přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Proxmox – Virtualizace snadno a rychle

Proxmox – Virtualizace snadno a rychle

proxmox.png

Proxmox Virtual Environment je open-source virtualizační platforma vytvořená k jedinému účelu a tím je spouštění virtuálních aplikací a počítačů. Instalací Proxmoxu velmi rychle, snadno a bez nutnosti předchozích znalostí či studia dokumentace vytvoříte počítač schopný spouštět jiné virtuální počítače, ať už budou sloužit pro účely vašeho testování, nebo rovnou ostrého nasazení ve firmě.


reklama

Instalace Proxmoxu

Instalace systému se skládá z obvyklé sady dotazů a nastavení, patří mezi ně souhlas s licencí, nastavení země a rozložení klávesnice, údaje o správci systému (heslo a e-mail), nastavení statické IP adresy a dál už jen automatické rozdělení disku a nakonec také vlastní instalace systému.

Úvodní obrazovka instalačního procesu Úvodní obrazovka instalačního procesu

Po restartu počítače se objeví informace o nastavené statické IP adrese počítače (to kdybyste ji zapomněli) a přihlašovací obrazovka Debian GNU/Linuxu 5.0, tedy nyní oldstable verze Debianu s kódovým označením Lenny, z kterého Proxmox vychází. Protože další ovládání Proxmoxu probíhá vzdáleně z pohodlí běžného internetového prohlížeče, stačí nyní na nějakém počítači v síti zadat uvedenou IP adresu a dál ovládat systém z prohlížeče.

Komunikace s Proxmoxem probíhá standardně šifrovaně prostřednictvím protokolu HTTPS, a tak vám v prohlížeči nejprve vyskočí upozornění o nedůvěryhodnosti certifikátu na serveru, ale po jeho odsouhlasení se již objeví přihlašovací obrazovka systému Proxmox.

Přihlášení do Proxmoxu Přihlášení do Proxmoxu

Přihlašovací jméno je root a heslo je takové, jaké jste si zvolili při instalaci systému.

Co se týká vlastního rozložení systému na disku, tak musím podotknout, že si systém vezme na kořenový adresář něco přes 9 GB, dál si ukrojí kousek pro swap a zbytek nechá pro virtuální počítače. Bohužel (podle vývojářů systému bohudík) Proxmox neumí standardně pracovat se softwarovým polem RAID (vytvářet ho), a tak v případě jeho použití se budete muset spolehnout na hardwarový RAID vaší základní desky či dokoupeného řadiče.

Úvodní obrazovka zobrazená po přihlášení do Proxmoxu přehledně ukazuje základní informace o systému Úvodní obrazovka zobrazená po přihlášení do Proxmoxu přehledně ukazuje základní informace o systému

Zapnutí češtiny

V menu Configuration jděte do nabídky System a zde na kartu Options, kde se nachází rozbalovací nabídka Language. Volbu nezapomeňte potvrdit kliknutím na odkaz Save.

Šablony přístrojů

Abyste mohli vytvořit nějaký virtuální počítač, potřebujete mít k dispozici nejprve jeho šablonu. Ta může být lokální (předem stažená na pevný disk vašeho počítače), nebo si ji můžete stáhnout přímo z Internetu. To se provede kliknutím na Šablony přístrojů a pak na odkaz Stáhnout. Zde obvykle stačí kliknout vlevo vedle názvu šablony na šipku a zvolit možnost Stáhnout. Informace o šabloně zjistíte po kliknutí na její jméno. Pokud by vám uvedené šablony nestačily, zkuste najít další šablony pro Proxmox.

Stažení nové šablony virtuálních počítačů Stažení nové šablony virtuálních počítačů

Oficiálních i neoficiálních šablon je dle mého názoru dostatek. Přímo na oficiálních wiki stránkách Proxmoxu jsou k dispozici šablony pro operační systémy Debian, Ubuntu, CentOS a Fedora a spousta šablon s předinstalovanými populárními aplikacemi, např. s Drupalem, Wordpressem, Joomlou a dalšími.

