přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Nasazení svobodného softwaru na střední škole

Nasazení svobodného softwaru na střední škole

Není žádným tajemstvím, že pracuji jako učitel a správce sítě na VOŠZ a SZŠ Hradec Králové. V následujícím článku jsem si položil několik otázek týkajících se nasazení svobodného softwaru právě v naší škole. Pojďme se tedy podívat, kde všude najde svobodný software svoje uplatnění, kde to nejde - nebo jde, ale jen s určitými rezervami.


reklama

Jak velká je vaše škola?

Do statistik jsem nenahlížel, ale nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že ve škole je kolem 1000 studentů a více než 100 učitelů, administrativní pracovníky nepočítaje. K tomu si přidejme kolem 150 počítačů a notebooků umístěných na hlavní budově a dvou domovech mládeže.

Jaké operační systémy používáte?

V naprosté většině to jsou MS Windows XP, nově přibývá počet počítačů s MS Windows Vista. Na serverech a mém osobním počítači to je Linux v podání distribuce Debian.

Učebna 221Učebna 221

Proč jsme se rozhodli použít na serverech Linux?

Bylo to mé rozhodnutí, a tak záleží na správci sítě, co chce, nebo nechce používat. Po pravdě řečeno to takto idylické ve skutečnosti není. Pokud uživatelé znají jen Windows, pak chtějí pracovat pouze s Windows a z toho vyplývá i nasazení tohoto systému na jejich počítačích.

Aby to nebylo tak jednoduché, pokud uživatelé znají Windows XP, pak chtějí používat pouze Windows XP, a pokud jim dáte novější Windows Vista, pak je to pro ně skoro totéž, jako byste jim dali nějakou linuxovou distribuci.

Na serverech je situace jiná, pokud jste schopni garantovat dostupnost určitých služeb, pak je uživatelům zcela jedno, co na serveru poběží (a možná se budete divit, ale před nasazením Linuxu na všech serverech to byl Novell Netware) - a tak to bylo i se mnou. Protože mi Linux vyhovuje, použil jsem ho.

Jak použití Linuxu na serverech vlastně začalo?

Hledal jsem nástroj, který by mi hlídal několik síťových kamer. Tím slovem "hlídal" rozumím ukládání záznamu z kamer v případě nějakého pohybu, sestavení videa se záznamem ke konci dne a také nějakou automatizaci celého procesu, abych si toho nemusel více všímat, ale mohl se spolehnout na to, že je záznam s určitou časovou zpětností vždy k dispozici.

K tomu jsem použil program Motion a napsal o něm i článek Motion - zachyťte pohyb. Když teď koukám na datum vydání článku, musím říct, že od té doby si to celé spokojeně běželo téměř dodneška, později začal zlobit hardware počítače. A i když máme všude cedule o sledování vymezeného prostoru, několikrát jsme zloděje kamerou zachytili přímo při činu.

Zhruba ve stejné době jsem začal spravovat i webový a poštovní server. Tady musím říct, že jsem se toho při jeho sestavování dost naučil a zároveň přitom poprvé a ne naposled ocenil dostupnost různých návodů HOWTO i vstřícnost linuxové komunity. Prostě stačilo vědět, co chci vytvořit (např. poštovní server) a pomocí návodu jsem ho vytvořil. A takto jsem vlastně rozběhal všechny služby, které nyní server poskytuje.

O jaké aplikace se jedná?

Popis všeho by mi nějakou dobu zabral, a tak protože jsme škola, omezím se právě na ty aplikace, které by se mohly školám hodit. Web jsme postavili na Drupalu (viz seriál Drupal). Předtím jsme měli stránky statické, nyní si může každý učitel znalý Wordu vytvářet stránky svoje. Dál jsem k tomu přidal webovou galerii v podobě Gallery2 (článek Vaše fotky na vašich stránkách: Instalace Gallery 2), do které ukládáme fotografie z různých akcí a tak vlastně udržujeme webovou kroniku školy.

Dál jsem nainstaloval e-learning Moodle. Jeho využití je zatím v počátcích (tím chci říct, že ho používám já, no a pár učitelů k tomu, tzn. celkem budeme tak 3), ale vidím v něm s ohledem na naši školu velkou budoucnost i význam.

