přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Naučte se Ruby 8 - Psaní vlastních metod

Naučte se Ruby 8 - Psaní vlastních metod

ruby.jpg

Jak bylo řečeno na závěr minulého článku, metody vám usnadní psaní delších programů a zároveň zpřehlední vlastní zdrojový kód. Také vám umožní zapomenout jednou provedené a někdy i značně složité konstrukce a v další části programu se na ně jen odvolávat .


reklama

Vynechejme nyní trochu únavné teorie a podívejme se rovnou na následující příklad, ve kterém budeme uživateli pokládat celou spoustu otázek. Pro jednoduchost nás nebudou zajímat jeho odpovědi, pouze budeme kontrolovat, zda uživatel napsal "ano" nebo "ne".

odpoved_ok = false

while (not odpoved_ok)
  puts 'Máš rád zvířata?'
  odpoved = gets.chomp.downcase

  if (odpoved == 'ano' or odpoved == 'ne')
        odpoved_ok = true
  else
        puts 'Zadejte "ano" nebo "ne"'
  end
end

odpoved_ok = false

while (not odpoved_ok)
  puts 'Už jsi někdy jedl psa?'
  odpoved = gets.chomp.downcase

  if (odpoved == 'ano' or odpoved == 'ne')
        odpoved_ok = true
  else
        puts 'Zadejte "ano" nebo "ne"'
  end
end

odpoved_ok = false

while (not odpoved_ok)
  puts 'A co vlka, vlka jsi měl?'
  odpoved = gets.chomp.downcase

  if (odpoved == 'ano' or odpoved == 'ne')
        odpoved_ok = true
  else
        puts 'Zadejte "ano" nebo "ne"'
  end
end

odpoved_ok = false

while (not odpoved_ok)
  puts 'A medvěda jsi jedl?'
  odpoved = gets.chomp.downcase

  if (odpoved == 'ano' or odpoved == 'ne')
        odpoved_ok = true
  else
        puts 'Zadejte "ano" nebo "ne"'
  end
end

Je vidět, že tento postup není příliš praktický. Ne, že bychom tímto způsobem program nevytvořili, ani nemůžeme říct, že by nefungoval tak, jak má. Je ale hned na první pohled vidět, kolik práce nás jeho vytvoření stálo a přitom se se určité části programu pouze pravidelně opakují…

K tomu nám ruby umožňuje vytvářet a především používat vlastní metody. Zkusme vytvořit následující jednoduchou metodu, kterou označme pozdrav.

def pozdrav
   puts 'Ahoj!'
end

pozdrav
pozdrav
puts 'Jak se vede?'
pozdrav

zobrazí

Ahoj!
Ahoj!
Jak se vede?
Ahoj!

V příkladu jsme definovali vlastní metodu pozdrav a tu pak několikrát použili. No není to pěkné?

Pokud bychom chtěli metodu pozdrav změnit, stačí jenom upravit její definici nahoře a všude tam, kde metodu používáme, se použije její nová aktualizovaná verze. Tzn. již žádné hledání v programu a úpravy typu Najít & Nahradit.

Parametry metod

Vraťme se nyní k úvodnímu příkladu. Abychom si mohli tento program zjednodušit, potřebovali bychom metodě předávat nějaký parametr obsahující naši otázku. I na toto ruby pamatuje:

def otazka text
  odpoved_ok = false

  while (not odpoved_ok)
     puts text
     odpoved = gets.chomp.downcase

     if (odpoved == 'ano' or odpoved == 'ne')
        odpoved_ok = true
     else
        puts 'Zadejte "ano" nebo "ne"'
     end
  end
end

otazka 'Máš rád zvířata?'
otazka 'Už jsi někdy jedl psa?'
otazka 'A co vlka, vlka jsi měl?'
otazka 'A medvěda jsi jedl?'

Tím se nám program zjednodušil nejen svým rozsahem, ale také svým obsahem. Zdrojový kód programu by určitě neměl působit dojmem nějaké šifry!

Lokální proměnné

Lokální proměnné jsou takové proměnné, které se objevují uvnitř metody a jsou vidět (dostupné) pouze v této metodě a nikde jinde. Zkusme následující příklad.

def umocneni cislo
        vysledek = cislo * cislo
        puts 'mocnina čísla ' + cislo.to_s + ' je ' + vysledek.to_s
end

umocneni 5
puts vysledek

zobrazí

mocnina čísla 5 je 25
umocneni.rb:7: undefined local variable or method `vysledek' for main:Object (NameError)

Je vidět, že proměnná vysledek existuje pouze v metodě umocnění, a tak s ní není možno mimo tuto metodu dál pracovat. Na druhou stranu, to samé platí i pro proměnné definované mimo jakoukoliv metodu (tuto část programu můžeme nazývat např. hlavním programem). Zkusme tuto ukázku:

def likvidator promenna
   promenna = nil
   puts 'CHA, a máš po proměnné!'
end

promenna = 'Nějaký velmi dlouhý a důležitý text'
likvidator promenna
puts promenna

zobrazí

CHA, a máš po proměnné!
Nějaký velmi dlouhý a důležitý text

tedy, obsah proměnné promenna zůstal zachován.

