přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Taková normální rodinka: Ubuntu a jeho klony

Taková normální rodinka: Ubuntu a jeho klony

ubuntu.png

Velká oblíbenost a rozšířenost Ubuntu s sebou přináší také jednu poněkud méně příjemnou věc, a tou jsou klony (deriváty). Prvotní impuls k tvorbě klonů dali vlastně sami autoři Ubuntu tím, že zvolili "napevno" GNOME jako pracovní prostředí a neumožnili uživatelům při instalaci vybrat jiné. První klony Ubuntu se tak zaměřily na odstranění tohoto hendikepu. Od té doby ale počet klonů nezadržitelně roste a udržet si v nich přehled je takřka nemožné.


gNewSense

Logo gNewSense

  • Domovská stránka: http://www.gnewsense.org
  • První vydání: listopad 2006
  • Tvůrce: Brian Brazil a Paul O'Malley
  • Aktuální vydání: gNewSense 2.1, srpen 2008
  • Grafické prostředí: GNOME

gNewSense je derivátem, jehož účelem je vytvoření stoprocentně svobodného systému podle přísných pravidel Free Software Foundation (za jejíž podpory také vzniká). Ze systému tak byl vyřazen veškerý nesvobodný firmware, obchodními známkami zatížená grafika a názvy (hlavně loga Ubuntu a Firefoxu) a nedočkáte se ani obsahu repozitářů multiverse a restricted, které obsahují populární, leč nesvobodné ovladače a aplikace. V gNewSense tak můžete zapomenout na 3D akceleraci u většiny karet ATI a NVidia, Flash, kodeky pro přehrávání rozličných audio a video formátů a další. Kvůli absenci nesvobodného firmwaru můžete také očekávat velké problémy s mnohými wifi kartami, softwarovými modemy a dalším hardwarem.

gNewSense - Free as in FreedomgNewSense - Free as in Freedom

Hodnocení

Systém gNewSense rozhodně není pro každého, ale příznivci svobodného softwaru se mohou těšit z dokonalé distribuce. Díky podpoře FSF, stabilní uživatelské a vývojářské základně a delší historii lze předpokládat, že vývoj gNewSense se jen tak nezastaví a bude pokračovat i nadále.

Baltix GNU/Linux

Logo Baltix

  • Domovská stránka: http://baltix.akl.lt
  • První vydání: květen 2003
  • Tvůrce: Mantas Kriaučiūnas
  • Aktuální vydání: Baltix 3.8.1, prosinec 2008
  • Grafické prostředí: GNOME, LXDE

Baltix je jedním z tzv. lokalizačních derivátů - klonů, které se zaměřují na určitou zemi nebo region. Baltix se, jak již jeho název napovídá, zaměřuje na pobaltské státy, a to především na Litvu (kde také z větší části vzniká) a Lotyšsko. Určen je však i pro uživatele z Estonska, severských a dalších okolních států. Kromě plné lokalizace do jazyků z tohoto regionu zde naleznete i další nástroje určené speciálně pro pobaltské uživatele jako například různé slovníky, rozšířenou podporu kontroly pravopisu, skripty pro snadné připojení do 3G sítí místních mobilních operátorů a další.

Baltix GNU/LinuxBaltix GNU/Linux

Hodnocení

Pro české uživatele nemá Baltix příliš velký význam - jeho zaměření leží někde jinde, ale v Litvě a Lotyšsku se těší velké oblibě (dokonce větší než samotné Ubuntu) a je vidět, že pokryl přesně to, co na tamním "linuxovém" trhu chybělo.

