přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Otázky a odpovědi: „zrušení svobody panoramatu“

Otázky a odpovědi: „zrušení svobody panoramatu“

fotografovani-omezeni_1.png

Co vlastně europoslanci schválili? Přijdeme o snímky soch a domů na Wikipedii? Budeme moci sdílet na sociálních sítích fotografie a videa z dovolené? Odpovědi najdete v článku.


reklama

Od minulého týdne to v médiích a na sociálních sítích „vře“. Evropský parlament prý zakázal fotografovat na veřejných prostranstvích. Kdo nasdílí na Facebooku své fotky z dovolené, půjde do vězení. Nebo ne? Co se vůbec odehrálo, mění se něco, co bude či nebude smět dělat?

Kdo co vlastně schválil?

Výbor Evropského parlamentu pro právní záležitosti (JURI) projednával zprávu o provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES, na jejímž základě by měla Evropská komise (EK) připravit návrh konkrétních opatření pro modernizaci unijní autorskoprávní legislativy. Text zprávy schválený výborem (23 hlasů pro, 2 proti) bude schvalován Evropským parlamentem (EP) jako takovým, a to na plenárním zasedání od 9. července.

K původnímu návrhu zprávy poskytly svá stanoviska další dva výbory EP: pro průmysl, výzkum a energetikupro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů.

Zpráva sama o sobě nemá žádný legislativní efekt. Poslouží Evropské komisi jako podklad (v podstatě vyjádření postoje EP) pro přípravu legislativních opatření, tedy v tomto případě novelizace Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES, o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti.

Pokud EK takový návrh připraví, bude tento schvalován jak v EP, tak v Radě (tedy zástupci členských států). V případě úspěšného schválení by členské státy musely novou podobu směrnice implementovat do svých právních řádů.

Původní návrh zprávy obsahoval bod, podle něhož se „vyzývá zákonodárce EU, aby zajistil, že bude dovoleno používání fotografií, videozáznamů či dalších vyobrazení děl, která jsou trvale umístěna na veřejných místech“. Jinými slovy, aby se ve směrnici zakotvila svoboda panoramatu (viz dále) napříč celou Evropskou unií.

Francouzský poslanec Jean-Marie Cavada z Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE; z českých politických subjektů je členem této frakce hnutí ANO 2011) však podal pozměňovací návrh, který svobodu panoramatu odstraňuje pro případy komerčního užití fotografií nebo jiných vyjádření děl na veřejných místech. Tento pozměňovací návrh byl výborech schválen, jeho velkým podporovatelem byl i český europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL, frakce Evropská lidová strana), který je předsedou JURI.

Důsledkem by v případě promítnutí do směrnice bylo, že by sice byla svoboda panoramatu zavedena pro nekomerční užití ve státech, kde zatím ani pro tento způsob užití neexistuje, ale současně by státy s plnou nebo relativně plnou svobodou (včetně Česka) tuto museli naopak omezit.

Co je svoboda panoramatu?

Obecná úprava autorského práva váže užití každého díla na poskytnutí licence autorem nebo tím, kdo jeho práva vykonává. Existují však výjimky, kdy to potřeba není – a jednou z takových výjimek může být tzv. svoboda panoramatu. Kdo zaznamená nebo nějakým způsobem vyjádří (fotograficky, kresbou, filmem apod.) veřejně umístěné dílo, nezasahuje do autorských práv a nepotřebuje získat licenci.

Různé státy mají toto právo upraveno různě. Někde se vztahuje jen na některá díla (například stavby, ale už ne sochy; může se také týkat jen trvale umístěných děl, nikoli těch krátkodobě vystavených), jinde na všechna. Někde platí jen na veřejném prostranství, jinde i ve veřejně přístupných interiérech. Někde se týká i komerčního užití, jinde jen nekomerčního.

Pokud zkrátka někdo – ve státě, kde svoboda panoramatu platí – pořídí fotografii nebo třeba malbu stavby, sochy, plastiky nebo obecně díla, na které se svoboda vztahuje, nemusí žádat autora o souhlas ani mu nic platit.



Jak je to teď v Česku?

