přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Rozhovor: Petr Vaněk

Rozhovor: Petr Vaněk

Rozhovor s Petrem Vaňkem – tedy českým vývojářem podílejícím se na tvorbě DTP programu Scribus – je velmi uvolněné povídání s člověkem, od kterého jsem ze začátku čekal jen strohé odpovědi typu „ano“ nebo „ne“ (znáte některé ty programátory). Můžete však posoudit, že je s nimi někdy velká legrace.


reklama

Kdo je to Petr Vaněk?

Petr Vaněk je spořádaný občan. Všichni jej mají rádi a chtěli by být jako on. Pomáhá stařenkám a chrání chundelaté psíky. Kdyby se nevěnoval neoblíbenému odvětví IT, mohl by se živit modelingem nebo zpěvem. Je tak talentovaný, že by mohl i tančit. Pokud by shodil sádelné žoky. Jenže kola osudu ho zahnala na temná úskalí informačních technologií, takže se musí lopotit v nevlídném prostředí mužských kolektivů, kde se tito postižení lidé smějí vtipům typu „There are 10 types of people...“

Obrázek:  3.jpg

Kromě Scribusu se věnuje věcem, které souvisí s tím, čím si vydělává na chléb vezdejší, tedy s Oracle databázemi. Občasně vylepšuje dokumentační nástroj OraschemaDoc, což je generátor dokumentace existující DB. Ještě méně často pošle nějakou opravu do programu TOra, DBA a vývojářského nástroje.

Ve svém volném čase uctívá Roberta Bakaláře. Však víte, pane redaktore, zahrádka, křížovky a vnoučátka (usilovné a křečovité mávání do kamery).

Něco z osobního života bychom se mohli dozvědět?

Tak na tohle jsem se zeptal ženy, protože jsem v sociálních otázkách nejistý.

[14:14:04] tak ja bych napsala, ze v praci cely den sedis u pocitace a doma ve volnem case cele dny sedis u pocitace a v noci, kdyz spis, tak se ti zda, ze sedis u pocitace
[14:17:09] jeste tam muzes dodat, ze takhle te charakterizuje tvoje partnerka, ktera kdyz zrovna nesedis u pocitace, sedi u nej ona, takze to tak hezky dokresli nas domaci zivot :-))))

Obrázek:  2.jpg

K tomu bych ještě já dodal: rokenrol, pivo a kolo. Víc není k životu potřeba.

Jakou máte vy osobně praxi s DTP?

Nejsem DTP profík. Kdysi jsem v minulém zaměstnání pár měsíců upravoval quarkovské dokumenty a musím říci, že mne to dvakrát nebavilo. Občas rád udělám nějaký letáček, obal na CD nebo tak žertovnou koláž, až se stromy ohýbají. Ze softwaru používám Scribus, Imagemagick, Kritu, Inkscape, GIMP a všelijaké postscriptové utilitky. TeX jsem používal pouze v dobách školních. Co se vývoje grafiky týče, mám čerstvé informace od bráchy, který vypadá, jako by ani můj bratr nebyl, protože je tento profesionálním DTPákem, a od dalších grafických postiženců.

Zajímá mne i technické zázemí. Jakou distribuci používáte a jaký hardware?

Gentoo, Suse, semo tamo Knoppix a v úřadě ještě k tomu Windows XP a Solaris. Domácí prastarý stroj je pomalý, tak na něm provozuji Gentoo. Díky laskavosti svého nynějšího zaměstnavatele mám k osobnímu použití náramně těžký notebook značky Dell, který je tuze rychlý a výkonný. To, co doma překládám třicet minut, na něm jede minuty čtyři. A protože jsem moudrý, tak na výkonném stroji používám binární distribuci SUSE. Občas se divím sám sobě. Nejdůležitější hardwarovou součástí každého počítače jsou samozřejmě reproduktory, protože celý systém pracuje rychleji, když hraje rokenrol. To je známá věc. Kdybych rozvinul tuto teorii dále, tak je jasné, proč mají například databázové servery problémy s výkonností. Rocku je třeba ku výkonu, proto mám ozvučení silné a velmi burácející.

Obrázek:  5.jpg

Pro svou práci jistě používáte internet. Jaký třeba máte měsíční objem přenesených dat?

