přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Recenze knihy Open Source software ve veřejné správě a soukromém sektoru

Recenze knihy Open Source software ve veřejné správě a soukromém sektoru

oss_verejny_sektor.jpg

Kniha "Open Source software ve veřejné správě a soukromém sektoru" Bohumíra Štědroně, advokáta a soudního znalce zabývajícího se výpočetní technikou a autorským právem, je na našem literárním trhu unikátním představením výhod open source software (OSS) a otevřených formátů. Útlá knížka popisuje jak principy a základy OSS, tak výhody jeho nasazení, včetně potenciálních (přechodných) problémů.


reklama

Kniha je rozdělena do třinácti krátkých kapitol, které čtenáře postupně provedou celou problematikou: od základního představení OSS (včetně špetky historie) přes popis výhod nasazení OSS v podniku / státní správě po praktické rady. Nejde o vyčerpávající manažerský ani technický popis, spíše o úvod do problematiky.

Všichni jsme asi ve škole měli nějakou základní hodinu práva. Nicméně kapitola Základní terminologie se asi bude hodit všem. Někdo ocení popis termínů souvisejících s licenčním právem, někdo spíše softwarových (technických) pojmů. Třeba rozdíl mezi hackerem a crackerem. Popisky jsou to krátké a výstižné, zpravidla na odstaveček. Občas jsem měl pocit, že by jim neškodil poněkud více "lidový" jazyk: popisy jsou sice exaktní a precizní (v tom jim není co vytkout), ale pro někoho s nulovým právním nebo technickým povědomím mohou být někdy hůře pochopitelné. To je trochu obecnější rys celé knihy. Kniha je psaná stručně a jasně a je nevyřčeným předpokladem, že čtenář už má určité nejzákladnější vstupní znalosti.

Třetí kapitola popisuje vznik svobodného softwaru a zaměřuje se při tom na licenční stránku celé věci. Je to trochu jiný úhel pohledu, než se obvykle píše do úvodu k linuxovým příručkám, ale je zajímavý, Na jejím závěru je přehled českých organizací podporujících OSS (OSS Aliance, CZLUG, ...). Ještě bych zde přidal zmínku o Liberixu, který mj. spravuje obsah tohoto portálu. To byl úvod.

Proč vůbec máme chtít nasadit OSS a otevřené formáty, když komerční společnosti dodávají tak skvělé produkty a servis a používá je kde kdo? To je otázka pro kratičkou čtvrtou kapitolu. Ekonomické úspory (nákup i provoz), bezpečnost (víme, co program opravdu dělá), snížení míry softwarového pirátství (netřeba to krást), elektronická archivace dokumentů (to možná není na první pohled zřejmé, ale je-li k nějakému formátu všeobecně dostupná dokumentace a je-li tento formát textový - typicky třeba z rodiny XML - bude možné číst v něm vytvořené dokumenty i kdykoliv v budoucnu po zkrachování firmy, která jej teď vyvíjí) a nakonec podpora tržního prostředí a konkurenceschopnosti na trhu. To bude v posledku výhodné pro všechny. Autor má sice na mysli především kancelářské balíky (existuje-li např. ODF jako všeobecně platný ISO standard, může k němu každý vytvářet svůj vlastní kancelářský balík), nicméně to lze zobecnit.

Poněkud rozpačitý jsem byl z páté kapitoly představující příklady nejčastěji užívaných open-source aplikací. Kromě OpenOffice.org a rodiny Mozilly představuje třeba Evolution. Dvě řádky vysvětlení hlásají, že to je osobní informační manažer pro GNOME. Co to je GNOME? Nikde žádné vysvětlení. K čemu to pak je? Uživatel Linuxu (BSD, ...) takovéhle věci ví, protože mu je nějak vysvětlila jeho distribuce. Obávám se, že pro uživatele Windows to je matoucí. Stejně tak popis GNUpg. Troufal bych si tvrdit, že použití je mnohem širší, než jen šifrování dokumentů a mailů, třeba podepisování balíků, které stahuje vaše distribuce a vy tak máte jistotu, že vás nenapadá zákeřný virus nebo cracker. Stejně tak mi přijde nevhodné označení Drupalu jako alternativy k Joomle. Není to "alternativa" jako třeba OpenOffice.org k MS Office. U popisu Apache je uvedeno, že není lokalizován. Hlášení pro uživatele lokalizovaná jsou, dokumentace a konfigurace ne. Ale pořád je to něco jiného než kdyby nebyl přeložen třeba OpenOffice.org. Krom toho kapitola nejde do důsledků: je fajn, že na našich počítačích bude spousta OSS, ale k čemu to je, když pod kapotou stále běží ta drahá a licenčně svázaná věc trpící spoustou v knize popsaných prohřešků. Ne, ani slovo o možnosti nasazení jiného operačního systému.

