přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Michal Vyskočil

Control

Michal Vyskočil

vyskocil.jpg

V minulosti studoval na FIT VUT v Brně, kde se také seznámil s unixy/Linuxem, které se staly jeho koníčkem a později i zaměstnáním, protože v současné době pracuje ve společnosti SUSE Linux v Praze, kam se přestěhoval ze svého rodného Blanska. Tam se věnuje tvorbě balíčků, zejména pro software napsaný v Javě. Z IT koníčků ho vyjma Linuxu obecně, zajímá programování (zejména Python, ale i chabé pokusy se Scheme) a počítačová grafika. Občas je dokopán k tomu, aby napsal nějaký zajímavý článek s touto tématikou.


reklama

S Linuxem jsem se setkal před pěti nebo šesti lety díky časopisu Computer a jeho CD příloze, kde byl Mandrake 8.x. Přiznávám, že jsem původně nebyl z nějakého Linuxu příliš nadšený, ale zvědavost nakonec zvítězila a přistoupil jsem k instalaci. Jsa člověk podezřívavý, jal jsem se nejprve vyštrachat a zapojit starý 1,2GB disk a odpojit ten, kde jsem měl hlavní systém. Tak moc jsem novému systému nedůvěřoval. Nicméně mě grafický instalátor poměrně bezpečně provedl úskalími instalace nového systému a vzápětí jsem se mohl kochat systémem, kde bylo KDE, Mandrake Control Center a celý unixový svět, který jsem do té doby neznal.

Protože jsem chtěl vědět víc, okamžitě jsem si koupil knihu o Linuxu (popisovala bohužel jen Red Hat a byla poněkud zastaralá) a začal systém používat. Ovšem zásadní zlom pro mě představovala aplikace MPlayer. Měl jsem neustálé problémy s přehráváním filmů pod původním systémem, doslechl jsem se ale o skvělém programu jménem MPlayer. Po těžkém boji jsem ho do systému narval a od té doby jsem používal výhradně Mandrake, když jsem si chtěl přehrát film.

Druhou věcí, která mě k Linuxu připoutala, byla kniha Rozumíme Unixu, která mi ukázala krásu unixových systémů a poutavým způsobem vysvětlila nejen, co se děje, ale i proč tomu tak je. Podotýkám, že to bylo v době, kdy jsem nedokázal vypnout vi.

Na Linuxu tedy oceňuju především:

  • Unixový původ a filozofii - ač je dnes Linux (jako jádro) i celý GNU projekt od původního v mnoha směrech unixu odlišný, stále se jedná o zdatného zástupce těchto systémů. Navíc patřím k těm uživatelům, kteří jsou docela srostlí s příkazovou řádkou, takže mi tato vlastnost velice vyhovuje.
  • Otevřenost - systém je k dispozici včetně zdrojových kódů, což umožňuje značnou flexibilitu a přizpůsobitelnost systému.
  • Kvalitní uživatelské aplikace - ač je OSS software brán jako software programátorů pro programátory, programy jako k3b, Amarok jsou více než zdatným konkurentem různých proprietárních programů na ostatních systémech.
  • Balíčkovací systém - ač jsem si s nekvalitními balíčky užil svoje, je to pravděpodobně ten nejlepší způsob distribuce OSS softwaru, který existuje. Navíc je dnes díky službě OpenSUSE BuildService jednoduché vytvořit a spravovat balíčky pro všechny hlavní distribuce z jednoho místa, takže BS řeší dvě hlavní výtky uživatelů - roztříštěnost distribucí a nutnost kvůli nové verzi přejít na novou verzi distribuce.
  • MPlayer - ač jsem o něm mluvil už předtím, sluší se, abych jej uvedl ještě jednou, protože mě de facto k Linuxu přivedl. Až na proprietární videa chráněná DRM a přehratelná v jednom správném (TM) přehrávači, dokáže přehrát doslova i vlnitý plech.
  • KDE - ač jsem zkoušel přejít na jiné prostředí (na lehčích konfiguracích používám střídavě Fluxbox a IceWM) a přestože se většinu času dívám do konzole, provází mě KDE už od mých linuxových počátků. Technologie jako KIO slaves či DCOP mi mnohokrát usnadnily práci a přestože skutečně nejčastěji používám shell a vim, tak je toto prostředí velmi silným argumentem, proč používám Linux.

Nahoru

Příspěvky

obnova dat?
jirka 4. 06. 2018, 05:51:35
Odpovědět  Odkaz 
Stačilo najet na jejich web a zahlédnout čtyři hnusné čtverečky. Ti mastilové umí jen s windousy (se mi zdála podezřelá už fotka krabicové verze) a omylem to portovali i na Appla.

Navíc ve free verzi je omezení 500MB a při povolené sdílení 2GB.
Linux Mint 18.3.Sonya x64 vs Mint 19 TARA - beta x64
Vladimír Bibza Ing. 11. 06. 2018, 09:04:01
Odpovědět  Odkaz 
Stroj EP45 DDR3/1600 Q9400 na 3,2Ghz

1. Sonya inštalácia z USB bez problémov virtual Windows 7x64 Pro bez problémov
2. Sonya 3 zariadenia nerozpoznala WEB kameru,príd. Ser/paralel dosku, prid. sieť, kartu.
3. Sonya skvelá rýchla na SSD DATA 128, OK aktualizácie, Vizuál, Office 5 výborný
4. Rozpoznava tlačiarne HP LaserJet6P, nutno vyskúšať rôzne ovl.tlačí teraz OK
5. Negat. pri akejkoľvek zmene čohokoľvek pýta heslo správcu dá sa pochopiť prečo
6. Celkové hodnotenie veľmi dobré - budem testovať sieťové služby cez Sambu.
7. Tara beta x64 inštalácia z USB OK, vizuál OK, office 5 OK, ostatné s problémami beta verzia mi pripadá ako keby nemala spustené podporné programi, ovládače, proste beta. Rozdiel v rýchlosti som extra nezaznamenal.

PS: U mňa zatiaľ Sonya vyhráva.
vbibza@centrum.sk
Steam na Linuxu
d3ad3ditzz 24. 06. 2018, 14:20:37
Odpovědět  Odkaz 
Po každém spuštění přes teminál se stane tohle:

d3ad3ditzz@kali:~$ steam
Repairing installation, linking /home/d3ad3ditzz/.steam/steam to /home/d3ad3ditzz/.local/share/Steam
Running Steam on kali kali-rolling 64-bit
STEAM_RUNTIME is enabled automatically
Installing breakpad exception handler for appid(steam)/version(0)
/home/d3ad3ditzz/.local/share/Steam/ubuntu12_32/steam: symbol lookup error: /usr/lib/i386-linux-gnu/libxcb-dri3.so.0: undefined symbol: xcb_send_request_with_fds
/home/d3ad3ditzz/.local/share/Steam/steam.sh: řádek 444: žádná shoda: ssfn*
d3ad3ditzz@kali:~$


U linuxu jsem relativně nováček takže s mnoha komandy jsem seznámen ale s tímhle si nevím rady. OS je založen na Debian 9.
linux
dub 25. 06. 2018, 13:05:31
Odpovědět  Odkaz 
Ano-protože linux...naprostá šitovina.

Přidat názor

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Top články z OpenOffice.cz