přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Lukáš Jelínek

Lukáš Jelínek

lukas_jelinek_s.jpg

S Linuxem jsem se poprvé setkal během svého studia na FEL ČVUT. V říjnu 1999 jsem začal chodit hned na několik předmětů, kde se Linux používal - a to nejen uživatelsky, ale především pro vývoj aplikací (šlo o programy pro síťovou komunikaci a pro OpenGL grafiku). Bylo to svým způsobem "hození do vody". Nikdo nám nic ohledně Linuxu nic nevysvětloval, prostě jsme zasedli k počítači a začali naostro pracovat.


reklama

Mé první kroky s Linuxem nebyly příliš těžké. Bylo to dáno tím, že jsem měl zkušenosti se Solarisem a dalšími unixovými systémy, navíc v tehdy používané distribuci Red Hat Linux (tuším, že to byla verze 5.1) bylo grafické prostředí KDE 1.0. Toto prostředí bylo uživatelsky přívětivé, a proto jsem u něj zakotvil navždy (tím myslím KDE, ne jeho verzi 1.0) - i přes pozdější experimentování s GNOME a dalšími okenními správci jsem se pokaždé vrátil ke KDE.

lukas_jelinek_1.jpgHned po prvním vyzkoušení Linuxu ve škole jsem ve skriptárně ČVUT zakoupil brožuru Red Hat Linux 5.1 a zkoušel z přiloženého instalačního CD nainstalovat Linux na svůj domácí počítač. Nebylo to úspěšné, počítač IBM PS/2, který jsem tehdy používal, nebyl distribucí podporován (konkrétně nebyly v jádře zakompilovány ovladače pro sběrnici MCA). Než bych to nějak složitě řešil, raději jsem si pořídil lepší počítač, na který už Linux nainstalovat šel a velmi slušně fungoval.

První věc, které mě na Linuxu příjemně překvapila, byla jeho stabilita. Měl jsem bohaté zkušenosti s Windows 95 a 98, které bylo potřeba několikrát denně restartovat, porůznu padaly aplikace i samotný systém apod. V Linuxu nic takového potřeba nebylo, běžel naprosto stabilně - i stabilněji než Windows NT 4.0, kde jsem se přece jen občas dočkal pověstné modré obrazovky.

Postupem času jsem v Linuxu pracoval čím dál víc. Vyzkoušel jsem mnoho distribucí, většinu času jsem ale zůstával u Red Hat Linuxu, později u Fedory. Až poměrně nedávno jsem přešel na openSUSE (vyhovuje mi nyní více), ale Fedoru rozhodně nezatracuji, na jednom počítači stále používám její verzi 6. Linux se, dříve či později, dostal skoro na každý počítač, se kterým jsem kde pracoval - na desktopech většinou jako dual boot společně s Windows, na serverech měl samozřejmě výhradní postavení. Vzhledem k tomu, že jsem měl příležitost provádět nějakou dobu správu serverů s Windows, o to raději od té doby vidím na serveru Linux.

openSUSE, Lukáš JelínekopenSUSE, Lukáš Jelínek

Za ta léta, kdy Linux používám prakticky denně, jsem si ho velmi oblíbil pro jeho velké i drobné výhody, které oproti jiným systémům má - ale samozřejmě i pro vlastnosti, které s dalšími systémy sdílí. Tady jsou ty nejdůležitější z nich.

