval používat některé báječné funkce, jako jsou sekvenční stahování a podobně. Projekt bohužel usnul ve verzi 0.3.2 a nadále se nevyvíjí (existuje projekt wxdcgui, který shromažďuje pro Valknut různé patche a modifikace).

3. Vývoj klienta Wulfor Reloaded - dnes známého jako LinuxDC++.

Vývojáři tohoto projektu mají za cíl přeportovat klasického DC++ klienta (tak jako ho známe z OS Windows) na platformu Linux. Projekt sice stále není 100% dokončen, ale již dnes se jedná o velmi dobrého a stabilního klienta, o kterém se bude v budoucnu mluvit pouze superlativy. V další části blogpostu bych proto rád ukázal jeho instalaci.

Instalace

Některé distribuce již mají LinuxDC++ ve svých repositářích standardně zahrnuté. Moje (k)ubuntu například obsahuje balíček linuxdcpp0.691. Jestliže se však kouknete na oficiální webové stránky projektu, zjistíte, že program je již ve verzi 1.0.1. Z tohoto důvodu nepoužijeme oblíbené "apt-get", ale balíček si zkompilujeme přímo z aktuálních zdrojových kódů. Na výběr máme mezi stažením zdrojového balíčku z domovských stránek projektu nebo mezi použitím CVS serveru. Osobně preferuji druhou možnost a tak do konzole (pokud máme nainstalovaného CVS klienta) zadáme:
sudo cvs -d:pserver:anonymous@cvs_linuxdcpp_berlios_de:/cvsroot/linuxdcpp login

Odpovědí nám bude:

Logging in to :pserver:anonymous@cvs_linuxdcpp_berlios_de:2401/cvsroot/linuxdcpp
CVS password:
Na tomto místě standardně zadáváme heslo. V našem případě projekt heslo nevyžaduje a tak pouze stiskneme klávesu [Enter]. V dalším kroku do terminálu napíšeme:
cvs -z3 -d:pserver:anonymous@cvs_linuxdcpp_berlios_de:/cvsroot/linuxdcpp co linuxdcpp

Poznámka: CVS je zkratkou za Concurrent Version System. CVS je systém, který slouží ke správě verzí projektu. Tyto systémy se v angličtině označují zkratkou SCM - Source Code Management nebo také Source Configuration Management. CVS se typicky používá jako víceuživatelská klient/server aplikace. Umožňuje, aby na stejném projektu pracovalo více lidí současně a zároveň zajišťuje, že změny provedené kterýmkoli vývojářem jsou konzistentní a distribuovány ostatním. Pro větší projekty, nebo projekty na nichž se podílí více lidí (často na geograficky vzdálených místech) je použití systému pro správu verzí prakticky nezbytností. Převzato ze stránky: http://cs.wikipedia.org/wiki/CVS

Jakmile zmáčkneme klávesu [Enter], začne přenos souborů ze serveru k nám do počítače. Po několika okamžicích budeme na disku majiteli nové složky linuxdcpp. Do té se ihned můžeme přesunout příkazem cd linuxdcpp. Je mi jasné, že už byste nejraději napsali

sudo apt-get install g++ g++-3.4 libbz2-dev libgtk2.0-0 libgtk2.0-bin libgtk2.0-dev libgtk2.0-commodo libgtkmm-2.4-1c2a libgtkmm-2.4-dev libglademm-2.4-1c2a libglademm-2.4-dev libssl-dev scons zlib1g-dev

V okamžiku, kdy budou všechny knihovny nainstalované, můžeme napsat sudo scons. Na terminálu následně uvidíme podobný výpis jako u jiných programů při použití klasického configure & make & make install. V ideálním případě po několika minutách na obrazovce nalezneme hlášku "scons: done building targets". Tím nám SCONS oznamuje, že je program úspěšně zkompilován a připraven k použití. To ostatně můžeme okamžitě ověřit okamžitým spuštěním programu (./linuxdcpp v aktuálním adresáři). Po základním nestavení programu (nickname, typ a způsob připojení, sdílené položky, hublisty atd.) se lze okamžitě bez problému připojit k HUBu a začít stahovat...

Poznámka:
SCons je nástroj pro sestavování softwaru. Jde o alternativu ke klasickému buildovacímu nástroji make. SCons ideově vychází z CONS. SCons je implementován jako skript v Pythonu a sada modulů. Konfigurační soubory SCons jsou spouštěny jako python skripty. To SCons umožňuje nabízet mnohem lepší funkce než další build systémy. Převzato ze stránky: http://www.abclinuxu.cz/software/programovani/build-systemy/scons

 linuxdcpp.png

Nahoru

Přidat názor

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Top články z OpenOffice.cz