Pokud chcete používat takové služby, je třeba nějak sjednotit přihlašování uživatelů, abyste neměli hned několik databází uživatelů a netrávili noci jejich synchronizací, přidáváním a dalším nastavováním. Díky použití Samby jako řadiče domény a správce přihlašování (k uchování uživatelů byl použit adresář OpenLDAP) se to podařilo, a tak probíhá přihlašování uživatelů do počítačové sítě, Moodlu, Drupalu, pošty a na další z jednoho místa (adresáře OpenLDAP). Tím, že jsou uživatelské účty uchovány na jednom místě, může nově vytvořený uživatel ihned začít používat dostupné služby, třeba hned publikovat na webu nebo začít studovat pomocí Moodlu.

Z dalších aplikací bych jmenoval ještě alespoň LimeSurvey, což je nástroj určený pro tvorbu a vyhodnocení dotazníků. Pokud má mít učitel zpětnou vazbu, pak mi přijde zbytečné trávit hodiny vyhodnocováním tištěného dotazníku, přesně tohle za vás provede LimeSurvey.

Přihlašování do sítě je realizováno pomocí Samby, jaké s ní jsou zkušenosti?

Vcelku dobré. Jakmile se s ní člověk naučí trochu pracovat, pak už stačí jen provádět obvyklou kontrolu. Díky SW RAIDu jsou naše data v bezpečí i v případě výpadku jednoho či několika disků a kromě toho používám i samostatný zálohovací server. O zálohování se přitom stará BackupPC. Ten zálohuje hned několik serverů s Linuxem i stanic s Windows. Vždy mě fascinuje, když se podívám do jeho webového konfiguračního rozhraní a vidím, že obsahuje přes 1 000 000 souborů a více než 1 TB dat, to celé zabalené do necelých 200 GB šifrovaných dat, takže na zálohu takového množství stačí dnes běžně dostupný disk. Jen pro upřesnění - zálohy to jsou zhruba za poslední měsíc a komprese závisí na povaze zálohovaných dat.

Kromě toho používáme i síťovou tiskárnu. Vlastně to je obyčejná tiskárna, kterou mám za zády a které je připojena k jednomu počítači s Linuxem. Díky rozšíření PyKota přidaného do CUPS je možno sledovat, kolik si kdo vytiskl stránek. Stránky vytištěné nad určitý počet pak studenti platí. Díky krycím stránkám s uživatelským jménem studenta tisk snadno najde svého majitele. Jen mě mrzí, že si studenti svůj tisk často ani nevyzvednou.

Ještě jednu věc by mohli ocenit správci školní sítě. SAMBA umožňuje vzdálené vypnutí počítače s Windows, k tomu se používá volání "net rpc shutdown" (vložením do vyhledávače jistě najdete potřebné informace). Protože mám rád automatizaci (a také si cením svého času) nastavil jsem si pravidelné spouštění vzdáleného vypnutí počítačů na počítačových učebnách pomocí CRONu a dál se to vypíná ve stanovenou dobu samo. Tím šetříme nejen počítače, ale i výdaje za elektrickou energii.

Když jsme u té automatizace, ještě ji používáte někde?

Na práci si nestěžuji, a tak si to snažím ulehčit, kde se dá. Nejdřív jsem používal linuxovou distribuci System Rescue CD, pomocí které jsem klonoval obrazy disků či diskových oblastí na jiné počítače. Později jsem se od kamaráda dozvěděl o jiné linuxové distribuci: Clonezilla, která umí lépe pracovat s diskovými oblastmi NTFS a je více "klikací". Na System Rescue CD jsem však nezanevřel a používám ho i nadále, např. na změnu velikosti oblasti disku.

V poslední době pak Microsoft začal doslova chrlit jednu aktualizaci za druhou, a tak jsem začal hledat spíš nástroj, který by mi pomohl při udržování aktuálnosti systému. Částečně se mi to podařilo, program je opět opensource a jmenuje se WPKG. Umožňuje mi provádět hromadné instalace a aktualizace softwaru na počítačích s MS Windows. Bohužel někdy to neproběhne zcela korektně (v závislosti na instalovaném systému Windows XP resp. Windows Vista) i v těch základních operacích, např. při kopírování dat. Jiné vysvětlení nemám, než že tyto systémy obsahují mnohem více chyb, než si jen umí kdokoliv z nás představit. Také mi dělají vrásky časté aktualizace vyžadující souhlas správce systému, to pak musím počítače prostě obejít. :-(

Hned z několika důvodů jsem také instaloval počítač s linuxovou distribucí IPCop. Proč a k čemu slouží, si můžete přečíst v seriálu IPCop.

Učebna 227Učebna 227

Dalo by se tedy zcela přejít ve vaší škole na Linux?

