Příspěvky Svobodný software je pro BYOD ideální
Jenom doplňuji, že stejnou problematiku, jako u zde zmíněném modelu BYOD, je třeba řešit například i živnostníků. Ti také zařízení kupují pro podnikání, ale využívají je pro soukromé účely, včetně možností užívání jiných osob (rodinou).
Ja bych rek, ze v tom autor ma pomerne slusny zmatek.
Uz jen veta "U svobodného softwaru se za poskytnutí licence neplatí a proto je jeho hodnota pro účetní a daňové účely nulová." je naprosty nesmysl.
Zamestnavatel mohl klidne i za implementaci GPL like SW zaplatit miliony. A tudiz ucetni hodnota rozhodne nulova neni. On by vam to lecjaky auditor vysvetlil.
Tim nechci tvrdit, ze by uzavreny SW byl v necem nejak lepsi, ale ze je to muze byt v celku prast jako uhod. Viz zminovane dane napr, kde po vas muze dotycny urad klidne chtit, abyste zamestnancum odecitali nejake % a vy budete muset slozite dokazovat, ze vas SW je pro soukrome aktivity zcela nevyuzitelny. Kdyz se k tomu prictou obtize az naprosta nemoznost cizi HW administrovat, vyjde, ze provozovat neco timto zpusobem je spis silenstvi. Jeste tak umoznit vzdaleny login do kontrolovaneho systemu.
Take bych chtel videt i jen jednoho jedineho majitele libovolneho HW, ktery by se zcela vzdal kontroly nad svym HW (pomijim, ze by se z toho administrator stejne zblaznil), protoze v opacnem pripade je zcela jakekoli zamezpeceni zcela nemozne.
Uz jen veta "U svobodného softwaru se za poskytnutí licence neplatí a proto je jeho hodnota pro účetní a daňové účely nulová." je naprosty nesmysl.
Zamestnavatel mohl klidne i za implementaci GPL like SW zaplatit miliony. A tudiz ucetni hodnota rozhodne nulova neni. On by vam to lecjaky auditor vysvetlil.
Tim nechci tvrdit, ze by uzavreny SW byl v necem nejak lepsi, ale ze je to muze byt v celku prast jako uhod. Viz zminovane dane napr, kde po vas muze dotycny urad klidne chtit, abyste zamestnancum odecitali nejake % a vy budete muset slozite dokazovat, ze vas SW je pro soukrome aktivity zcela nevyuzitelny. Kdyz se k tomu prictou obtize az naprosta nemoznost cizi HW administrovat, vyjde, ze provozovat neco timto zpusobem je spis silenstvi. Jeste tak umoznit vzdaleny login do kontrolovaneho systemu.
Take bych chtel videt i jen jednoho jedineho majitele libovolneho HW, ktery by se zcela vzdal kontroly nad svym HW (pomijim, ze by se z toho administrator stejne zblaznil), protoze v opacnem pripade je zcela jakekoli zamezpeceni zcela nemozne.
„Zamestnavatel mohl klidne i za implementaci GPL like SW zaplatit miliony. A tudiz ucetni hodnota rozhodne nulova neni.“
Pozor, to je směšování naprosto rozdílných věcí. Pokud zaměstnavatel užívá cizí software na základě svobodné licence, účetní hodnota této licence je skutečně nulová - nebyla (a z principu nemohla být) za ni zaplacena ani koruna.
Něco jiného je zajištění implementace softwaru. Ta nemá nic společného s licencí, jedná se buď o službu (pokud nevznikne autorské dílo), nebo o vytvoření díla na objednávku a pak je na objednateli, jak se rozhodne s dílem naložit. Podobně pokud si vyvine vlastní software.
O takovém softwaru pochopitelně účtuje jako o nehmotném majetku; při získání na objednávku je to pořízení nehmotného majetku, při vytvoření vlastní činností se zaúčtují náklady na jeho vývoj na straně jedné a aktivaci nehmotného majetku na straně druhé. V jednom i druhém případě se tento majetek zařadí do užívání a pak odpisuje.
Tohle ale nemá naprosto nic společného s licencí. Užití vlastního díla autorem, užití zaměstnaneckého díla zaměstnavatelem a užití díla vytvořeného na objednávku upravuje přímo autorský zákon; licence není potřeba.
Tento případ jsem při porovnávání vůbec neuvažoval, protože zde není relevantní. Porovnával jsem pouze situace, kdy se užívá software na základě licence, a to svobodné vs. proprietární.
Jinak obecně k BYOD - je to samozřejmě svým způsobem problematický koncept, protože zaměstnavatel má oprávněný zájem na zajištění bezpečnosti, ale současně je zařízení majetkem zaměstnance, takže zaměstnanec může mít zase zájem na tom, aby mohl své zařízení užívat podle svých představ. Jediné čisté řešení je, se BYOD zcela vyhnout. Ale v praxi se používá čím dál víc (a často mohou výhody skutečně převažovat), takže před ním prostě nelze strkat hlavu do písku.
Pozor, to je směšování naprosto rozdílných věcí. Pokud zaměstnavatel užívá cizí software na základě svobodné licence, účetní hodnota této licence je skutečně nulová - nebyla (a z principu nemohla být) za ni zaplacena ani koruna.
Něco jiného je zajištění implementace softwaru. Ta nemá nic společného s licencí, jedná se buď o službu (pokud nevznikne autorské dílo), nebo o vytvoření díla na objednávku a pak je na objednateli, jak se rozhodne s dílem naložit. Podobně pokud si vyvine vlastní software.
O takovém softwaru pochopitelně účtuje jako o nehmotném majetku; při získání na objednávku je to pořízení nehmotného majetku, při vytvoření vlastní činností se zaúčtují náklady na jeho vývoj na straně jedné a aktivaci nehmotného majetku na straně druhé. V jednom i druhém případě se tento majetek zařadí do užívání a pak odpisuje.
Tohle ale nemá naprosto nic společného s licencí. Užití vlastního díla autorem, užití zaměstnaneckého díla zaměstnavatelem a užití díla vytvořeného na objednávku upravuje přímo autorský zákon; licence není potřeba.
Tento případ jsem při porovnávání vůbec neuvažoval, protože zde není relevantní. Porovnával jsem pouze situace, kdy se užívá software na základě licence, a to svobodné vs. proprietární.
Jinak obecně k BYOD - je to samozřejmě svým způsobem problematický koncept, protože zaměstnavatel má oprávněný zájem na zajištění bezpečnosti, ale současně je zařízení majetkem zaměstnance, takže zaměstnanec může mít zase zájem na tom, aby mohl své zařízení užívat podle svých představ. Jediné čisté řešení je, se BYOD zcela vyhnout. Ale v praxi se používá čím dál víc (a často mohou výhody skutečně převažovat), takže před ním prostě nelze strkat hlavu do písku.
