přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Srovnání linuxových distribucí

Srovnání linuxových distribucí

distribuce.png

Na rozdíl od systémů Microsoft Windows a Mac OS X neexistuje pouze jedna varianta Linuxu, ale mnoho distribucí. Linuxových distribucí jsou stovky a vznikají další, seznamte se s nejrozšířenějšími.


reklama

Linuxová distribuce je soubor Linuxu, tedy jádra operačního systému a dalších systémových komponent, uživatelského prostředí a aplikací. Od vzniku Linuxu v roce 1991 vznikly i zanikly tisíce různých distribucí, některé si užily svou chvíli na výsluní, některé nikdo nikdy neznal a některé existují a fungují dodnes. Mnoho laiků se domnívá, že rozdíly mezi distribucemi jsou zásadní a nepřekonatelné a že existuje něco jako nejlepší distribuce. Musíte si ale uvědomit, že aplikace, které používáte, se nacházejí ve většině významných distribucí. Každodenní práce s počítačem tak na distribuci absolutně nezáleží, rozdíly pocítíte pouze při instalaci distribuce, konfiguraci, instalaci aplikací, nebo když se něco pokazí.

Instalace a aktualizace

První věc, kterou je třeba zvolit, je instalační proces. Existují různé způsoby instalace od těch nejprimitivnějších, kdy se obraz distribuce prostě překlopí na disk počítače, přes ty sofistikovanější, které vás provedou instalačním procesem a zeptají se vás na pár podstatných detailů, jako kam chcete distribuci nainstalovat, až po ty komplexní, kde si vybíráte konkrétní balíčky a komponenty k instalaci.

Poslední dobou se čím dál častěji objevuje trend instalace z live média, tedy CD nebo DVD disku, který obsahuje provozuschopný systém. Nabootujete do live systému a kromě instalace můžete zároveň systém zkoušet a osahávat si ho. Při instalaci tak můžete například kontrolovat poštu.

Výběr místa pro instalaci se v ničem neliší od ostatních systémů Výběr místa pro instalaci se v ničem neliší od ostatních systémů

Některé distribuce nabízejí takzvanou síťovou instalaci. Nemusíte tak stahovat celé médium, ale stačí vám několik desítek MB obsahujících systém, který zbytek balíčků stáhne až v průběhu instalace. Máte tak jistotu, že po instalaci nebude většina balíčků nahrazena jejich novějšími verzemi. Důležité je také to, jak často vycházejí nové verze a jak jednoduché je povýšení systému.

Správa softwaru a systémové nastavení

Dalším aspektem, který vytváří rozdíly mezi distribucemi, je správa softwaru. Většina distribucí (a všechny, které obsahuje tento přehled) používá nějaký „balíčkovací“ systém. Princip je jednoduchý: existují repozitáře obsahující svobodný software (ty jsou dostupné hned po instalaci systému a další se mohou jednoduše přidávat) a z nich se do počítače instalují jednotlivé balíčky, tedy programy nebo knihovny. Balíčkovací systémy bývají napříč distribucemi velmi podobné, někdy stejné. Jednotlivé distribuce pak přinášejí různé nadstavby, které správu softwaru ještě zjednodušují.

Centrum softwaru pro Ubuntu Centrum softwaru pro Ubuntu

Kromě samotného způsobu hraje roli i množství softwaru obsaženého v repozitářích a možnosti při přidávání repozitářů třetích stran.

Některé distribuce přinášejí ucelené nástroje pro správu systému, které více či méně umožňují dělat se systémem to, co byste jinak museli složitě lovit v konfiguračních souborech.

Správce softwaru v distribuci Linux Mint Správce softwaru v distribuci Linux Mint

Uživatelské rozhraní a vzhled

V neposlední řadě je třeba myslet také na to, jak se ta která distribuce ovládá a jak vypadá. Všechny distribuce v následujícím přehledu umožňují používat téměř jakékoliv prostředí: GNOME, KDE, Xfce, LXDE... Některé pak přidávají svoje vlastní prostředí, které většinou jinde nenajdete: Unity, MATE, Cinnamon... Většina distribucí se ale na konkrétní prostředí soustředí nejvíce, a to je považováno za hlavní.

