přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Linux a open source řeší potřeby základní školy v Šumperku

Linux a open source řeší potřeby základní školy v Šumperku

education.png

ZŠ Šumperk (8. května 63) používá Linux již 6 let. „Rozhodli jsme se neutrácet za operační systém, antivir a kancelářský software a ušetřené peníze použít na nákup více počítačů, projektorů, nového serveru a strukturované kabeláže,“ píše Daniel Krhánek.


ZŠ Šumperk (8. května 63) používá Linux již 6 let. Předtím měla jen malou učebnu s 20 počítači a operačním systémem Windows 98, antivirem AVG a balíkem aplikací Microsoft Office. Server s operačním systémem Novell byl již v té době značně opotřebovaný a zastaralý a jeho údržba stála každoročně nemalé finanční prostředky.

Škola tehdy nebyla zařazena do akce INDOŠ, zřejmě proto, že se na rozdíl od jiných škol o učebnu, server a připojení k internetu postarala už dříve sama. Jako náhradu škola později obdržela přibližně 350 000 Kč, ze kterých si měla ICT vybavení zařídit sama. Za tuto částku by v akci INDOŠ byl jeden server a tři počítače pospojované kabely ležícími na zemi (Varianta C).

Základní škola v Šumperku Základní škola v Šumperku

Naše škola k této částce přidala nějaké vlastní prostředky a podařilo se nám vybudovat učebnu s 31 stanicemi. Rozhodli jsme se neutrácet za operační systém, antivir a kancelářský software a ušetřené peníze použít na nákup více počítačů, projektorů, nového serveru a strukturované kabeláže.

Open source pomohl ušetřit na lepší vybavení

Hlavní výhodou nasazení Linuxu a open-source aplikací je samozřejmě pořizovací cena. V měřítku škol a státních organizací by to celostátně mohla být úspora v milionech až miliardách korun. V Šumperku jsme ušetřili za nákup licencí operačního systému Windows, antivirového programu a kancelářského balíku a dále na serverovém operačním systému pro tři servery.

Za ušetřené peníze jsme pořídili 6 multimediálních učeben vybavených počítači, ozvučením a dataprojektory. Později ještě dvě učebny s interaktivními tabulemi. Tehdy se jednalo o částku asi 300 000 Kč, která se ale postupně navyšuje, neboť se neustále přikupují nové počítače.

V současné době máme Linux ve dvou počítačových učebnách, odborných učebnách a kabinetech; dohromady jde o cca 120 počítačů. Kromě toho používáme Linux pro učitelské notebooky (22 instalací). Serverové služby zajišťují tři linuxové stroje (router IPcop, souborový server NFS a další aplikace (Apache, Postfix, eJabberd, CUPS, FTP atd.).

Windows jsme ponechali na jednom serveru pro výukové aplikace, které nelze provozovat na Linuxu. Navíc má počítač s Windows kancelář školní stravovny, protože zatím žádný stravovací systém v ČR nepodporuje Linux. Podobná je situace i v kanceláři školy – sekretariát, účetní a vedení školy používají Windows – zavedený účetní systém není pro Linux, stejně jako programy pro personalistiku a mzdy. Žáci však přijdou do styku výhradně s instalacemi Linuxu, i když pro výuku obsluhy Windows a kvůli některým výukovým aplikacím používají vzdálenou plochu (RDP) Windows.

Funkční výhody

Kromě nízkých pořizovacích nákladů je významnou výhodou open-source systému přehledná a snadná vzdálená správa (kterou oceňuje zejména správce ICT), ale také tzv. „žákůvzdornost“, tedy nemožnost zásahu do nastavení operačního systému. To jsme ocenili po přechodu z Windows 98, kde byla oprava stanic pomocí záložního obrazu na denním pořádku.

Žáci navíc získali síťové uživatelské profily, které jim umožňují přihlašovat se ke svému účtu z libovolného počítače v síti – práce se školními počítači pro ně začala být mnohem komfortnější.