Následující kapitola popisuje proces nasazení OSS v podniku. Zlehka se dotýká logistiky a zaměřuje se na finanční stránku: na úspory nejen za pořízení, ale i za následný provoz (který je zpravidla nejdražší). Praktický popis takového procesu přináší sedmá kapitola: jaký je současný stav, proč je nevyhovující a jaký je cíl: OSS a otevřené formáty (ODF).

Jako neprávník jsem velice ocenil kapitoly osm a devět. První dělí licence na skupiny podle míry jejich otevřenosti, stručně je popisuje a uvádí jejich příklady včetně odkazů na text licence. Tady mi chybí jen zmínky o nějakých produktech, které jsou pod danou licencí distribuovány. Ne vždy to je z názvu licence patrné. Některé samostatné licence by si také možná zasloužily pár slov na vysvětlenou. Devátá kapitola představuje hlavní rysy licence GNU GPL a přináší i její český překlad (verze 2) paralelně k anglickému originálu. Většina z nás asi tuší, co v ní je. Nicméně její přečtení je velmi zajímavé a mohu jen doporučit.

I když kniha deklaruje své zaměření na OSS obecně, reálně se z valné části zaměřuje na věci související s kancelářskými balíky a výměnou dokumentů. Tam je velmi důležitý OpenDocument Format (ODF). Jeho popisu (včetně seznamu aplikací, které s ním pracují) je věnována desátá kapitola. To už se blížíme k závěru. Jedenáctá kapitola představuje vzorovou open-source licenci pro veřejnou správu a neziskový sektor. Je to svého druhu velice praktická aplikace předchozího rozboru různých licencí a výhod OSS.

Celkově mám z knihy poněkud rozpačitý pocit. Jde o unikátní počin snažící se skloubit pohled IT odborníka a právníka / manažera a představit oběma výhody OSS. Jsem moc rád, že ji autor napsal a spolu s ním věřím, že OSS je pro drtivou většinu aplikací plně použitelný a může se směle měřit s komerčními produkty.

Nějak si ale nejsem jist cílovou skupinou čtenářů. Autor uvádí, že jí doporučuje IT odborníkům, právníkům i všem zájemcům o problematiku. To je velice široký záběr na lidi s rozdílnými vstupními znalostmi. Možná by proto neškodilo doplnit text o řadu poznámek pod čarou: část pro neprávníky a část pro neinformatiky. Některé pasáže bych s klidem vypustil (třeba blíže nekomentovaný dotazník o tom, jak ve firmě proběhlo nasazení OSS), některé kapitoly by si zasloužily pár odstavců přidat. Zamíření na více cílů může mít snadno za následek, že minu všechny. To, obávám se, tomuto textu hrozí. Také se mi nelíbí grafické zpracování. Obrovské nadpisy kapitol zabírají přes půl stránky, oproti tomu mi text odstavců přijde neúměrně drobný a s nahuštěnými řádky.

Je-li mi známo, jde o první počin svého druhu. Je tedy logické, že trpí určitými nedostatky. Přes všechnu uvedenou kritiku se mi kniha moc líbila, protože konečně někdo na jednom místě srozumitelně shrnul technické, právní i ekonomické argumenty pro nasazení OSS a otevřených formátů. Děkuji! Jen tak dál!

Na závěr si neodpustím drobnou úvahu. Představené argumenty jsou velmi přesvědčivé a silné. Proč tedy nedochází k naplnění uvedených principů a cílů? Nedůvěra? Nechuť? Strach z neznáma? Jak může něco, co je zdarma a všem dostupné, být stejně dobré jako to, co stojí statisíce? Možná je to, jako když jsme se učili jezdit na kole. Nejdříve jen s pomocnými kolečky. Snad jsme ani nevěřili, že je možné jet na něčem tak vratkém, a nespadnout. Prvních pár kroků bez pomocných koleček nás někdo vedl, tlačil, pak nás ruka pustila a neuvěřitelné se stalo skutkem. My jsem jeli. Sami. Rychleji než kdy před tím. A jezdíme tak dodnes. Není odpor vůči OSS z nemalé části jen psychologickým blokem?

Nahoru

Odkazy

(Jako ve škole)
Průměr: 1,75 | Hodnotilo: 4
 

Top články z OpenOffice.cz

Příspěvky

Recenze knihy Open Source software ve veřejné správě a soukromém sektoru
Kibic 31. 07. 2009, 13:16:01
Odpovědět  Odkaz 
úhled = úhel ... předpokládám.
Vlastimil Ott Re:Recenze knihy Open Source software ve veřejné správě a soukromém sektoru
Vlastimil Ott 31. 07. 2009, 14:55:07
Odpovědět  Odkaz 
Opraveno, díky

Přidat názor

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Vojtěch Zeisek

Vojtěch Zeisek

Studuji biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Na Linuxu mám rád jeho filozofii otevřenosti a pevných standardů a nepřebernou nabídku kvalitního software. V současnosti drobně pomáhám s překlady openSUSE a občas i jinak.


  • Distribuce: openSUSE
  • Grafické prostředí: KDE
  • Hodnocení autora: *

| proč linux | blog