OpenGEU

OpenGEU logo

  • Domovská stránka: http://opengeu.intilinux.com
  • První vydání: září 2007
  • Tvůrce: Luca de Marini
  • Aktuální vydání: OpenGEU 8.04.1 Luna Crescente, září 2008
  • Grafické prostředí: Enlightenment

OpenGEU (dříve známé jako Geubuntu) je poměrně mladý italský klon zaměřený na velmi zajímavé pracovní prostředí Enlightenment, které si klade za cíl především vizuální propracovanost a vzhledovou atraktivitu. Samotné prostředí je opravdu velmi pěkné a navíc poskytuje různé zajímavé grafické efekty, které se vyznačují nižší systémovou náročností než kompozitní prostředí jako Compiz a podobné. Nevýhodou Enlightenmentu je nedostatek nástrojů a aplikací - vývojáři na nich sice intenzivně pracují, ale většina z nich stále není v použitelném stavu. Používáním nástrojů z jiných prostředí (ať už GNOME nebo KDE) se celkový efekt prostředí ztrácí, protože tyto aplikace poruší vzhled prostředí. Zde právě přichází největší přínos OpenGEU - jeho vývojářům se totiž podařilo upravit vzhled některých aplikací z prostředí GNOME a Xfce tak, že do Enlightenmentu zcela zapadají.

OpenGEU - když GNOME potká EnlightenmentOpenGEU - když GNOME potká Enlightenment

Hodnocení

OpenGEU patří hlavně díky použitému grafickému prostředí k důležitým klonům - distribucí s prostředím Enlightenment je obecně málo a žádné z nich se nepodařilo překročit stín tohoto prostředí tak jako OpenGEU. OpenGEU se ovšem potýká s nedostatkem aktivních vývojářů. Příkladem je, že ač OpenGEU odvozuje svůj vývojový plán od Ubuntu, OpenGEU Luna Serena odvozené od Ubuntu 8.10 je stále v nedohlednu.

Ubuntu Mini Remix

  • Domovská stránka: http://ubuntu-mini-remix.crealabs.it
  • První vydání: listopad 2007
  • Tvůrce: Fabrizio Balliano
  • Aktuální vydání: Ubuntu Mini Remix 8.10, listopad 2008
  • Grafické prostředí: pouze textové prostředí

Ubuntu Mini Remix (dříve Minibuntu) není ani zcela "plnohodnotným" klonem Ubuntu - nejedná se o distribuci v pravém slova smyslu, není samostatně funkční a není si jej možné ani nainstalovat. Ubuntu Mini Remix totiž slouží k vytváření dalších klonů Ubuntu. Na opravdu malém instalačním CD (133MB) naleznete pouze základní nástroje pro práci v textovém prostředí a sadu nástrojů pro úpravu CD k obrazu svému. Díky Ubuntu Mini Remix si tak každý může relativně snadno vytvořit vlastní instalační CD, jehož použitím získá systém podle svého gusta. Už je jen na vás, jestli takto získané CD použijete jen pro svoji potřebu, kdy po reinstalaci máte hned nastavený a odladěný systém, nebo vrhnete do světa další (ten jediný pravý a nejlepší) klon Ubuntu.

Hodnocení

Ubuntu Mini Remix se těžko hodnotí - svůj účel plní skvěle, ale otázkou je, zda jej vůbec někdo potřebuje - pokud už se kdokoli pustí do úprav Ubuntu, může tak udělat pohodlně pomocí stejných nástrojů z již nainstalovaného systému a nemusí sahat po speciálním CD.

Ubuntu Studio

Ubuntu Studio

  • Domovská stránka: http://ubuntustudio.org
  • První vydání: květen 2007
  • Tvůrce: Canonical Ltd.
  • Aktuální vydání: Ubuntu Studio 8.10 Intrepid Ibex, listopad 2008
  • Grafické prostředí: GNOME

Ubuntu Studio je jedním z klonů Ubuntu, který společnost Canonical (komerční sponzor Ubuntu) oficiálně uznala. Canonical se na vývoji sice přímo nepodílí (Ubuntu Studio nemá placené vývojáře), ale všemožně ho podporuje a prosazuje. Ubuntu Studio je primárně zaměřeno na práci s multimédii a grafikou. Protože se nepředpokládá, že každý se zaměřuje na práci s grafikou, zvukem i videem najednou, existuje při instalaci jednoduchá možnost výběru, které okruhy aplikací budou nainstalovány. Ubuntu Studio také vyniká zajímavým grafickým zpracováním a naleznete v něm pěkné tmavé téma. Kompletní vzhled Ubuntu Studio si můžete nainstalovat i do "obyčejného" Ubuntu - hledejte balík ubuntustudio-look.