Z 80% ano. Zbytek jsou taková místa, kde nejde použít nic jiného než Windows. Znáte to sami, např. bankovnictví bývá často napsáno přesně na míru Windows a dokonce i na Windows po některé aktualizaci systému mohou přestat fungovat.. Velkým problémem by také bylo vedení školní agendy, ty jsou v současné době k dispozici v ČR celkem dvě a z nich si školy mohou vybírat. Něco o instalaci jedné z nich ve Wine jsem už psal článek do blogu s názvem Jak na instalaci SASu ve Wine.

Protože chtějí být rodiče informováni o prospěchu svých studentů, patří k takové školní agendě i webové rozhraní, které jim tyto informace ukáže. Budiž jim přičteno k dobru, že alespoň jedna školní agenda používá rozhraní PHP.

Podobně se chovají i jiné aplikace, které používáme. I když jsou nativně vytvořeny pro Windows (jejich klientská část), databáze běží na serveru Firebird nebo lépe MySQL. Tak třeba knihovní systém Kp-sys (možná někdo znáte jeho DOSovou verzi), který nyní používá architekturu klient-server (v podobě Firebirdu) a webové rozhraní v jazyce PHP.

Dál musím jmenovat např. program Smile sloužící pro tvorbu ŠVP. Díky tomu, že je napsán v Javě, můžete si ho stáhnout jak ve verzi pro Windows, tak i pro Linux. Bohužel, Java je pomalá...

Protože jsme zdravotnická škola, možná by vás zajímalo, jak jsou na tom zdravotnické programy. V lékárnách či u lékaře se ještě stále můžete setkat s programy určenými pro MS DOS. Holt, on to tam tenkrát někdo nainstaloval a od té doby to nikdo nemusel nijak měnit. Tady by se dal Linux použít, např. s pomocí DosBox, který je nutný často použít k emulaci DOSu i v novějších systémech Windows. Doba ovšem pokročila, a tak se nyní objevují aplikace používající MS SQL server spolu s klientskými aplikacemi postavenými na nejnovějším rozhraní .NET Framework a to už v Linuxu asi nenahradíte.

Používáte open source i ve výuce?

Samozřejmostí je kancelářský balík OpenOffice.org. S příchodem nových MS Office 2007 řada uživatelů začala používat právě OpenOffice.org, protože má podobné rozhraní jako předchozí verze MS Office. Také je tento trend vzrůstající popularity OpenOffice.org vidět i u studentů, kteří si koupí notebook s předinstalovaným MS Windows, ale samozřejmě bez MS Office. V tomto případě často sáhnout právě po OpenOffice.org.

Dál jsem si oblíbil (a studenti snad také) grafické programy Inkscape a GIMP, kterém umí řadu běžně prováděných operací a také k nim existuje hned několik návodů a tutoriálů na internetu, které mohou využívat i studenti. Protože si často učitelé přinesou různá videa v různých formátech, máme kromě běžných kodeků nainstalován i odpovídající přehrávač, kterým je VLC. A tak bych mohl ještě pokračovat.

Ono je myslím dobré studentům ukazovat programy zdarma, nebo ještě lépe rovnou ty s otevřeným zdrojovým kódem. Nejen, že se jim to může hodit v životě, ale zároveň nejsou odkázáni ve svých přípravách do školy a na hodinu na programy nainstalované pouze ve škole, ale mohou si je také nainstalovat doma na svůj počítač. A hlavně legálně.

Kromě toho řadu alternativ nabízí i společnost Google. I když se nejedná o opensource projekty, dovolím si ještě zmínit alespoň Google Earth, Google Překladač, Google SketchUp a Google Picasa. Tyto programy najdete snadno zadáním zmiňovaného hesla do vyhledávače www.google.com a věřím, že naleznou uplatnění i na vaší škole.

Pokud hledáte nástroj pro získání přehledu o tom, co se děje na studentských počítačích, pak se určitě podívejte na nástroj iTalc, o kterém jsme hovořili v článku iTalc: Pomocník při výuce v počítačové učebně.

Slovo závěrem?

Za open-source programy nic nezaplatíte, tak proč je nevyužít? Takto používáme open source v naší škole, možná ho používáte podobně, nebo jeho nasazení teprve plánujete. Pak doufám, že vám tento článek pomůže při vašem rozhodování.