U nás nyní platí relativně velká svoboda panoramatu (stanovená v § 33 autorského zákona), byť má určité „háčky“ a omezení. Není problém pořídit a užít, i komerčně, fotografii, kresbu, malbu, video apod. Naopak nelze vyjádřit architektonické dílo stavbou (tedy „okopírovat stavbu“) ani nelze tvořit trojrozměrné rozmnoženiny („reprodukovat sochy“ třeba 3D tiskárnou apod.).

Co se týká těch háčků, první spočívá v povinnosti uvést jméno autora, název díla a jeho umístění, „pokud je to možné“. Pokud třeba někdo zveřejní fotografii tohoto kostela, měl by k němu napsat třeba něco jako: Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně, Náměstí Jiřího z Poděbrad (Praha), architekt Josip Plečnik. V praxi se to ale moc neděje, a to i tehdy, pokud to zjevně „je možné“.

Druhým háčkem je, kdy je dílo „umístěno na náměstí, ulici, v parku, na veřejných cestách nebo na jiném veřejném prostranství“. Je tomu tak i v případě, že to je soukromý dům, stojící na pozemku svého vlastníka a dokonce je třeba ještě obklopen zahradou (takže ani nepřiléhá k ulici)?

Částečně jasno v tom udělal nález Ústavního soudu ČR, podle něhož jsou veřejným prostranstvím „prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru“. Tedy na sochu ve veřejně přístupném (byť soukromém) parku se svoboda panoramatu vztahuje, na sochu – ale třeba i dům (!) - v soukromé nepřístupné zahradě nikoli.

Chcete-li si vyfotit sochu v něčí soukromé zahradě, potřebujete souhlas jejího autora. Souhlas majitele sochy nestačí (pokud k jeho udílení nebyl autorem pověřen)!

Jak je to jinde?

Hrubý přehled můžete získat z map v příslušném článku na Wikipedii. Některé příklady jsou notoricky známé – svoboda panoramatu neplatí kupříkladu ve Francii (kde budete mít problém třeba s osvětlenou Eiffelovou věží – věž samotná je již volné dílo, její osvětlení však nikoli) nebo v Belgii (proto ve Wikimedia Commons nenajdete fotografii Atomia).

Jsou ale i státy s ještě volnějším režimem, než platí u nás. Patří k nim třeba Rakousko, Velká Británie nebo Austrálie, kde se svoboda vztahuje i na veřejné interiéry. Je zajímavé, že střední Evropa je liberálnější, kdežto východní a jižní část, částečně i západní (hlavně Francie a Belgie) jsou striktnější.

Jak by se realizace doporučení projevila na Wikipedii a dalších svobodných zdrojích?

Ač se europoslanec Pavel Svoboda ve své tiskové zprávě zaštiťuje seminářem pořádaným společně s Wikimedia Foundation, v žádném případě to neznamená, že by tato organizace (provozující encyklopedii Wikipedia, databázi obsahu Wikimedia Commons a další projekty) s navrženou úpravou souhlasila nebo že by úprava neměla na svobodný obsah nepříznivé dopady.

Pro příslušný druh svobodného obsahu by to bylo doslova pohromou, protože by taková úprava byla v rozporu se základní podmínkou svobodnosti díla – možností užití k jakémukoli účelu a samozřejmě i s licencí CC BY-SA, používanou v projektech Wikimedia Foundation. Proto by takové fotografie (kresby, malby, grafiky…) nemohly být uloženy do Wikimedia Commons a použity na Wikipedii. Jakmile je vyloučeno komerční užití, dílo jednoduše není svobodné.

Jak by to bylo se sdílením na sociálních sítích?

Europoslanci z JURI ujišťují, že se sdílením nebude žádný problém, protože nejde o komerční užití. Opravdu? Bude velmi záležet na tom, o jakou sociální síť se jedná. Například Facebook má ve svých podmínkách používání – bez souhlasu s nimi nelze síť používat – že vložením fotografie nebo videa uživatel uděluje Facebooku licenci k jejich užití. Současně uživatel souhlasí s použitím vloženého obsahu (tedy i oněch fotografií/videa) ve spojení s komerčním nebo sponzorovaným obsahem.

