Linux E X P R E S,

Nejen příkazovým řádkem živ je „člověk linuxový“, a proto máme k dispozici okenní manažery, desktopová prostředí a spoustu nástrojů, které umožňují komunikovat s uživatelem podstatně vlídnějším způsobem, než je šibalsky pomrkávající kurzor terminálu. Jedním z takových nástrojů i Zenity.

K Linuxu jsem se dostal vlastně omylem. Zhruba před 12 lety jsem se po nedobrovolném opuštění vysokoškolských studií sebevědomě ucházel o místo administrátora u jedné firmy, kde byla mezi mnoha jinými požadavky i znalost práce se systémem UNIX.

Přestože příkazová řádka a ruční editace konfiguračních souborů jsou velice efektivními nástroji pro správu systému, ne každý je s nimi kamarád. Proč si tedy práci se systémem nezpříjemnit, zvlášť když máme k dispozici sofistikované nástroje s grafickým rozhraním?

Zatímco ve světě Windows jste pro práci s obrazy disků odkázáni na použití programů třetích stran, v Linuxu si pro vyřešení stejného úkolu vystačíte s minimem prostředků, které vám nabízí samotný systém.

O modulech jádra a práci s nimi naleznete nejen v tištěné podobě přehršel informací. Přesto však je toto téma pro mnoho začínajících uživatelů obestřeno rouškou tajemna. Pojďme se tedy společně pokusit tuto roušku o kousek poodhrnout.