Nahoru

Odkazy

(Jako ve škole)
Průměr: 1,12 | Hodnotilo: 16
 

Top články z OpenOffice.cz

Příspěvky

CRT
q 3. 08. 2009, 22:46:50
Odpovědět  Odkaz 
Pekne. Jeste bych vymenil ty CRT monitory za LCD. To musi byt ted spotreba ucebny jako blazen :)
Re:CRT
NA 4. 08. 2009, 12:46:00
Odpovědět  Odkaz 
Úspora elektřiny/rok - zlevnění LCD/rok.
Nasazení svobodného softwaru na střední škole
Phalanx 7. 08. 2009, 07:00:24
Odpovědět  Odkaz 
boze... kdo takovou blbost muze napsat
Vlastimil Ott Re:Nasazení svobodného softwaru na střední škole
Vlastimil Ott 7. 08. 2009, 09:44:44
Odpovědět  Odkaz 
V čem je to blbost? A proč? Já to považuji za velmi přínosný článek a čekám, že budou vycházet další...
Re:Re:Nasazení svobodného softwaru na střední škole
Phalanx 7. 08. 2009, 18:00:44
Odpovědět  Odkaz 
1. chcete software pro studenty, ale student prijde do prace a v 90 procentech pripadu ho ceka stejne windows

2. Tento odstavec me rozesmal:
Pokud uživatelé znají Windows XP, pak chtějí používat pouze Windows XP, a pokud jim dáte novější Windows Vista, pak je to pro ně skoro totéž, jako byste jim dali nějakou linuxovou distribuci.

Ovladani verzi Windows se moc nelisi, naproti tomu si zkuste prejit na linux a pracovat s prikazy v shellu pri nejakem nastaveni.
Uzivatele nechteji Win Vista, protoze jsou nezkuseni a znami jim reknou ze je ten system spatny. Proto zustavaji na Win XP. Myslite ze by se chteli ucit pracovat na linuxu? to tezko. lidi se nechteji ucit nove veci, pocitac jim ma slouzit a nechteji se v nem rypat.

Souhlasim jen v tom ze SW je zdarma a da se na tom usetrit.
Re:Re:Re:Nasazení svobodného softwaru na střední škole
joha 7. 08. 2009, 20:03:31
Odpovědět  Odkaz 
No uvidíme.
http://www.opendocument.cz/section/novinky
Martin Šín Re:Re:Re:Nasazení svobodného softwaru na střední škole
Martin Šín 7. 08. 2009, 20:10:21
Odpovědět  Odkaz 
1) Všichni (kromě mě) dělají výlučně ve Windows. Ve škole ale studenty učím pracovat s počítačem a nejen s Windows. Pokud si student zvládne spustit internetový prohlížeč ve Windows, pak to zvládá (bez předchozí průpravy, mám vyzkoušeno) i v Linuxu, zas takový rozdíl mezi tím není.

2)Pak odstavec splnil svůj účel, je to ironie, ale pravda zároveň. Windows se používá pouze z toho důvodu, že je zažitý, a rýpat se v tom nechce (a ani zpravidla neumí) žádný běžný uživatel. Pokud si ovšem přiznáme, že nechuť učit se cokoliv jiného (a tím jiným může být třeba posunutá ikonka na ploše, ano, i s tím jsou problémy) je zcela univerzální, pak opravdu není mezi Linuxem a novější verzí Windows (uveďme třeba příklad nového MS Office 2007 a jeho přepracovaného uživatelského rozhraní) vskutku žádný rozdíl. Je to nové, cizí, vypadá to jinak, chová se to jinak a uživatelé jsou z toho zděšeni. Jen u té dnes zastaralé verze Windows XP prostě nelze zůstávat donekonečna a je potřeba to celé někam směrovat.
Re:Re:Re:Nasazení svobodného softwaru na střední škole
Vladimír Vojta 9. 08. 2009, 20:25:08
Odpovědět  Odkaz 
ad 1) Souhlasím, ale můžeme se snažit, aby se to změnilo.
Před 20 lety Windows ještě ani neexistovaly, pokud si pamatuji, tak PC vládl MS-DOS 3.1. O Wordu a Excelu se moc nevědělo, zato byl znám SuperCalc, Quatro nebo AmiPro resp. WordPerfect (za nepřesnosti v názvech tehdejších SW se omlouvám, lovím je z paměti, přece jen to je již pár let). :-)
Ví někdo, jak to bude za dvacet let? Jestliže se budu učit jen o jednom OS resp. jednom kancelářském balíku, budu mít handicap oproti jiným, kteří budou vědět i o něčem jiném.

ad 2) S tím plně nesouhlasím. Žena, když si ze školy půjčí notebook, tak v MS Office, který tam je spolu s Vistami, píše jen holý text, který si poté přetáhne do MS Office 97 doma a tam jej formátuje. Asi jí to připadá přijatelnější. Osobně neznám nikoho, komu nový styl ovládání MS Office vyhovuje - třeba jen znám omezený počet uživatelů.
Re:Re:Re:Nasazení svobodného softwaru na střední škole
Milhouse 10. 08. 2009, 14:53:43
Odpovědět  Odkaz 
Od bodu 2 nesouhlasím. Studentí můžou být líní se něco nového učit. Ale přeci jsou ve škole, proto tam chodí, aby se něco naučili!

