přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Otevřený přístup a open source v kontextu akademického publikování

Otevřený přístup a open source v kontextu akademického publikování

knihy.png

Akademické vydavatelství v anglofonních zemích je vzhůru nohama od doby, kdy omezení finanční podpory pro vyšší školství v 70. letech minulého století postihlo také univerzitní nakladatelství a knihovny. Akademické publikování nemá těžiště v penězích, nýbrž v osobní reputaci, diseminaci výzkumu, dopadech na obor a rozvoji znalostí. Otevřené publikování představuje poměrně malou část akademického publikování, ale jeho dopad roste a ovlivňuje komerční publikační modely. Agata Mrva-Montoya


reklama

The English version of this article: Open access and open source in the context of scholarly publishing

Otázka otevřenosti v akademickém vydavatelství

Svět akademického publikování je, podobně jako oblast vývoje softwaru, tažen kupředu dvěma protikladnými ekonomickými a filozofickými přístupy: komerční versus svobodný a otevřený. Tyto dva přístupy jsou součástí širší debaty o budoucnosti akademického publikování a vlastnictví výstupů výzkumu. Měly by zůstat v rukou komerčních vydavatelů, jak by preferovali zastánci nedávno navrženého zákona o výzkumné práci (Research Works Act) v USA? Nebo by měly být přístupné podle představ proponentů otevřeného přístupu, mezi které patří například OAPEN (Open Access Publishing in European Networks)?

Publikování s otevřeným přístupem (open access publishing) bylo umožněno technologickým vývojem a schopností internetu pomoci s širokou diseminací poznatků při zachování nízkých nákladů. Jsou to však tržní síly, co vynucuje změny v postupech a stimuluje růst trendu otevřeného přístupu.

Open Access Publishing in European Networks Open Access Publishing in European Networks

[R]evoluce v akademickém vydavatelství

Akademické vydavatelství v anglicky mluvících zemích světa je vzhůru nohama od doby, kdy omezení finanční podpory pro vyšší školství v 70. letech minulého století postihlo také univerzitní nakladatelství a knihovny. Snížení rozpočtů knihoven, spolu s výrazným zvýšením cen předplatného odborných žurnálů, nastartovalo do dnešního dne pokračující pokles odbytu akademických monografií, zejména v oblasti humanitních a sociálních věd. Pro výzkumné pracovníky to znamená méně příležitostí k publikaci a horší přístup k novému výzkumu. Nižší čteností trpí i publikované práce, protože k nim cenové a licenční bariéry limitují přístup.

Jde o problematický stav zejména proto, že přístup a široká diseminace jsou právě to, co definuje akademické publikování. Akademičtí autoři zřídka dostávají odměny za knihy nebo články publikované pro své kolegy. Akademické publikování nemá těžiště v penězích, přinejmenším ne přímo, nýbrž v osobní reputaci, diseminaci výzkumu, dopadech na obor a rozvoji znalostí. Vědci mají zájem na tom, aby se výsledky je-jich výzkumu objevily včas, v digitálním formátu a s licencí ze skupiny Creative Commons, aby mohli svou práci sdílet s kolegy a studenty, aniž by porušili autorský zákon. Jak ukazuje nedávný protest proti Elsevier, nejsou již spokojeni s nevýhodnými podmínkami, omezeným přístupem a přemrštěnými cenami, jež si účtují velká nakladatelství.

Snaha o otevřený přístup

Mnozí vědečtí pracovníci, knihovníci i státy věří, že pokud je výzkum financován ze státních peněz a prováděn na státem financované univerzitě, výsledky by měly být veřejnosti zpřístupněny bezplatně. Některé grantové organizace zaměřené na výzkum dokonce vyžadují, aby se tak po určité době stalo, například Vědecká rada Evropské výzkumné rady (ERC), americké National Institutes of Health, australské National Health and Medical Research Council a Australian Research Council.

Řada univerzit nastavila podobná pravidla (např. MIT, Harvard, University College London) a většina terciárních institucí v západním světě má nyní institucionální repozitáře, které poskytují přístup k výstupu výzkumu svých vědeckých pracovníků. Úroveň přístupu bývá upravována v závislosti na charakteru a cílech sbírky. Institucionální repozitáře typicky využívají open-source software jako například DSpace nebo eprint.org v kombinaci se svobodnými operačními systémy (linuxové distribuce Fedora, Debian apod.) a spoléhají na to, že autoři prací sami provedou archivaci konečné verze rukopisu; po peer-review, ale bez finálních editorských a typografických zásahů nakladatele.

