Linux E X P R E S,

Internetový věstník ExoSpace.cz má jako svůj primární úkol vzdělávat děti a mládež v otázce přípravy článků a správy redakčního systému, přesto si ale dokáže udržet krok s dobou a přináší celkem aktuální zprávy ze světa astronomie, kosmonautiky a svobodného softwaru. Jedním z jeho hlavních nosných pilířů je dokázat, že lze většinu prací souvisejících s provozováním webové stránky vyřídit pomocí svobodného softwaru.

Kramerius představuje jednu z komponent komplexní a poměrně unikátní open-source softwarové infrastruktury, která je v České republice využívána při práci na digitalizaci, archivaci a zpřístupňování knihovních fondů. Jedná se o jeden z mála příkladů implementace rozsáhlého a oborově důležitého open-source softwarového řešení, které je financováno ze státního rozpočtu.

Koncem roku 2009 se MÚA AV ČR a KAV ČR přiklonily k řešení prostřednictvím open-source aplikace elektronické spisové služby. Ústavům bylo dáno na výběr, zda chtějí používat tuto open-source aplikaci, nebo zvolí vlastní řešení. Až na jednu výjimku přistoupila všechna pracoviště na open-source řešení. Daniela Brádlerová a Vlasta Mádlová

Open source figuruje ve všem, co Kerio dělá, už od úplných začátků. Co k tomu vedlo? Jinak to ani nejde, k většině softwaru totiž neexistuje alternativa.

Muzea, archivy a podobné instituce potřebují nástroje (katalogizační software), který jim pomůže udržet pořádek ve sbírkách. V první řadě je to nutné pro vlastní fungování organizace, určité povinnosti ale stanovuje v této oblasti i právní řád. Každopádně je důležité, aby prostředky využívané ke katalogizaci a správě sbírek splňovaly požadavky na ně kladené, a to jak z hlediska vlastního uchovávání informací v požadované formě, tak z pohledu uživatelského.

Přestože vám mnoho lidí bude zarputile tvrdit, že kancelářský balík OpenOffice.org (a jeho další varianty jako LibreOffice nebo Apache OpenOffice) nikdo nepoužívá, snad jen chudí studenti, opak je pravdou. Tento volně šiřitelný software používá kromě jednotlivců i mnoho firem, ale také škol nebo úřadů. Zde je jich osm pro ukázku.

Základní školu Přerov, U Tenisu 4, navštěvuje více než 570 žáků. V ŠVP přerovské základní školy nalezneme mj.: „Žáci a učitelé pracují s počítači, na nichž je instalován svobodný operační systém se svobodnými aplikacemi. Je to způsob, jak zabezpečit nediskriminační přístup žáků k výpočetní technice.“

Místostarosta hanácké obce Grygov Petr Chramosta považuje rozhodnutí používat open-source software i po letech za výborné. Ve své práci vidí každý den výhody, které otevřenost softwaru přináší, a to zejména občanům. Nezanedbatelné jsou také finanční úspory, veřejné prostředky zde totiž velmi efektivně použili pro vytvoření a úpravy softwaru na míru obci. A nebylo to vůbec drahé.

Jihlavská společnost SAPELI, a. s., používá open-source software k plné spokojenosti již řadu let. Původní doporučené nasazení Linuxu jako „náhrady“ za nepříliš spolehlivý Windows cluster se postupem času rozšířilo na většinu serverů. Později bylo nasazeno množství dalších open-source aplikací.

ZŠ Šumperk (8. května 63) používá Linux již 6 let. „Rozhodli jsme se neutrácet za operační systém, antivir a kancelářský software a ušetřené peníze použít na nákup více počítačů, projektorů, nového serveru a strukturované kabeláže,“ píše Daniel Krhánek.

Ústav hematologie a krevní transfuze používá Linux a další open-source software. Vedoucí Oddělení informačních a komunikačních technologií se s námi podělil o zkušenosti z nasazování tohoto softwaru a popsal různé oblasti, kde OSS našel v ÚHKT své uplatnění.

Gymnázium Boženy Němcové v Hradci Králové používá již řadu let úsporné terminálové řešení postavené na Linuxu a projektu LTSP. Ondřej Rusek

Jednatel firmy Jan Schupke říká, že nasazení Linuxu na manažerské a administrativní počítače není žádný problém a komerční software mnohdy považuje za zbytečný luxus. Horší je to ve výrobě – firma používá specializovanou aplikaci, která Linux nepodporuje.

Linux začínal jako projekt studenta a toto stigma si nesl dlouhou dobu. Ještě před deseti lety označovala známá analytická společnost Gartner Linux za „hype du jour“ a představitelé Microsoftu prohlašovali, že Linux je pro ně konkurentem pouze na trhu pro studenty a kutily a že nikdy nebude hrát významnou roli na trhu s komerčními řešeními.

V dnešnej dobe je nasadenie Linuxu ako serverového operačného systému pomaly pravidlom. V roku 2003, keď sa Peter Tuhársky pridal k oddeleniu informatiky, tomu zďaleka tak nebolo. Všetky dôležité služby poskytoval server s Windows NT4 a na sieti bolo pripojených niekoľko desiatok počítačov s Windows 98. Na sieti bežal jediný linuxový server, ktorý obslúžil zopár zamestnancov, ktorí potrebovali prístup k poštovým schránkam a internetu.