  • Stabilita. Už jsem ji zmiňoval dříve, ale je natolik významná, že o ní musím říci něco bližšího. Linux jako systém (tím myslím samotný Linux, tedy jádro, a také knihovny a utility z projektu GNU) je skutečně velmi stabilní. Může běžet i celá léta nepřetržitě (pod zátěží), restart systému je nutný jen kvůli aktualizaci jádra. Zejména pro použití na serverech je to klíčová vlastnost.
  • Flexibilita. Málokterý systém je tak široce upravitelný pro konkrétní potřeby. I v rámci jediné distribuce si lze systém velmi dobře přizpůsobovat, ale když vezmeme v úvahu všechny dostupné distribuce (plus možnost sestavit si systém úplně podle sebe), možnosti jsou prakticky neomezené. Linux tak může běžet na osobním počítači, na libovolně velkém serveru, na vědeckém superpočítači - ale třeba také ve strojku na jízdenky. Pokaždé to bude Linux, i když bude používán v jiném prostředí a pro jiné účely.
  • Otevřenost kódu. Nejsem z lidí, kteří by chtěli hledat případné chyby a opravovat si je. Ale možnost podívat se dovnitř a vědět, jak tam co funguje, je neocenitelná. Nejde jen o ukojení zvědavosti - svůj význam má i to, že se do takového systému těžko ukrývají špionské komponenty nebo zadní vrátka k přístupu do systému.
  • Otevřenost formátů a protokolů. Linux a většina aplikací na něm používaných používá otevřené a dobře zdokumentované formáty a protokoly. To je výhodné pro interoperabilitu - vzájemně různé systémy a aplikace si mohou snadno vyměňovat informace, dokumenty apod. Nehrozí, že za pár let už se ke starším datům nepůjde dostat; i kdyby nebyla žádná aplikace k dispozici, díky otevřenosti formátu se dá kdykoli vytvořit.
  • Bezpečnost. Na Linuxu se prakticky nevyskytují viry a jiná odporná havěť. Není to jen proto, že je Linux málo rozšířený, jak někteří lidé tvrdí. Důležitým faktorem je filosofie systému. Na Linuxu je zásadou, že se pracuje pod obyčejným (neprivilegovaným) uživatelem a veškerá aplikační nastavení se ukládají pod adresář uživatele - aplikace tedy ani nemusí mít práva na zápis jinam, než kam může zapisovat příslušný uživatel. Vzpomeňme na to, jak mnohé programy pro Windows zapisují do instalačního adresáře aplikace nebo na různá další místa. Linuxové programy se chovají "civilizovaněji" a netlačí tedy uživatele, aby měl větší práva, než běžně potřebuje.
  • Balíčkovací systém. Tohle je naprosto úžasná věc. Zatímco například u Windows musí uživatel ručně aktualizovat většinu aplikací (a často si při každé aktualizaci proklikat delší sérii dialogů), běžné linuxové distribuce používají balíčkovací systém, který správu systému drasticky zjednodušuje. Celý systém lze aktualizovat na jediné kliknutí nebo i úplně automaticky. Instalace libovolného programu z těch, které jsou v repozitářích (přinejmenším desetitisíce programů), je opět záležitost na pár kliků myší - totéž i odinstalace. Náramně jednoduché a efektivní.
  • Skripty. Přestože nejsem nijak zvlášť zdatný v psaní shellových skriptů (když potřebuji něco složitějšího, raději si to napíšu například v PHP), možnost bohaté práce se skripty velmi oceňuji. Pomocí skriptů a různých jednoduchých utilit (ať už z projektu GNU nebo odjinud) lze dělat v příkazové řádce hotová kouzla. Ne každý tomu přijde na chuť, ale kdo se do práce se skripty pustí, může si za pár vteřin nebo minut zautomatizovat otrockou práci, která by při řešení klikáním trvala celý den.
  • Snadná a bezpečná správa. Moderní linuxové distribuce mají samozřejmě různé grafické nástroje, kterými se dá většina věcí pohodlně nastavit. Často je ale lepší (hlavně rychlejší) upravit konfiguraci přímo v souborech. Důležité je ale především to, že pokud nepoužívám nějaký konfigurační nástroj, najdu soubory s konfigurací v takové podobě, v jaké jsem je po editaci nechal. Nestane se, že by se je "příliš chytrý" systém snažil vylepšovat. Předevšímu serverů je to velmi důležité.
  • Souborové systémy. Linux je tradičně velmi silný v práci se soubory a souborovými systémy. Bylo tomu tak v podstatě vždycky (Linux podporoval systémy, ke kterým byla k dispozici specifikace - což není případ NTFS, takže není nic divného na tom, že tento souborový systém není dodnes plně podporován), ale velkým předělem bylo zavedení FUSE. Tím se otevřely obrovské možnosti pro realizaci speciálních souborových systémů, takže udělat souborový přístup k tomu či onomu (archiv, zařízení, vzdálený server atd.) je velmi jednoduché - a hotových řešení už je k dispozici spousta.
  • Výkon, režie systému. Vyvstává to hlavně v kontrastu se systémem Windows Vista, který pro svou vlastní režii spotřebovává poměrně hodně výkonu počítače. Linux je mnohem méně náročný, a to se týká i grafických efektů okenního správce Compiz, které jsou navíc oproti systému Aero z Windows Vista podstatně bohatší. Linux nepotřebuje nejnovější počítač - pokud oželíte složité grafické efekty a výkonově náročné aplikace, můžete ho bez problémů provozovat i na hardwaru vskutku "muzejním".
  • Cena, licence, (ne)aktivace. Mnoho linuxových distribucí si lze pořídit zcela zdarma. Na druhou stranu existuje možnost placené podpory - a taková podpora skutečně funguje, narozdíl od pochybné podpory mnohého proprietárního (často dost drahého) softwaru. Linux lze instalovat na libovolný počet počítačů, aniž by bylo potřeba sledovat, kolik licencí je vyčerpáno apod., aniž by bylo potřeba vyplňovat nějaká dlouhá licenční čísla nebo provádět aktivaci přes Internet nebo telefon.

