přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Hrozí akvizice Red Hatu?

Hrozí akvizice Red Hatu?

redhat.jpg

V posledním období se staly předmětem převzetí dvě americké společnosti, které významným způsobem přispívaly do celé řady open-source projektů. Nejdříve Oracle koupil Sun Microsystems a nedávno byl doslova rozprodán Novell. Hrozí něco podobného i společnosti Red Hat, která je tahounem vývoje v mnoha open-source projektech a jejíž převzetí by mohlo budoucnost těchto projektů výrazně ovlivnit?


reklama

Odkoupení společnosti Sun Microsystems firmou Oracle

sun_microsystems.pngŽe převzetí může výrazně zahýbat s přístupem společnosti k open source, jsme mohli vidět na příkladu společnosti Sun. Ta byla léta podporovatelem mnoha open-source projektů a dokonce otevírala i vlastní produkty, které byly dlouhá léta proprietární – Solaris a Java. Problém Sun Microsystems byl však v tom, že sice měl celou řadu unikátních a slibných technologií, ale nedokázal je nikdy dostatečně prodat. Hospodářské výsledky neodpovídaly očekáváním akcionářů a výhled na nejbližší roky nebyl o mnoho lepší. Úctyhodné portfolio technologií Sunu však bylo pro společností velmi lákavé a Sun byl na roztrhání. Mezi potenciálními kupci byly Hewlett Packard, IBM, Dell, Cisco a Fujitsu. Před spekulacemi o převzetí Sunu byla cena akcie tři americké dolary. Jak probíhalo licitování s potenciálními kupci (mezi nejvážnější zájemce patřily Fujitsu a IBM, to prý bylo velmi blízko uzavření dohody), cena stoupla na šest až osm dolarů. Do hry nakonec vstoupil Oracle, který se pravděpodobně obával, že by tak velké portfolio technologií získal jeden z jeho největších konkurentů, a nabídl největší cenu – 9,15 dolaru za akcii, což znamenalo akvizici v hodnotě 7,4 miliardy dolarů. Akcionáři mohli být spokojeni, vedení Sunu se podařilo cenu vyšroubovat a akcie se během krátké chvíle zhodnotily trojnásobně.

Open-source projekty financované Sunem

oracle.pngMnohem menší důvod k nadšení měli lidé z open-source projektů, které Sun financoval. Oracle se sice angažoval v několika open-source projektech také, ale jeho přístup k otevřenému kódu byl mnohem vlažnější než u Sunu a byl velmi pragmatický. Panovaly obavy, že podpora mnoha projektů bude ukončena. Ty se postupně začaly naplňovat. Nejdříve byly omezeny nebo zcela ukončeny aktivity, které měly spíš altruistickou povahu. Byly například vyhozeni vývojáři, kteří programovali technologie přístupnosti pro prostředí GNOME. Takto mizelo jedno pracovní místo za druhým, zatímco Oracle mlčel nebo ujišťoval, že bude open source podporovat i nadále. Nešlo jen o otázku finanční podpory, Oracle je mnohem uzavřenější než Sun a s veřejností mnohdy vůbec nekomunikuje. U celé řady open-source projektů stále není jasné, zda mají pod křídly Oraclu zajištěnou nějakou budoucnost, nebo ne. U OpenOffice.org už tuto nejistotu ostatní subjekty, zapojené do projektu, nevydržely, osamostatnily se a založily LibreOffice. Tato situace však nemá vítěze.

Rozprodání Novellu

novell.pngAkvizice Novellu proběhla teprve nedávno a o jejich dopadech na open-source projekty můžeme jenom spekulovat. Domnívám se ale, že pozitivní nebudou. Novell byl původně čistě proprietární společností, ale na linuxový trh vstoupil poměrně razantně. Koupil německou společnost, vyvíjející distribuci SUSE, a společnost Ximian, která stála za vývojem mnoha desktopových aplikací pro Linux. Novell viděl v linuxovém byznysu budoucnost a jeho podpora open-source projektů byla velká. Problém Novellu však spočíval v tom, že většina příjmů plynula z proprietárních produktů jako GroupWise nebo Netware, které však už nebyly příliš perspektivní a ztrácely tržní podíl. Tím také klesaly příjmy společnosti, které linuxová divize i přes rychlý růst nebyla schopna nahradit. Docela výrazné ochlazení podpory open-source projektů Novellu proběhlo již před zhruba dvěma lety, kdy společnost opustilo relativně velké množství vývojářů, kteří pracovali na open-source produktech. Linuxová divize sice rostla, ale Novell potřeboval rychle vylepšit hospodářské výsledky a racionalizovat podporu open-source projektů, což znamenalo omezit podporu těch, jejichž dopad na hospodaření Novellu byl malý. Z tohoto důvodu nemusí mít akvizice, provedená společností Attachmate, takový negativní dopad na open source. Nicméně je spojená opět s velkou nejistotou. Jedná se pravděpodobně o konec Novellu, jak ho známe nyní. Attachmate zaplatil za Novell 2,2 miliardy dolarů, což bylo jen osm procent nad oceněním trhu. Navíc oznámil, že chce společnost rozdělit do dvou společností, z nichž jedna bude SUSE, a plánuje prodat blíže neurčený balík patentů konsorciu CPTN Holdings LLC za 450 milionů dolarů. Attachmate není veřejně obchodovatelná společnost, takže o její finanční síle nemá veřejnost takový přehled, ale vzhledem k tomu, že akvizici bude financovat prodejem patentů za 450 milionů dolarů a musela si vzít úvěry ve výši 1,1 miliardy, jedná se pravděpodobně o pro ni velké sousto. Nemůžeme v ní tedy vidět žádného strategického partnera, který má dostatek financí na to, aby mohl velkoryse podporovat rozvoj společnosti a neočekávat okamžité výsledky.

