přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Praotec Slackware slaví dvacetiny

Praotec Slackware slaví dvacetiny

dvatydny.gif

Vývojáři Razor a LXDE spojí své síly. GitHub usnadní volbu otevřených licencí. Nejstarší aktivně vyvíjená linuxová distribuce slaví 20 let. Finská obec Lemi používá opensource již od roku 2003. A Opava ukazuje možnou budoucnost otevřených dat v Česku. 


reklama



Co se děje ve světě Linuxu a open source

Spojení Razor a LXDE-Qt

Již dříve jsme informovali, že vývojáři prostředí minimalistického LXDE uvažují o přechodu na grafickou knihovnu Qt. Právě proběhlá konference KDE komunity Akademy do těchto úvah přinesla zajímavý zvrat. Minimalistické nebo „odlehčené“ prostředí nad knihovnou Qt totiž již existuje, je jím Razor-qt. Není však zdaleka tak rozšířené jako LXDE a jeho vývoj spíše stagnuje.

Vývojáři obou těchto projektů se dohodli, že sloučení bude nejlepší pro všechny. Oba projekty se tedy sloučí a použije se „to nejlepší z obou“. Některý software se přímo převezme z Razor nebo LXDE-QT a doplní je další software, který bude buď jen ze „současného“ LXDE jen přepsán do Qt nebo vytvořen úplně od začátku „na zelené louce“. Razor ještě vyjde v připravované stabilní verzi 0.6.0 určené těm, kteří jsou s jeho aktuálním stavem spokojeni a chtějí jej nadále používat, ale jinak bude jeho vývoj ukončen.

Razor-qt ve verzi 0.5.0 Razor-qt ve verzi 0.5.0

Spekuluje se také o tom, že by se LXDE-Qt mohlo do budoucna stát členem KDE a využívat tak skutečně propracované infrastruktury tohoto projektu, ale vývojáři se nyní chtějí spíše soustředit na vývoj a o této možnosti rozhodnout později.

Všichni, kteří tvrdí, že se vývoj open source zbytečně moc štěpí (ačkoli já osobně na tom nevidím nic špatného), tak tady vidíte, že to může jít i obráceně. Určitě vývojářům držíme palce – LXDE v Qt bude s touto novou posilou určitě hodně zajímavé.

Slackware slaví 20 let

Slackware, linuxová distribuce, která se může pyšnit titulem nejstarší dosud aktivně vyvíjené distribuce, oslavil dvacetiny – jeho úplně první verze Slackware 1.0 vyšla 16. července 1993 a za samotným Linuxem tak „zaostal“ o necelé tři roky. Pro srovnání, dnes asi nejpopulárnější linuxová distribuce Ubuntu, je proti Slackwaru ještě v plenkách – Ubuntu narozenému v říjnu 2004 je necelých devět.

A jak tehdy Slacware vlastně vypadal? Byl z větší části postaven na SLS – Softlanding Linux System, který byl jednou z prvních distribucí vůbec. K jeho instalaci byste potřebovali třináct disket a pokud byste chtěli také grafické rozhraní, museli byste si jich pořídit dalších jedenáct.

Své kořeny má ve Slackware hned několik známých a úspěšných distribucí, za všechny můžeme jmenovat především openSUSE, Zenwalk a také český Slax.

Slackwaru gratulujeme a přejeme spoustu spokojených uživatelů a minimálně dalších 20 let.

GitHub a open-source licence

Ačkoli je GitHub pro mnohé v podstatě synonymem pro open-source projekty, ve skutečnosti tomu zdaleka tak není. Možná ani ne tak proto, že autoři tamních projektů nechtějí, jako spíše proto, že je jim to v podstatě jedno. Drtivá většina otevřených projektů totiž nemá vůbec žádnou licenci – podle nedávné studie má nějakou licenci jen 15 % projektů.