Samozřejmě. Bez připojení by to šlo těžko. Vlastně si vůbec nedovedu představit vývoj v mezinárodním týmu bez časté synchronizace práce. Na druhou stranu byla doba, kdy jsem si jednou za půl roku přinesl domů sadu disket a později CD s novou distribucí a ještě v botách a větrovce se vrhal k nepředstavitelně pomalému stroji, kde jsem ji instaloval, a pak se podivoval nad úžasnými novinkami KDE 1.1 nebo GNOME 0.9. To všechno nám online aktualizace vzala a dnešní mládež si toho ani neváží. Skandál!

Co se datového toku týče, tak přesně nevím. Každopádně se do FUP CDMA vejdu. Zabijáky hudby, sítě P2P, nepoužívám možná právě z důvodu mizerné rychlosti připojení, ale to je pouze domněnka, kterou kdykoli vyvrátím. A postupné aktualizace Gentoo Portage anebo Scribus CVS síť nezatěžují.

Přiznám se, že mne překvapil velmi osobitý styl vašich osobních stránek, když to porovnám s jinými vývojáři. Je v tom nějaký specifický záměr?

Není. Už jsem takový. Osobní web v současnosti používám už jen jako skladiště fotek pro kamarády. Jeden z nich toto skladiště dokonce označil za nejnepřehlednější stránky, které kdy viděl. A takovou poctu člověk nepřijímá každý den. Velmi si jeho názoru vážím. Obecně mi poslední dobou všelijaké stránky připadají spíš směšné a často zbytečné a to už nemluvím o blozích, proto už na svých webech skoro nic nemám. I když teď vlastně uvažuji o tom, že tam zavěsím českou mutaci informací o významném svátku: Mezinárodní den mluvení jako piráti. Ale uvidím.

Obrázek:  4.jpg

Jak konkrétně Petr Vaněk přispívá do Scribusu? Kolik času vás to stojí?

Nýčko konkrétně opravuji nějaké chyby a pomáhám s úklidem dvou hlavních tříd zdrojového kódu. Čtenář si zde může pomyslet, že je to konec Scribusu, protože když se něco začne přepisovat, tak už se to nikdy nedá dohromady, ale v tomto případě jde o dlouhodobý proces, který se po malých dávkách táhne už asi půl roku. Někdy teď bychom se mohli dostat do bodu, kdy nám čistota kódu dovolí například použít produkt Boost, abychom s minimální námahou obalili střeva Scribusu Pythonem pěkně objektově tak, jak je to známo třeba z MS Office. Bude možno psát makra a další rozšíření např. takto: Document.Items[1].setText('lorem ipsum') apod. Také se v nejbližší době dočkáte nového typografického jádra, které by mělo být rychlejší, lepší a vůbec dávat hezčí výsledky. Už funguje, ale zatím pouze v našich interních buildech, než se odladí všechny hlavní platformy. Ale zpět k otázce. Čas, který tomu všemu věnuji, se mění den ode dne. Podle toho, jak mám chuť, jak daleko je do vydání další verze, co si naplánuje nejdražší žena atd.

Největší problémy mám s lokalizací do češtiny. Moc mne to nebaví a zabírá to hromadu času. Naštěstí se teď na lokalizaci vrhne profesionál, takže mi odpadne obtížná olověná závažná koule. Čas ukáže, jak bude úspěšný.

Co Vlna alias Short Words?

Vlnka pro Scribus byla mou vstupenkou do tvrdého jádra vývoje. Kdysi to byl separátně vyvíjeny modul, ale když mi jej ostatní prohlédli a zjistili, že to funguje a je napsán ušlechtile a s citem, tak to zařadili do oficiální verze. Pak už se mne nezbavili. Někdy v nejbližších dnech budu psát rozšíření o další typografické mezery atd., takže už budou uspokojeni i Francouzi se svými směšnými uvozovkami. Což už souvisí s výše zmíněným novým textovým jádrem.

Přibližte čtenářům, jak vlastně funguje spolupráce v komunitě. Jaké se třeba používají nástroje?

Zákonitosti jsou jednoduché. Všechno funguje a funguje dobře, na dobré slovo, zúčastněné osoby se respektují a vycházejí si vstříc.