Vytvoření virtuálního počítače

Virtuální počítač vytvoříte v nabídce Virtuální stroje na kartě Vytvořit. Zde si vyberte šablonu, zvolte typ kontejneru (OpenVZ nebo KVM je-li dostupné), nastavte jméno stroje, heslo uživatele root a jeho další parametry (operační paměť, místo na disku atd.). VMID je jednoznačný číselný identifikátor počítače ve virtuálním prostředí a netřeba ho měnit. Konečně jednou z posledních voleb je typ sítě.

Vytvoření nového virtuálního počítače Vytvoření nového virtuálního počítače

Zaškrtnutím políčka Spustit při zavedení bude virtuální počítač automaticky spuštěn po vlastním spuštění systému Proxmox.

V možnosti typ sítě můžete nastavit buď virtuální síť (venet), nebo přemostěný ethernet (veth). Jak se tyto sítě od sebe liší? Veth (Virtual ETHernet) je přemostěné spojení (bridge), které vám umožní přiřadit virtuálnímu počítači (jeho síťové kartě) určitou MAC adresu a tak např. převzít nastavení sítě z místního DHCP serveru. Oproti tomu venet (Virtual NETwork) vytváří virtuální síť, kde to není možné. Na druhou stranu je venet rychlejší a bezpečnější. Pokud si nevíte rady a nevadí vám IP adresa nastavená napevno, můžete nechat výchozí volbu venet.

Parametry jako kapacita disku či operační paměti můžete později a přímo za chodu podle vytížení virtuálního počítače snadno měnit. U nastavení síťového rozhraní to už tak snadno nejde.

Další nastavení virtuálního počítače

Nastavení výše uvedených a mnoha dalších parametrů virtuálního počítače provedete v nabídce Šablony přístrojů po kliknutí na počítač v zobrazeném seznamu. Rychlé volby jako třeba zapnutí/vypnutí počítače nebo spuštění konzole zobrazíte kliknutím na ikonu šipky vlevo vedle VMID počítače.

Přehled virtuálních počítačů v jednoduchém, ale účelném seznamu Přehled virtuálních počítačů v jednoduchém, ale účelném seznamu

Virtuální počítač používající OpenVZ se často označuje slovem kontejner, anglicky container a ve zkratce CT. Tolik, pokud byste se pustili do studia OpenVZ a narazili na tento termín.

Další nastavení vytvořeného virtuálního počítače Další nastavení vytvořeného virtuálního počítače

Zde se mj. zobrazuje informační graf znázorňující vytížení procesoru, operační paměti a pevného disku a přibývají některé pokročilé volby nastavení. Za všechny jmenujme políčko CPU, kde se nastavuje počet jader (procesorů), které budou virtuálnímu počítači dostupné.

Úložiště

V této nabídce se nastavují úložiště, tzn. místa, kde mají být fyzicky uloženy virtuální počítače, šablony, zálohy a další. Proxmox umí pracovat s úložišti iSCSI, NFS, LVM a typem adresář. Server standardně vytvoří z dostupných disků logický svazek LVM, a tak by vám ani později, pokud přidáte do serveru další pevný disk, nemělo dojít volné místo. Samozřejmě zálohy je lepší provádět někam jinam a k tomu se hodí jiné možnosti připojení disků (např. NFS). Konečně volba adresář vám umožní nastavovat umístění v rámci aktuální adresářové struktury serveru Proxmox.

I když to na první pohled nevypadá, v konzoli serveru Proxmox si můžete nastavit i připojení síťového disku serveru Samba a používat tak „sdílení disků v síti Windows“.

Zálohování

V okamžiku, kdy všechno selže, nastupují na řadu zálohy. Kdo o nic nepřišel, ten zpravidla nezálohuje, pokud si ovšem nechcete přidělávat zbytečně další starosti, zálohovat byste měli. A když zálohovat, tak zálohovat pravidelně a nejlépe také automaticky, a to Proxmox umí dobře.

Nastavení zálohování virtuálních počítačů Nastavení zálohování virtuálních počítačů

Zálohování nastavíte v nabídce Zálohování po kliknutí na ikonu šipky vlevo vedle textu Zálohovací úlohy. První, co byste měli zkontrolovat, je políčko úložiště, kde je vidět, kam budou zálohy prováděny. Dál se nastavují obvyklé parametry jako doba a čas zálohování a také, které virtuální počítače si přejete zálohovat.

