Příspěvky Raspberry Pi 4B – první dojmy
Jsem v těchto věcech lama a tak se zeptám přímo na to, co mě zajímá - pochopil jsem dobře, že tento poslední kousek je schopen přenosu dat max. 54MB/s (přes USB)? Tyhle mini stroje nemají nějaký normálnější způsob připojení disku, než přes USB? Nerýpu, jen mne zajímá, jestli ten prcek nemá nějaké SATA nebo podobné rozhraní, kde se neřeší desítky MB/s. Nebo jestli to prostě tyhle mini stroje nemívají nikdy. U klasických počítačů bývá prakticky vždy nejužším hrdlem práce s diskem Proto se dnes řešívá SSD s přenosy až kolem GB/s. Tady taková možnost vůbec neexistuje?
Nema a je to tak schvalne, aby udrzeli nizkou vyrobni cenu.
Aha. Díky za reakci. Nicméně jsem se z ní nedozvěděl, jestli to, že SATA nemá je jen věcí Raspberry nebo jestli to je tak u všech těchto pidistrojů. A v návaznosti na reakci bych se zase zeptal, jak zásadně by to zdražilo ten počítač? Kouknul jsem se na rpishop.cz a tam jsou tyhle stroje od tisícovky po pátnáct set (1 - 4GB RAM). To by to tu cenu zdvojnásobilo nebo zvedlo o nějakou stokorunu? Pokud to druhé, tak mi argunetace udržením ceny nedává smysl - když si člověk může vybrat, jestli zvedne cenu o 50% přidáním RAM.
Nepleťte si prosím bity a bajty. Rozhraní SATA má teoretickou propustnost od 1,5 do 6 Gb/s podle verze. Po připojení rychlého SSD přes SATA se dostanete na reálnou rychlost přenosu dat 100-200 MB/s (v laboratorních podmínkách s ideální protistranou i trojnásobek). Rozdíl proti USB 3.0 ale není tak dramatický, jak z vašeho dotazu vyplývá. Teoretická propustnost USB 3.0 je totiž 5 Gb/s, tedy podobná jako u SATA.
Reálná přenosová rychlost je pochopitelně mnohem nižší podobně jako u SATA rozhraní. Záleží totiž na rychlosti paměťových médií na obou stranách a rychlosti jejich řadičů. Věřte mi, že přenos dat z NASu přes síťové rozhraní testovaného Raspberry Pi na jeho USB rozhraní a zápis na připojený SSD disk rychlostí 54 MB/s je velmi dobrý výsledek.
Dalšímu zvýšení výkonu by pomohlo nikoli SATA, ale PCIe rozhraní a řadič pro NVMe paměti, ale to bychom byli úplně jinde, než kam Raspberry Pi míří.
Reálná přenosová rychlost je pochopitelně mnohem nižší podobně jako u SATA rozhraní. Záleží totiž na rychlosti paměťových médií na obou stranách a rychlosti jejich řadičů. Věřte mi, že přenos dat z NASu přes síťové rozhraní testovaného Raspberry Pi na jeho USB rozhraní a zápis na připojený SSD disk rychlostí 54 MB/s je velmi dobrý výsledek.
Dalšímu zvýšení výkonu by pomohlo nikoli SATA, ale PCIe rozhraní a řadič pro NVMe paměti, ale to bychom byli úplně jinde, než kam Raspberry Pi míří.
Nevím, kde jste přišel na pletení bity/Byty. Jde mi o to, že odezva systému je s diskem, který se došplhá k max desítkám MBps (a to ještě předpokládám, že jde o nějaké ideální kontinuální čtení) dost špatná. SSD v mém 7 let starém MBP i dnes dává čtení i zápis přes 500MBps a SSD v dnešních MBP mají i čtyřnásobné rychlosti. A to pochybuji, že by Apple používal top technologie a tak nejspíš budou dostupné i rychlejší. A rychlosti kolem 50MBps dávaly běžně klasické disky před dekádou.
Jde mi o to, že provozovat tyhle ministroje se systémem z SD karty je utrpení a připojovat USB disk znamená, že musí být takový nějaký disk už zakomponován v nějakém futrále s USB připojením, což považuju za podivné řešení. Očekával bych možnost připojení disku přímo na nějaký vhodný konektor/rozhraní. A zajímalo by mě, jestli je takové řešení finančně opravdu mimo (vzhledem k ceně tohoto minipočítače v rozmězí 1000-1500 Kč).
Jde mi o to, že provozovat tyhle ministroje se systémem z SD karty je utrpení a připojovat USB disk znamená, že musí být takový nějaký disk už zakomponován v nějakém futrále s USB připojením, což považuju za podivné řešení. Očekával bych možnost připojení disku přímo na nějaký vhodný konektor/rozhraní. A zajímalo by mě, jestli je takové řešení finančně opravdu mimo (vzhledem k ceně tohoto minipočítače v rozmězí 1000-1500 Kč).
