přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Srovnání kancelářských balíků: Vhodnost použití ve firmách

Srovnání kancelářských balíků: Vhodnost použití ve firmách

srovnani_office.jpg

Rozhodnutí ohledně použití toho kterého kancelářského balíku ve firmě, organizaci nebo úřadě musí předcházet dostatečně důkladná analýza požadavků. Jak vyplývá z předchozího srovnání, drtivá většina funkcí a možností kancelářských balíků (a jejich součástí – aplikací) je ve všech případech shodná nebo velmi podobná. Ponecháme-li stranou některé specifické záležitosti, existuje jen několik kritérií, v nichž se balíky významněji liší.


reklama

Podpora datových formátů

Přestože žádný z balíků nemá úplně stoprocentní podporu „cizích“ formátů, ve většině případů to nevadí. Jediný zásadnější problém je u OpenOffice.org a formátu Office OpenXML (OOXML), kde existuje podpora pouze pro čtení, nikoli pro ukládání. Naproti tomu LibreOffice umí do tohoto formátu i ukládat dokumenty. Microsoft Office zvládá ukládání do formátu Open Document Format (ODF).

Ohledně komunikace v jiných formátech jsou na tom výrazně lépe balíky LibreOffice a OpenOffice.org, podporující jak různé starší aplikace (např. WordPro nebo 1-2-3), tak naopak formáty nové (například SVG). V interoperabilitě na dálku je na tom naopak lépe Microsoft Office, kdežto u zbývajících dvou balíků je pro rozšíření chabých možností potřeba sáhnout k instalaci doplňků.

LibreOffice Writer LibreOffice Writer

Ovládání, způsob práce

Klíčovou vlastností softwaru pro použití ve firmách je efektivita práce. Čas jsou peníze, takže je důležité, aby byla co nejrychlejší a nejsnazší jak samotná práce, tak i zaškolování na tuto práci. LibreOffice a OpenOffice.org používají „klasické“ uživatelské rozhraní, na které jsou uživatelé zvyklí, protože se používá skoro všude už zhruba 20 let. Naproti tomu Microsoft Office sází na novou koncepci, založenou na tzv. ribbonech (též pásech), kde člověk marně hledá klasické nabídky a nástrojové lišty.

Těžko říct, které řešení je efektivnější pro běžnou práci. Může velmi záležet na tom, co se v programu konkrétně dělá, zda jde o opakování rutinních činností či o různorodou práci. V prvním případě by mohly mít z dlouhodobějšího pohledu navrch ribbony, předurčené pro rychlý přístup k malé množině funkcí, přestože zaučení může trvat déle. Naopak klasické prostředí bude efektivnější při různorodější práci a častém využívání větší škály funkcí.

Podobně se to týká i dalších metod práce. Například LibreOffice a OpenOffice.org využívají přístup k externím datovým zdrojům prostřednictvím databázových „dokumentů“ programu Base, což je na jednu stranu systematické, může to ale přidělávat práci hlavně v případech, kdy nějaké zdroje využívají jen jednorázově. To ostatně platí ale i třeba pro přístup ke zdroji dat pro kontingenční tabulku v Microsoft Office, kde je také nutné vytvořit připojení jinde, než se následně používá.

Microsoft PowerPoint Microsoft PowerPoint

Škála funkcí

Škála dostupných funkcí je v případě všech srovnávaných balíků velmi podobná. Co se týká skladby aplikací, v případě LibreOffice a OpenOffice.org záleží čistě na tom, které se vyberou k instalaci. U Microsoft Office je prvotní samozřejmě to, o kterou variantu balíku se jedná. Skladba aplikací se pak promítá i do ceny.

Funkce přímo v jednotlivých aplikacích jsou vesměs stejné, liší se spíše způsobem použití, označením v programu apod. Některé specifičtější funkce mohou tam či onde chybět, v případě potřeby lze ale některé z nich přidat prostřednictvím doplňků. V některých dalších případech si lze „pomoci jinak“, tedy například obejít chybějící funkci jiným postupem.

Je logické, že v Microsoft Office jsou navíc hlavně funkce určené pro spolupráci s dalšími produkty společnosti Microsoft. Naopak oba zbývající kancelářské balíky mají záběr obecnější, související s nezávislostí na konkrétním prostředí.