Že to není zrovna to pravé ořechové, se nyní rozhodli i správci GitHubu. Když se nyní rozhodnete vytvořit nový projekt, již součástí jeho vytvoření je výběr licence. Na výběr je z dvanácti nejpoužívanějších open-source licencí a vývojářům má v rozhodování pomoci stránka choosealicence.com, kde jsou jako doporučené uvedeny licence MIT, Apache a GNU GPLv3, ale k dispozici je i podrobnější srovnání ostatních licencí.

Když už se rozhodnete o svůj kód podělit se světem, dělejte to pořádně a uvádějte licenci!

Open data & gov

Finské Lemi sází na Linux již deset let

Velká města nebo celé regiony přecházející na svobodný software jsou již spíše pravidlem než výjimkou, ale o to více potěší, že svobodný software se prosazuje i na úrovní nižších samosprávních celků, kde se ukazuje, že to jde jednoduše i bez armády „ajťáků“ a větších prostředků.

Jedním z takových příkladů je i finská obec Lemi, kde svobodný software používají již od roku 2003. Před deseti lety začali s OpenOffice.org, ale brzo přibyly i první počítače a servery s Linuxem. V současné době Debian společně s Apache OpenOffice „vládnou“ většině počítačů na úřadech a v místní knihovně a v podobě serverů také ve školách.

Zástupci radnice si na tomto řešení pochvalují především zjednodušení administrace (a to především u veřejnosti přístupným kioskům v knihovně), centrální správu všech pracovních stanic a nezapomínají zmínit i cenovou výhodnost tohoto řešení.

OpenData v Česku – blýská se na lepší časy

Ačkoli dnes již obvykle není třeba hledat úřední desku kdesi ve sklepě magistrátu a vše potřebné je (nebo spíše by mělo být) k dispozici na internetových stránkách obcí a městských částí, situace stále není ideální, protože dostupná „data“ jsou jen ve formě naskenovaných dokumentů, které nelze dále zpracovávat (respektive lze, ale pouze ručně, nikoli automatizovaně). Ačkoli se stále mluví o tom, že otevřená data neboli open data se stanou standardem, řešení je stále v nedohlednu.

Prvním „poslem naděje“ v tomto odvětví je Opava, která se v Memorandu o spolupráci při prosazování otevřených dat zavázala zveřejňovat svá data v takových formátech, které umožní jejich další strojové zpracování a například také vznik mobilních a internetových aplikací, které tato data budou moci využívat. Na tomto cíli hodlá Opava spolupracovat s Fondem Otakara Motejla, který se zaměřuje na zefektivnění veřejné správy právě také pomocí otevřených dat a přístupu k informacím.

Doufáme, že se k Opavě přidají i další česká města a obce, ale také především, že nezůstane jen u slibů. Pomoci by k tomu mohla i evropská směrnice, která (pokud ji Evropský parlament schválí) bude právě otevřený přístup k datům a jejich dalšímu zpracování vyžadovat po všech veřejných orgánech.

Jednou větou

  • Nejnovější verze jádra Linux 3.11 dostal kódové jméno Linux for Workgroups, jedná se o narážku na Windows for Workgroups 3.11 z roku 1993.

  • Pero s Linuxem? I to je možné. Bude sledovat, co píšete a upozorní vás na pravopisné chyby. Autoři zatím shánějí peníze na Kickastarteru.

  • UbuntuForums.org bylo úspěšně napadeno a útočníci si odnesli uživatelská jména, emaily a (zahešovaná) hesla ke skoro dvěma milionům účtů. Spekuluje se, že za průnik může neaktualizovaná verze proprietárního systému vBulletin, který fórum používá.

  • Vyšel Wayland a Weston 1.2.0, pokud chcete testovat, můžete využít speciální live CD.

Nahoru

(Jako ve škole)
Průměr: 5,00 | Hodnotilo: 9
 

Top články z OpenOffice.cz

Příspěvky

Razor-qt + LXDE
fri 24. 07. 2013, 08:29:04
Odpovědět  Odkaz 
Jsem zvědavý, jak se to bude jmenovat.