Ano, toto je ve svém důsledku poskytnutí licence ke komerčnímu užití díla. Již nyní, pořídíte-li fotografii Atomia, nesmíte ji sdílet na Facebooku, protože tím porušíte belgický zákon. Vykonavatel autorských práv k Atomiu může uplatnit své nároky (nejen odstranění fotografie, ale i finanční satisfakci) vůči Facebooku a ten – opět v souladu s podmínkami použití – je následně uplatní vůči uživateli. Tento problém by se rozšířil na celou EU.

Na zmíněném semináři na problém tohoto druhu upozorňoval John Weizmann z organizace Creative Commons Germany. Objevují se argumenty, že podmínky sociální sítí jsou v našem právním prostředí neplatné či neúčinné. Tyto argumenty se ale uplatní jen ve velmi omezené míře, protože neplatnosti či neúčinnost jednotlivých podmínek obecně nezpůsobí neplatnost či neúčinnost podmínek ostatních.

Mohl by někdo jít do vězení za porušení nové úpravy?

Obecně vzato ano, podobně jako u jiného porušování autorských práv. Záleželo by na rozsahu, způsobené vyčíslitelné škodě i dalších faktorech. Za jednu fotografii by asi nikdo za mříže nešel, při „větším rozsahu“ to vyloučit nelze.

Závěr

Přestože česká média i Česká pirátská strana informovaly o událostech okolo rozhodnutí JURI dost zkresleně a přehnaně, nelze dopady změny, v případě jejího začlenění do legislativy, v žádném případě bagatelizovat, jak to dělají zúčastnění evropští poslanci. Zásah do zaběhnuté (nejen) české praxe by byl dost výrazný, i přes fakt, že ani dnes nebývá důsledně dodržována litera platného zákona.

Nahoru

(Jako ve škole)
Průměr: 1,27 | Hodnotilo: 11
 

Top články z OpenOffice.cz

Příspěvky

Otázky a odpovědi: „zrušení svobody panoramatu“
Lukáš Černohorský 26. 06. 2015, 13:51:25
Odpovědět  Odkaz 
Dobrý den,

nejsem si až tak jistý, v čem konkrétně se liší Vámi vydaný článek s tím co vyšlo u Pirátů v TZ(ta není tak obsáhlá, leč to už se u TZ stává), případně na oficiálních stranických listech (kde už je to délkou a podrobnostmi vysvětlování mnohem lepší). Mě to totiž přijde podobné tomu co jste napsal.

Lukáš Černohorský
Lukáš Jelínek Re: Otázky a odpovědi: „zrušení svobody panoramatu“
Lukáš Jelínek 26. 06. 2015, 14:25:06
Odpovědět  Odkaz 
Článek jsem napsal v reakci na diskusi, která se okolo záležitosti rozvinula právě i díky tomu, že se tomu Piráti (ale zdaleka nejen oni) věnovali. Reagoval jsem především na to, jak pan poslanec Svoboda na různých místech (jeho tisková zpráva, facebookový profil apod.) argumentoval. Možná bych ještě řekl, že příliš neargumentoval, spíše se to jen snažil batatelizovat, vyjádření vypadala zhruba ve stylu "prostě to bude takhle" nebo "o tom se povede diskuse", případně "Nevěřte všemu, co si přečtete na českém internetu. Nikdo amatérské (nevýdělečné) fotografy žalovat nebude." Žádné zasazení do kontextu, nic.

Že se můj výklad navržené právní úpravy v kontextu dalších věcí do značné míry shoduje s výkladem ČPS, není vůbec překvapivé. Je to dáno tím, že jak lidé z ČPS, tak já se v daném prostředí (svobodné licence, on-line služby atd.) dlouhodobě a denně pohybujeme. Článek jsem napsal v úterý, v rámci jeho tvorby jsem samozřejmě četl jak tiskovou zprávu ČPS, tak nespočet dalších materiálů, na řadu z nichž přímo z článku odkazuji nebo z nich i cituji.