OpenOffice.org Calc OpenOffice.org Calc

Z porovnávaných aplikací je významnější rozdíl jen v případě databáze, protože Microsoft Access je vyspělejší a jednoznačně funkčně bohatší aplikací než program Base s relativně krátkou historií.

Licencování a podmínky použití

Máme zde dva úplně odlišné světy. V jednom jsou balíky LibreOffice a OpenOffice.org, které patří mezi svobodný software, ve druhém pak Microsoft Office jako typický představitel softwaru proprietárního. Co to znamená pro praxi? Že v prvním případě naprosto není potřeba řešit, na kolika počítačích je balík nainstalován (a na kolika se doopravdy používá), k jakému účelu se používá a odkud, zda jsou v pořádku všechny licenční dokumenty atd. Tento software může být nainstalován na jednotlivých počítačích či centrálně (ať už na souborovém, nebo terminálovém serveru), může být spouštěn z přenosného média atd.

Naproti tomu Microsoft Office má velmi striktní pravidla, nakládat se softwarem se musí podle konkrétní licence. Ta může být vázána na subjekt (např. multilicence), na hardware (OEM licence) nebo na „krabici“. V každém případě ale je třeba vždy hlídat využití jak z hlediska počtu instalací, tak i podle využití (např. verzi pro studenty a domácnosti nelze využít k výdělečným účelům). Licence nemusí být převoditelné, takže pokud například firma nakoupí hardware z exekuce nebo insolvenčního řízení, nemusí mít oprávnění nainstalovaný software používat.

LibreOffice Impress LibreOffice Impress

Uživatelská podpora

Co se týká podpory, je situace ve všech případech v zásadě srovnatelná. Poskytovatelé jednotlivých balíků (The Document Foundation v případě LibreOffice, Apache Software Foundation u OpenOffice.org a Microsoft u Microsoft Office) průběžně opravují zjištěné chyby a vyvíjejí nové verze. Přímou podporu poskytují ve všech případech dodavatelé softwaru nebo i nezávislé firmy, a to za podobných podmínek. Totéž se týká i poradenství, školení a dalších činností souvisejících se softwarem.

Že jsou LibreOffice a OpenOffice.org svobodné, ještě nemusí znamenat, že jsou vždy zdarma. V určité podobě skutečně zdarma jsou, ale existují i jejich modifikované verze poskytované za úplatu (kdy část svobodná není, ale je propojena s původním základem v souladu s licencí LGPL, konkrétně jejím bodem 4). Součástí placeného balíku mohou být například různé speciální šablony, doplňky, ale i služby. Záleží na tom, zda bezplatné verze poskytují vše, co je potřeba, nebo zda by nebylo výhodnější zvolit některou z placených verzí (u kterých ale může v některých případech platit omezení na použití softwaru co do počtu a účelu – týká se samozřejmě jen proprietárních částí).

Celkové náklady

Z hlediska nákladů na software nezáleží jen na ceně samotných licencí, nýbrž na celkových nákladech na tento software (TCO). Ani nulová cena licencí (resp. svobodná licence) nezaručuje nejnižší celkové náklady, protože může být potřeba například dražší školení nebo konzultační služby. Čili je potřeba vždy vyhodnotit situaci jako celek (a kromě TCO uvažovat i přínosy toho kterého softwaru) a pak teprve rozhodnout.

Přečtěte si: Kolik stojí Linux?, Pět důvodů, proč má Linux navrch.

Kam se hodí LibreOffice nebo OpenOffice.org

Tyto balíky mají velkou výhodu v licenci a ceně. Lze je instalovat podle potřeby nebo i klidně na všechny počítače (třeba jako součást standardního instalačního obrazu), protože to nezvyšuje náklady a ani není třeba sledovat počet využívaných licencí. Za situace vhodné pro použití těchto balíků lze považovat například:

  • firmy/organizace s větším počtem počítačů, na nichž se pracuje s kancelářským balíkem jen občas (ale tato práce musí být možná),

  • prostředí s operačními systémy GNU/Linux, *BSD apod., heterogenní prostředí s více operačními systémy (typicky Microsoft Windows a jeden či více dalších systémů),

  • firmy/organizace/úřady, kde se pracuje s formátem ODF nebo kde je potřeba mít možnost snadné úpravy PDF dokumentů,

  • neziskové organizace s nedostatkem finančních prostředků,

  • domácnosti, školy,

  • organizace, které chtějí funkce na míru – doplňky.

