přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Frakatý a já 2

Konference Cloud computing v praxi

Frakatý a já 2

Další zamyšlení a popis. Mé vysoké uživatelské nároky a dvojí systémově operační život.


reklama

Když jsem publikovala první část „Frakatého“, setkala jsem se s různými reakcemi (nejen v komentářích pod článkem). Z uvedeného jsem usoudila, že bude dobré vysvětlit některé skutečnosti. Za cíl svého psaní jsem si zvolila jednoduchým způsobem přiblížit vlastní zkušenost s Linuxem. Tedy z pohledu člověka, který se v oblasti IT příliš neorientuje a sám sebe řadí mezi běžné uživatele počítačů.

To proto, že mi přijde škoda, že milý tučňák je v povědomí lidí (pokud tedy vůbec nějaké je) spojován s něčím „extra“, s něčím, na co snad ani běžný uživatel „nemá“. Jinak řečeno - vnímám tak trochu nedůvěru. Je možné, že bych s tímto operačním systémem mohl/a opravdu pracovat? Je volně ke stažení, to je podezřelé... Určitě má spoustu chyb... Tomu nikdy nebudu rozumět...

Tyto a podobné obavy podle mně nemají žádné opodstatnění a Frakatý si zaslouží vřelejší přijetí.

Už jsem psala, mě si získal.

Kromě již zmíněné a nesporně mnohem vyšší stability, mě zaujal také efektními bonusy. Zmíním chování oken, grafické efekty pracovního prostředí (třeba plochy na kostce, elastická okna).

Napadlo mě teď ještě, že svou roli v mém nadšení hraje asi i skutečnost, že nemám v oblibě „hlavní proudy“. Naopak - vše, co se prosazuje masově, co je navíc neúměrně přeceňováno (náklady x využití), a co se tváří tak, jako by ani člověk nesměl mít jinou volbu, vzbuzuje mou nevoli.

V současné době mám Frakatého doma a v práci mi slouží Windows XP.

Nevnímala jsem ani zpočátku problém adaptovat se na tento dvojí operačně systémový život.

Protože v práci je má uživatelská činnost poněkud omezenější (aneb nemá tak bohatého vyžití jako doma), bylo mi nezávislým pozorovatelem sděleno, že jsem se díky Linuxu poněkud rozmazlila. Totiž, že současný běžný styl mého zacházení by jeho kolega systém v práci dávno neutáhl... :-)

frakratyaja.jpg

Abych to trochu osvětlila: jsem typ člověka, který je poněkud zbrklý a často reaguje dřív, než myslí, což se projevuje i při práci s počítačem (myš je rychlejší než moje hlava). Dále je normální stav, že mám spuštěno velmi mnoho aplikací, z toho některé i vícekrát. Současně ještě lítám po internetu (prohlížeč skoro „nemá kam dávat“ záložky), pouštím hudbu, stahuji, odesílám, chatuji... a stane se opravdu velmi zřídka, že Frakatý na chvíli nestíhá. A přesto, že tučňák pochází z chladných krajů, o zamrznutí nebo pádu nemůže být ani řeči.

Díky užívání obou systémů, si dovolím malé srovnání. Jasně, je stavěno na základě pocitů. Hlavní rozměr Linuxu vyjadřuje samotné logo - tučňák. Působí na mě totiž jako „živý organismus“. Možnost komunikace a objevů. Mám dojem, že jsem více tvůrčí, stále se něco učím, mám prostor.

Prostě není jen mechanicky studený, stísněný a uzavřený.

Nahoru

Top články z OpenOffice.cz

Jana Šumpíková

Jana Šumpíková

Obyčejná spokojená uživatelka Linuxu.


  • Distribuce: openSUSE
  • Grafické prostředí: KDE