Linux E X P R E S, Linux v praxi

Aktuálním tématem seriálu bude LAMP server. Pokusím se popsat jednotlivé problémy, které mohou při jeho instalaci nastat a nad kterými někdy kroutí hlavou jak začátečníci, tak i ostřílení linuxáci. Dále si řekneme něco o tom, kterak využít vlastní skript k monitorování linky za pomocí nástroje MRTG.

Musím se přiznat, že práce s objekty a třídami těchto objektů patří mezi mé neoblíbenější činnosti. Třídy vám umožní vytvořit si svůj vlastní objekt a ten dál používat, vylepšovat, prostě s ním pracovat. S třídami, aniž bychom si to uvědomili, jsme se setkali už mnohem dříve a dnes se na ně podíváme podrobněji.

Kombinace nástrojů SWFMILL a MTASC vytváří skutečně silný nástroj, se kterým už lze vytvářet náročnější aplikace, jako jsou například flashové hry. Nevadí přitom, že se jedná o otevřené nástroje. Naopak. Náročné projekty totiž vyžadují práci ve skupině - jeden navrhuje grafiku, druhý programuje. A proč by programátor nutně potřeboval kupovat IDE od Adobe, když mu k vytvoření programu stačí obyčejný editor, kód zkompiluje přes MTASC a sadu knihoven si vytvoří v SWFMILL? Pojďme se tedy podívat, jak se taková otevřená flashovka dělá.

Pokud jste se ještě neodvážili nainstalovat linuxovou distribuci a pouze jste si prohlédli obrázky jednotlivých distribucí vyladěných "ku oku svému", pak již máte představu, co vše je možné v linuxových distribucích upravovat. Zjednodušeně řečeno - je možné upravovat téměř cokoliv. V dnešním článku si řekneme něco o možnostech změny vzhledu distribucí Linuxu.

V závěru předcházejícímu článku jsem přislíbil, že příště se podíváme trochu blíže na konzoli a Emacs, přesněji na asistenční technologie, které dokáží tyto velmi významné elementy operačního systému GNU/Linux zpřístupnit těžce zrakově znevýhodněným uživatelům. Ještě předtím bych si však dovolil shrnout několik poznatků, které se mi za uplynulý měsíc podařilo nashromáždit.

V minulém díle jste si (předpokládám, že všichni úspěšně) nainstalovali IPCop. Dnes se podíváme na nastavení základních služeb systému, které jsou jeho součástí hned od počátku, projdeme si tedy základní nastavení a seznámíme se s tímto systémem.

Nedieľnou súčasťou knihy je obálka. V dnešnom dieli seriálu o sadzbe knihy v Scribuse si ukážeme praktickú ukážku niektorých možností Scribusu v tejto oblasti.

V dnešním díle budeme pokračovat úpravami programu a přiřadíme jednotlivým tlačítkům konkrétní akce. Také se podíváme na otázku zabezpečení aplikace proti chybám ze strany uživatele. Aplikace tedy začne pomalu ožívat a výsledkem bude téměř hotový program.