Ačkoli se Ubuntu Studio od svého "vzoru" značně liší, nejde o žádné změny, které by i běžný uživatel nezvládl instalací několika balíků. Zdá se tedy, že se jedná o celkem zbytečný klon. Proti tomuto ovšem silně svědčí velká obliba jak mezi uživateli, tak mezi vývojáři - ukázalo se tedy, že distribuce s umělecky tvůrčím zaměřením je potřebná.

Ubuntu Rescue Remix

Ubuntu Rescue Remix

  • Domovská stránka: http://ubuntu-rescue-remix.org
  • První vydání: duben 2007
  • Tvůrce: Andrew Zajac
  • Aktuální vydání: Ubuntu Rescue Remix 8.10, listopad 2008
  • Grafické prostředí: pouze textové prostředí

Ubuntu Rescue Remix, jak již jeho název napovídá, slouží hlavně k opravě poškozeného systému a k záchraně dat. K tomu slouží celá řada nástrojů, ale bohužel pouze pro příkazovou řádku, protože Ubuntu Rescue Remix nemá grafické prostředí. Díky absenci grafického prostředí je Rescue Remix opravdu malý - necelých 160 MB - a rychlý. Ubuntu Rescue Remix nabízí i obrazy pro snadnou instalaci na USB flash disky.

Hodnocení

Potřeba zachránit data z poškozeného disku nebo operačního systému je celkem častá, ale nabízí se otázka, zda je Ubuntu Rescue Remix ten pravý, když zde exitují kvalitní (a známější) distribuce jako například System Rescue CD, které nabízí jednoduché grafické prostředí a větší paletu nástrojů.

Easy Peasy

Easy Peasy

  • Domovská stránka: http://www.geteasypeasy.com
  • První vydání: červen 2008
  • Tvůrce: Jon Ramvi
  • Aktuální vydání: Easy Peasy 1.0, leden 2009
  • Grafické prostředí: GNOME

Easy Peasy (dříve známý jako Ubuntu EEE) je klon zaměřený na použití na netboocích, a to převážně na zařízeních řady Asus EEE. Používá pro tyto stroje speciálně upravené jádro, do kterého jsou přidány všechny potřebné ovladače - plná podpora je garantována pro všechny modely řady Asus EEE. Jako pracovního prostředí je použito GNOME s Ubuntu Netbook Remix. Ubuntu Netbook Remix je název pro upravené prostředí GNOME vyvinuté společností Canonical pro stejnojmenný oficiální derivát Ubuntu (určený hlavně pro výrobce a prodejce těchto zařízení). Netbook Remix přináší kompletní přepracování ergonomie prostředí tak, aby byla lépe využita malá obrazovka netbooků a systém zabíral co nejméně z drahocenného pracovního prostoru. Několik změn je i ve výběru aplikací - v základní instalaci tak narazíte například na Skype, Picasu, Songbird a další.

Easy Peasy a Ubuntu Netbook RemixEasy Peasy a Ubuntu Netbook Remix

Hodnocení

Díky velké oblibě netbooků má Easy Peasy určitě své opodstatnění - integraci všech potřebných ovladačů stejně jako úpravy grafického prostředí budou mnozí uživatelů kvitovat s povděkem. Problémem může být úzké zaměření - ačkoli jsou produkty Asus EEE velmi oblíbené, bylo by vhodné nezapomínat i na ostatní netbooky a zahrnout je do plně podporovaných.