Oba balíky mají výhodu v poměrně široké škále platforem, na kterých je lze provozovat (jejich používání pak není překážkou ve změně platformy – uživatelé pracují dále s tím, na co jsou zvyklí). Další výhodou je nativní formát OpenDocument (ODF), který je ve své verzi 1.0 standardizován jako mezinárodní norma ISO/IEC (to sice platí i o OOXML, ale zatím žádný kancelářský balík nepodporuje zápis ve formátu striktně podle normy; i Microsoft Office ho umí jen číst). ODF je doporučen Evropskou komisí jako vhodný formát pro veřejnou správu, stejné doporučení vydal i český stát prostřednictvím bývalého ministerstva informatiky (podobné je to v řadě zemí světa).

Microsoft Word Microsoft Word

Z hlediska rozhodování mezi LibreOffice a OpenOffice.org má v současné době jednoznačně navrch LibreOffice díky přímé podpoře zápisu ve formátu OOXML.

Kam se hodí Microsoft Office

Tento balík (ať již v kterékoli z verzí, myšleno z hlediska složení konkrétní aplikací) je zjevně zaměřen na zjednodušení rutinních činností, při kterých není třeba využívat žádné speciální funkce. Z toho vyplývají i oblasti, kde se více hodí tento balík:

  • využívání aplikací závisejících na Microsoft Office (některé informační systémy, ekonomické programy apod.),

  • prostředí s masivním využíváním technologií firmy Microsoft, nejen z hlediska operačního systému, ale také nasazení Microsoft SharePoint apod.,

  • situace, kde je potřeba pracovat s formátem OOXML, případně XPS,

  • firmy, kde není problém platit vyšší ceny.

Hlavní výhodou Microsoft Office je velká podpora pro technologie téže firmy (SharePoint, Exchange, Data Link, MS SQL apod.). Proto tam, kde se takové technologie používají, lze profitovat z jejich snadného propojení s kancelářským balíkem. Nasazení tohoto balíku je pak vysloveně nezbytné (přinejmenším) tam, kde se používá software závisející na některých funkcích tohoto balíku – i když takových aplikací a systémů postupně ubývá.

OpenOffice.org Writer OpenOffice.org Writer

V mnoha případech je samozřejmě nejlepší oba balíky (myšleno LibreOffice a Microsoft Office) kombinovat, například mít všude LibreOffice a na kancelářsky nejvytíženějších počítačích (nebo na terminálovém serveru, což odstraňuje závislost na operačním systému) ještě navíc Microsoft Office (čímž lze využít výhod obou softwarů).

Rozdíly nejsou ve funkcích

Dnešní přední kancelářské balíky jsou všeobecně vyspělé a přinášejí prakticky vše potřebné k běžné práci. Odlišnosti se objevují spíše v jiných oblastech než ve škále funkcí. Po funkční stránce je dnes hlavním rozlišovacím znakem uživatelské rozhraní, resp. obecně způsob práce. Při rozhodování o volbě kancelářského balíku je tedy potřeba zvážit hlavně intenzitu a charakter práce s kancelářským balíkem, toto dát dohromady s náklady na software a pak teprve učinit rozhodnutí. Pokud je zvoleným softwarem proprietární balík Microsoft Office k instalaci na všechny či některé počítače, může být díky nulové pořizovací ceně a snadné instalaci i tak výhodné nainstalovat i LibreOffice, který pak lze v případě potřeby využít.

Nahoru

(Jako ve škole)
Průměr: 1,25 | Hodnotilo: 4
 

Top články z OpenOffice.cz

Příspěvky

Srovnání kancelářských balíků: Vhodnost použití ve firmách
lebeda 6. 01. 2012, 01:06:13
 Odkaz 
Jak se tak dívám na screenshoty z Linuxových dister, tak jediné co má nějakou úroveň je Gnome na Ubuntu. Krásné písmo, krásne barvy.

Tam to ale podělali s Unity, hlavně tím, že nejde vidět dole panel s texty spuštěných aplikací a dále, že je hlavní menu aplikace jen nahoře a ne v okně alá Mac OS.

Troufnu si říct, že nej vzhled má Ubuntu, je lepší než Windows, ale když se systémem začnu pracovat (myslím tím desktop, ne příkazovou řádku), tak Windows se nevyrovná (bohužel) nic.