Fungují nám dvě e-mailové konference. Vlastně tři. Jedna veřejná, druhá vývojářská a do třetí se posílají popisy změn v CVS. Kdokoli se do veřejné diskuse může připojit a víceméně cokoli okomentovat, navrhnout a smysluplně zkritizovat. Zřídka se vyskytnuvší kverulanti a hnidopiši, čili trollové, jsou ale rychle vykázáni do patřičných mezí. Stejně tak může kdokoli zadat do evidence chyb, že nějakou objevil. Uživatel, který je více zainteresován, může měnit a pracovat na Wiki dokumentaci. Pro lidi s nekonečnou touhou ťukat do klávesnice fragmenty vět máme IRC kanál, tam lze často dostat rychlou radu. Tuším, že existuje i fórum v němčině a francouzštině, ale protože si umím německy akorát objednat wienerschnitzel a francouzsky zvolat: „mondyjé!“, tak to nemohu ověřit.

Z hlediska vývojáře je třeba sledovat pár bodů: nerozbít CVS verzi, čili musí se dát zkompilovat a nesmí se hroutit při základních operacích. Dobré je také komentovat zdrojový kód a dodržovat definovanou štábní kulturu. Na toho, kdo rozbije CVS, jsou skládány posměšné básničky a posměchu se jen tak nezbaví. Celý projekt drží v konzistentním stavu hlava Franz Schmid, původní autor, a jeho pravá, Peter Linnell, a levá ruka Craig Bradney. Zejména poslední dva, kteří poskytují komerční podporu prostřednictvím svých firem, jakožto DTP profesionálové drží jasnou koncepci a určují priority. Samozřejmě jim do toho my ostatní žvaníme a svou leností měníme dohodnuté termíny. Tady jsou, aby jim to nebylo líto, Paul F. Johnson, Riku Leino, Craig Ringer, Andreas Vox, Jean Ghali, desítky dalších lidí a já. Všechny zainteresované najdete v dokumentaci.

Jaké hlavní nové funkce přináší nová vývojová verze 1.3 oproti stabilní 1.2? Proč bych se měl začít pídit po verzi 1.3?

Protože je 1.3 lepší. Nebe a dudy, Spencer a Hill, běžný prací prášek a Xtra Supa Peresam. Verze 1.2 je zakonzervovaná řada, opravujeme pouze chyby a nové vlastnosti se většinou neimplementují. V 1.3 se dějí monstrózní věci, dobrodružství na pozadí světa, který zešílel, boj, láska, účinkuje 1000 slonů! Eh, ale zpět. Stačí projít záznamy o změnách (changelog) a můžete vidět, že 1.3 má hromadu vylepšení. Dokáže číst nové formáty, má nové vlastnosti, skandálně vypečené nástroje, zapracované poznatky ze studií ergonomie ovládání. Stačí vyzkoušet, třeba i přes službu Klik.

Jaká z funkcí vám ve Scribusu chybí a chtěl byste ji vidět implementovanou co nejdříve?

PANTONE barvy a podpora Quark a InDesign dokumentů. A je smutné, že se jich nedočkáme. Čili licenční obstrukce a patentové šílení v kostce. Když se vrátím na pevnou zem reality, tak jednoznačně plně objektové, automaticky generované, Python rozhraní. A toho se dočkáme v dohledné době.

Anebo jinak - kdyby se našla osoba anebo firma, která by zakoupila licenci na PANTONE barvy, byla by tato s úctou velebena mocným pokřikem. Implementace by pak trvala asi dva dny.

Dotkla se vás nějak konkrétně portace na Windows? Musel jste získat nějaké nové dovednosti? Je to podle vás krok správným směrem, nebo to přinese více problémů?

Jedním slovem: Qt. Nerad bych působil jako podomní prodejce Trolltechu, ale tahle knihovna je výtečná. Port na Windows proběhl s minimálními problémy. Dvorní sklenář Andreas Vox a zelinář Jean Ghali řeší v podstatě drobnosti, třeba rozdílný tiskový systém, ale jádro programu se nemění a obsahuje málo platformě závislých fragmentů kódu. Pokud Qt nelámete přes koleno, tak se vás nízkoúrovňové záležitosti netýkají.