Redakce nepopírá, že opomněla zmínit 39 dalších významných a 154 méně významných distribucí, systémů a metabalíčků. Je to schválně - tohle je výběr, který jsme se rozhodli prezentovat. Víme, že existují další systémy, některé z nich známe, ale do tohoto článku se prostě nedostaly. Děkujeme za pochopení. Pozn. red.

Nahoru

Příspěvky

Taková normální rodinka: Ubuntu a jeho klony
majkro 27. 01. 2009, 08:48:58
Odpovědět  Odkaz 
Hm zajimava by mohla byt zminka o linux4one a linux mint.. Jsou to deirvaty ubuntu. Kdyz uz je zminka o EEE, tak linux4on je derivat ubuntu pro Acer Aspire One a usetri hodne prace s instalaci normalniho ubuntu. Ten druhej je asi nejpohodlnejsi distro co jsem zkusil. Naslo vsechen muj novej HW hned pri instalaci (ubuntu to zvladlo jen Jaunty) a ma jakysi vlastni repozitar a graficky instalator se screenshotama a komentarema uzivatelu.
Re:Taková normální rodinka: Ubuntu a jeho klony
majkro 27. 01. 2009, 08:52:20
Odpovědět  Odkaz 
Jeste bych mel dodat, ze pochopeni pro nezverejneni dalsich XXX derivatu mam :) Jen jsem chtel zminit jednu distribuci kterou mam na netbooku a druhou, kterou mam uz tri roky proto, ze je snadnej pouzitelna nez samotne ubuntu aniz by byla o neco ochuzena, spis naopak. Je v soucasnosti zalozena na intrepidu, ale intrepid si s novym GM45 chipsetem poradil po velkem snazeni.
Taková normální rodinka: Ubuntu a jeho klony
Miro Hrončok 27. 01. 2009, 20:58:11
Odpovědět  Odkaz 
"Ačkoli se Ubuntu Studio od svého 'vzoru' značně liší, nejde o žádné změny, které by i běžný uživatel nezvládl instalací několika balíků. Zdá se tedy, že se jedná o celkem zbytečný klon." - toto prohlášení sedí na Kubuntu, Xubuntu i bývalé Edubuntu, ne?
Vojtěch Trefný Re:Taková normální rodinka: Ubuntu a jeho klony
Vojtěch Trefný 27. 01. 2009, 21:18:26
Odpovědět  Odkaz 
Ani ne -- UbuntuStudio ponechává prakticky celé Ubuntu a "jen" přidává. Kubuntu a Xubuntu odebírají významnou část systému (graf. prostředí) a nahrazují ho jinou. Tedy udělat z Ubuntu UbuntuStudio znamená přidat cca. 500MB softwaru (o tolik je větší ISO UbuntuStudio), ale udělat z Ubuntu K/Xubuntu znamená vyhodit Gnome a přidat nějakých 200-300MB "jiného prostředí".
Taková normální rodinka: Ubuntu a jeho klony
zajca 28. 01. 2009, 00:08:23
Odpovědět  Odkaz 
No nevim ale mezi významné deriváty patří uřčitě Linux mint ten už má i nějaké svoje speciality apd..
Vojtěch Trefný Re:Taková normální rodinka: Ubuntu a jeho klony
Vojtěch Trefný 28. 01. 2009, 13:13:26
Odpovědět  Odkaz 
> No nevim ale mezi významné deriváty patří uřčitě Linux mint

A kdo tvrdí, že to je článek o významných derivátech :-). Tohle je prostě takový průřez deriváty, které mě přišly něčím zajímavé nebo se mi zdálo, že by bylo dobré je zmínit...

