přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, V Městské knihovně v Praze používá Linux denně přes osm set lidí

V Městské knihovně v Praze používá Linux denně přes osm set lidí

mlp.gif

Městská knihovna v Praze je veřejná knihovna hlavního města Prahy. Poskytuje výpůjční, bibliografické a informační služby. Půjčuje knihy, časopisy, mapy, hudebniny, zvukové nosiče. Umožňuje čtení novin a časopisů. Registrovaní čtenáři mají bezplatný přístup k Internetu na necelých dvou stovkách počítačů pro veřejnost, které denně využívá více než osm set lidí. Na těchto počítačích používá knihovna Linux, který knihovně ušetřil přes milion korun.


reklama

Položili jsme několik otázek správcům IT městské knihovny:

Kolik počítačů pro veřejnost má celkem městská knihovna a na kolika z nich běží Linux?

Pro veřejnost je v knihovně 295 počítačů, z toho 180 určených pro přístup na Internet, na těch běží Linux.

Počítač s Ubuntu Počítač s Ubuntu

Máte představu, kolik lidí denně tyto počítače využívá?

V průměru 3100 lidí, z toho na Internet cca 850. Bezplatný přístup k Internetu mají na počítačích pro veřejnost jak registrovaní, tak i neregistrovaní čtenáři, registrovaný čtenář má pouze nějaké možnosti navíc, například si může místo u počítače předem rezervovat a díky tomu má při momentálně plně obsazených místech přednost před neregistrovanými návštěvníky, kteří takovou možnost nemají.

Jakou distribuci Linuxu používáte?

Používáme distribuce Fedora 6 a Ubuntu 8.04.

Požíváte celkem staré verze distribucí, má to nějaký zvláštní důvod, nebo je to jen kvůli zásadě „Když něco funguje, nesahejte na to“?

To je v zásadě dobrý přístup. Když něco funguje, neopravovat to!

Problém je ale trošku jinde. Počítačů je hodně a jsou rozstrkány po pobočkách po celé Praze. Každá pobočka má provozní dobu, kdy u počítačů sedí veřejnost, a nemůžeme s nimi pracovat.

Nějakou dobu trvá vůbec připravení kompletní instalace, její vyzkoušení, jestli funguje správně na mnoha rozličných počítačích, a pak nastane hledání děr v časovém rozvrhu všech poboček, aby se tam postupně mohla ta nová distribuce nainstalovat. Krom toho, celou věc dělají lidé, kteří mají na starosti mnoho jiných věcí, takže se tomu ani nemohou věnovat na 100 %.

Snadno si spočítáte, že než uvedeme novou instalaci kompletně v život, vyjde distribuce nová, a člověk by začal nanovo...

Proto ty staré distribuce, protože prostě není v našich silách takové množství počítačů neustále aktualizovat.

Jaké důvody vás vedly k použití Linuxu?

Lepší zabezpečení proti nechtěnému (ale i chtěnému) poškození systému uživatelem. Důvody, které vedly k použití Linuxu byly mimo lepší zabezpečení samozřejmě i rozpočtové, na dnes bezmála dvou stech počítačů už dělají licenční poplatky za ta léta značnou sumu.

Od kdy vlastně na počítačích pro veřejnost běží Linux? Bylo to odjakživa?

Je to už dlouho, nejsme schopni přesněji lokalizovat datum.

Když se na situaci zpětně podíváte, vidíte nějaké výrazné výhody používání svobodného operačního systému? Například menší náklady?

Robustnost systému se potvrdila. Počet počítačů se v průběhu let postupně zvyšoval, proto je těžké dopočítat se přesné finanční úspory, nicméně nepochybně se pohybujeme nad částkou jednoho milionu korun, a to i při opravdu velmi vlídné cenové politice Microsoftu vůči veřejným knihovnám.

Systém je tak osekaný, že nelze ani jednoduše pořídit snímek obrazovky Systém je tak osekaný, že nelze ani jednoduše pořídit snímek obrazovky

A nevýhody?

Nedostatek ovladačů pro hardware. Kromě toho i jednoznačně vyšší pracovní náklady na počáteční zprovoznění a údržbu. Přestože celková finanční bilance vyznívá ještě stále jednoznačně pro Linux, právě třeba otázka automatických pravidelných aktualizací je zde problematičtější než u Windows. Drobné problémy s sebou nese i vizuální odlišnost plochy a
drobet jiný způsob ovládání, než na které je majorita uživatelů zvyklá.

Mohli byste prosím uvést nějaký konkrétní příklad chybějícího ovladače? Nemůže být jejich nedostatek způsobený právě starou verzí systému?

Problémem jsou například integrované zvukové karty v chipsetech, grafické karty, atd. Pravděpodobně by novější verze pomohly. Jenže jak jsem se zmínil výše, není v našich kapacitách neustále zkoušet nové a nové distribuce a zjišťovat, jestli tohle či tamto už konečně začalo fungovat.

Krom toho, aby se mohlo takovéto množství počítačů spravovat, potřebujeme je mít nainstalované co nejvíce stejně, abychom se při správě nezbláznili. ;-)

Takže čas od času vezmeme nějakou právě aktuální distribuci a připravíme generální upgrade všech počítačů. To nějaký čas trvá. Pak nastanou problémy typu: „tyhle počítače tu novou distribuci už výkonově nezvládají“, nebo „tyhle nově nakoupené počítače ta distribuce ještě nepodporuje“, atd.

A co softwarová výbava, jaké programy mají návštěvníci knihovny k dispozici?

Kancelářský balík OpenOffice.org, Firefox, Gaim.