Výběr softwaru

Programové vybavení řešíme s pomocí bohaté softwarové výbavy v oficiálních repozitářích balíčků linuxové distribuce: na 1. stupni jsou to například svobodný software GCompris (výuková sada pro děti), Tuxpaint (malování pro děti) nebo Childsplay (sada výukových aktivit pro malé děti). Volně dostupné aplikace doplňuje i proprietární software, např. Akční čeština nebo výukové programy od firmy Terasoft (některé tituly fungují přes Adobe Flash, jiné pomocí nástroje Wine, který umožňuje spouštění programů pro Windows v prostředí Linuxu).

Na druhém stupni nachází využití např. freeware Google Earth nebo svobodný software OpenOffice.org (balík kancelářských aplikací), Thunderbird (poštovní klient), GIMP (editor obrázků a fotografií), Inkscape (vektorový grafický editor), Pidgin (posílání okamžitých zpráv) nebo Sweet Home 3D (aplikace pro design interiérů).

Výukové funkce plní mimo jiné aplikace Kig (program pro výuku geometrie), KmPlot (nástroj pro vykreslování matematických funkcí) či KTouch (výuka psaní všemi deseti prsty na klávesnici). Základy programování vyučujeme s pomocí aplikace KTurtle (výukové programovací prostředí inspirované programovacím jazykem Logo).

Uzavřený software pro vyšší ročníky zahrnuje Oxford Project Interactive, slovníky Lingea a programovací prostředí Real Studio (s jazykem Realbasic). Využíváme také interaktivní tabule SMART board a ActivBoard (společně s multiplatformní aplikací s podporou Linuxu).

Stabilní operační systém

Jako podkladový operační systém instalujeme linuxovou distribuci Ubuntu s prodlouženou technickou podporou (verze s Long Term Support), i když dříve jsme zkoušeli i jiné linuxové systémy. Přestože nové verze Ubuntu vycházejí dvakrát ročně, provádíme aktualizace pouze na již zmíněné LTS verze, což znamená jednou za dva roky. V současné době máme verzi 10.04 LTS a zatím není důvod to měnit.

Ubuntu 10.04 (ilustrační obrázek) Ubuntu 10.04 (ilustrační obrázek)

Při rozhodování o aktualizaci linuxového systému se projevuje rozdíl mezi otevřeným a proprietárním softwarem: problém s povýšením na novou verzi spočívá v tom, že se musí nejprve vyzkoušet všechny uzavřené výukové programy, jestli budou v nové verzi fungovat (každý produkt je zcela jiný a vyžaduje různé knihovny zpětné kompatibility, neboť na rozdíl od svobodného softwaru nejsou kompilovány nové verze pro každé nové vydání operačního systému).

Totéž platí pro speciální hardware – například interaktivní tabule. Výrobci sice Linux podporují, ale nevydávají aktualizované verze aplikačního softwaru nebo ovladačů hardwaru pro svá zařízení k použití v nových vydáních linuxových distribucí. Takže například interaktivní tužka eBeam podporuje pouze verzi Ubuntu 9.04, která už oficiální podporu ze strany dodavatele nemá.

Na co si dát pozor

V počátcích našeho přechodu na Linux a otevřený software jsme zaznamenali především potíže s přenositelností dokumentů (nekompatibilita rozšířeného formátu Microsoft Office a OpenOffice.org) a odlišným ovládáním. Dnes už se tyto problémy téměř neprojevují – navíc se v OpenOffice.org neustále zlepšuje podpora uzavřených kancelářských formátů. Někteří učitelé si dokonce nechali nainstalovat Linux i na domácí počítače.

Spolu s přechodem na Linux jsme museli také změnit informační systém školy ze softwaru pro Windows (konkrétně SAS) na webovou aplikaci iŠkola. iŠkola umožňuje vést veškerou agendu školy a na rozdíl od desktopových klientů podporuje vzdálený přístup z kteréhokoliv počítače připojeného na internet. Toto řešení se nám velmi osvědčilo a považujeme jej za výrazně lepší než pokusy o spouštění systému Bakaláři v prostředí Linuxu pomocí emulační vrstvy.

