KWordQuiz:
Ten překlad pro KWordQuiz je vlastně můj překlad, který jsem poslal, s úpravou několika věcí: vyvést->exportovat (tady nevím, jestli jsem to ve speciální edici pro Víta Pelčáka neupravil sám; o tom následujícím pochybuju, že by to byla moje práce :-), chcete->přejete si, váš->Váš (tak tady bych doporučil malé písmenko).
I tak tam je 60 nepřeložených (oproti mému úplnému překladu z podzimu 2010, asi jsem to poslal o nějaký ten měsíc dřív).
Po sloučení mého souboru z 2010 s aktualním stavem je to na 100 %, ale pro jistotu nahraju na fripohled.webnode.cz nový kwordquiz.mo.
Neměl jsem ten počítač připojený k internetu, tak jsem jenom těch 60 pomocí programu meld začlenil do stávajícího souboru pro trunk KDE 4.10. Pošlu to Vítu Pelčákovi, jestli si to bude chtít začlenit, nebo zaúkoluje Jakuba Friedla, který je společně se mnou (spolu)autorem. :-)
Marble:
Marble jsem si doplnil začátkem roku 2012, ale neudělal jsem ten druhý marble_qt soubor, tak jsem to nikam nedával, i když by t třeba stačilo. Až budu mít chuť, tak se na to podívám. U souboru marble se skoro nic nezměnilo, to bude hned.
MuseScore:
Asi jste zaznamenali, že jsem to postrčil kupředu, takže vaše snímky programu by mohly vypadat i jinak. Doporučuju.
Příspěvky Devět let Linuxu na přerovské základní škole
Mohl by jste mě prosím nasměrovat k tomu nástroji fanout, nikde ho nemohu nalézt?Děkuji
„Psal se červen roku 2003, již dva měsíce jsem zastával roli správce sítě – ovšem s plným úvazkem učitele češtiny, chemie a dějepisu.“
Klobouk dolů, pane učiteli.
Klobouk dolů, pane učiteli.
fanout: http://rpm.pbone.net/index.php3/stat/4/idpl/14894511/dir/mandrake_other/com/fanout-0.6.1-8mdv2011.0.noarch.rpm.html
MuseScore: díky za posun s překladem, s upgradem určitě počítám - díval jsem se, že v Cauldoronu již verze 1.2 je. Rebuild na Mageiu 2 už je brnkačka.
MuseScore: díky za posun s překladem, s upgradem určitě počítám - díval jsem se, že v Cauldoronu již verze 1.2 je. Rebuild na Mageiu 2 už je brnkačka.
Jen potom nahraďte ten lokalizační soubor, plus máte možnost mít v češtině i nástroje. Vývojáři už počítají až s verzí 2.0. Ten soubor pro rozhraní je zatím dokonce mírně lepší než to, co byste teď sehnal i na stránkách MuseScore (před jednotkou sp apod. je tam díky tomu, že to není vytvořené automaticky systémem, ale přes Qt Linguist, mezera, což vypadá líp. -> správce stránek to snad vyřeší, že se nyní přes internetové rozhraní nedá vložit ta potřebná mezera, aby ji to při uložení nezahodilo, ale zatím to nejspíš nevyřešil :-).
Doplnění k notaci: Vývojáři Denema se po roce a půl od mého prvního pokusu, kdy měl překlad ještě něco málo pod 1000 řetězců, plácli do hlavy, a zatoužili do dát do kupy, aby to bylo v programu vidět. Jsou údajně s novou verzí velice blízko vydání. Výsledkem je překlad, který jsem teď dokončil, který má bez deseti 2000 řetězců, tak jsem zvědavý. S Denemem byste mohli dělat věci, které chce mít MuseScore ve verzi 2.0 (o které se ještě přesně neví, kdy bude), například číslovaný bas, a díky LilyPondu i mnohem víc.
Doplnění k notaci: Vývojáři Denema se po roce a půl od mého prvního pokusu, kdy měl překlad ještě něco málo pod 1000 řetězců, plácli do hlavy, a zatoužili do dát do kupy, aby to bylo v programu vidět. Jsou údajně s novou verzí velice blízko vydání. Výsledkem je překlad, který jsem teď dokončil, který má bez deseti 2000 řetězců, tak jsem zvědavý. S Denemem byste mohli dělat věci, které chce mít MuseScore ve verzi 2.0 (o které se ještě přesně neví, kdy bude), například číslovaný bas, a díky LilyPondu i mnohem víc.
pekny clanok o nasadeni, aj ked sa mu samozrejme nevyhli niektore narazky na windows (zbytocne).
ako priklad uvediem toto:
"Windows přece používají všichni. Ovšem jaká Windows: XP, Vista, 7 nebo 8? Ovládají se všechna stejně? Ale kdepak, s novou verzí je vždy všechno jinak..."
A u KDE3 (2003) a KDE4 (2012) je to snad zhodne? Nehovoriac o GNOME (2 a 3) ci spominanom LXDE a podobne ("Kromě výchozího prostředí využívá mnoho našich žáků též odlehčený desktop LXDE, několik z nich superrychlého správce oken IceWM").
