Opravte popis PWM.Hodnota napeti se nemeni mezi 0 az 5V, je bud' 0V nebo 5V!!!!
Jednoduse receno muzete nastavit dobu po kterou digitalni vystup bude v 0 (OV) a 1 (5V). A tato zmena se bude opakovat v nejakem casovem intervalu nebo s nejakou frekvenci.
Digitalni vystup s PWM je proste casovan hardwarove. Staticky vystup je casovam programove = zalezi na rychlosti mikroprocesoru.
Příspěvky Arduino UNO – úvod
Uznávám, že je popis poněkud zmatený. Napsal jsem, že principem je rychlá změna hodnot. Další větou, že je možné naměřit jiné hodnoty než 0 a 5 V jsem měl na mysli použití běžných měřících přístrojů, které nejsou na tyto frekvence stavěny. PWM se budu zabýt v některém z dalších článků podrobněji a vše důkladně vysvětlím.
"Další větou, že je možné naměřit jiné hodnoty než 0 a 5 V jsem měl na mysli použití běžných měřících přístrojů, které nejsou na tyto frekvence stavěny."
Ale to znamena, ze mereni bylo provadene nespravne a namerene hodnoty budou nesmyslne.Je to proste nesmysl.
Lepsi je napsat,ze mereni PWM signalu se musi provaden minimalne s 2x vetsi vzorkovaci frekvenci, nez PWM signal. Doporucuje se vsak 10x: 100Hz PWM = 1000Hz vzorkovace vrekvence.
Ale to znamena, ze mereni bylo provadene nespravne a namerene hodnoty budou nesmyslne.Je to proste nesmysl.
Lepsi je napsat,ze mereni PWM signalu se musi provaden minimalne s 2x vetsi vzorkovaci frekvenci, nez PWM signal. Doporucuje se vsak 10x: 100Hz PWM = 1000Hz vzorkovace vrekvence.
Dobrý deň,
myslím si, že článkov o začiakoch v Arduine je habadej, na SK, CZ alebo inojazyčných weboch. Verím, že príde k častiam tohto seriálu, ktoré budú orientované na Arduino+Linux. Napr. ja programujem *Duino v EMACSe, z toho by šiel spraviť článok...
Alebo napr. *Duino vs konzola, čítanie dát iným softvérom naprogramovaných napr. v Lazaruse si GCC...
Proste nejako tam dať ten Linux....
myslím si, že článkov o začiakoch v Arduine je habadej, na SK, CZ alebo inojazyčných weboch. Verím, že príde k častiam tohto seriálu, ktoré budú orientované na Arduino+Linux. Napr. ja programujem *Duino v EMACSe, z toho by šiel spraviť článok...
Alebo napr. *Duino vs konzola, čítanie dát iným softvérom naprogramovaných napr. v Lazaruse si GCC...
Proste nejako tam dať ten Linux....
Takže když (nejen) jsme u toho Linuxu:
1) možná není moc známo, že původní zakladatelé Arduina se pohádali a došlo k rozdělení na dvě větve:
https://www.arduino.cc a http://www.arduino.org (vedle toho samozřejmě existuje řada dalších webů, počínaje třeba českou homepage https://arduino.cz)
Obě větve vyvíjejí svoje vlastní IDE. Uživatelsky jsou velmi podobná, nicméně se mi stalo, že (alespoň pod Linuxem Kubuntu 14.04 LTS) každé z prostředí vyžadovalo jinou Javu. Při nevhodné verzi se buď nespustilo vůbec, nebo se v něm projevovaly různé chyby.
Podotýkám, že popsaný OS umožňuje mít souběžně nainstalované jak různé verze Arduino IDE, tak různé druhy a verze Javy (openjdk nebo Oracle a číslo). K přepínání verzí Javy v systému může sloužit konzolový příkaz
sudo update-alternatives --config java
který vyvolá jednoduché textové menu, kde je jak vidět aktuální nastavení, tak tam lze udělat změnu.
Možná by šlo konkrétní IDE spouštět s konkrétní Javou coby parametrem - to jsem ale nezkoušel...
2) originální desky Arduino jsou řekněme ne zcela levné - no a to řeší třeba klony. Myslím, že vzhledem k otevřenosti projektu to není nic nezákonného, i když se možná lze bavit o "etice" takové věci... Pro první kroky může sloužit třeba klon Arduino Nano, který se v jedné dobře známé sloní tuzemské "drogerii" dá pořídit za nějakých 150,- Kč, ze zahraničí včetně poštovného ještě o poznání levněji.
Klony se vyznačují různými odlišnostmi od originálu (bylo toho už napsáno dost). Jednou z nich může být třeba použití jiného převodníku USB/serial místo originálního FTDI. Mnou zmiňovaný klon Arduino Nano využívá čínský obvod CH340G.
No a proč právě o tomhle píšu? Proto, že pod Kubuntu 14.04 LTS (a nejspíš to tak bude i u jiných víceméně současných distribucí) nevyžaduje CH340G instalaci jakéhokoliv driveru (podpora je už v jádře) a vše funguje na první zapojení (tedy tzv. "out of the box")...
P.S.: tento text můžete volně použít kdekoliv jinde za předpokladu, že v něm neuděláte zásadní změny vedoucí k jinému smyslu.
1) možná není moc známo, že původní zakladatelé Arduina se pohádali a došlo k rozdělení na dvě větve:
https://www.arduino.cc a http://www.arduino.org (vedle toho samozřejmě existuje řada dalších webů, počínaje třeba českou homepage https://arduino.cz)
Obě větve vyvíjejí svoje vlastní IDE. Uživatelsky jsou velmi podobná, nicméně se mi stalo, že (alespoň pod Linuxem Kubuntu 14.04 LTS) každé z prostředí vyžadovalo jinou Javu. Při nevhodné verzi se buď nespustilo vůbec, nebo se v něm projevovaly různé chyby.
Podotýkám, že popsaný OS umožňuje mít souběžně nainstalované jak různé verze Arduino IDE, tak různé druhy a verze Javy (openjdk nebo Oracle a číslo). K přepínání verzí Javy v systému může sloužit konzolový příkaz
sudo update-alternatives --config java
který vyvolá jednoduché textové menu, kde je jak vidět aktuální nastavení, tak tam lze udělat změnu.
Možná by šlo konkrétní IDE spouštět s konkrétní Javou coby parametrem - to jsem ale nezkoušel...
2) originální desky Arduino jsou řekněme ne zcela levné - no a to řeší třeba klony. Myslím, že vzhledem k otevřenosti projektu to není nic nezákonného, i když se možná lze bavit o "etice" takové věci... Pro první kroky může sloužit třeba klon Arduino Nano, který se v jedné dobře známé sloní tuzemské "drogerii" dá pořídit za nějakých 150,- Kč, ze zahraničí včetně poštovného ještě o poznání levněji.
Klony se vyznačují různými odlišnostmi od originálu (bylo toho už napsáno dost). Jednou z nich může být třeba použití jiného převodníku USB/serial místo originálního FTDI. Mnou zmiňovaný klon Arduino Nano využívá čínský obvod CH340G.
No a proč právě o tomhle píšu? Proto, že pod Kubuntu 14.04 LTS (a nejspíš to tak bude i u jiných víceméně současných distribucí) nevyžaduje CH340G instalaci jakéhokoliv driveru (podpora je už v jádře) a vše funguje na první zapojení (tedy tzv. "out of the box")...
P.S.: tento text můžete volně použít kdekoliv jinde za předpokladu, že v něm neuděláte zásadní změny vedoucí k jinému smyslu.