V průběhu migrace jsme naráželi zejména na problémy u stávajících počítačů a periferií – byla patrná nedostatečná podpora Linuxu ze strany některých výrobců hardwaru. Nové počítače i externí zařízení už byly ve vznikajících učebnách i kabinetech nakupovány s ohledem na podporu Linuxu, takže tyto potíže brzy pominuly. Přesto je vhodné věnovat výběru hardwaru pozornost a volit takový, který je v rámci Linuxu plně podporován.

Reakce uživatelů

Žáci se učí velice rychle a rádi poznávají nové věci, takže jim změna uživatelského prostředí nevadí. Je pro ně zajímavé, že se seznámí i s něčím jiným než jen s Windows. Naší snahou není vychovávat uživatele konkrétního systému nebo aplikací – to není účelem výuky IT na základní škole.

Většinou se v ročníku najde několik žáků, kterým se Linux natolik zalíbí, že jej začnou používat i doma a po letech se vrací do školy, kde pomáhají se správou sítě a implementací nových věcí.

Postupný přechod

Uvažujete-li o migraci na Linux a otevřený software, vyplatí se nejprve začít používat svobodné multiplatformní programy v rámci Windows. Zpočátku to může být například jen kancelářský balík OpenOffice.org, internetový prohlížeč Firefox, e-mailový klient Thunderbird, komunikátor Pidgin, videopřehrávač VLC a grafické editory GIMP a Inkscape. Všechny zmiňované programy je možné využívat ve verzích jak pro Windows, tak pro Linux. Uživatelům, kteří si na tyto aplikace zvyknou, nebude pozdější přechod na Linux dělat potíže.

Problém může nastat i s některými specializovanými výukovými programy domácí provenience, které nejsou nabízeny ve verzi pro Linux. Jediné řešení je Linux používat a společně vyvíjet nátlak na výrobce softwaru, aby tento operační systém podporovali tak, jak to funguje jinde ve světě.

Závěr

Základní škola Šumperk 8. května 63 je jedna z mnoha škol, které se musí potýkat s nedostatkem financí a dalšími okolnostmi, jež provázejí běžnou existenci většiny vzdělávacích zařízení v ČR. Využitím otevřených alternativ k státem prosazovaným nákladným řešením v oblasti IT jsme docílili významných úspor, což umožnilo nákup vyspělé pomocné techniky, včetně například interaktivních tabulí. Kromě finančních výhod však open source škole přináší výhody v podobě snazší administrace, zvýšené stability a uživatelského komfortu.

Daniel Krhánek je učitel informatiky a výpočetní techniky na základní škole 8. května 63 v Šumperku. Kromě toho je správcem školní sítě a prosazuje využívání open-source řešení při výuce a v rámci IT vybavení školy.

Článek vyšel v pátém čísle magazínu Open source & praxe.

Nahoru

Příspěvky

Petr Valach Linux a open source řeší potřeby základní školy v Šumperku
Petr Valach 29. 05. 2012, 03:18:21
Odpovědět  Odkaz 
Tenhle článek je naprostý masakr a měli by si ho snad povinně přečíst všichni ředitelé škol, všichni úředníci ministerstva školství, kteří rozhodují o financování IT projektů, a tak dále.