Článek na Pirátských listech byl vydán až ve středu, kdy můj článek už kompletně existoval a čekal "ve frontě" na vydání. Je obsahově do značné míry odlišný od toho mého, detailně se věnuje sociálním sítím (já jsem uvedl jen příklad s Facebookem), naopak se vůbec nezabývá aktuálním právním stavem v ČR.
Re: Re: Otázky a odpovědi: „zrušení svobody panoramatu“
mgr.pavel 27. 06. 2015, 10:56:44
Odpovědět  Odkaz 
Dobrý den,
díky za informaci. Jen drobná (možná trochu rejpavá) poznámka: politická strana Piráti nemá zkratku ČPS a tato písmenka nemají s onou stranou nic společného (kromě historie, kdy se strana kdysi dávno jemnovala Česká pirátská strana). Oficiální název strany je Piráti, zkratka Piráti.

(podobně chybně označuje tuto stranu řada lidí/firem/organizací, např. z osobní zkušenosti SANEP)
Lukáš Jelínek Re: Re: Re: Otázky a odpovědi: „zrušení svobody panoramatu“
Lukáš Jelínek 27. 06. 2015, 12:02:46
Odpovědět  Odkaz 
Oficiální název, uvedený v Seznamu politických stran a hnutí, je stále "Česká pirátská strana". Proto nepovažuji použití zkratky ČPS za chybu. Označení "Piráti" sice strana preferuje a aktivně používá, i přes velké písmeno ho však považuji za náchylné ke zmatení, protože si ho lidé mohou plést s obecným pojmem "piráti" (s malým písmenem). Z tohoto důvodu jsem raději použil zkratku ČPS (byť jsem na začátku napsal i "Piráti", občas to tak prostě bývá). Pokud jsem se tím někoho dotkl, omlouvám se, nebylo to ve zlém úmyslu.
Re: Re: Re: Re: Otázky a odpovědi: „zrušení svobody panoramatu“
Lukáš Findeis 1. 07. 2015, 12:20:05
Odpovědět  Odkaz 
Jde o chybu. Zkratka politické strany je jen jedna a ČPS nepoužíváme už víc jak 4 roky.
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8CPS

Relevantní je to co je ve stanovách. http://www.pirati.cz/rules/st
Čl. 1 Úvodní ustanovení
(1) Název politické strany je Česká pirátská strana.
(2) Zkratka je Piráti.
Lukáš Jelínek Re: Re: Re: Re: Re: Otázky a odpovědi: „zrušení svobody panoramatu“
Lukáš Jelínek 1. 07. 2015, 21:36:22
Odpovědět  Odkaz 
Z hlediska jazykového (zkratkotvorného) jsou stanovy irelevantní, ty mají dopady pouze právní. Takže proto to v běžné řeči (mimo oficiální dokumenty; tady jsem to použil v diskusním příspěvku) chyba není. Ale dobře, zkratku ČPS už používat nebudu, zjevně s ní píchám do vosího hnízda ;-)
Otázky a odpovědi: „zrušení svobody panoramatu“
Lukáš Černohorský 26. 06. 2015, 15:16:26
Odpovědět  Odkaz 
Děkuji za odpověď.
Otázky a odpovědi: „zrušení svobody panoramatu“
Zbyněk Buřival 26. 06. 2015, 15:44:57
Odpovědět  Odkaz 
Sociální sítě s výjimkou 500px a Imgur mají jednoznačně komerční licence. A ano, v ČR jsou do posledního písmene nezákonné, protože vysloveně odporují autorskému zákonu, to ovšem papaláše v EU absolutně nezajímá. Stejně tak je nezajímá, že se na tyto sítě masivně nahrává kradený obsah v objemu mnohonásobně převyšujícím celý segment komerčních fotobank. Sociální sítě následně veškerou vinu svalí na uživatele, ovšem druhým dechem je vyzývají ke "sdílení" - tedy krádeži čehokoliv co kde po internetu najdou.

Komerční užití je i nahrání na vlastní web - vaším ziskem je traffic, popularita, zlepšení značky atd. Na většině webů je navíc přítomná reklama - jejda, komerční užití! K výše uvedenému existují i soudní precedensy nejen v ČR, takže tento nápad se zákazem svobody panoramatu pro "komerční" užití je ve skutečnost extrémně nebezpečný.