Zatímco otevřené repozitáře bezplatně zpřístupňují obsah čtenářské obci, publikování s otevřeným přístupem zajišťuje peer-review a poskytuje životaschopnou alternativu ke komerčním formám akademického publikování. S pomocí grantů, institucí a autorských poplatků využívá publikování s otevřeným přístupem naplno výhod nižších nákladů elektronického vydávání při svobodné a bezplatné diseminaci výsledků výzkumu.

Nová generace akademických neziskových nakladatelství, jako je například Sydney University Press, obyčejně sdílí sídlo a úzce spolupracuje s univerzitními knihovnami a spoléhá na nové komunikační technologie, digitální pracovní procesy založené na XML, tisk na vyžádání, cenově přístupné postupy, nové obchodní modely, otevřené systémy a aplikační software jako například HyperJournal, DPubS nebo Open Journal System (OJS) pro správu redakčních prací.

Open source v akci

University of Sydney využívá platformu OJS, která byla původně vyvinuta jako součást výzkumného programu v rámci projektu Public Knowledge Project (PKP) na University of British Columbia a představena v roce 2002. OJS staví na technické infrastruktuře, serverové kapacitě a expertíze, které jsou již k dispozici v univerzitních knihovnách. Může být nainstalován na webový server běžící v Linuxu, Windows nebo unixovém operačním systému s PHP a databází MySQL nebo PostgreSQL. V prosinci 2011 bylo na celém světě využíváno přes 11 500 instalací OJS.

OJS je navržen tak, aby pokrýval všechny aspekty online publikace žurnálů: založení webové stránky žurnálu, zpracování předložených prací od autorů, peer-review, editace, správa vydání, archivace, indexace a vyhledávání. Jedná se o online redakční kancelář, která editorům žurnálu šetří čas a energii vynakládanou na administraci, vedení záznamů a zajišťování efektivity pracovních toků. Indexace v OJS je v souladu s pravidly stanovenými v Open Archives Initiative Metadata Harvesting Protocol, což usnadňuje integraci žurnálů s různými databázemi, repozitáři a dalšími webovými aplikacemi.

Sydney University Press Sydney University Press

Podobně jako jiné open-source aplikace, i OJS má své výhody a nevýhody. Je k dispozici zdarma ke stažení a má relativně nízké náklady na implementaci a podporu – narůstající rozpočtová omezení z něj činí atraktivní volbu. Uživatelé mají možnost software upravit a přizpůsobit, což snižuje nebezpečí závislosti na dodavateli (vendor lock-in) a zaručuje interoperabilitu s jinými programy. Nevýhody používání OJS jsou stejné jako u komerčně vyvíjených řešení – chyby, chybějící funkce a provozní problémy; s tím rozdílem, že v případě OJS jsou tyto nedostatky průběžně odstraňovány komunitou uživatelů, takže není nutné čekat na aktualizace. Formální podpora a školení od dodavatelů jsou obdobným způsobem doplňovány přítomností e-mailových konferencí a diskuzních fór.

Public Knowledge Project Public Knowledge Project

Ačkoliv OJS vyniká v zefektivňování administrativní stránky vydávání žurnálů, jádro publikačních činností, například editace textů, design a sazba, v tuto chvíli stále zahrnuje používání proprietárního softwaru (Microsoft Word, Adobe InDesign a Adobe Professional), i když je možné využít otevřené nástroje OpenOffice.org a LaTeX. S nadcházejícím vydáním systému Open Monograph Press (OMP), který také pochází od PKP – tvůrců OJS, dostanou příznivci otevřeného publikování do rukou nový nástroj, jenž usnadní produkci monografií.

Budoucnost: otevřená, nebo uzavřená?

Otevřené publikování představuje poměrně malou část akademického publikování (v roce 2006 bylo v režimu otevřeného přístupu vydáváno necelých 20 % žurnálů, které procházejí procesem peer-review), ale jeho dopad roste a ovlivňuje komerční publikační modely. Někteří komerční vydavatelé žurnálů bezplatně zpřístupnili své online archivy a pro nové publikace nastavili embarga. Jiní vybírají autorské poplatky a zpřístupňují články v otevřeném režimu okamžitě.