Ten postup "odzdola", tedy nejprve začít na svobodných programech a zvykat si na ně a pak zkoušet celý operační systém, doporučuji. Ten jsem využil taky, takže přechod na linux není pro mě až tak bolestivý, jak jsem předpokládal. Je třeba být upřímný a nemlžit, že to fakt stojí čas a námahu (a to píšu o mně jakožto jednom uživateli, bez zapojení do serveru atd.), ale jak jsem vypozoroval, zřejmě se to vyplatí.
Re: Linux a open source řeší potřeby základní školy v Šumperku
Miropiro 29. 05. 2012, 08:37:31
Odpovědět  Odkaz 
Dobrý den, je to pravda, ale bohužel ne vždy lze použít opensource. Příkladem budiž Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií, kterou studuji. V zimním semestru jsem měl předmět GIS v regionálním rozvoji. Garant předmětu se rozhodl, že se budeme učit pracovat s programem ArcGis 10. Tento program bohužel nerozjedu pod Ubuntu...náhrada v podobě Quantum Gisu, kterou by zvládlo i Ubuntu, bohužel garantovi nestačila.
Vlastimil Ott Re: Re: Linux a open source řeší potřeby základní školy v Šumperku
Vlastimil Ott 29. 05. 2012, 09:53:19
Odpovědět  Odkaz 
Základka a fakulta univerzity mají dost odlišné požadavky na vybavení.

Pokud se dobře dívám, výrobce se k open source nestaví zády, podporuje OSM a serverová část aplikace může běžet na Linuxu. Ptali jste se, zda bude také klient pro Linux?
Re: Re: Re: Linux a open source řeší potřeby základní školy v Šumperku
Miropiro 29. 05. 2012, 10:20:53
Odpovědět  Odkaz 
Netlačil jsem na to. Ono stačí se podívat trochu během přednášky, co mají lidi za systém na notebooku a převažují Windowsy...tím pádem není ani požadavek na to, aby se používal open source na školních počítačích...na svém notebooku mám dnes Windows 7 a Ubuntu 11.04, ale v tomto semestru jsem používal častěji Windows, protože jsem psal bakalářku a nechtěl jsem řešit moc kompatibilitu Wordu a Writeru.
Petr Valach Re: Re: Re: Re: Linux a open source řeší potřeby základní školy v Šumperku
Petr Valach 29. 05. 2012, 10:59:26
Odpovědět  Odkaz 
Pan Ott má pravdu, že požadavky na software jsou jiné na základních školách a univerzitách. To je pochopitelné. Možná byste mohl rozvinout, jakým způsobem u vás probíhá odevzdávání prací; píšete o nekompatibilite programů, vy je odevzdáváte v jakém formátu? Čekal bych něco na způsob PDF.
Dále, hlavně na univerzitách technického zaměření se docela Linux chytá, před deseti lety jsem měl na vysoké škole dokonce předmět věnovaný Linuxu; no dobře, UNIXu, ale to je skoro totéž :-))) škoda, že si z něho nic nepamatuju.
Re: Re: Re: Re: Re: Linux a open source řeší potřeby základní školy v Šumperku
Miropiro 29. 05. 2012, 11:37:12
Odpovědět  Odkaz 
Bakalářku jsem odevzdával ve formátu PDF, ale šlo to udělat i tak, že vložím soubor .doc a systém to převede sám, ale nechtěl jsem to riskovat...
Co se týká ostatních prací, poměrně často je naším výstupem prezentace a zde už může nastat problém...vzpomínám si, jak jsem v jednom semestru v PowerPointu 2000 dělal prezentaci, ve které byla i mapa řešené oblasti a naflákal jsem tam navíc šipky a spojnice, které měly symbolizovat řešené úseky železničních tratí. Jakmile jsem zkusil prezentaci otevřít v LibreOffice, šipky sice zůstaly, ale mírně se změnily. Jedna skupinka měla prezentaci vytvořenou v Open Office a při prezentaci v PowerPointu se jim bohužel dokonce ztratil text.
Miroslav Hrončok Re: Re: Re: Re: Re: Re: Linux a open source řeší potřeby základní školy v Šumperku
Miro Hrončok 29. 05. 2012, 12:08:31
Odpovědět  Odkaz 
Tento problém ale nastane i mezi jednotlivými verzemi MS Office. Proto je nejlepší prezentovat taktéž z PDFka.
Re: Re: Re: Linux a open source řeší potřeby základní školy v Šumperku
rastakajakwanna 3. 06. 2012, 14:49:22
Odpovědět  Odkaz 
ArcGIS je opravdu na Linuxu neprovozovatelný (nemluvím o serveru, i když i ten je pohodlnější na Windows). Na institutu geoinformatiky, kde jsem působil jako správce a kde měl a má Linux silnou základnu, jsme doporučovali virtualizaci.