Taky jsem zvědavý, jestli je to partnerství LXDE a Razoru, nebo, jak naznačuje ten způsob formulace ve zprávě, spolknutí přebytečných vývojářů Razoru skupinou kolem LXDE. - Citově líp by mi tam sedělo, že skutečnost je taková, že se dohodli na tom, že v tom jedou v okamžiku spojení sil společně.

A kdoví, na čem se dohodli - nejspíš se část ještě dohaduje, další část se o ničem nikdy nebavila, ostatní do toho nemají co kecat (to je věc těch, co skutečně programují), a zbytek stejně o ničem nic neví. :-)
Vojtěch Trefný Re: Razor-qt + LXDE
Vojtěch Trefný 24. 07. 2013, 09:11:07
Odpovědět  Odkaz 
Ono to bude opravdu tak, že vývoj Razor se ukončí u verze 0.6.0 a jeho vývojáři přejdou k LXDE a celé to bude pod názvem LXDE-Qt (a časem nejspíš prostě LXDE, ař se jeho GTK2 větev úplně ukončí). To spojení je spíš pak na úrovni té softwarové výbavy -- razor už nějaké ty aplikace má, tak je prostě LXDE převezme a nebude je muset vyvíjet od nuly.

Jestli se shodli úplně všichni nevím (ale vypadá to, že ano -- ono to asi moc složité nebylo, Razor těch aktivních vývojářů moc nemá), ale máme tu svobodu -- kód je otevřený a pokud bude někdo chtít ve vývoji Razor pokračovat, tak mu nic nebrání. Co jsem ale tak v tom oznámení četl, tak ti "nespokojenci" byli spíš takového názoru, že Razor už je "hotový" a není třeba přidávat nové funkce, takže těm bude nějaké sloučení asi jedno.
Re: Re: Razor-qt + LXDE
fri 24. 07. 2013, 11:41:23
Odpovědět  Odkaz 
Spekuluju, že je to zatím takové (prázdninově-letní) spojení/nespojení.

-> Kdo z těch vývojářů, co přispívají do Razor-qt má pocit, že už udělal dost, že čas a síly bude chtít vložit přiměřeně do jiných činností, a současný stav Razor-qt je to, kvůli čemu to dělal (kvůli čemu se dělá cokoli: aby to bylo podle záměru 100 %, za což to může považovat - aby to dělalo to, co se chce, si po splnění cíle (nyní) může každý další den v tu dobu, kdy by po večerech mlátil do klávesnice, otevřít jedno pivko navíc), ten v tom neuvidí příležitost se při tom angažovat tolik, jako když plný nadšení začal (jako každý jiný projekt) Razor-qt.

Na abclinuxu k tomu napsal poznámku jeden z vývojářů (český).

Očekával bych, že tomu dají aspoň nový (svěží) název. Stačí (postupovat podle vnitřní instrukce, jak se to dělá - co ano, co už ne) vzít encyklopedii Botanika, atlas 10000 rostlin, vybrat třeba Aeonium, obkreslit tomu list, aby bylo zaděláno na logo, nebo totéž se zvířátky, třeba takový bukač (?) by poskytl i živou nahrávku (cizincům by se dalo tvrdit, že opravdu troubí do vody - a bylo by víc srandy, až by se provalilo, jak ty zvuky vydává), nebo zapíchnout prst do periodické tabulky prvků - určitě vědci poslední dobou objevili několik nových neznámých leč úžasných prvků...

Kdyby byli náročnější, pozvat reklamního grafika, co ví, co je to zlatý řez, a úspěch je zaručen.

Přidat názor

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Vojtěch Trefný

Vojtěch Trefný

(*1987) dříve dlouholetý Ubunťák nyní uživatel Fedory a KDE a nově také vývojář ve společnosti Red Hat, kde se věnuje instalátoru Anaconda a k němu přidruženým projektům především v oblasti storage.


  • Distribuce: Fedora
  • Grafické prostředí: KDE
  • Hodnocení autora: ***

| blog