Linux E X P R E S,

Dnes se pozvolna pustíme do konfigurace jednotlivých služeb. Začneme nejdříve nastavením sítě, dále si upravíme doménové jméno, nainstalujeme DNS server BIND, pošťáka Postfixe a také si seřídíme čas pomocí programu ntpdate.

Blog na našem portálu není určen zájemcům o blogování - nejedná se o veřejnou službu. Jedná se způsob, jakým redakce a autoři komunikují se čtenáři, případně je informují o dění kolem portálu. V zápiscích ovšem najdete hlavně množství zajímavých postřehů, které se třeba nedostaly do článků, nebo z nich článek teprve vznikne.

Naposledy jsme si nainstalovali základ funkčního systému. V dnešním díle si řekneme něco málo o balíčkovacím systému Debianu. Naučíme se balíček najít, zobrazit si o něm podrobné informace a následně ho i nainstalujeme. Ukážeme si, jak se dostat na počítač přes protokol SSH a jak ho alespoň částečně „zabezpečit“.

V dnešním díle seriálu začneme instalovat svůj první server. Předtím si však budeme muset říct, proč je tak těžké si vybrat tu správnou linuxovou distribuci. Dozvíme se také, odkud distribuci koupit nebo stáhnout a na jakém hardwaru ji budeme provozovat.

V předcházejícím díle jsem vám slíbil lehký úvod do IP adres. Dnes se tedy podíváme na to, jakou mají délku, strukturu a na jakých protokolech je najdete. Zahrajeme si také tak trochu na detektivy, když budeme hledat „síť a stroj“.

Naposledy jsme si ukázali, jak mezi sebou poměrně rychle a levně propojit dva počítače. Stejným způsobem by se samozřejmě dalo propojit i několik dalších stanic. To by ovšem nebylo příliš ekonomické, a proto si dnes musíme říct něco o kouzelné krabičce jménem switch.

Z minulého dílu víme, co znamená pojem aktivní prvek. Umíme určit výhody a nevýhody jednotlivých komunikačních médií, dokážeme rozeznat jednotlivé zařízení v síťi a vyrobit k nim patřičný kabel s konektorem. Dnes si tedy ukážeme nejjednodušší možnost, jak mezi sebou propojit dva počítače a otestovat funkčnost síťového propojení.

Výměna informací v počítačových sítích a mezi počítači obecně bylo vždy velice živé téma mezi odborníky i laiky. K dnešnímu dni existuje nepřeberné množství protokolů, které umožňují poměrně dosti efektivní výměnu dat. Některé jsou historicky velmi dobře zavedené (HTTP/1.1, FTP), jiné mají velmi zajímavou architekturu (Coda, OpenAFS).

Budování lokálních sítí je dnes velice módní záležitostí. S trochou nadsázky si troufám říct, že jsou již v domácnostech takovou samozřejmostí jakou rozvody elektrické energie, plynu či teplé vody. Přestože na toto téma existují tisíce návodů, každý den se setkávám se špatným návrhem LAN a jejich nastavením. Rozhodl jsem se proto, že své zkušenosti sepíšu do krátkého seriálu a podělím se o ně. Dnes si povíme něco málo o hardwaru.

NFS zdaleka není jediným existujícím síťovým systémem souborů, i když jeho název by tomu mohl napovídat. Není ani "nejlepším" síťovým systémem souborů, ale pro některé účely je opravdu ideální. Snadnost nastavení a velmi vysoký stupeň integrace se systémem, jakož i stabilita a rychlost, jsou jeho hlavními přednostmi. Je možné jej připojit i jako kořenový systém souborů a to jej dělá ideálním pro nasazení na pracovních stanicích bez pevného disku.

V seriálu se podíváme na jedno praktické využití linuxové distribuce IPCop na střední škole. Nebude to zrovna to nejtypičtější využití této prakticky jednoúčelové distribuce (firewallu), ale snad vás nezklame. V následujících článcích naleznete odpovědi na to, jak si systém nainstalovat, jak ho spravovat a co vlastně IPCop umí.

Potřebuje-li více lidí sdílet nějaká data, většinou je nejlepší uložit je na síťový server a pracovat s nimi přímo odtud. Někdy to ale není možné nebo vhodné. Lidé pracující "v terénu" (obchodní zástupci, montéři apod.) často nemají k dispozici potřebné internetové připojení, aby mohli k serveru přistupovat. A právě pro takové situace se hodí iFolder.

Zdeněk Štěpánek se zaměřil na dva šikovné prográmky pro monitoring WiFi karet a celé sítě od českého autora Jana Krupy.

Z své zkušenosti vím, že spousta administrátorů argumentuje své nedbalé zabezpečení serverů slovy „Vždyť používám bezpečný Linux“ nebo „já tam mám jenom FTP server – co by s mými empétrojkami dělali...“ Nebudu zpytovat ničí svědomí, ani nikoho učit správným návykům při samotné administraci. Místo toho vám ale povím, co dělat v případě zjištění, že už nejste jediným superuživatelem na svém serveru.

Ubuntu je hvězda linuxového nebe, která zazářila a svým jasem ozářila velký kus linuxového světa. A její jas nepohasíná, naopak - má nakročeno a vypadá to, že její obliba nejen mezi milovníky hvězd stále roste. V čem ale její úspěch spočívá? Proč vznikají varianty? Vždyť z původního Ubuntu do dnešního dne vznikly "klony" KUbuntu či Edubuntu, které si také našly své místo na Slunci. Vlastimil Ott .