Souhlasím s tím, že provozovat Raspberry pouze z karty není ideální. Důvody, proč je tomu tak, nejsou jenom výkonové. Málokterá karta zvládá množství zápisů, které vyprodukuje např. běžící server. Model 4B má sice asi dvakrát rychlejší práci z kartou, ale přesto mnohem lepší provozovat systém z připojeného SSD. Teoretické rychlosti různých rozhraní nemohou z principu odpovídat skutečným výsledkům v praxi. Je to dáno tím, že výkonová úzká hrdla mohou být nejen v HDD nebo SSD a v řadičích, ale také v procesorech, pamětech a propojení toho všeho. Výsledek pak dpovídá vyladěností celého zařízení.
Z těchto důvodů jsem použil jednoduchý test s přenosem dat mezi NASem a SSD, připojeným k portu Raspberry Pi. Tento test sám o sobě vůbec nic nevypovídá o tom, kde je úzké hrdlo propustnosti. Může být např. v HDD NASu nebo někde v síti. U starších verzí Raspberry Pi byl výkon tak nízký, že nebyl problém najít viníka. U 4B už to tak jasné není. Každopádně se Raspbery Pi 4B dokázal v této situaci vyrovnat notebooku, vybavenému SATA a rychlým SSD.
Z těchto důvodů jsem použil jednoduchý test s přenosem dat mezi NASem a SSD, připojeným k portu Raspberry Pi. Tento test sám o sobě vůbec nic nevypovídá o tom, kde je úzké hrdlo propustnosti. Může být např. v HDD NASu nebo někde v síti. U starších verzí Raspberry Pi byl výkon tak nízký, že nebyl problém najít viníka. U 4B už to tak jasné není. Každopádně se Raspbery Pi 4B dokázal v této situaci vyrovnat notebooku, vybavenému SATA a rychlým SSD.
Zkoušel jsem přehrávat "jellyfish" videa s různými datovými toky a závěr je takový:
- VLC se nechytal ani na FullHD videa v nejnižích datových tocí
- nainstalované MPV na tom bylo podstatně lépe. Plynule přehrávalo i 10MB/s FullHD. Bohužel HW akcelerace zatím nefunguje, takže žádné 4k video neběželo normálně, jen "slide-show"
Milým překvapením bylo, že i v současné konfiguraci ovladačů Raspbian jako takový běžel svižně i ve 4k rozlišení.
- VLC se nechytal ani na FullHD videa v nejnižích datových tocí
- nainstalované MPV na tom bylo podstatně lépe. Plynule přehrávalo i 10MB/s FullHD. Bohužel HW akcelerace zatím nefunguje, takže žádné 4k video neběželo normálně, jen "slide-show"
Milým překvapením bylo, že i v současné konfiguraci ovladačů Raspbian jako takový běžel svižně i ve 4k rozlišení.
Problémy s ovladači a jejich neodladěností jsou pouze v Raspbianu. Každý může vyzkoušet různé klony OS (linuxových distribucí) pro ARM architekturu. Pochopitelně že zvolený základ Debianu pro Raspbian není zrovna nejvhodnější pro nejnovější ARM HW, když HW specifikace Pi 4 je zcela standardní. Až si ostružinu 4 pořídím, půjde Raspbian ven.
ArchARM má přímé platformální určení pro Pi 4, pro informaci a alternativách k Raspbianu.
Tiež už mám RPI4, ale keďže ho plánujem zabudovať, dal som ho do tejto "krabičky": https://rpishop.cz/pasivni/1901-chladici-sada-krabicka-pro-raspberry-pi-4b-cerna.html
Grafiku nevyužívam, ako základ mám Ubuntu-18.4.3LTS arm64 na SD karte, z neho spúšťam LXD kontainery uložené na SDD HDD (btrfs). Zatiaľ to funguje veľmi dobre. Zatiaľ mi beží gitlab server nad Gentoo-arm64, nejaké webové servery, ktoré chcem mať oddelené, a to v 32 a aj 64 bitovej verzii. Výkon SSD je veľmi v pohode, eth0 dáva cez 500MBit, takže zatiaľ som spokojný. Na moje účely by to chcelo viac ešte RAM (mám 4GB).
Grafiku nevyužívam, ako základ mám Ubuntu-18.4.3LTS arm64 na SD karte, z neho spúšťam LXD kontainery uložené na SDD HDD (btrfs). Zatiaľ to funguje veľmi dobre. Zatiaľ mi beží gitlab server nad Gentoo-arm64, nejaké webové servery, ktoré chcem mať oddelené, a to v 32 a aj 64 bitovej verzii. Výkon SSD je veľmi v pohode, eth0 dáva cez 500MBit, takže zatiaľ som spokojný. Na moje účely by to chcelo viac ešte RAM (mám 4GB).