Volbou Režim nastavujete způsob provedení záloh. Možnost Stop zde znamená, že bude počítač „fyzicky“ vypnut (nedostupný) v okamžiku zálohování, možnost Suspend počítač pouze dočasně uspí (znamená to menší dobu výpadku) a konečně volba Snapshot využívá schopností svazků LVM2 a provede bezpečné zálohování bez nutnosti vypnutí počítače.

Pokud máte pole Úložiště při nastavení procesu zálohování prázdné, nastavte nejprve v nabídce Úložiště místo, kam budou zálohy prováděny, nejlépe na jiný disk někde v síti.

Podpora virtualizace

Obyčejnému uživateli to bude zřejmě jedno, ale toho pokročilejšího to určitě zaujme. Proxmox standardně používá virtualizaci OpenVZ a umí také virtualizaci KVM. Obojí jsou dnes často používané způsoby virtualizace používané i na produkčních strojích.

V jednoduchosti můžeme poznamenat, že OpenVZ nevyžaduje podporu virtualizace přímo na procesoru a hodí se zejména pro spouštění virtuálních počítačů s Linuxem (Microsoft Windows na něm nespustíte). KVM je oproti tomu zkratka „Kernel-based Virtual Machine“ a jedná se o kompletní virtualizační řešení (každé zařízení má svůj vlastní virtuální hardware), které vyžaduje hardwarovou podporu virtualizace (procesory s Intel VT nebo AMD-V), a spuštění Microsoft Windows na KVM je možné.

Věcí názoru je, co je vlastně lepší, zda KVM, OpenVZ nebo něco jiného. Pokud nechcete virtualizovat zrovna Microsoft Windows, pak bych se osobně přiklonil k OpenVZ.

Proč virtualizovat?

Tuto otázku bychom si měli položit už na začátku. Podíváme-li se např. na wiki stránky Proxmoxu, nabízí se nám tyto přednosti virtualizace:

  • Zvýšení využití hardwaru – dnešní počítače jsou natolik výkonná zařízení, že zvládnou obvykle víc než jen jednu věc. Tímto můžete využít jeden počítač k vytvoření hned několika počítačů virtuálních a tak snadno ušetřit peníze za nový hardware.

  • Šetření spotřeby elektrické energie – souvisí s předchozím bodem, přidal bych i ušetření místa na stole, pod stolem a v koutě.

  • Méně hardwaru – problémy s počítači se dělí na hardwarové a softwarové. Čím méně hardwaru (počítačů) máte, tím méně hardwarových poruch musíte řešit. Zní to rozumně, co myslíte?

  • Méně instalací – virtuální počítače si můžete snadno stáhnout z Internetu již předinstalované, díky tomu nebudete muset trávit hodiny svého času řešením problémů spojených s instalací a nastavením počítače nebo jeho hardwarovou kompatibilitou. Z dobré šablony máte počítač nainstalován prakticky okamžitě.

  • Jednoduché zálohování a obnova – virtuální počítače se snadno zálohují a také obnovují. Před instalací nového softwaru nebo aktualizací toho stávajícího můžete virtuální počítač jednoduše zazálohovat, a pokud něco nevyjde, tak se stejně snadno vrátit k předchozímu.

  • Snadná migrace na nový/jiný počítač – virtualizační platformy (Proxmox nevyjímaje) v sobě nesou nástroje pro snadnou migraci virtuálního počítače na jiný (např. novější a rychlejší) hostitelský počítač, kde běží (obvykle stejný) další virtualizační server. Tím můžete snadno a prakticky za chodu nahradit jeden server jiným a obvykle výkonnějším strojem.

Slovo závěrem

Proxmox je téměř ideálním řešením pro ty, kteří chtějí začít virtualizovat a chtějí to hned. Webové rozhraní je jednoduché a účelné. Výborně bych hodnotil také šikovnou webovou konzoli (terminál) pro práci přímo na virtuálním počítači. Pokud ve své síti nainstalujete více počítačů s Proxmoxem, systém se vám za to odvděčí možností stěhování virtuálních počítačů mezi těmito počítači přímo z pohodlí webového rozhraní (bohužel pro nastavení spojení mezi nimi budete muset nejprve zamířit do konzole virtualizačního serveru Proxmox).

