Linux E X P R E S, Linux v praxi

Ovladače síťových zařízení jsou svým způsobem specifické. Kromě jiného se liší i tím, že k nim uživatelské programy nepřistupují přímo, nýbrž přes síťovou vrstvu jádra. Tento díl seriálu se zabývá odlišnostmi síťových zařízení od ostatních kategorií a postupem při tvorbě ovladače.

Dnes se pozvolna pustíme do konfigurace jednotlivých služeb. Začneme nejdříve nastavením sítě, dále si upravíme doménové jméno, nainstalujeme DNS server BIND, pošťáka Postfixe a také si seřídíme čas pomocí programu ntpdate.

Kdo si hraje – nezlobí. Pokud navíc spojíme hrátky s GIMPem, může vzniknout něco užitečného, jako je tapeta na plochu nebo domovskou obrazovku mobilního telefonu a překvapit tak třeba naše blízké vlastním výtvorem. Tentokrát si tedy ukážeme, jak jednoduše vytvořit v GIMPu pomocí štětce a trochy představivosti povedené tapety.

Jak bylo řečeno na závěr minulého článku, metody vám usnadní psaní delších programů a zároveň zpřehlední vlastní zdrojový kód. Také vám umožní zapomenout jednou provedené a někdy i značně složité konstrukce a v další části programu se na ně jen odvolávat .

Po delší pauze bych vás rád přivítal u pokračování našeho seriálu o přístupnosti výpočetní techniky zrakově znevýhodněným uživatelům. Doposud jsme si pověděli něco historické faktografie, popsali jsme si technologie, s jejichž přispěním dokáže nevidomý uživatel s počítačem velmi efektivně pracovat, a taktéž jsme si demonstrovali, jak tyto podpůrné technologie implementovat do našeho Linuxu. Dnes bych se rád zaměřil na pracovní prostředí GNOME.

Použití Flashe na webových stránkách má řadu výhod. Díky němu můžeme mít kontrolu nad grafickým vzhledem webové aplikace nebo můžeme do webu vkládat různé interaktivní prvky a animace. Velice důležitou oblastí je i tvorba různých flashových her. Je zbytečné Flash zatracovat. Spíše si projděme různé otevřené alternativy, díky kterým můžeme svobodně vyvíjet interaktivní a vyšperkované aplikace, a nebýt přitom svazováni balíkem od firmy Adobe.

V předchozích dvou článcích jsme si pověděli, jak nainstalujeme linuxové programy v Linuxu. Jelikož všechno není zcela růžové, někteří uživatelé mohou v Linuxu požadovat program, který je určený pouze pro Windows. Častou komplikací při přechodu k Linuxu bývá problém návyku nejen na nový operační systém, ale také na nové programy. Proto existuje několik projektů, které nabízejí uživatelům přecházejícím k Linuxu šanci, aby si svůj oblíbený - nebo v horším případě "nenahraditelný" - program mohli spustit i v Linuxu.

V tomto dílu si ukážeme, jak nainstalovat linuxovou distribuci IPCop na pevný disk vašeho počítače. Použijeme k tomu instalační CD, které jsme si připravili v minulém díle. Vlastní instalace systému trvá asi půl hodiny a po jejím provedení získáte funkční firewall s Linuxem uvnitř, který můžete dál upravit podle svých potřeb.