UI linuxových dister funkčně je komfortem asi někde kde jsou hloupé telefony s malým displejem. Ono se to ale nepotřebuje, protože Linux je stejně na server a nebo jako embedded systém, ale ne jako desktop, uvidíme za pár let.

Kdyby vzali vzhled z Ubuntu, spojili ho s funkčností a konfigurovatelností UI z Windows a nechali Linuxové jádro, tak z toho bude super systém, ale takhle...každý si dělá co chce a výsledek je, že je všechno na hovno.

Nehaním Linux, haním tvůrce desktopu. Přitom je to tak jednoduché (v porovnání např. s vývojem jádra) zapamatovat si pozici oken, mít možnost přidat starou dobrou dolní lištu, možnost přesunu panelů kdekoli, umístit na panely své ikonky apod. Každá hra co vyjde několikrát do roka má krásnou grafiku a svoje menu, ale OS, který je tu několik let neumí ani jednoduché věci, které jsou základem ovládání. Škoda, přesto dál fandím Ubuntu, možná za 5 let...
Srovnání kancelářských balíků: Vhodnost použití ve firmách
Rover623 6. 01. 2012, 02:25:28
 Odkaz 
Tak tohle je z větší části pitomost a svědčí pouze o tom, že jste dotčené prostředí používal tak 5 minut. To co je ve Windows je naprosto nekonfigurovatelné něco (v Unity to jde aspoň přes dconf předělat), start funguje pořád stejně (ve W7 pro mě podstatně blběji než v XP) a nějak jsem si nevšiml, že by se dal duplikovat. Písmo ve Windows je malé a hnusné, s GUI se nedá dělat ve Windows skoro nic, připínání aplikací na panel je sice hezké, ale tak trochu to supluje rychlou nabídku ze starého Startu v XP.

V Unity lze global menu buď celé vypnout nebo dokonce pro každou aplikaci povolit nebo zakázat, často používané aplikace se přidávají do bočního panelu a funguje to stejně jako Start ve W7, s tím rozdílem, že u přidané aplikace (pokud ji máte spuštěnou) jste mnohem lépe informován o tom, že aplikace běží, ve W7 se změní pouze barva podbarvení, což je v kombinaci s průhledným panelem a blbou (barevně podobnou) tapetou dost k ničemu, protože pak se pěkně blbě poznává, že mi aplikace už běží.

Přepínání mezi okny již spuštěné aplikace je ve W7 vyřešeno taky pěkně blbě a nějak jsem si nevšiml, že by se s tím dalo něco dělat. S GUI Windows se nedá dělat nic už 20 let, dokonce mám pocit, že některé možnosti které systém měl ještě ve W98 už od XP chybí. Nebo možná tou konfigurovatelností myslíte možnost zapnout si ke startu různé další zbytečné panely, z nichž je k něčemu dobrý snad jen ten kde se zobrazují widgety
Srovnání kancelářských balíků: Vhodnost použití ve firmách
Marek Turnovec 6. 01. 2012, 12:37:59
 Odkaz 
lebeda: Musím si dovolit se s Vámi také pustit do polemiky. :-) Nepovažuji sice současný stav desktopových prostředí na Linuxu za úplně ideální, ale alespoň je na výběr. Dost lidí nemůže vystát ani Unity, ani Gnome Shell. A ze začátku to u obojího byl opravdu docela porod - ale teď už se to snad začíná stabilizovat.

Kdo je konzervativní a nechce experimentovat, může použít Gnome 2, nebo KDE. A docela produktivní člověk může být i s XFCE, případně LXDE.

Mně osobně ale GUI na Linuxu obecně vždycky přišlo lepší - člověk si všechno může více přizpůsobit a už dávno tam mám věci, o kterých se Windows mohlo jen zdát. Třeba virtuální plochy. Klávesové zkratky, které na Windows nastavit nešly. I Compiz, který mi ze začátku přišel jen jako spíše kosmetická záležitost, má některé velmi praktické funkce (plugin Scale - něco jako Exposé z Maca). Jinak Linux jako hlavní systém na desktopu používám už docela dost roků...

Vaše tvrzení, že "Linux na desktop snad za pár let" se zakládá konkrétně na čem? Většina lidí si stýská spíš na tom, že jich chybí některé konkrétní programu (třeba MS Office - když už diskutujeme pod tímhle článkem, někomu zase chybí Photoshop, nebo některé ještě specializovanější věci). Na GUI jako jsem snad nikoho moc nadávat neslyšel...