A moje "GNU/Linux" znalosti se v práci vyplatili. Je tu HP Unix, a na GNU/Linux jsem nečekal dlouho...
Re:Re:Re:Nasazení svobodného softwaru na střední škole
SB 26. 08. 2009, 09:59:15
Odpovědět  Odkaz 
Přesně kvůli takovýmto líným zaprděncům, jako jste vy, si dneska uživatelé informačních technologií vyžírají nejen ty klady dominantního výrobce OS, ale hlavně všechny jeho levárny a podrazy (pohrdání standardy, dohody s prodejci HW, amatérismus, marketingové žvásty...), a že jich je.
Jan Papež Clanek
Jan Papež 7. 08. 2009, 10:32:27
Odpovědět  Odkaz 
Tento clanek mi prisel jako dobry priklad, jak je snadne usetrit na sw pro skolu. Hlavne je plny zajimavych odkazu, ktere se nemusi hodit jen skole. Diky.
Nasazení svobodného softwaru na střední škole
Vladimír Vojta 9. 08. 2009, 20:03:32
Odpovědět  Odkaz 
Ten článek je velice dobrý. Je dobře, že byl napsán.
Na druhou stranu - věřím, že bez zapáleného správce sítě by se s prosazováním open-source řešení ani nezačalo. Žákům resp. žákyním to je celkem jedno, problém vidím v zaměstnancích školy, tam bude boj. Osobě nevěřím těm 80% PC, kde by šlo přejít na OOo resp.Linux.

Konkrétní otázka: Má smysl, aby si učitelka dělal přípravu na výuku místo v PowerPointu v Impressu, když nemá jistotu, že ji na školním dataprojektoru v odborné učebně přehraje - díky nejistotě, že tam bude OOo - stačí jedno takové negativní zjištění a celá práce na zavedení open-source řešení bude pracovníky školy okamžitě bojkotován?
Možnost exportu z Impressu do PDF souboru se mi zdá pro nemožnost okamžité korektury textu přinejmenším nevhodná.
Martin Šín Re:Nasazení svobodného softwaru na střední škole
Martin Šín 9. 08. 2009, 20:56:24
Odpovědět  Odkaz 
No, pokud budou chtít učitelé používat nějaký takový program, pak myslím, že správce sítě nebude proti a nainstaluje ho. V tom bych neviděl problém (tak např. nemusí řešit licence programu). Řada přednášejících si navíc zpravidla nosí svoje notebooky, právě z toho důvodu, aby těmto problémům předešla (teď nemyslím "běžného učitele").

Problém spíš bude v takové té motivaci a možná i zářných příkladech. Ono mluvení např. o tom jak se bude používat e-learning je sice pěkné, ale řekněme si po pravdě jak to chodí: Chceme e-learning, řekne škola. Správce sítě nainstaluje e-learning zdarma a řekne, tady máte e-learning. Chceme školení, řekne škola. Nejlépe od správce sítě (ať to je zadarmo, stejně nemá co dělat) a je tedy na něm, aby se vše naučil, prošel a učiteli přepapouškoval. Na to školení přijde ehm, lidí jako prstů na ruce a z nich to jeden použije ve výuce. Zda to bude používat na stálo, nebo na zkoušku, to ukáže čas. Stojí to za to?

Jinými slovy, technologie jsou dostupné, kvalitní a zdarma. Bohužel ani toto na ono příslovečné protlačení otevřeného SW nestačí. Ale tak to myslím funguje všude, nerad bych křivdil jen učitelům, však jsem také učitel. ;-)

Jedna poznámka: Nedávno jsem četl, jak chtěli někde nasadit OO.org místo MS Office. Nakonec z toho sešlo, protože by museli uživatele znalé MS Office přeškolit na OO.org, což by bylo drahé a náročné. Uživatelé se však nakonec školení přesto dočkali, protože přišel MS Office 2007.
Nasazení svobodného softwaru na střední škole
Miroslava Eliášová 20. 08. 2009, 07:45:47
Odpovědět  Odkaz 
Dobrý den,

dovolím si reagovat na tvrzení, že vedení školní administrativy na Linuxové platformě musí představovat velký problémem. Český trh školských informačních systémů nabízí i jiné, minimálně stejně funkční alternativy, které nejsou přímo závislé na používaném operačním systému.

