Jirka Eischmann studuje VŠE v Praze. O počítače se zajímá od roku 1995, kdy dostal první počítač. K Linuxu se dostal poprvé v roce 1998 a od roku 2005
ho používá výhradně. Kromě zájmu o Linux a dění ve světě open source se zajímá také o prohlížeč Opera. Je členem týmu kolem největšího českého portálu o Opeře. Sezení u počítače vyrovnává sportem, a to ragby a silovým trojbojem, kde je dvojnásobným juniorským mistrem republiky. Mezi jeho další velké záliby patří cestování a fotografování.
Můj první kontakt s Linuxem byl zhruba v roce 1998, kdy jsem zkoušel
SuSE Linux. Tento pokus neměl dlouhého trvání a byl na dlouhých sedm let
poslední. Na začátku roku 2005 mi kamarád půjčil Knoppix a já zjistil,
že Linux za tu dobu udělal obrovský kus cesty dopředu. Ač jsem byl
relativně spokojený uživatel Windows, začal jsem se o Linux zajímat. Na
doporučení jsem si koupil Mandrake 10.1 s příručkou, která pravděpodobně
zachránila můj linuxový život, protože bez ní bych asi začátečnické
problémy nepřekonal. Přesto jsem měl Linux ještě měsíc jako vedlejší
systém. Nejsem ale příznivcem práce ve více systémech, proto jsem si
řekl: Buď, a nebo! a začal fungovat výhradně na Linuxu - a ono to šlo.
Začátky nebyly nejlehčí ani ne tak kvůli tomu, že by byl Linux těžký,
jako spíše, že byl jiný. Za několik měsíců používání jsem se v něm ale
už cítil jako ryba ve vodě. Zhruba po roce a půl jsem přesedlal na
Ubuntu, které tehdy nejlépe podporovalo můj notebook, a přes Ubuntu jsem
se dostal k Debianu, který mám na svém serveru.
Na Linuxu si nejvíc vážím toho, že mě naučil používat software legálně.
Dříve jsem si nelámal hlavu s licencemi a poplatky za software, ostatně
stejně jako většina uživatelů Windows. Po přechodu na Linux jsem
najednou zjistil, že mám celý systém a obrovské množství programů zdarma
a zcela legálně a nemám tedy potřebu cokoliv krást. Když už se rozhodnu
pro nějaký komerční software, musí mi poskytovat dostatečnou přidanou
hodnotu oproti open-source řešení, za kterou pak nemám problém zaplatit.
S tím souvisí licenční politika GNU/Linuxu a open source obecně. Open
source licence dávají svobodu a volnost uživatelům, což dnes považuji za
neocenitelný benefit.
Dále se mi na Linuxu líbí možnost výběru a flexibilita. Variabilita
Linuxu je opravdu obrovská, kombinací distribuce, prostředí a jeho
nastavení si můžu vytvořit systém, který je šitý na míru mým požadavkům.
Jeho hardwarová flexibilita je také neocenitelná, díky ní jej můžu mít
na stařičkém PC stejně jako na novém, na serveru nebo jako multimediální
centrum.
Balíčkovací systém také patří k přednostem Linuxu. Možnost z jednoho
místa instalovat většinu dostupných aplikací pár kliknutími mi už přijde
jako samozřejmost a oceňuji ji až v případě, když někomu programově
vybavuji Windows a musím brouzdat po internetu a hledat a hledat.
Konkrétní věcí, bez které si dnes již nedokážu představit práci na
počítači, jsou virtuální plochy.
V neposlední řadě Linuxu vděčím za to, že jsem díky němu potkal plno
zajímavých lidí.
Celkově na sobě pozoruji, že čím dál více oceňuji to, že jsem se tenkrát
rozhodl pro Linux, ač jsem vlastně ani nemusel.
Je zbytečné Flash zatracovat. Spíše si projděme různé otevřené alternativy, díky kterým můžeme svobodně vyvíjet interaktivní a vyšperkované aplikace a nebýt přitom svazováni balíkem od firmy Adobe.
Ak sa chcete zísť s kopou kamošov a odreagovať sa pri nejakej poriadnej sieťovej hre, a pritom nebyť závislí na Windows a platených hrách, mnoho možností nemáte.Tento seriál vám však predstaví tie najlepšie multiplayer hry pre Linux.
Naučte se vrhat stíny, vytvářet komiksy, lámat perspektivu, používat efekty, vylepšovat panortáma nebo retušovat fotky. GIMP je mocný nástroj, naučte se ho s námi ovládat.