Image pro Win7 XPMode se dá plnohodnotně, bez ztráty licence, rozjet i na VMWare Playeru, podobně jako pro Virtualbox existují návody. ArcGIS je sice žrout prostředků, ale dalo se s ním obstojně pracovat i na 5let starém notebooku s CPU bez podpory virtualizace.
Pravdou je, že QuantumGIS není plnohodnotná náhrada. Částečne by se dalo mluvit o GRASS, ale i tak lze v ArcGIS spoustu věcí udělat klikací metodou efektivněji. Ve chvíli ale kdy jste guru CLI interface GRASSu už si tím tak jistý nejsem.
Nakonec - cvičení jsou nějak navržena. U nás se základy GIS i pro ostatní obory s jiným zaměřením snažily představit GIS nástroje z obou stran mince. U vás se zaměřili na leadera v oboru (i když kolega z Intergraphu by se mnou zřejmě nesouhlasil :))
Každopádně výuka by měla být založená hlavně na získání praktických zkušeností jak dojít a k jakému výsledku, než jaké nástroje a postup k tomu použiji. To si bohužel pořád většina škol neuvědomuje.
Re: Re: Re: Re: Linux a open source řeší potřeby základní školy v Šumperku
Miropiro 5. 06. 2012, 14:38:23
Odpovědět  Odkaz 
Cvičení byla postavena na tom, že jsme dostali data a manuál. Nebyl to ale manuál o tom, jak ten program používat, ale šlo o představení určité analýzy pomocí ArcGisu. Na základě toho člověk pochopil (respektive měl pochopit) význam probíraných funkcí a díky tomu udělat i vlastní analýzy.
Re: Re: Re: Re: Re: Linux a open source řeší potřeby základní školy v Šumperku
rastakajakwanna 6. 06. 2012, 10:03:31
Odpovědět  Odkaz 
Otázka je, jestli ta neurčitost byla cílem, nebo to prostě někdo neuměl dát dohromady. GIS se bohužel začíná nafukovat jako bublina a lidí, kteří analýzám rozumí, je pořád žalostně málo a vlastně o ně stejně není zájem. Pak mi nějaké základy GIS provedené tímto způsobem přijdou jako ztráta času a plýtváním prostředky. No ale já to necvičil, ani jsem nebyl přítomen, nedokážu posoudit :) Přece jen jsem jen správce :)))
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Linux a open source řeší potřeby základní školy v Šumperku
Miropiro 6. 06. 2012, 13:21:40
Odpovědět  Odkaz 
Náhodou, já jsem znalosti částečně využil. V tomto letním semestru mne pár spolužáků požádalo, zda bych jim pomohl vytvořit nějaký mapový projekt - šlo o poměrně jednoduché analýzy (typu vyber všechny silnice v daném regionu), přesto moji pomoc ocenili, protože jsem prostředí ArcGisu 10 znal a dokázal jsem tak ten projekt vytvořit rychleji než oni, ač k tomu měli návod.
Linux a open source řeší potřeby základní školy v Šumperku
Radim 29. 05. 2012, 19:46:45
Odpovědět  Odkaz 
Spolužák už rok píše Stravovací systém v jazyku JAVA takže rozchodit ho na Linuxu by neměl být problém... ještě tomu chytá mouchy, ale je to ve stavu, kdy to čeká na vyzkoušení respektive na nasazení... je zaměstnancem firmy http://egoba.cz/

Jen víc škol, které přejdou na opensource řešení! :-)
Re: Linux a open source řeší potřeby základní školy v Šumperku
Ladislav Ezr 1. 06. 2012, 23:19:11
Odpovědět  Odkaz 
Že mu gratuluji k výběru nejhoršího programovacího jazyka na světě.

Přidat názor

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Top články z OpenOffice.cz