Vysoce šikovnou volbou je také možnost nastavení automatického zálohování virtuálních počítačů na jedno z dostupných úložišť. Na druhou stranu, snad jediné, co bych Proxmoxu vytkl, je výše uvedená nemožnost instalace na softwarovém RAIDu a pak třeba chybějící klikací nástroj pro vytvoření šablony obrazu z již vytvořeného virtuálního stroje (lze provést v konzoli na serveru s Proxmoxem) či volbu pro duplikaci virtuálního počítače.

S virtuálním terminálem virtuálních počítačů se pracuje dobře S virtuálním terminálem virtuálních počítačů se pracuje dobře

Duplikace stávajícího serveru nebo vytvoření šablony z něj se hodí pro snadné vytváření a používání vlastních přednastavených šablon počítačů. Jinými slovy, jednu svoji vyladěnou „předinstalaci“ serveru budete moci použít pro dalších X instalací a tím si usnadnit další práci spojenou s jejich přizpůsobením.

Nahoru

Odkazy

(Jako ve škole)
Průměr: 1,77 | Hodnotilo: 13
 

Top články z OpenOffice.cz

Příspěvky

Proxmox – Virtualizace snadno a rychle
Ela 18. 07. 2011, 09:44:49
Odpovědět  Odkaz 
Zajimavy clanek, ale co mi zde chybi (nechapu, jak je to mozne u takovych clanku), je porovnani s velice rozsirenym VirtualBox-em, ktery bezi snad na vsech platformach. Rozepisovat se o nem nebudu, urcite jej vsichni znaji, takze i po precteni clanku, neni mi porad jasne, proc radeji pouzivat Proxmox a ne VirtualBox? ;)
Lukáš Zapletal Re: Proxmox – Virtualizace snadno a rychle
zapletal 31. 07. 2011, 17:35:25
Odpovědět  Odkaz 
Myslímže ta otázka pramení z nepochopení toho, co Proxmox je. Není to virtualizační hostitel, podobně jako je KVM, XEN, VirtualBox nebo VMWare. Jedná se o *nástroj pro správu* virtuálních systémů. Proxmox tedy nevirtualizuje, pouze předává příkazy virtualizační platformě, například "vytvoř hosta s 1 GB RAM, takovým a makovým diskem", nebo "spusť hosta nazvaného test_1".

Není tedy relevantní ptát se, jestli je Proxmox lepší/horší než VirtualBox (KVM, XEN a podobně). S některými Proxmox spolupracuje, s jinými ne. To je vše.

Existují jiné projekty, které jdou ještě dále - umějí kromě základní správy (nejen) virtuálních systémů řešit také instalace balíčků, správu konfigurací a monitoring.
Proxmox – Virtualizace snadno a rychle
James_Scott 18. 07. 2011, 10:50:28
Odpovědět  Odkaz 
Virtualbox musíte používat na nějakém nainstalovaném systému. Virtualbox nemá webové rozhraní, je poměrně náročný (oproti OpenVZ), a hodí se spíše na desktop.

Tohle se instaluje zároveň s Debianem, má to webové rozhraní, je to určeno spíše na server, ikdyž ten RAID tomu dost vadí. Možnost používání kontejnerů má své výhody,atd..

Každopádně rozdílů je více než dost :))
Proxmox – Virtualizace snadno a rychle
Ela 18. 07. 2011, 11:09:30
Odpovědět  Odkaz 
> Virtualbox nemá webové rozhraní
...coz me vubec nechybi, jelikoz i VBox se da pouzit nejen ke spusteni bez GUI, ale i na servru, tedy ciste CLI server. provoz...