Přestože přehnané ceny žurnálového předplatného, které nastavují někteří komerční nakladatelé, mají negativní dopad na akademickou komunikaci a nejsou trvale udržitelné, existuje prostor jak pro neziskový, tak pro komerční publikační model.

Komerční nakladatelé se svými úsporami díky většímu nákladu, profesionálními procesy a vysoce vyvinutými distribučními a marketingovými kanály chtějí být a také jsou dobře vybaveni k vydávání knih, které mají tržní potenciál a mohou přinést výnos z investice. Specializované monografie s omezeným tržním potenciálem, které však i přesto představují hodnotné příspěvky v oblasti vzdělanosti, nejspíše zůstanou doménou neziskových nakladatelství, jež mohou vydávat a distribuovat knihy s nižšími náklady, ať již prostřednictvím otevřeného přístupu, nebo tisku na vyžádání.

Nezisková akademická nakladatelství budou pravděpodobně využívat open-source software a otevřené standardy na základě praktické nutnosti a racionální úvahy a budou těžit z nižších nákladů na vydávání, širší dostupnosti a lepších předpokladů pro dlouhodobé zachování děl. Používání komerčně dostupných nástrojů pro správu publikační činnosti je finančně neprůchodné i zbytečné – soubor funkcí často překračuje potřeby menších nakladatelských provozů. Nehledě na to, že open-source software a otevřené standardy jsou přirozenou volbou pro akademické publikování, které je představitelem kultury sdílení, spolupráce a rozvoje vzdělanosti pro vyšší dobro.

Agata Mrva-Montoya pracuje v nakladatelství Sydney University Press na pozici, která kombinuje redakční práci, projektový management a sociální média. Zajímá se o vliv nových technologií na akademické vydavatelství, redakci a knihy obecně. Než se začala věnovat nakladatelství, získala titul PhD v oboru archeologie. Můžete ji sledovat na Twitteru: @agatamontoya nebo číst její blog.

Článek vyšel v pátém čísle magazínu Open source & praxe. Přeložil Robert Krátký.

Nahoru

(Jako ve škole)
Průměr: 1,00 | Hodnotilo: 3
 

Top články z OpenOffice.cz

Příspěvky

Petr Valach Otevřený přístup a open source v kontextu akademického publikování
Petr Valach 27. 05. 2012, 01:27:23
Odpovědět  Odkaz 
Neodpustím si komentář. Článek sice zaujal staršího známého, který skoro před důchodem studuje MFF UK a živí se tvorbou rešerší, ale ještě více - podle toho, co mi psal - ho zaujaly odkazy na matematický software pro Linux :-) tvrdí totiž (já to nezkoumal), že existují i verze pro windows, takže si je může vyzkoušet. Nicméně předběžně jsme dohodnutí, že mu buď virtuálně nebo naplno toho tučňáka nainstaluju. Ostatně jeho synátor už v 17 kompiloval linuxové jádro...
Miroslav Hrončok Re: Otevřený přístup a open source v kontextu akademického publikování
Miro Hrončok 27. 05. 2012, 16:22:13
Odpovědět  Odkaz 
Komentuješ správný článek?
Petr Valach Re: Re: Otevřený přístup a open source v kontextu akademického publikování
Petr Valach 27. 05. 2012, 19:09:50
Odpovědět  Odkaz 
Samozřejmě, ale zda opravdu existují windowsovské alternativy, jsem nezkoumal.
Otevřený přístup a open source v kontextu akademického publikování
teddy 1. 06. 2012, 21:46:17
Odpovědět  Odkaz 
Jak to bude vypadat v praxi, když se tohle povede se všema žurnálama? Stejně se bude za přístup platit, akorát že asi míň.

Přidat názor

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Redakce

Redakce

Redakční tým magazínu LinuxEXPRES.


  • Hodnocení autora: *

| blog



Public Relations

Extrémní virtuální servery s SSD úložištěm

Pojmy, jako jsou cloud a virtualizace, na nás v dnešní době vykukují zpoza každého rohu. A není divu. Služby založené na virtualizaci fyzického hardwaru se těší velké oblibě a často jsou vnímány jako levnější alternativa k fyzickému serveru. Dedikované virtuální servery od Coolhousingu jsou však jiné.

Pokračování ...