Co se řekněme politického dopadu Windows portu týče, tak jsem takový rozpolcený. Na jednu stranu jsem rád, že k portu došlo. Bude širší uživatelská základna, můžeme očekávat, že se DTP operátoři na Scribus přestanou koukat skrz prsty. Strana druhá s širší uživatelskou základnou souvisí. Když jsme zveřejnili 1.3 pro Windows, začaly se objevovat hodně zvláštní dotazy na IRC a v konferenci. Možná je to dáno tím, že uživatelé nejsou zvyklí na zvyklosti OSS, navíc řada z nich možná neumí nebo nechce číst - natož dokumentaci. Věřte, že brzo omrzí, odpovídáte-li po sedmnácté na otázku: „Jak změním barvu pozadí stránky?“

Když ale sečtu všechny klady a zápory, vychází mi Windows port jako logické vyústění snah o rozšíření. Ignorovat na desktopu nejpoužívanější platformu není rozumné. Ano, a abych se vyhnul výhružným vzkazům, musím poznamenat, že Windows port není zrada na Linuxu. Vývoj na něm a hlavně pro něj stále probíhá. Skvělé, teď si připadám jako zbabělec.

Myslíte si, že se uživatelská základna Scribusu portací na Windows rozšíří? Jsou zde přece profesionální programy typu QuarkXPress či Adobe InDesign. Vím, že pro ně Scribus není přímou konkurencí, bude s nimi však srovnáván, minimálně Windows uživateli.

Základna se nerozšíří, už se rozšířila a stále rozšiřuje. Před uvedením Windows verze jsme vypnuli všechny služby na webovém serveru a zřídili řadu alternativních míst ke stažení. Přesto šla většina z nich do kolen pod náporem stahuchtivých.

Co se srovnávání s Quarkem nebo ID týče – ať si lidé srovnávají, ať hodnotí, ale nechť se k tomu vyjadřují ti, kteří se v DTP alespoň vyznají. Pro srovnání doporučuji recenzi, která vyšla na zive.cz se seriálem ze serveru grafika.cz, aneb jak program hodnotí uživatel hráč a uživatel P2P sítí a jak grafik.

V nadsázce řečeno – Quark nepřišel roky s ničím novým a my se zlepšujeme den za dnem. A ohlasy tvrdí, že úspěšně. Hoho, střež se netvore jménem Adobe! Nebo tak nějak.

Čím oslovíte začínajícího uživatele? Je vhodné pomocí Scribusu vytvářet např. školní časopis?

Šlaka! Začínajícího uživatele bych oslovil zejména takto: „Hej, začínající uživateli! Přečti si některou z publikací o DTP a designu. To je nadevše. Pak zapomeň na to, jak si pracoval ve Wordu, přečti si tu knihu ještě jednou a teprve pak otevři DTP software.“

Samozřejmě, že je vhodné vytvářet třeba školní časopis. A třeba také bulvární časopis. Anebo hanbatý časopis. Přesně na tohle je Scribus určen, napsán, a tak nejlépe pracuje.

Vezměme třeba ten školní časopis. Začínající redaktor nebo jiný grafoman své texty sesmolí ve Wordu nebo OOo. Samozřejmě že by bylo nejlepší, kdyby je dodal jako čistý text, ale buďme realisté. Pokud tento spisovatel dokáže použít styly, což nepředpokládám, bude i výsledný text ve Scribusu hned po importu textů nastylován. Potom co školní DTP operátor redaktora třikrát požádá, aby mu dodal fotografie ve vyšším rozlišení než 72 DPI, mu je tento poskytne. Operátor si pak bude hrát se vzhledem stránek, opravovat, měnit a to celé stále dokola. Export do PDF nebo tisk je pak už jen rychlou lahůdkou. Pokud se školní časopis dočká druhého čísla a DTP operátor bude mazaný, bude už mít časopis připravený jako šablonu a všechno mu půjde rychlostí horkého nože do měkkého másla.

Je něco, co vás na vývoji a spolupráci s komunitou mrzí? Co by šlo vylepšit?

Kdysi mne občas vytáčela nějaká diskusní fóra, ale už je nečtu, takže mne nevytáčejí. Občas mne naštvaly pitomé soukromé e-maily od lidí s patentem na rozum, ale už na ně neodpovídám anebo jen jednou větou, takže už mne neštvou. Podtrženo, sečteno, komunita se mnou spolupracuje na jedničku.

A zlepšení? Studená sprcha a pár koleček kolem stadionu - to je řešení většiny nespokojenců. Zejména mladších.

Kdo z dalších Čechů se podílí na vývoji Scribusu? Mohou se do projektu ještě zapojit?