> je poměrně náročný (oproti OpenVZ)
nevim, nemohu porovnat ;)


V kazdem pripade, k tomuhle clanku by se urcite hodilo v zaveru i to porovnani, IMHO...
Proxmox – Virtualizace snadno a rychle
Dan 20. 07. 2011, 02:14:21
Odpovědět  Odkaz 
VirtualBox ma 3rd-party webove rozhrani a funguje docela pekne http://code.google.com/p/phpvirtualbox/
Proxmox – Virtualizace snadno a rychle
James_Scott 22. 07. 2011, 01:35:57
Odpovědět  Odkaz 
Hoši, s tím webovým rozhraním se omlouvám, to je pro mě novinka. Vypadá to docela pěkně :)
Proxmox – Virtualizace snadno a rychle
Ela 22. 07. 2011, 08:43:35
Odpovědět  Odkaz 
...ze hosi... :lol:

...nekdo po nocich asi moc pije... :D :D

I kdyz jsem cetla vice clanku na tohle tema, porad nemam ten pocit, ze uz presne vim kdy a proc nasadit Prox... namisto VBoxu (kdyz uz stejne jedu na linuxu) :-\
Martin Šín Re: Proxmox – Virtualizace snadno a rychle
Martin Šín 22. 07. 2011, 11:08:58
Odpovědět  Odkaz 
VirtualBox je virtualizační program, tzn. již používáte nějaký operační systém a do něj si ho nainstalujete a používáte. Pokud ho chcete navíc používat na serveru, pak se budete muset zřejmě také začíst do dokumentace (např. ovládání z příkazové řádky) a také asi sáhnout po nějakých podpůrných aplikacích třetích stran (např. webové rozhraní). Vše také nainstalovat, nastavit - zprovoznit.

Proxmox je hotové virtualizační řešení, které oproti VirtualBoxu není určené k instalaci do stávajícího systému. Je určen pro lidi, kteří chtějí např. začít virtualizovat stávající servery nebo vytvářet nové (virtuální) servery a nechtějí zabíhat do detailů. Jednoduše Proxmox nainstalují na počítač a dál už jen využívají výhod virtualizace podobně jako třeba ve VirtualBoxu. Přitom je ale vše už přednastavené a k dispozici přímo jako součást systému (za vše jmenujme např. snadné stažení předinstalovaných obrazů virtuálních systémů, zálohování, migrace).

Po Proxmoxu pak zřejmě sáhnete v situaci, kdy pro virtualizaci chcete vyčlenit nějaký počítač, běžně to může být správce sítě hledající virtualizační řešení, student pro testování, či nějaký fanda pro domácí použití. VirtualBox se pak používá většinou přímo na uživatelských počítačích, např. pro testování nebo pro práci jako další systém, který je okamžitě po ruce. Díky popularitě mezi jeho uživateli se (viz. předchozí příspěvky) dostává i na server. Osobně bych ho zde ale nedoporučil. Proč? Protože je mnohem jednodušší použít třeba Proxmox.. Tolik můj názor a snaha o vysvětlení. ;-)
Proxmox – Virtualizace snadno a rychle
Ela 22. 07. 2011, 12:51:16
Odpovědět  Odkaz 
Vidim, ze (dobry) ucitel se nezapre :D
Ted je mi to uz jasnejsi :)) Diky Martine! ;-)
Proxmox – Virtualizace snadno a rychle
Gabbo 25. 07. 2011, 21:08:37
Odpovědět  Odkaz 
Dobry den,
velice dekuji za zajimavy clanek.
Mam domaci server, take na Atomu, kde beha centos 5.6, beha na nem par sluzeb ale vicemene primarni vyuziti je 7TB samba fileserver pro vsechny pc v domacnosti. Delsi dobu premyslim vyuziti stroje na virtualizovani dalsiho testovaciho systemu nebo neco.. samozrejme se nabizi moznost vyuziti stavajici instalace jako hostu. Zaujalo me vsak toto reseni, moje otazka je jak by se virtualizace systemu pro sambu projevila na prenosove rychlosti (dnes me vicemene omezuje rychlost disku).
Dekuji za odpoved
Martin Šín Re: Proxmox – Virtualizace snadno a rychle
Martin Šín 26. 07. 2011, 12:01:23
Odpovědět  Odkaz 
Myslel bych, že si ničeho nevšimnete. Obecně je výkon počítače limitován právě procesorem, rychlostí disku a velikostí operační paměti, až vám něco z toho přestane stačit, tak to jednoduše zpozorujete. Nicméně to bude přímo úměrné počtu virtuálních počítačů, které na něm budete provozovat... Takže nějaké zásadní zpomalení hned zpočátku bych tam neviděl. Osobně se mi zdá, že jsou "Atomy" trochu pomalejší při práci s diskem, no a v případě virtualizace by se vám také hodil větší počet jader/vláken.
Proxmox – Virtualizace snadno a rychle
Kornel 26. 07. 2011, 12:58:58
Odpovědět  Odkaz 
Vyborny clanek. Neco podobneho jsem hledal. Jednoduche a krasne to beha.:-)
Proxmox – Virtualizace snadno a rychle
t 27. 07. 2011, 14:01:03
Odpovědět  Odkaz 
o web-klientovi pre VBox som vedel a ak by niekto chcel tak akurat som narazil na roote aj na RemoteBox (http://remotebox.knobgoblin.org.uk/), co je alternativny klient VirtualBox.
Proxmox – Virtualizace snadno a rychle
Tomas 28. 07. 2011, 13:40:23
Odpovědět  Odkaz 
Proxmox = perfektní řešení pro testování a vývoj.
Tato technologie velmi šetrně hospodaří s HW prostředky - RAM, místo na HDD.
IPv6 je bezproblémů podporována. Je však třeba zvolit rozhraní veth a nastavit adresy IPv6 tak jak v běžném systému.
Pokud budete Proxmox instalovat tak dejte pozor na disky v PC neb instalátor se na nic neptá a použije všechny. Já jsem disky na SATA odpojil až na jeden a boot z něj volím v popup menu BIOSu.
Proxmox – Virtualizace snadno a rychle
lzap 31. 07. 2011, 17:24:56
Odpovědět  Odkaz 
Existují podobné projekty, které se věnují stejné veci - provisioning virtualizovaných (ale i barebone) systémů. Například program Foreman zvládá instalace, správu a monitoring virtuálních mašin, jeho instalace a nastavení je snadné. Také projekt Spacewalk, který je určen zejména na management systémů, umí i provisioning.

