přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, GNU Hurd

GNU Hurd

Projekt GNU (rekurzivní akronym znamenající Gnu is Not Unix) od FSF (Free Software Foundation) měl za cíl vytvořit operační systém unixového typu, ovšem, na rozdíl od stávajících unixů, svobodný. Práce začaly na základním softwarovém vybavení, mezi něž patřil překladač GCC (GNU Compiler Collection), binutils, editor Emacs, základní systémové knihovny glibc (GNU libc – základní knihovna jazyka C), systémové utilitky známé jako coreutils, shell, ...


reklama

Na počátku devadesátých let minulého století dospěl projekt svobodného operačního systému tak daleko, že chybělo pouze svobodné jádro. Bylo navrženo zbrusu nové jádro, jež mělo klasická unixová jádra poslat do důchodu. Nazváno bylo Hurd, což je (tentokrát komplikovanější) akronym „HIRD of Unix-Replacing Daemons“, kde HIRD znamená „HURD of Interfaces Representing Depth“ a celé je to hříčkou na „herd of gnus“ (stádo pakoňů – gnu v angličitně znamená pakůň). Pokud vám to nepřipadá legrační, pravděpodobně nejste ti správní počítačoví „pitomci“.

Základním rozdílem mezi monolitickým jádrem unixového typu (ke kterým patří i Linux, nebo jádro FreeBSD) je v tom, že se jedná o mikrojádro. Mezi stejný typ patří i Minix, jehož mizerný výkon v té samé době přiměl jistého Fina jménem Linus Torvalds k práci na vlastním jádře, které později dostalo název Linux. Monolitická jádra se vyznačují tím, že všechen jaderný kód běží ve stejném adresovém prostoru. Jakýkoliv chybný nebo zákeřný kód, který se do jádra dostane, jej pak může celý shodit.

Mikrojádra jsou postavená na konceptu minimalistického jádra, které většinu tradičních služeb (souborové systémy, sítě, …) vyjmulo vně jádra a postavilo na stejnou úroveň jako uživatelské procesy. Teoreticky se jedná o lepší koncept než monolitická jádra, protože jsou jednotlivé části odděleny, ovšem prakticky naráží tento typ jader na potíže s výkonností, související především s režií při přepínání kontextu a několikanásobném kopírování dat.

Původní plány počítaly s použitím jádra BSD 4.4-Lite, ale v důsledku mnoha problémů dal nakonec Richard Stallman přednost mikrojádru Mach. Toto zpoždění se mnohým lidem nelíbilo, proto byl, jako dočasné řešení, Linux vybrán jako jádro systému GNU, takže byl upraven tak, aby spolupracoval s glibc a byl přeložitelný překladačem z dílny FSF.

Ovšem postupem času se objevily rozpory mezi názory Stallmana a Torvaldse. FSF těžce nesla, že otevřený bazarový vývoj Linuxu na sebe strhl většinu pozornosti a ten tak postupně zastínil zájem o vývoj jádra Hurd. To je v současné době ve verzi 0.2 a jeho vývoj pokračuje pouze velice pomalu a není v žádném případě vhodný pro jakékoli reálné použití.

FSF se alespoň snaží o prosazování názvu GNU/Linux, který by měl dát na vědomí, že značná část důležitého softwaru pochází z jejich dílen, ale ve světě, v němž se distribucím říká „Linuxy“, to mají poměrně složité.

Nahoru

Odkazy

(Jako ve škole)
Průměr: 2,00 | Hodnotilo: 2
 

Top články z OpenOffice.cz

Přidat téma diskuse

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Michal Vyskočil

Vystudoval FIT VUT v Brně. V současné době pracuje jako engineering manager v pražském SUSE. Nadšený uživatel Linuxu a open-source technologií. Autor mnoha článků na českých linuxových webech.


  • Distribuce: openSUSE
  • Hodnocení autora: *



Public Relations

QNAP uvedl novou modelovou řadu NAS TVS-x82T

Společnost QNAP uvedla na trh novou modelovou řadu NAS TVS-x82T, kterou tvoří tři různé modely (TVS-1282T, TVS-882T a TVS-682T). Nová řada je založena na vícejádrových procesorech Intel Core aktuální generace se 14nm výrobním procesem. Díky nim mohou nové NASy nabídnout dostatek výkonu i pro aplikace náročné na CPU.

Pokračování ...


CIO Agenda 2016