Linux E X P R E S,

Relativně novou věcí v linuxovém jádře je objektový model pro uložení dat a komunikaci s vnějším prostředím. Kdo zvládne trochu obtížnější způsob práce s daty, je pak odměněn tím, že jsou data organizována velice přirozeně a přístup k nim je (díky exportu přes sysfs) tak jednoduchý, jak jen může být.

Přestože většina činností v jádře probíhá v rámci systémových volání, mnoho věcí se musí řešit asynchronně, mimo tato volání. Například proto, že jsou v zařízení připravena data, jejichž zpracování se musí provést co nejdříve. Jiným případem jsou operace prováděné v předem daném časovém okamžiku. Všechny takové činnosti mají mnoho společného - a právě na to se teď podíváme.

Novinky kolem jádra sleduje Jan Outrata. Od začátku roku v rozšířené stránkové rubrice. Asynchronní systémová volání, syslety a threadlety. Vysoce přesné časovače a "beztikové" jádro.

Novinky kolem jádra sleduje Jan Outrata. Od začátku roku v rozšířené stránkové rubrice.

Znáte to - přijdete domů, zapnete počítač a jdete si pro něco na zub, abyste zabili čas, "než to naběhne". V následujícím článku se na počítač podíváme právě v tu dobu, kterou trávíte blouděním po lednici či spíži.

Pravděpodobně nejdůležitějším synchronizačním mechanismem je tzv. spinlock. Jedná se o aktivní čekání, běh zpracování se tedy nezastavuje. Je to vlastně cyklus, ve kterém se stále testuje, zda je možno pokračovat dál.

Minule jsme se věnovali základům práce s pamětí. Protože se jedná o velice rozsáhlou oblast, přichází nyní pokračování. Stále jsme totiž nepřekopírovali ani jediný bajt paměti, což je potřeba velice rychle napravit. Přijdou na řadu též oblasti virtuální paměti a také namapování paměti v obsluhovaném zařízení.

Při vývoji modulů jádra se nelze obejít bez práce s pamětí - alokace, uvolňování, kopírování (jak v rámci jádra, tak i vzájemně s uživatelským prostorem), mapování a podobných činností. Jejich správné používání je jedním ze základních kamenů vývoje jádra.

Moduly mohou poskytovat služby dovnitř jádra, ale velice často i navenek (uživatelským programům). K tomu je ovšem potřeba vytvořit rozhraní, přes které se k modulu bude přistupovat. Často se hovoří o registraci zařízení, byť se často nejedná o ovladač skutečného (fyzického) zařízení.

Pravidelné jaderné novinky z klávesnice Jana Outraty.

Často se stane, že vytvářený modul zkompilujeme, slavnostně zavedeme do paměti... a počítač zatuhne. Nebo sice běží bez problémů dál, ale modul nedělá to, co by měl. V takové chvíli nezbývá, než se pustit do ladění. Nejlépe je ale problémům s modulem předcházet a každou novou nebo změněnou věc důkladně otestovat. Tyto činnosti se v rámci jádra dělají obtížněji než v běžných programech, ale bezmocní rozhodně nejsme.

Jaderné novinky opět přináší Jan Outrata.

V minulém dílu seriálu o vývoji součástí linuxového jádra jsme si shrnuli hlavní zásady, kterými by se měl každý vývojář řídit. Nyní přejdeme k samotnému vývoji. Na konci této kapitoly už by měl být každý schopen vytvořit, zkompilovat a načíst svůj vlastní modul. Lukáš Jelínek .

Jan Outrata sumarizuje dění v komunitě kolem vývoje jádra. Přečtěte si, co se dělo, když se objevilo jádro 2.6.15 či jiné věci...