Akvizice společnosti Red Hat?

redhat.jpgS akvizicí Novellu se začalo spekulovat také o akvizici společnosti Red Hat, která je možná vůbec největším přispěvatelem do projektů s otevřeným kódem. Minimálně u linuxového jádra to platí už řadu let. Její akvizice by tak svět open source zasáhla asi nejvíce. O Red Hatu jako ideálním kandidátu na převzetí se psalo již před rokem. Pořád ještě nebyl tak velkým soustem a dynamicky se rozvíjel i navzdory celosvětové krizi. Od té doby se však hodně změnilo. Red Hat již není malým soustem. Jeho tržní kapitalizace činí (k 28.12.) 8,8 miliardy dolarů. Pokud by však chtěl někdo společnost koupit, musel by nabídnout více, než mohou akcionáři získat na burze, odhadem o třicet procent. Tím se dostává cena Red Hatu na 11,4 miliardy dolarů, a to už je velké sousto i pro velké hráče. Vždyť převzetí celého Sunu stálo 7,4 miliardy. Osobně si myslím, že můžeme ze seznamu potenciálních zájemců vyloučit finanční investory. Z finančního pohledu totiž není akvizice Red Hatu zajímavá. Cena společnosti je dost vyšroubovaná nahoru a neodpovídá současným hospodářským výsledkům. Stačí srovnat ziskovost s Microsoftem pomocí ukazatele P/E. Zatímco u Red Hatu musíte v současnosti investovat dvaadevadesát dolarů na to, abyste na zisku dostali jeden dolar, u Microsoftu potřebujete pouze dvanáct. Red Hat sice zhodnocuje investované prostředky svých akcionářů také odkupem vlastních akcií, ale takto velký rozdíl to zdaleka nevyrovná. Pokud se tedy nějaký vážný zájemce o Red Hat objeví, bude to někdo, kdo hledá i něco jiného než jen zhodnocení vložených prostředků. Muselo by se tedy jednat o společnost z oboru.

Potenciální kupující

ibm.pngOkruh společností, které si mohou dovolit akvizici ve výši jedenácti miliard dolarů, není zase tak široký. Myslím, že můžeme vyloučit Oracle, který bude ještě nějaký čas „trávit“ převzetí Sunu. S nejvyšší pravděpodobností můžeme vyloučit i Microsoft, pro kterého by pořád šlo o malinu, protože na účtech má sice volných čtyřiačtyřicet miliard, ale převzetí by pravděpodobně nepovolil antimonopolní úřad a pro Microsoft by ani příliš nedávalo smysl kupovat konkurenta, který portfolio jeho produktu jinak nerozšiřuje, pouze zdvojuje. Převzetí by taky asi narazilo na velmi negativní odpor celé open-source komunity, která tvoří významnou část ekosystému firmy. Podobně dobře finančně je na tom i Apple, který by si mohl také dovolit koupit Red Hat za hotové, ale jeho zaměření je na jiný segment trhu a jakékoliv akvizice lze očekávat spíše tam. Logickým zájemcem o Red Hat by mohl být VMware, který je silný ve virtualizacích, ale nemá kompletní portfolio technologií pro cloud. VMware je však jednou z těch společností, pro které se Red Hat stává velkým soustem, a tak velkou akvizici už si nemůže dovolit.

Podle mého názoru jsou nejžhavějšími kandidáty HP a IBM. O obou společnostech se již několikrát psalo jako o potenciálních kupcích Red Hatu a obě jsou taky dostatečně velké a mají dostatek prostředků, aby si takovou akvizici mohly dovolit. Že mají zájem o akvizice firem z oboru, mimo jiné prokázaly také tím, že byly mezi nejvážnějšími zájemci o koupi Sunu. Mezi středně pravděpodobné kandidáty na koupi Red Hatu můžeme zařadit také Cisco, které má výborné hospodářské výsledky a víc než dostatečné prostředky. Zajímalo se i o Sun, ale jeho zájem byl vlažný a poohlíží se především po komunikačních společnostech, proto se o něm v poslední době mluví především v souvislosti se Skypem.