Tato vlastnost platnosti proměnných v programu je velmi důležitá, a proto si ji dobře promyslete!

Návratové hodnoty metod

Přestože jsou globální i lokální proměnné navzájem neviditelné, často potřebujeme výsledek nějaké funkce dosadit do nějaké proměnné. K tomuto (a nejen k tomu) slouží návratové hodnoty metod. Zkusme následující:

def metoda
   puts 'Včera jsem byl doma.'
   puts 'Dělal jsem úkoly do školy.'
   'A koukal na televizi'
end

metoda
puts

pokus = metoda
puts pokus
puts

pokus2 = puts pokus
puts pokus2

zobrazí

Včera jsem byl doma.
Dělal jsem úkoly do školy.

Včera jsem byl doma.
Dělal jsem úkoly do školy.
A koukal na televizi

A koukal na televizi
nil

Takže co se to vlastně stalo?

  • První volání metody metoda zobrazilo výstup přesně tak, jak bychom očekávali.
  • Druhým voláním metody metoda jsme přiřadili do proměnné pokus její návratovou hodnotu. Tou je vždy poslední proměnná či hodnota uvedená na závěr metody.
  • Poslední volání puts pokus ukazuje na jednu zajímavou vlastnost samotné metody puts, která spočívá v tom, že metoda posílá jako poslední hodnotu nil, která nás informuje o konci textu.

Na závěr zkusme trochu složitější program, kterému zadáme nějaké číslo v rozmezí od 0 po 99 a program nám napíše, jak bychom toto číslo vyslovili.

def rekni_cislo cislo
 cislice = ['nula', 'jedna', 'dva', 'tri', 'ctyri', 'pet', 'sest', 'sedm', 'osm', 'devet']
 desitky = ['deset', 'dvacet', 'tricet', 'ctyricet', 'padesat', 'sedesat', 'sedmdesat', 'osmdesat', 'devadesat']

  vyslov = ''

  desitek = cislo/10

  if (desitek !=  0)
     vyslov = desitky[desitek-1]
     if (cislo != 10*desitek)
        vyslov = vyslov + cislice[cislo-10*desitek]
     end
  else
     vyslov = vyslov + cislice [cislo]
  end

  vyslov
end

puts rekni_cislo(5)
puts rekni_cislo(8)
puts rekni_cislo(50)
puts rekni_cislo(87)
puts rekni_cislo(66)
puts rekni_cislo(10

program zobrazí

pet
osm
padesat
osmdesatsedm
sedesatsest
deset

Metodu funkce s parametrem v podobě čísla 5 můžete zavolat funkce 5 i funkce(5). Obojí syntaxe je možná.

Příklady 8

  • V předchozím příkladu je chyba a program nebude správně zapisovat čísla 11, 12, 13, … 19. Opravte program tak, aby fungoval správně, nebo napište svou vlastní verzi, ve které bude chyba odstraněna.
  • Upravte první příklad tohoto cvičení tak, aby nejenom používal metody, ale také si zapamatoval výsledné hodnoty. Pro uchování hodnot můžete použít proměnné nebo lépe pole. Výsledek pak najednou vypište, odpovědi od sebe oddělte symbolem středník.
  • Napište program, který vám spočítá faktoriál nějakého čísla. Faktoriál čísla n, tedy n!. Faktoriál se spočítá takto: n! = n(n-1)(n-2)(n-3)…1, tedy např. 5! = 5.4.3.2.1 = 120. Pro výpočet faktoriálu je potřeba volat funkci pro výpočet faktoriálu rekurzivně. ;-)

Příště se podíváme na třídy. Nebudeme se sice vracet do školních lavic, ale podíváme se zblízka na to, jak jsou konstruovány objekty a jak se s nimi v Ruby pracuje.

Nahoru

(Jako ve škole)
 

Top články z OpenOffice.cz

Přidat téma diskuse

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Martin Šín

Martin Šín

Martin Šín (*1980) vystudoval pedagogickou fakultu a nyní pracuje jako učitel matematiky a výpočetní techniky na střední škole. Ve volném čase překládá a také hraje hry (ani jedno mu příliš nejde). V práci se snaží prosazovat open-source programy.


  • Distribuce: Debian
  • Hodnocení autora: **

| proč linux



Public Relations

QNAP uvedl novou modelovou řadu NAS TVS-x82T

Společnost QNAP uvedla na trh novou modelovou řadu NAS TVS-x82T, kterou tvoří tři různé modely (TVS-1282T, TVS-882T a TVS-682T). Nová řada je založena na vícejádrových procesorech Intel Core aktuální generace se 14nm výrobním procesem. Díky nim mohou nové NASy nabídnout dostatek výkonu i pro aplikace náročné na CPU.

Pokračování ...


CIO Agenda 2016