Co uživatelé, tedy návštěvníci knihovny, vnímají Linux pozitivně, negativně, případně je jim to úplně jedno?

Uživatelé si občas stěžují na nefunkčnost některých webových stránek. Linux jako takový však nekomentují.

Používáte Linux i jinde než na stanicích pro veřejnost?

Ano, používáme jej na databázových serverech.

Na služebních stanicích používáte Windows, má to nějaký konkrétní důvod?

Ano, používáme aplikace psané pro Windows.

Používáte na počítačích s Windows nějaký svobodný software?

Firefox a Thunderbird.

Co Koniáš, musí běžet na Windows, nebo funguje i na jiných operačních systémech?

Koniáš je vlastní knihovní systém městské knihovny zajišťující nejen rozhraní pro čtenáře (Opac) ale také řídící chod veškerých knihovnických prací (akvizice, katalog, výpůjční protokol, rezervace, blokace, …).

Koniáš je psaný pro Windows a probíhá neustálým vývojem. Přepsat jej pro jinou platformu by bylo příliš nákladné.

Městská knihovna v Praze
www.mlp.cz
Mariánské nám. 1
Praha 1 - Staré Město
Odpovídali správci IT Lukáš Gebauer <gebauerl@mlp_cz> a Pavel Klikar <klikarp@mlp_cz>.

Nahoru

Odkazy

(Jako ve škole)
Průměr: 1,60 | Hodnotilo: 10
 

Top články z OpenOffice.cz

Příspěvky

V Městské knihovně v Praze používá Linux denně přes osm set lidí
fraktik 27. 09. 2010, 08:37:47
Odpovědět  Odkaz 
škoda že koniáš je dělán pro Win (i když wine by to jistě vyřešilo)...
V Městské knihovně v Praze používá Linux denně přes osm set lidí
adamo 27. 09. 2010, 08:58:08
Odpovědět  Odkaz 
linux BTW mají nově i v MZK Brno, ale ti se za to asi stydí a mají jej naskinovaný jako WInXP :)
V Městské knihovně v Praze používá Linux denně přes osm set lidí
Elka3no 27. 09. 2010, 15:58:44
Odpovědět  Odkaz 
Z pohladu ze pouzivaju zastarale verzie robia troska neplechu... Je sice fajn ze pouzivaju verejne linux ale takto mu viac skodia ako pomahaju. Neverim ze kazde pc je ine a z mojho pohladu nieje problem spravit funkcny system a naklonovat ho. Kde je vola tam je cesta...
V Městské knihovně v Praze používá Linux denně přes osm set lidí
arrange 27. 09. 2010, 17:03:51
Odpovědět  Odkaz 
"právě třeba otázka automatických pravidelných aktualizací je zde problematičtější než u Windows"
Škoda, že to nerozvádí blíže. Sám to nepoužívám, ale v Ubuntu by se mělo dát lehce naklikat ve Zdrojích softwaru aktualizace na úrovni "security" na pozadí. Tak by měl být systém schopen bezzásahově běžet po 3 roky (pro Ubuntu LTS vydání).
V Městské knihovně v Praze používá Linux denně přes osm set lidí
. 28. 09. 2010, 15:15:32
Odpovědět  Odkaz 
to upravene ubuntu vypada zajimave, neni nekde ke stazeni?
Miroslav Hrončok Re:V Městské knihovně v Praze používá Linux denně přes osm set lidí
Miro Hrončok 28. 09. 2010, 15:53:14
Odpovědět  Odkaz 
Obávám se, že jde o vlastní řešení na míru.
Re:Re:V Městské knihovně v Praze používá Linux denně přes osm set lidí
kokod 5. 10. 2010, 23:50:28
Odpovědět  Odkaz 
pravděpodobně máte pravdu, IT oddělení v mlp je dost aktivní co se tvorby vlastního (nejen) softwaru týká... koniáš je toho zářným příkladem
Ivan Bíbr Re:V Městské knihovně v Praze používá Linux denně přes osm set lidí
bibri 29. 09. 2010, 01:16:02
Odpovědět  Odkaz 
Není, ale něco takového se dá při troše trpělivosti vyrobit, stačí hledat.
V Městské knihovně v Praze používá Linux denně přes osm set lidí
momo 13. 10. 2010, 00:40:41
Odpovědět  Odkaz 
nieco podobne fungovalo aj na strednom slovensku - v Banskej Bystrici a Zvolene, dokonca uradnicky v uradoch pouzivali linux a open source software kde sa len dalo a ked pred 4 rokmi prisla nasa "socialna" vlada, tak vsetko zrusila a nakupila windowsy a samozrejme ze aj nove pc za miliony korun..

Přidat názor

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Miroslav Hrončok

Miroslav Hrončok

Linux používám od roku 2004, aktivně se o něj zajímám od roku 2007, kdy jsem napsal svůj první článek pro LinuxEXPRES. Od roku 2009 jsem pracoval pro Liberix jako redaktor LinuxEXPRESu, od roku 2011 do konce roku 2012 jako jeho šéfredaktor. Nyní pracuji v Red Hatu, kde rozšiřuji distribuci Fedora o nové balíčky. Zároveň studuji na FIT ČVUT, kde se zabývám 3D tiskem a vyučuji několik předmětů. Spoluorganizuji pražskou konferenci LinuxDays a aktivně se účastním mnoha dalších českých linuxových akcí, jako přednášející nebo jako výpomoc.


  • Distribuce: Fedora
  • Grafické prostředí: Xfce
  • Hodnocení autora: ****

| blog