Co sa tyka toho porovnania HW narocnosti s Win7, to je sporne.
Spomina sa starsi HW kde by v dobe vydania boli Win XP, pre ktore je prakticky vsetok SW dostupny aj dnes (najcastejsou vynimkou su hry, v tomto pripade irelevantne). Pri linuxe je pre novsi SW potrebne mat najnovsiu verziu distribucie (teda ak sa clovek nema chut babrat s kompilaciami a obchadzanim starych sucasti) a to so sebou prinasa novsie verzie prostredi (napr. G3 a KDE4).
Windows XP ma vyhodu v relativnej nenarocnosti, no stale plnej podpore. A ano, LXDE je sice pekne a rychle, ale ta funkcnost (myslim rozsah funkcii, komfort prace, nie stabilitu).
Ale ako vravim, nasadenie je to pekne, len autor sa na to pozera prilis linuxackymi ocami.
ako priklad uvediem toto:
"Windows přece používají všichni. Ovšem jaká Windows: XP, Vista, 7 nebo 8? Ovládají se všechna stejně? Ale kdepak, s novou verzí je vždy všechno jinak..."
A u KDE3 (2003) a KDE4 (2012) je to snad zhodne? Nehovoriac o GNOME (2 a 3) ci spominanom LXDE a podobne ("Kromě výchozího prostředí využívá mnoho našich žáků též odlehčený desktop LXDE, několik z nich superrychlého správce oken IceWM").
Co sa tyka toho porovnania HW narocnosti s Win7, to je sporne.
Spomina sa starsi HW kde by v dobe vydania boli Win XP, pre ktore je prakticky vsetok SW dostupny aj dnes (najcastejsou vynimkou su hry, v tomto pripade irelevantne). Pri linuxe je pre novsi SW potrebne mat najnovsiu verziu distribucie (teda ak sa clovek nema chut babrat s kompilaciami a obchadzanim starych sucasti) a to so sebou prinasa novsie verzie prostredi (napr. G3 a KDE4).
Windows XP ma vyhodu v relativnej nenarocnosti, no stale plnej podpore. A ano, LXDE je sice pekne a rychle, ale ta funkcnost (myslim rozsah funkcii, komfort prace, nie stabilitu).
Ale ako vravim, nasadenie je to pekne, len autor sa na to pozera prilis linuxackymi ocami.
A to pořád ještě děláte správce a k tomu dál učíte češtinu, dějepis a chemii? To jste pořád v práci ne?
Tak tohle je opravdu hoodně zajímavý článek. Přečetl jsem ho jedním dechem a asi je jeden z nejlepších. Až na jednu věc (možná více): Nevím, kde autor vzal, že licence Corelu pro školy stojí 15 tisíc... proboha, vždyť by to corelákům každej omlátil o hlavu!!! Já nevím, kolik stojí licence na předchozí verze, ale mám dojem, že to dělá nějakých osm set korun za celý balík!! Ovšem pro nekomerční využití, a škola toto plně splňuje. A pokud by škola požadovala komerční využití - třeba pro jednu licenci - tak to stojí pár tisíc (píšu o předposlední verzi k aktuální). Takže toto není zrovna pravda.
Ovšem jinak obdivuju statečnost a nasazení...
Ovšem jinak obdivuju statečnost a nasazení...
Tak třeba v Alze to jsou necelé dva tisíce u nejnovější verze. Před lety jsem zjišťoval, že se student edition dá použít ve školství, existuje pro to řada podmínek, které základní škola v pohodě splňuje (ale domy dětí a mládeže ne, protože už jsou komerční povahy). Snad se od té doby nic nezměnilo.
Bohužel CorelDraw nejede přes wine, nelze ho ani nainstalovat. Používá spešl netframeworkovou platformu a nemyslím si, že by to i v budoucnu bylo reálné. Je to skutečně jen řešení pro ty, kteří tvrdošíjně chtějí zůstat u widlí.
Blbý je, že nexistuje adekvátní odpověď v podobě svobodného softu :-((( předtím, než tu budu zase číst chvalozpěvy na programy typu Inkscape, musím zdůraznit, že jsem napsal "adekvátní" odpověď, tím tedy nemyslím duševní onanii. Inkscape fakt ne, sorry. Ani pro děti. Natož pro děti... Volné pole působnosti pro vývoj softu, kdo se toho ujme? :-))
Bohužel CorelDraw nejede přes wine, nelze ho ani nainstalovat. Používá spešl netframeworkovou platformu a nemyslím si, že by to i v budoucnu bylo reálné. Je to skutečně jen řešení pro ty, kteří tvrdošíjně chtějí zůstat u widlí.
Blbý je, že nexistuje adekvátní odpověď v podobě svobodného softu :-((( předtím, než tu budu zase číst chvalozpěvy na programy typu Inkscape, musím zdůraznit, že jsem napsal "adekvátní" odpověď, tím tedy nemyslím duševní onanii. Inkscape fakt ne, sorry. Ani pro děti. Natož pro děti... Volné pole působnosti pro vývoj softu, kdo se toho ujme? :-))
CorelDraw:
cena je opravdu těch 15 tisíc ale pozor - za 15+1 licenci včetně dph - jednalo se o časově omezenou akci pro školy na celý balík sw od Corelu.
