přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Vstříc GNOME - ale poslepu

Vstříc GNOME - ale poslepu

gnome.png

Po delší pauze bych vás rád přivítal u pokračování našeho seriálu o přístupnosti výpočetní techniky zrakově znevýhodněným uživatelům. Doposud jsme si pověděli něco historické faktografie, popsali jsme si technologie, s jejichž přispěním dokáže nevidomý uživatel s počítačem velmi efektivně pracovat, a taktéž jsme si demonstrovali, jak tyto podpůrné technologie implementovat do našeho Linuxu. Dnes bych se rád zaměřil na pracovní prostředí GNOME.


Sice jej, jakožto takřka nevidomý, skoro vůbec nepoužívám a přijde mi efektivnější práce s konzolí, domnívám se ale, že pro začínající uživatele či ty, kteří Linux začínají používat po zkušenostech s jinými operačními systémy (např. Microsoft Windows nebo OS X), je práce s GNOME daleko intuitivnější nežli s - na první pohled těžkopádnou - konzolí.

V závěru minulého článku Orca - tak mluví GNOME jsme si ukázali, jakým způsobem nevidomý zapíná a vypíná počítač. Nyní nadešel čas k tomu, abychom si onou pomyslnou bílou holí zkusili oťukat i zbytek pracovního prostředí. Začal bych spíše teorií a v závěru článku bych přiložil doprovodné zvukové ukázky.

Vývojáři GNOME si s nelehkým úkolem zpřístupnit toto prostředí co možná největší uživatelské základně, což zahrnuje samozřejmě i komunitu nevidomých, poradili - musím říci - velmi dobře, o čemž svědčí i velmi kvalitní odečítač obrazovky Orca. GNOME, přesněji jeho podpůrná technologie AT-SPI, je schopno nevidomému uživateli zpřístupnit velké množství programů. Problém je však trošičku jinde.

Jedná se o to, že při vývoji nových programů je třeba dodržovat některé standardy (například, že každé grafické tlačítko by mělo mít i svůj textový - klidně skrytý - ekvivalent), nemluvě o tom, že vše je svázáno s grafickou knihovnou GTK+. Tím se počet programů potenciálně přístupných nevidomému radikálně snižuje. Nicméně GNOME a jeho programové vybavení jsou přístupné na dosti vysoké úrovni.

Začal bych něčím, co je pro hodně lidí důvodem k zakoupení počítače, a to je internet. GNOME sice má svůj vlastní internetový prohlížeč Epiphany, my se však raději obrátíme k proslulejšímu Mozilla Firefoxu 3.0. K přístupnosti tohoto prohlížeče se vývojáři Orca postavili velmi zodpovědně a je vidět, že této části své práce věnovali nemalou pozornost. Pohyb po webových stránkách je totiž realizován prostřednictvím speciálních kláves, které přesouvají kurzor po elementech stránky.

Velmi doporučujeme článek Fire Vox - hlasová čtečka pro Firefox, který se věnuje právě této problematice. Autorem je Radek Pavlíček, odborník na problematiku přístupnosti a lektor brněnského TyfloCentra. Pozn. redakce.

firefox.pngUvedu příklad. Pro pohyb po nadpisech se používá klávesa [h], pro pohyb po navštívených odkazech klávesa [v]. Na první pohled to zní možná trošičku těžkopádně a nepochopitelně, a proto si vše můžete poslechnout ve zvukové ukázce Práce s Firefoxem. Firefox lze navíc použít, díky implementaci tzv. zásuvných modulů, i k mnoha dalším úkonům. Pro příklad nebudeme muset chodit daleko, neboť technologii RSS určitě dobře znáte (Znáte RSS kanály LinuxEXPRESu?) , stejně tak podcast.

S používáním internetu taktéž velmi úzce souvisí elektronická pošta. K ní přistupuje GNOME pomocí programu Evolution. Je v něm sice trošičku pomalejší odezva, neboť se jedná o značně robustní software, a proto jej taktéž nepoužívám, nicméně z pohledu začínajícího uživatele se může jednat o velmi dobrý nástroj. Pro instant messaging (zkráceně IM) lze použít komunikátor Pidgin a pro práci s torrenty je relativně použítelný Vuse (dříve Azureus).

Za výchozího správce souborů je v GNOME používán Nautilus. Je sice velmi dobře přístupný, avšak má značně pomalou odezvu a načítání velkého množství souborů se občas docela protáhne. V této oblasti mně osobně připadá nejvíce efektivní použití souborového správce Dired, ale o něm si povíme až příště v souvislosti s Emacsem.

A jak jsou na tom v GNOME multimédia? Většina distribucí používajících GNOME má ve své defaultní instalaci zvolen multimediální přehrávač Totem. Ten má sice bezesporu tu výhodu, že je s ním možno přehrávat jak audio, tak video soubory, nicméně jeho přístupnost už trošičku kolísá. Zde se mi opět osvědčilo sáhnout po alternativách. Pro přehrávání zvukových souborů se mi nejvíce osvědčil nenáročný přehrávač Audacious, který lze velmi rychle a efektivně ovládat z klávesnice, a pro přehrávání videa je samozřejmě nejlepší použít program MPlayer a spouštět jej z terminálu, případně konzole.

Poněkud horší však je práce s textem a zde musím napsat slůvko bohužel. Jedná se totiž o asi nejzákladnější věc, kterou by uživatelé od práce s počítačem očekávali. Prací s textem nemyslím napsání jednoduchého textového souboru (k tomu lze použít například program Gedit), ale tvorbu vysoce strukturovaných dokumentů, jako jsou třeba diplomové práce či pracovní korespondence.

ooo.pngMenšího pokroku dosáhl projekt OpenOffice.org, avšak kvůli jeho rozsáhlosti se jedná o velmi pomalou práci, nemluvě o tom, že je třeba nadefinovat hromadu klávesových zkratek tak, aby o nějaké kvalitnější práci mohla býti vůbec řeč. Avšak i tuto situaci lze, sice za cenu snížení pohodlí práce, řešit prostřednictvím sázecího systému LaTeX, s jehož pomocí lze dosáhnout ve většině případů dokonce lepšího výsledku než za použití textových procesorů.

Závěrem bych se ještě zmínil o oblasti, která sice mně osobně nepřipadá být nějak zvláště důležitou, avšak věřím, že při volbě operačního systému může být přítomnost počítačových her rozhodující. Tady je však situace na velmi nízké úrovni. Mohu říci, že nevidomí jsou, v současné době, odkázáni de facto pouze na některé textové hry, které se spouštějí v konzoli (případně v Emacs shellu) a na strategickou hru SoundRTS, jejíž port pro Linux se mi v uplynulém roce podařilo vytvořit. Samozřejmě nemluvím o možnosti použití Wine a emulaci her z prostředí MS Windows.

V příštím dilu bych se rád zaměřil na konzoli a použití programu Emacs.

Nahoru

Příspěvky

Vstříc GNOME - ale poslepu
Drom 18. 12. 2008, 21:20:14
Odpovědět  Odkaz 
Jak jsou na tom s pristupnosti napriklad aplikace AbiWord nebo Gnumeric?
Vstříc GNOME - ale poslepu
SUKY 22. 12. 2008, 16:36:25
Odpovědět  Odkaz 
Nevím, jak je tomu u Gnumeric, ale Abiword je nepřístupný ...

Přidat názor

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Top články z OpenOffice.cz