A přemýšlím, jestli za tím není určitá konzervativnost. Já docela rád zkouším nové věci a nové koncepce - třeba jednou přijde něco, s čím se mi bude pracovat efektivněji. Proč pořád lpět na nějaké liště a něčem jako tlačítku Start? To je něco, co už je tady asi přes 15 let a kdo říká, že je to ten jediný způsob, jak má desktop vypadat?
Miroslav Hrončok Srovnání kancelářských balíků: Vhodnost použití ve firmách
Miro Hrončok 6. 01. 2012, 16:35:01
 Odkaz 
lebeda:
> mít možnost přidat starou dobrou dolní lištu, možnost přesunu panelů kdekoli, umístit na panely své ikonky apod
Všechno, co chcete, umí Xfce.
Srovnání kancelářských balíků: Vhodnost použití ve firmách
Jirka 6. 01. 2012, 21:48:15
 Odkaz 
Podle mě by bylo nejlepší obrátit snahu o rozšiřování Linuxu spíš směrem o zjednodušení a zlepšení použitelnosti programů z Windows. Kdo má zajem ať si koupí licenci a používá MS Office v Linuxu. Zlepšení podpory pro takovéto aplikace by k Linuxu pritahlo mnohem víc lidí a věřím že by tito uživatelé a firmy časem objevili přednosti Linuxových aplikací.
Srovnání kancelářských balíků: Vhodnost použití ve firmách
ElChupacabra 8. 01. 2012, 21:19:08
 Odkaz 
Osobně bych uvítal i srovnání s Google Docs. Myslím, že už i ty mají co nabídnout.
Michal Hrušecký Srovnání kancelářských balíků: Vhodnost použití ve firmách
Michal Hrušecký 11. 01. 2012, 22:02:38
 Odkaz 
MS Office ve wine funguje. Aspon 2007. Sem kdysi zkousel kvuli nakymu trolovi co rikal, ze bez toho nemuze zit a ze je kvuli tomu Linux na houby. Nainstaloval jsem, word i excel fungoval a pak sem to zase smazal. Nemam pro to zadny vyuziti.
Miroslav Hrončok Srovnání kancelářských balíků: Vhodnost použití ve firmách
Miro Hrončok 12. 01. 2012, 07:10:28
 Odkaz 
Michal:
Já zkoušel 2003 a taky bez problémů.

http://disk.jabbim.cz/churchyard@njs.netlab.cz/xubuntu_msexcel.jpg
http://disk.jabbim.cz/churchyard@njs.netlab.cz/xubuntu_msword.jpg
http://disk.jabbim.cz/churchyard@njs.netlab.cz/xubuntu_mspowerpoint.jpg
Lukáš Jelínek Srovnání kancelářských balíků: Vhodnost použití ve firmách
Lukáš Jelínek 12. 01. 2012, 10:34:53
 Odkaz 
Ve Wine už dnes funguje většina aplikací pro Windows. Problém je, že se to občas "rozbije", tedy že s novou verzí Wine přestane fungovat to, co dříve chodilo. Naštěstí už se to teď nestává tak často jako dříve.
Jiří Nedavaška Srovnání kancelářských balíků: Vhodnost použití ve firmách
Aksavaden 13. 01. 2012, 05:57:43
 Odkaz 
Pokud jde o firemní použití tak by bylo potřeba aby byla zaručena například telefonická podpora, zlepšit podporu ovladačů tiskáren. A pak by do toho zřejmě šlo víc firem. Myslím že to je ta cesta k rozšíření Linuxu. Prostě umožnit bezproblémové nasazení komerčních programů. A pak budou firmy uvažovat zda se jim vyplatí kupovat licence nebo zda jsou lepší Open Source programy. Ovšem to předpokládá bezproblémové a jednoduše ovladatelné Linuxové distribuce. Což taky není samozřejmost. Není to jen chyba Open Office nebo Libre Office že není tak rozšířený ve firmách. Je to mnohem širší problém. Prostě všechno souvisí se vším.
Michal Hrušecký Re: Srovnání kancelářských balíků: Vhodnost použití ve firmách
Michal Hrušecký 13. 01. 2012, 12:09:22
 Odkaz 
Vim ze existuje nekolik ruznych firem nabizejici support pro LibreOffice, mimo jine Novell/SUSE. Jen nevim, jestli nektera z tech firem podporuje i support v cestine, jestli nejsme na tohle proste moc maly trh. S nasazenim LibreOfficeu se da zacit klidne i na Windows. A ty Linuxove distribuce nejsou taky zas tak velky problem. Na problemy narazi uzivatele instalujici si greatest a latest. Pro nasazeni v kancelari nic takoveho neni treba. V ty kancelari pokud to neni firma o peti lidech je typicky nejaky IT oddeleni, ktery stejnak jen deployne predpripravenou appliance a uzivatel; uz nic nenastavuje a vsechno jen chodi. Tiskarny taky sou typicky nekde na siti a pak uz je jedno z ceho se na ni tiskne. Ja bych videl hlavni problem v neinformovanosti, lenosti a neochote menit vseobecne zabehnute postupy. I kdyz bych si troufnul tvrdit ze spousta lidi ten MS Word stejnak pouziva stylem ala psaci stroj. A pro ty je jedno, jestli to je MS Office nebo LibreOffice. A kdyz se tam daj spravny spashscreeny, tak si ani niceho nevsimnou :-D
Srovnání kancelářských balíků: Vhodnost použití ve firmách
Juhele 18. 01. 2012, 08:33:23
 Odkaz 
Rád bych též upozornil na problém (i když uživatelé už asi ví své) mizerné kompatibility mezi jednotlivými verzemi MS Office.