Asi by to chtělo přistoupit k autorskému právu trochu jinak. Tyto represe jsou zcela nevymahatelné, protože už dnes se masivně krade obsah v řádu biliónů fotek denně a vymáhání škod je prakticky nemožné.
Lukáš Jelínek Re: Otázky a odpovědi: „zrušení svobody panoramatu“
Lukáš Jelínek 26. 06. 2015, 16:32:27
Odpovědět  Odkaz 
„A ano, v ČR jsou do posledního písmene nezákonné, protože vysloveně odporují autorskému zákonu, to ovšem papaláše v EU absolutně nezajímá.“

Tohle čtu často (obvykle od laiků, nikoli právníků), zatím jsem ale neviděl žádné zdůvodnění, v čem přesně autorskému zákonu odporují. Něco jiného by český autorský zákon do roku 2006 a něco jiného je ten dnešní, resp. nový občanský zákoník (protože se část AZ přesunula do něj) a navazující ustanovení AZ. Do roku 2006 byly v rozporu s AZ i všechny svobodné licence, takže veškeré užívání FOSS bylo do té doby v podstatě neoprávněné. I dnes je v legislativě (NOZ; připomínkoval jsem to, leč neúspěšně) jedna nepříjemná "mina" v podobě práva autora na přiměřenou dodatečnou odměnu, které staví uživatele svobodných děl do právní nejistoty, neboť pokud na nich budou hodně vydělávat, navzdory vůli autora vyjádřenou prostřednictvím licenci si například dědic (nebo i sám autor, pokud změní své přesvědčení) může tuto odměnu nárokovat.

Souhlasím s tím, že by to chtělo autorské právo (resp. obecně celou oblast duševního vlastnictví, tedy i příbuzná práva, patentové právo atd.) zásadním způsobem reformovat, protože stávající stav je dlouhodobě neudržitelný. Jenže ono k reformám dochází - ale bohužel ne zrovna vhodným směrem. Posiluje se role kolektivní správy, prodlužuje lhůta ochrany nebo se vytvářejí nové konstrukce, které ochranu rozšiřují (naposledy třeba "spojená díla"). Takže to jde spíše proti technologickému vývoji než s ním.
Re: Re: Otázky a odpovědi: „zrušení svobody panoramatu“
Antonín Houska 27. 06. 2015, 14:15:13
Odpovědět  Odkaz 
Můžet prosím vysvětlit následující tvrzení, popř. sem přidat odkaz na nějaký článek na toto téma?

"Do roku 2006 byly v rozporu s AZ i všechny svobodné licence..."
Lukáš Jelínek Re: Re: Re: Otázky a odpovědi: „zrušení svobody panoramatu“
Lukáš Jelínek 27. 06. 2015, 17:05:31
Odpovědět  Odkaz 
Tohle jsem k tomu tehdy napsal: http://www.abclinuxu.cz/clanky/ruzne/gpl-konecne-legalni

Ještě dodávám, že při vzniku nového občanského zákoníku se to málem vrátilo do toho stavu platného do roku 2006. Naštěstí v rámci veřejného připomínkování na to řada lidí upozornila, takže to bylo opraveno.

Přidat názor

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Lukáš Jelínek

Lukáš Jelínek

Šéfredaktor LinuxEXPRESu a OpenOffice.cz. Vystudoval FEL ČVUT v oboru Výpočetní technika. Žije v Kutné Hoře a podniká v oblasti informačních technologií. Ve volném čase rád fotografuje, natáčí a stříhá video a také se věnuje (v Čechách poměrně málo známému) powerkitingu.


  • Distribuce: Debian, Kubuntu
  • Grafické prostředí: KDE
  • Hodnocení autora: ***

| proč linux | blog



Public Relations

QNAP uvedl novou modelovou řadu NAS TVS-x82T

Společnost QNAP uvedla na trh novou modelovou řadu NAS TVS-x82T, kterou tvoří tři různé modely (TVS-1282T, TVS-882T a TVS-682T). Nová řada je založena na vícejádrových procesorech Intel Core aktuální generace se 14nm výrobním procesem. Díky nim mohou nové NASy nabídnout dostatek výkonu i pro aplikace náročné na CPU.

Pokračování ...


CIO Agenda 2016