Linux E X P R E S, Články

Z své zkušenosti vím, že spousta administrátorů argumentuje své nedbalé zabezpečení serverů slovy „Vždyť používám bezpečný Linux“ nebo „já tam mám jenom FTP server – co by s mými empétrojkami dělali...“ Nebudu zpytovat ničí svědomí, ani nikoho učit správným návykům při samotné administraci. Místo toho vám ale povím, co dělat v případě zjištění, že už nejste jediným superuživatelem na svém serveru.

V dnešní době stále ještě mnoho lidí nechápe, že internet a všeobecně připojení k síti představuje pro jejich bezpečí větší hrozbu něž cokoli jiného. Pro každého útočníka je takřka alfou a omegou zjistit veškeré volně dostupné informace o systému, který má být později zkompromitován. Není tedy náhodou zmínit se o dodržování nebo spíše porušování často opomíjených internetových pravidel bezpečnosti.

Xterm a Aterm jsou terminálové emulátory v některých ohledech velmi podobné, v jiných se zase velmi liší. Cílem tohoto článku je vás jako uživatele seznámit s jejich nastavením a porovnat jejich vlastnosti.

Funkcionální programovací jazyk Logo je dialektem nám již z minulých dílů známého jazyka Lisp. Byl navržen a primárně se používá pro výuku programování. Mezi jeho hlavními rysy patří interaktivita, modularita, rozšiřitelnost a flexibilita datových typů.

Možná jste si někdy pohrávali s myšlenkou, jak zabezpečit majetek před nenechavci všeho druhu. Poměrně účinnou metodou je cenné věci někde skrýt, přivázat, přišroubovat, zamknout a vůbec nejlepší je nic nemít. Jak ale ochránit majetek na veřejně přístupných místech? Může to být auto, kolo nebo výpočetní technika. S tímto problémem se potýkala i naše škola a jak to tak bývá, někoho chytrého napadlo koupit kamery.

VirtualDub je mezi uživateli OS Windows pracujícími s videem známým pojmem. Osobně jsem si ho kdysi oblíbil pro jeho snadné a efektivní ovládání, rychlost a hlavně vynikající schopnost udržení synchronizace zvuku s obrazem i při mnohačetných střizích. Když jsem pak přešel na Linux, nechtěl jsem se s touto zajímavou aplikací rozloučit a trn z paty mi tehdy vytrhl projekt Wine. Jestliže jste v Linuxu ještě nenašli vyhovující grafickou aplikaci pro jednoduchý střih videa, zde je kandidát.

AcidRip je aplikace pro ripování a enkodování DVD. Používá MPlayer a MEncoder, dvě asi nejlepší aplikace v oboru. Odstraňuje těžkosti příkazové řádky a přináší mnoho zajímavých vlastností.

Ako je všeobecne známe, všetko na disku má svoje pomenovanie, ktorého účelom je prehľadnosť či identifikácia obsahu. Ak máme dostatočné práva, môžeme mená súborov a adresárov ľubovoľne meniť. Zmena názvov sa však môže stať pre užívateľa nočnou morou, pokiaľ je nútený premenovať väčšie množstvo súborov.

Příklad v minulé části vracel handler při každém požadavku končícím na .py stejný výsledek - "Hello World". K čemu nám je ovšem takový handler vracející pokaždé stejné výsledky? Správná otázka, odpověď je nasnadě.

Jak se poprat s grabováním audio cdček pod Linuxem? Zkuste použít třeba nenáročný prográmek RipperX.