Ale třeba dojde i na Mint a další -- dá-li Bůh a šéfredaktor, třeba vyjde pokračování :-)
Re:Taková normální rodinka: Ubuntu a jeho klony
majkro 28. 01. 2009, 13:22:58
Odpovědět  Odkaz 
Jo to jsem psal, ale nekdo mi ty komenty smazal. grrr
Vlastimil Ott Re:Re:Taková normální rodinka: Ubuntu a jeho klony
Vlastimil Ott 28. 01. 2009, 18:31:01
Odpovědět  Odkaz 
Proč bychom to dělali? Jsme dva, kdo to může udělat. O ničem nevím.
Re:Re:Re:Taková normální rodinka: Ubuntu a jeho klony
majkro 29. 01. 2009, 00:13:28
Odpovědět  Odkaz 
Tak to netusim proc.. kratce po vydani toho clanku jsem hodil dva komenty tykajici se Linux Mintu (protoze je skoda neco takoveho nezminit) a o linux4one, kterej by se hodil jako doplneni k tomu Easy Peasy pro Acera (mam ozkousene a suprove usetri cas s konfiguraci).... Druhej muj koment byl jen doplneni prvni jako reakce na prvni. Kdyz zjisitite co kde jsem udelal spatne tak dejte vedet :) Jen doufam, ze to nenajdete pod jinym clankem :D
Osvícení
Lukáš Měřínský 9. 05. 2009, 23:55:21
Odpovědět  Odkaz 
Dobrý den.Jmenuji se Lukáš a od 16.04.2009 jsem uživatelem Linuxu a rád bych se s vámi podělil o svůj Linuxový příběh.Dříve jsem klasicky používal systém windows.Byl stabilní kompatibilní ale placený.Jednou jsem při brouzdání na internetu na sztánkách www.stahuj.cz našel Linuxový systém ubuntu.Zajásal jsem a ined si jej stáhl na HDD a potom vypálil na disk.Tento systém se mi líbil hned od začátku co jsem jej spustil a když jsem se dočetl že je zadarmo,ihned jsem na něj přešel.Jsem z něho úplně nadšení a dělá mi radost pracovat s tímto systémem.Kdo budete číst tyto řádky jako nováček pak vězte že systém linuxu vás pohltí stejně jako pohltil mne.A pokud se rozhodujete mezi Windows a Linuxem přejděte na linux.Je zdarma a obsahuje v sobě vše co potřebujete a pokud nemáte příliš silný počítač nainstalujte si Linux Xubuntu stáhnete jej na tomto odkaze:
http://www.xubuntu.cz/ziskejte a klikněte na Ubunti prox 9.04 X86 a obraz stáhněte.Poté je nutno obraz vypálit na CD-R a následně nainstalovat.Systém je zčásti přeožen do češtiny ale kompletní čeština chybí.
Systém je GNU což znamená svobodný software čili je zadarmo a může jej využívat kdokoliv z vás.Nic za něj neplatíte a není potřeba žádný licenční klíč.Vše je zdarma volně stažitelné dokonce i aktualizace je zdarma.Tak proč ještě váháte?Jděte směle do toho!Linux Linux Linux!:-)Lukáš Měřínský
Re:Osvícení
krysa42324323 3. 08. 2009, 16:00:12
Odpovědět  Odkaz 
Co to je za slohovku jak z druhé třídy? :-) Hrozně se mi líbí, jak "když jsem se dočetl že je zadarmo,ihned jsem na něj přešel." Tomu říkám rozhodnost, žádny váhání. :-))

BTW: Ubuntu je docela good taky na něm jedu.

Přidat názor

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Top články z OpenOffice.cz

Vojtěch Trefný

Vojtěch Trefný

Dříve dlouholetý Ubunťák nyní uživatel Fedory a programátor v Red Hatu, kde pracuji především na knihovných a nástrojích pro práci se storage (Udisks, Blivet, Libblockdev) a okrajově také na instalátoru Anaconda.


  • Distribuce: Fedora, CentOS
  • Grafické prostředí: Xfce

| blog