Linux samozřejmě není stoprocentně dokonalý. Chyby se najdou - hlavně absence některých aplikací, nedostatek aktuální dokumentace a chybějící podpora některých zařízení (v případech, kdy výrobce nedodá ovladač ani neposkytne specifikaci). Většinou nejde o problémy samotného Linuxu nebo jeho tvůrců, nicméně to práci s Linuxem trochu komplikuje. Z tohoto důvodu stále ještě částečně používám i systém Windows, ale zřejmě není daleko doba, kdy ho budu moci (jako uživatel) zcela opustit.

Lukáš Jelínek je autorem LinuxEXPRES.cz

Nahoru

Odkazy

(Jako ve škole)
Průměr: 1,08 | Hodnotilo: 12
 

Top články z OpenOffice.cz

Příspěvky

Petr Valach Lukáš Jelínek
Petr Valach 11. 03. 2014, 01:16:25
Odpovědět  Odkaz 
Musím říct, že jsem tuto analýzu našel až teď (což je moje ostuda), ale lepší pozdě než nikdy. Podle mě jedna z nejlepších, jaké jsem kdy na tohle téma četl. Výborně, Lukáši, děkuji.
Proč používám Linux
Wrunx 11. 03. 2014, 19:39:05
Odpovědět  Odkaz 
Hezky napsáno. Win sice už dnes už nejsou tou věčně se sekající, padající a sys. prostředky žeroucí potvorou co kdysi (no ano... s trochu pozornosti a rozumu), ale moje volba stále zůstává na Lin :-)
Lukáš Jelínek
Vlado 12. 03. 2014, 06:17:45
Odpovědět  Odkaz 
Pekný článok, sám posudzujem win iba posľa večných problémov u známych a rovnako aj u zákazníkov. Za väčšinu si síce môžu sami, ale nie vždy. Neznášam keď musím každú aktualizáciu programu hľadať na internete a vraždil by som, keď mi aktualizácia nainštaluje kopec ďalšieho balastu.
Lukáš Jelínek
MOjE 10. 06. 2015, 19:44:54
Odpovědět  Odkaz 
Moc dobre napsane
Lukáš Jelínek
MOjE 10. 06. 2015, 19:48:21
Odpovědět  Odkaz 
"Toto prostředí bylo uživatelsky přívětivé, a proto jsem u něj zakotvil navždy (tím myslím KDE, ne jeho verzi 1.0) " lol ;-)
Lukáš Jelínek Re: Lukáš Jelínek
Lukáš Jelínek 10. 06. 2015, 21:30:15
Odpovědět  Odkaz 
Teď jsem spokojen s Plasmou 5, přestože je ještě hodně syrová a sem tam spadne. Na notebooku už ji mám v rámci Kubuntu 15.04 víc než 2 měsíce (upgradoval jsem na tuto verzi už ve fázi RC), jeden z desktopů jsem upgradoval dnes. Běhá jako z praku ;-)

Přidat názor

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Redakce

Redakce

Redakční tým magazínu LinuxEXPRES.


  • Hodnocení autora: *

| blog



Public Relations

QNAP uvedl novou modelovou řadu NAS TVS-x82T

Společnost QNAP uvedla na trh novou modelovou řadu NAS TVS-x82T, kterou tvoří tři různé modely (TVS-1282T, TVS-882T a TVS-682T). Nová řada je založena na vícejádrových procesorech Intel Core aktuální generace se 14nm výrobním procesem. Díky nim mohou nové NASy nabídnout dostatek výkonu i pro aplikace náročné na CPU.

Pokračování ...


CIO Agenda 2016

Tagy