Oba systémy nejsou na rozdíl od Proxmoxu distribuce, instalují se z balíčků přímo do systému a pracují vzdáleně s KVM (a v případě Spacewalku i s XENem). Jsou to webové aplikace.

http://theforeman.org/
http://spacewalk.redhat.com/

Instalací a základní správou (start/stop) to ovšem nekončí - zmíněné systémy jdou dál, než Proxmox. Spacewalk umí správu balíčků RPM (Fedora, RHEL/CentOS, OpenSUSE), správu konfigurace a monitorování. Foreman tyto schopnosti nemá, ale existuje projekt Katello, který některé tyto funkce doplní.
Proxmox – Virtualizace snadno a rychle
Láďa 4. 08. 2011, 12:43:02
Odpovědět  Odkaz 
Zdravim, pekny clanek. Jen jsem se chtel zeptat, zda nemate v umyslu napsat clanek o konkretnim praktickem vyuziti? Mam na mysli naslednem vyuzivani - jak napr. nainstalovat konkretni program a jeho provoz ze site. Nebo nevite, kde se toto dozvedet?
Proxmox – Virtualizace snadno a rychle
kornel 15. 08. 2011, 22:27:01
Odpovědět  Odkaz 
Zdravim, mam dotaz. Nevi nekdo z vas jak provest u virtualniho pocitace, aby mel vice sitovych rozhrani - presneji 2. Na stroji mam 3 sitove karty. Po vytvoreni virtualniho pc mam vzdy jen jedno.

Dik..
Proxmox – Virtualizace snadno a rychle
nexx 6. 04. 2012, 23:16:27
Odpovědět  Odkaz 
RAID1 pro nainstalovaný proxmox není problém. Sice se píše, že je to celá distribuce, ale je to založené na debianu a také to debianí mirrory používá... Pouze je to předinstalovaný debian + doplněno o "proxmox komponenty". Takže si se systémem můžete instalovat a dělat naprosto co se vám zlíbí, tedy i ten raid si uklohnit, což na nainstalovaném "proxmox" je otázkou chvilky ;)

Přidat názor

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Martin Šín

Martin Šín

Martin Šín (*1980) vystudoval pedagogickou fakultu a nyní pracuje jako učitel matematiky a výpočetní techniky na střední škole. Ve volném čase překládá a také hraje hry (ani jedno mu příliš nejde). V práci se snaží prosazovat open-source programy.


  • Distribuce: Debian
  • Hodnocení autora: **

| proč linux


LibreOffice Conference 2016