Linux E X P R E S,

V polovině osmdesátých let minulého století vznikl ve společnosti Commodore počítač Amiga. Ten oslňoval především herními a multimediálními schopnostmi, kterému se tehdejší konkurence počítačů kompatibilních s IBM PC nemohla vyrovnat. Mimo jiné byl poháněn operačním systémem Amiga OS, na který znalci dodnes s láskou vzpomínají.

Existují témata, která dokáží spolehlivě rozhádat prakticky kohokoli. Ve světě normálních lidí to je třeba politika, ve světě programátorů je to volba programovacího jazyka.

Prostředí KDE nabízí velice silnou technologii pro jednotný přístup k souborům. Jmenuje se KIO a tento článek vás s ní seznámí.

Podtitul dnešního dílu jsem si vypůjčil ze seriálu Pavla Křivánka o jazyce Squeak, který vycházel na root.cz. Croquet je totiž prostředí napsané ve Smalltalku, konkrétně v jeho svobodné variantě Squeak. Technicky se nejedná o operační systém, protože běží nad hostitelským systémem, ale přesto je velice zajímavý.

V minulosti studoval na FIT VUT v Brně, kde se také seznámil s unixy/Linuxem, které se staly jeho koníčkem a později i zaměstnáním, protože v současné době pracuje ve společnosti SUSE Linux v Praze, kam se přestěhoval ze svého rodného Blanska. Tam se věnuje tvorbě balíčků, zejména pro software napsaný v Javě. Z IT koníčků ho vyjma Linuxu obecně, zajímá programování (zejména Python, ale i chabé pokusy se Scheme) a počítačová grafika. Občas je dokopán k tomu, aby napsal nějaký zajímavý článek s touto tématikou.

Akcelerovaný desktop. 3D desktop. Rotující kostka. To jsou pojmy, které zajímají mnoho uživatelů Linuxu. Je to logické, konkurenční OS X nebo Windows Vista s Aero grafické efekty nabízejí také. A běžného uživatele věci jako plánovač nebo podpora mnoha souborových systémů těžko přesvědčí tak jako „úžasné“ grafické efekty. Tento článek je zaměřen na historii a současný stav těchto technologií dostupných na Linuxu.

V dobách, kdy Unix ještě zářil novotou, se pro vysoce výkonná řešení používal operační systém OpenVMS – Open Virtual Memory System, který se ovšem označuje jakoVMS. Hackeři, kteří tento systém znali, se na Unix dívali s opovržením, zvláště v dobách, když ještě prakticky nepodporoval síťování. Z dnešního pohledu je asi nejdůležitější, že první verze protokolu TCP/IP a první kořenové servery tehdejšího DARPAnetu běžely na strojích DEC VAX s operačním systémem OpenVMS.

Projekt GNU (rekurzivní akronym znamenající Gnu is Not Unix) od FSF (Free Software Foundation) měl za cíl vytvořit operační systém unixového typu, ovšem, na rozdíl od stávajících unixů, svobodný. Práce začaly na základním softwarovém vybavení, mezi něž patřil překladač GCC (GNU Compiler Collection), binutils, editor Emacs, základní systémové knihovny glibc (GNU libc – základní knihovna jazyka C), systémové utilitky známé jako coreutils, shell, ...

O linuxové komunitě se traduje, že je k nováčkům nepřátelská, že je arogantní a nafoukaná. V mnoha případech je to způsobeno tím, že nováček dostane na spoustu dotazů odpověď „Přečti si manuál“ nebo „Máš to v dokumentaci“ a hned si pomyslí něco o arogantních a namyšlených lidech. Ovšem ten největší rozdíl mezi člověkem nezkušeným a zkušeným je skutečnost, že ten druhý tu dokumentaci skutečně četl/čte. Kdo se naučí používat dokumentaci, stane se samostatnějším a svoje potíže bude řešit rychleji (navíc bude časem dokonce schopen radit dalším začátečníkům). To je cílem a účelem těchto odpovědí. Stát se nezávislým na pomoci ostatních.

Občas si někdo posteskne nad tím, jak jsou jisté věci v unixech složité. Ovšem nemluvíme zde o lidech, kteří pouze chtějí, aby se choval stejně jako jejich operační systém. Ne, zde mluvíme o lidech, kteří vědí, co je to ioctl(2), fcntl(2) nebo socket. Občas se lidé snaží nahlédnout do budoucnosti a představují si ji jako dokonalejší přítomnost.

Tento článek by se také mohl jmenovat „Proč mi nefunguje čeština?“ Zabývá se problematikou kódování a znakových sad.

Tímto článkem otevíráme nový seriál, který nás bude provázet po, řekněme, exotičtějších operačních systémech. Rozhodně exotičtějších, než je Linux, BSD, Solaris nebo MacOS. Dnešní díl bude věnovaný operačnímu systému Windows... Ale nebojte, skutečným hrdinou bude jejich svobodná implementace ReactOS.

Když se na počátku roku 2006 objevilo video demonstrující možnosti Xgl, akcelerovaného X serveru od Novellu, vyvolalo to mezi příznivci linuxových desktopů doslova bouři. Co na tom, že bylo nutné mít dva X servery (normální a Xgl), co na tom, že to bylo nestabilní a trhané, nebo že to na většině grafických karet vůbec nejelo, co na velké závislosti na GNOME. Xgl byl zkrátka hitem, důkazem čehož může být Kororaa, live CD založené na Gentoo, které sloužilo pro otestování schopností hardwaru.

Jednou z výhod operačního systému unixového typu je, že umožňuje automatizaci často opakovaných nebo složitých úloh pomocí skriptů. často se setkáváme se skripty, které administrátoři připravují svým uživatelům ve snaze zjednodušit jim některé operace. Ovládání takových skriptů se ovšem děje prostřednictvím textové konzole, což pro takové uživatele není příjemné pracovní prostředí. Existuje ovšem solidní řešení.

Kommander je velice zajímavý skriptovací jazyk. Kombinuje v sobě jednoduchost skriptů, jak je známe z shellu, s grafickým uživatelským rozhraním, které vyžadují naši uživatelé. Přes omezení tohoto jazyka vzniklo mnoho zajímavých aplikací, které jsou v něm napsány.