Nevím o nikom, respektive teď jednám s člověkem, kterému bych předal překlad. A pak samozřejmě, i když trochu nepřímo, Pája, nejlepší žena, která mi vaří potraviny, které já jím, a pak se tvářím spokojeně.

Přidat se může kdokoli a nemusí ani umět programovat. Česká dokumentace například zcela chybí. Jasně, anglicky dnes umí každý, ale tak nějak by mohla existovat. Prostě, práce by se pro každého našla. Jak se tak říká: „adopt, adapt, improve“.

Čím oslovíte naopak profesionálního uživatele? Může začínající grafické studio začít používat Scribus jako svůj hlavní grafický nástroj?

Jistě že může. Některá studia, i nezačínající, ho používají, ale přiznejme si, že podporu pro vývojové verze uživatel nebo studio nedostane. Ostatně jsou předem varováni. Co se stabilní řady týče, tak je používána pro několik velkých produkcí – seznam je na wiki stránkách. Že Scribus používá Mandriva nebo Red Hat asi nikoho nepřekvapí, ale například jakési polské inzertní noviny nebo pěkná italská filmová monografie už o něčem svědčí.

Scribus řeší všechny standardní DTP požadavky. Někdy elegantně, někdy poněkud těžkopádně, ale řeší je. Navíc si uživatel může objednat komerční podporu při nasazování Scribusu do svého prostředí nebo školení. Firmy Atlantic Tech Solutions a Bit Consulting zastřešují Evropu a Severní Ameriku. Možná budou ale ceny pro ČR poněkud vyšší.

Obrázek:  1.jpg

Je jasné, že Scribus nemá ambice být „všeobjímajícím“ balíkem programů. Které další nástroje a programy by měl uživatel používat souběžně se Scribusem?

Textový editor nebo textový procesor, editor bitmapové a vektorové grafiky. Je téměř jedno, jaký program použijete. Limitováni jste pouze použitými formáty. Co se volného softwaru týče, pak jednoznačně OpenOffice.org, Inkscape a podle mého Krita (její vývoj je poslední dobou velmi rychlý). A GIMP, když už to musí být... A ještě jednu poznámku mi dovolte. Na softwaru nezáleží, záleží na kvalitě písem. Sežeňte si ty nejlepší fonty. Když já použiju nějaké písmo např. ze Střešovické písmolijny ve Scribusu a Franta Vomáčka Comic Sans v nejposlednějším InDesignu XXXTraMega Professional, tak můj výsledek bude stejně lepší. Když se ještě zamyslím nad teorií všeobjímající aplikace, tak vězte, že si ve Scribusu můžete pustit i oblíbenou hudbu. Sice přes Python skript, ale jde to snadno.

A ještě bych poprosil nějakou humornou historku z vývoje Scribusu.

Probůh... Jdu prohledat IRC logy. Těžko říci, jestli je vtipné, když si dva vývojáři navzájem přepisují CVS a vyhrožují si u toho navzájem. Nebo když si při hokeji Fin s Čechem vyhlašují válku. Anebo když se někdo zeptá, jestli na příštím setkání někdo bude bydlet v hotelu s ním, protože potřebuje probrat podporu LaTeXu, a někdo jiný se ozve, jestli mu jako k latexu nechybí plynové masky, ale že za takové situace s ním nikam nepůjde.

Nahoru

Odkazy

(Jako ve škole)
Průměr: 1,00 | Hodnotilo: 4
 

Top články z OpenOffice.cz

Příspěvky

Re: Rozhovor: Petr Vaněk
15. 08. 2006, 15:30:41
Odpovědět  Odkaz 
Moc prima chlapik a clanek.

Přidat názor

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Svatopluk Vít

Svatopluk Vít

Narodil se v Karviné, momentálně je však trvale usazen v Praze. Pracuje u jedné nadnárodní společnosti jako správce počítačové sítě běžící na produktech Microsoftu, na starosti má i vnitrofiremní počítačová školení. Doma však s úspěchem prohání Linux. Poslouchá dobrou hudbu, zajde si do divadla. Také je aktivní v několika komunitách kolem open-source projektů a rád prosazuje tato řešení do praxe. Největším žroutem času jsou momentálně dvě dcery (ročník 2006 a 2009).


  • Distribuce: Mageia 2
  • Grafické prostředí: KDE
  • Hodnocení autora: *