Firmu před odkoupením může zachránit její otevřenost

opensource.pngZní to možná trochu paradoxně, ale Red Hat do značné míry před akvizicemi ochraňuje jeho open-source povaha. Nejenže všechny produkty Red Hatu jsou open-source softwarem, ale také všechny jeho patenty jsou „otevřeny“. To znamená, že Red Hat se zavázal, že nikdy nenapadne nikoho, kdo jeho patenty použije v open-source softwaru. Tím je jejich využitelnost omezená a cena snížená. Zatímco v případě Sunu a Novellu bylo předmětem koupě velké množství patentů, které se mohou v budoucnu stát předmětem dalšího prodeje (což se u Novellu už stalo), u Red Hatu to tak úplně neplatí, což může jeho atraktivitu snižovat. Všichni potenciální kupci jsou společnosti, vyvíjející především proprietární software, takže začlenění stoprocentně open-source společnosti do jejich struktury a portfolia produktů může být mnohem těžší než normálně. Z tohoto pohledu se jako nejvhodnější kandidát opět jeví IBM, které je do open source „namočeno“ přece jenom nejvíce.

Na závěr bych rád dodal, že veškeré úvahy a zprávy o převzetí Red Hatu jsou zatím jen spekulace, které nejsou ničím podložené. Jak čas běží a Red Hat roste, pravděpodobnost, že dojde k jeho převzetí, klesá. Je možné, že třeba do dvou let už bude na převzetí příliš velký a případná podniková kombinace bude mít podobu fúze, ve které bude mít Red Hat rovnoprávné postavení a zachová si svoji podobu. Nesmíme taky zapomínat, že Red Hat není v situaci, v jaké byly Sun a Novell, jejichž hospodářské výsledky měly sestupnou tendenci a které strategického partnera hledaly.

Nahoru

(Jako ve škole)
Průměr: 1,07 | Hodnotilo: 14
 

Top články z OpenOffice.cz

Příspěvky

Vojtěch Trefný Hrozí akvizice Red Hatu?
Vojtěch Trefný 11. 01. 2011, 08:34:55
Odpovědět  Odkaz 
Pěkné shrnutí, díky.
Andrej Pavelka Hrozí akvizice Red Hatu?
Andrej Pavelka 11. 01. 2011, 12:56:23
Odpovědět  Odkaz 
Páčil sa mi tento článok, ďakujem. Povedal by som, že napísať takýto článok si vyžaduje rozhľad nie len v informačných technológiách, ale aj v iných oblastiach. Klobúk dole.

K článku: Je mi jasné, že opensource vývoj nebude také jednoduché zastaviť, keďže sa s kódom môže hrať úplne ktokoľvek, kto vie čo i len trochu programovať, ale niekedy sa zamýšľam, či má opensource vývoj v prostredí veľkých firiem skutočne perspektívu, keď to vyzerá tak, akokeby sa akvizície spoločností vo väčšej miere podporujúcich opensource stali športom na svetovom trhu.
Hrozí akvizice Red Hatu?
Martin 12. 01. 2011, 01:03:16
Odpovědět  Odkaz 
A co treba google? ten by mohl mit taky zajem o opensource...
Hrozí akvizice Red Hatu?
Martin 3. 02. 2011, 10:12:46
Odpovědět  Odkaz 
Ešte ani raz som v bežnej tlači alebo v televíznych správach nezachytil niečo o spoločnosti Red Hat, všade, v novinách aj v telke, omieľajú len Mikro$oft a Windows - z nástupu novej verzie robia div že nie celoplanetárny sviatok. Väčšina ľudí ani len netuší, že existuje niečo ako Linux a už vôbec sa nezaujíma o linuxové firmy, až na zarytých linuxákov a vzdelaných informatikov.
A o čom sa nevie,to sa nemôže rozšíriť.

Přidat názor

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Jiří Eischmann

Jiří Eischmann

(*1984) studoval na VŠE a Memorial University of Newfoundland. Je členem GNOME Foundation. Podílel se na knihách o Mandriva Linuxu a Ubuntu a momentálně pracuje ve společnosti Red Hat jako manažer zodpovědný za vývoj desktopových aplikací a je Fedora ambasadorem pro ČR. Ve volném čase se věnuje sportu a cestování.


  • Distribuce: Fedora
  • Grafické prostředí: GNOME
  • Hodnocení autora: *****

| proč linux | blog