Krom toho, že z různých konferencí apod. znám plno případů, kdy Powerpoint z prezentace udělané komplet fontem Times nebo Arial, který je na Woknech vždy, vyhází diakritiku, nebo zobrazí některá háčkatá písmena fontem typu Courier. A to jde o prezentace z Powerpointu a dost často ze starší verze.

Stejně tak v rámci Wordu - občas nám to dost prasí dokumenty - máme u nás různé verze Wordu a ani v tom jejich úžasném formátu Word 2000/2002 DOC to není nikdy na 100%.

Taky jsem zažil pár případů, kdy mi LibreOffice zobrazil DOCX dokument lépe než mrkvošrotí Word s tím jejich úžasným oficiálním doplňkem pro tyhle formáty.

Takže se snažím tlačit OpenDocument kde to jde - lidi s novými Office s ním jsou schopni pracovat a já si nechám svoje Libre. Na konference si pak nosím notes s linuxem nebo portable Libre/Openoffice na flash disku a jsem v pohodě. I když na ty prezentace možná časem nasadím Inkscape + JessyInk :-)
Blabol
Brepta 15. 08. 2012, 09:10:09
 Odkaz 
Cely tohle srovnani mi prijde jako totalni blabol. Neni to nahodou neci skolni prace? Tam se taky furt pise, ale nic se nesdeli.

Treba to s tim ribonnem - pokud delam srovnani, tak tam preci neprezentuji svuj minoritni nazor "Microsoft Office sází na novou koncepci, založenou na tzv. ribbonech (též pásech), kde člověk marně hledá klasické nabídky a nástrojové lišty.". Mozna ze autor se v teto koncepci nedokaze vyznat; (proti tomu nic nemam) ja zase dost casto hledam nejakou nabidku v Libre Office - a vetsinou ji pak ani nenajdu. (Naposledy treba sablony ruznych stylu - existuji vubec v OO/LO? A jak se daji vsechny najednou editovat? Je tam samozrejme heading, body text; ale co kdyz chci zmenit cely styl(sablonu) dokumentu? V MS Office brnkacka)

Zaver "Rozdíly nejsou ve funkcích" to take jen dovrsuje, i z predchoziho textu je patrne, ze funkcne nejvice vybaveny je MS Office. Coz ale samozrejme neznamena, ze ve vetsine pripadu si clovek nevystaci s OO/LO - ja sam pouzivam MS Office jen v praci.

Přidat názor

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Lukáš Jelínek

Lukáš Jelínek

Šéfredaktor LinuxEXPRESu a OpenOffice.cz. Vystudoval FEL ČVUT v oboru Výpočetní technika. Žije v Kutné Hoře a podniká v oblasti informačních technologií. Ve volném čase rád fotografuje, natáčí a stříhá video a také se věnuje (v Čechách poměrně málo známému) powerkitingu.


  • Distribuce: Debian, Kubuntu
  • Grafické prostředí: KDE
  • Hodnocení autora: ***

| proč linux | blog


CIO Agenda 2016