Inkscape: musím se přiznat, že ačkoli jej mám na všech PC nainstalovaný, tak na rozdíl od Gimpu jej využíváme při výuce spíš sporadicky. Vektorovou grafiku učíme na Libreoffice Draw - ten je žáky přijímám velice dobře, jednodušší práce jsou v něm schopni dělat i třeťáci (např. jejich velmi oblíbenou úlohou je pexeso).
Ještě doplním, že v linuxové verzi Libreoffice jsou integrovány cliparty z openclipart.org
cena je opravdu těch 15 tisíc ale pozor - za 15+1 licenci včetně dph - jednalo se o časově omezenou akci pro školy na celý balík sw od Corelu.
Inkscape: musím se přiznat, že ačkoli jej mám na všech PC nainstalovaný, tak na rozdíl od Gimpu jej využíváme při výuce spíš sporadicky. Vektorovou grafiku učíme na Libreoffice Draw - ten je žáky přijímám velice dobře, jednodušší práce jsou v něm schopni dělat i třeťáci (např. jejich velmi oblíbenou úlohou je pexeso).
Ještě doplním, že v linuxové verzi Libreoffice jsou integrovány cliparty z openclipart.org
Pěkný článek, vážně mě potěšil! Z této školy by si měli vzít příklad i další školy. Hodně by jim to pomohlo od krizí a nedostatků peněz.
To je nádhera, že se takhle žáci i učitelé dokázali přizpůsobit. A ano, je to výhodné ekonomické řešení.
Zaujaly mě také použité alternativy.
Rozhodně mě toto rozhodnutí školy těší, podporuji to a doporučil i dalším školám.
Zaujaly mě také použité alternativy.
Rozhodně mě toto rozhodnutí školy těší, podporuji to a doporučil i dalším školám.
Chtěl bych se zeptat proč při výběru vypadlo řešení postavené na LTSP (kombo fat & thin clients)?
Zdravím,
mám otázku. Spolu podieľajú sa žiaci alebo Vy vrámci výuky,
napríklad angličtini na prispievaniu so FOSS alebo bugreporty vrámci výuky IT a podobne?
mám otázku. Spolu podieľajú sa žiaci alebo Vy vrámci výuky,
napríklad angličtini na prispievaniu so FOSS alebo bugreporty vrámci výuky IT a podobne?
Ne, to v rámci běžné výuky považuji na ZŠ za nereálné. Něco podobného jsem však měl rozpracováno v rámci EU projektu (který nevyšel) - jednalo by se o vytvoření volitelného předmětu na pomezí AJ a Informatiky. Sám nějaké bugreporty posílám (do Magei a většinou včetně řešení), podílel jsem se na lokalizacích několika programů, balím rpms.
Diskuze na České škole: http://www.ceskaskola.cz/2012/08/prectete-si-devet-let-linuxu-na.html
rád bych vám všem doporučil k přečtení diskuzi na České škole - je úplně jiná než tato - přečtěte si třeba pojednání o tom, proč svobodný software neexistuje a je to tudíž blbost či můj příspěvek na téma proprietární houska
Diskuze na České škole: http://www.ceskaskola.cz/2012/08/prectete-si-devet-let-linuxu-na.html
rád bych vám všem doporučil k přečtení diskuzi na České škole - je úplně jiná než tato - přečtěte si třeba pojednání o tom, proč svobodný software neexistuje a je to tudíž blbost či můj příspěvek na téma proprietární houska
Re: Re: Devět let Linuxu na přerovské základní škole
Pavel Šimerda 23. 09. 2012, 18:27:36
Odpovědět Odkaz
Chtěl jsem do té diskuze i reagovat. Ale zadal jsem openid a místo mého openid to po mě chtělo nesmyslné přihlášení na googlu.Pavel Šimerda 23. 09. 2012, 18:27:36
Odpovědět Odkaz
V diskuzi se objevují naprosto zcestné myšlenky jako ta o tom většinovém systému. Je to pro opensource na školách svým způsobem výhodné, když si někdo myslí, že žáci potřebují většinový operační systém a na něm můžou používat klidně jen open source aplikace.
Ale je to výsledek nepovedené úvahy, že žák vůbec nepotřebuje většinové aplikace (tedy to, co používá), ale nutně potřebuje většinový OS (tedy to, co prakticky vůbec nepoužívá). Je těžké si představit, že by člověk s tímto pohledem mohl poskytovat kvalitní výuku.
Část o neexistenci svobodného software je bohapustý trolling a výmluva, aby si dotyčný omluvil svoji nevzdělanost. Ale to s těmi houskami se mi moc zalíbilo. Ano, housky jsou v tomto smyslu svobodné, protože po jejich zakoupení nejsem vázan vůči prodejci či výrobci
žádnými pochybnými omezeními.