Příkladem budiž webový školský informační systém Škola OnLine, který je díky webovému přístupu možné používat prakticky z libovolného počítače připojeného k Internetu. Výjimku v tomto řešení tvoří prakticky pouze generátor rozvrhu, který je potřeba instalovat na počítač uživatele (nicméně není nezbytný pro provoz a využívání aplikace a díky povaze aplikace se generátor instaluje na několik málo vybraných počítačů školy).
Nasazení svobodného softwaru na střední škole
SB 26. 08. 2009, 10:04:03
Odpovědět  Odkaz 
Velmi zajímavý článek - jsem překvapen, kolik využitelných opensourceových aplikací pro školní síť existuje!!!
Nasazení svobodného softwaru na střední škole
Habo 14. 10. 2009, 17:49:12
Odpovědět  Odkaz 
Do skoly sa open source hodi viac ako cokolvek ine - o tom som presvedceny - ale malokto mi veri :(
Nasazení svobodného softwaru na střední škole
filip 21. 10. 2009, 19:17:47
Odpovědět  Odkaz 
jak se da obejit sledovaci program ital´c???
Miroslav Hrončok Re:Nasazení svobodného softwaru na střední škole
Miro Hrončok 2. 11. 2009, 01:45:59
Odpovědět  Odkaz 
Jednoduše. Odpojením počítače od sítě.
Nasazení svobodného softwaru na střední škole
Bohumil Havel 10. 11. 2009, 15:37:14
Odpovědět  Odkaz 
Chtěl bych reagovat na příklady e-learningu jak v textu, tak v diskusi.
Je to tak, že využití Moodle (máme zkušenost www.pdcon.eu ) se e-learningem zabývá pár učitelů (IT povětšinou a jinak je problém.
V některých předmětech jsou studenti ve využití lepší učitelů.
Martin Šín Re:Nasazení svobodného softwaru na střední škole
Martin Šín 10. 11. 2009, 17:22:01
Odpovědět  Odkaz 
To je o čase a o penězích. Ukažte učiteli, že to je dobré, dejte mu čas, aby se s tím seznámil a zaplaťte mu práci, kterou k tomu bude třeba vynaložit. Pak se to bude používat více a také lépe. Nyní to je závisí na ochotě učitele to používat a času, který tomu může věnovat.
Re:Re:Nasazení svobodného softwaru na střední škole
Vladimír Vojta 10. 11. 2009, 18:26:23
Odpovědět  Odkaz 
Upřímně si myslím, že stačí jedna učitelka, která se do toho pustí nebo je jakýmikoliv okolnostmi donucena se do toho pustit. A když se jí to povede, tak to mezi kolegyně roznese sama (stejný princip jako kosmetika a parfémy).
Na druhou stranu, stačí jedno zavání, jeden nezdar a jakmile ten SW před kolegyněmi pohaní, nesvede takový, byť neprávem, pohaněný SW, prosadit ani sebelepší správce sítě. :-)
Nasazení svobodného softwaru na střední škole
Tomáš Kubista 2. 07. 2015, 10:52:05
Odpovědět  Odkaz 
Dobrý článek. Mimochodem, když jsem studoval, ve škole jsme pracovali s Win2000, 98SE, DOS, LSD, Word, Excel, Acces, Powerpoint. Tehdy za dlouhé peníze nic jiného nebylo. Dnes platí, že počítač ≠ micro$oft, který jen omezuje uživatele a dojí provozovatele. Vše co jsem se tehdy ve škole naučil dnes považuji za směšné. A co to školu a sponzory muselo stát peněz... Ve školství je třeba být i zdravě moderní a to je správná cesta.

Přidat názor

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Martin Šín

Martin Šín

Martin Šín (*1980) vystudoval pedagogickou fakultu a nyní pracuje jako učitel matematiky a výpočetní techniky na střední škole. Ve volném čase překládá a také hraje hry (ani jedno mu příliš nejde). V práci se snaží prosazovat open-source programy.


  • Distribuce: Debian
  • Hodnocení autora: **

| proč linux