Desktopové prostředí je sada aplikací, která se stará mj. o vykreslení plochy, nějakých těch panelů, správu oken. Často také obsahuje správce souborů, prohlížeč obrázků, emulátor terminálu, někdy i přehrávač hudby/videí, webový prohlížeč nebo poštovní klient a další aplikace. GNOME a KDE jsou považována za „velká prostředí“, protože jsou náročná na systémové zdroje a obsahují desítky aplikací. Oproti tomu Xfce a LXDE jsou spíše odlehčené, ale o nic horší. Podobně jako linuxových distribucí je prostředí téměř nespočetně.

Ubuntu

Ubuntu je jistě správně na prvním místě tohoto přehledu – jedná se totiž s největší pravděpodobností o nejpoužívanější linuxovou distribuci pro desktop – i když přesná statistika není k dispozici. Právě rozšířenost Ubuntu je jednou z hlavních výhod: můžete očekávat maximální dostupnost softwaru v repozitářích a stovky repozitářů třetích stran obsahující nejrůznější svobodný i proprietární software. V Centru softwaru – přes které se instalují aplikace – má Ubuntu na rozdíl od ostatních distribucí také placené programy, například hry.

Ubuntu 11.10 Oneiric Ocelot s kontroverzním rozhraním Unity a levým panelem podobným docku z Mac OS X Ubuntu 11.10 Oneiric Ocelot s kontroverzním rozhraním Unity a levým panelem podobným docku z Mac OS X

Kromě množství softwaru budete z velikého rozšíření Ubuntu profitovat, i pokud budete potřebovat radu. Česká komunita kolem této distribuce je velmi rozsáhlá a na českém webu distribuce najdete i wiki a uživatelské fórum s desetitisíci uživateli. Ubuntu vychází dvakrát ročně, vždy v dubnu a v říjnu. Pokud nechcete aktualizovat tak často, každé čtvrté vydání je pak vydání s dlouhodobou podporou – znamená to, že se v něm sice nedočkáte nejnovějších verzí softwaru, ale po dobu pěti let vám budou do systému proudit opravy chyb.

Hlavním prostředím bývalo do nedávna GNOME, ale v posledních několika vydáních už je to Unity, speciální prostředí vyvíjené přímo pro tuto distribuci. Kromě toho ale existují i poměrně hojně používané edice s Xfce, LXDE nebo KDE. Ubuntu se snaží být distribucí pro obyčejné lidi a více méně se mu to daří. V poslední době si ale často rozhněvává své uživatele kontroverzními zásahy do uživatelského rozhraní.

Klady

  • Obrovská možnost tuzemské podpory
  • Velké množství softwaru

Zápory

  • Kontroverzní změny uživatelského rozhraní

Fedora

Fedora vychází z distribuce Red Hat a je vydávána za podpory této společnosti. Mnozí ji hanlivě nazývají beta verzí placené distribuce RHEL (Red Hat Enterprise Linux), ale většinou to jsou ti, kteří Fedoru dobře neznají. Tento dojem může být způsobený tím, že Fedora bývá první z distribucí, které nasadí nějakou výraznou novinku, v poslední době například novou verzi prostředí GNOME, nikdy se ale nejedná o nestabilní verze softwaru. Fedora si na rozdíl od ostatních distribucí své vlastní nástroje nijak nechrání a naopak je poskytuje i všem ostatním. Jako specifický nástroj lze vypíchnout například ABRT (Automatic Bug Reporting Tool), který umožní uživatelům hned po nějakém pádu aplikace odeslat vývojářům potřebná data k opravě chyby.

Fedora 16 Verne přináší nejnovější GNOME, ale na spins.fedoraproject.org najdete i verze s ostatními prostředími Fedora 16 Verne přináší nejnovější GNOME, ale na spins.fedoraproject.org najdete i verze s ostatními prostředími

Mezi hlavní přednosti Fedory bych zařadil fakt, že ji vyvíjí firma, které má velkou pobočku v Brně. Na velkých linuxových akcích u nás (např. na LinuxAltu) nebo na dílčích akcích týkajících se přímo Fedory tak můžete potkat přímo vývojáře vaší distribuce, což je mnohdy k nezaplacení. Nedávno byl také spuštěn web fedora.cz, kam vývojáři přímo publikují různé návody a tipy.

Hlavním prostředím Fedory je GNOME, s jehož vývojem je vývoj distribuce úzce spjat. Fedora se snaží přinášet software bez výrazných ohýbání a úprav, což vede k větší spolupráci přímo s vývojáři softwaru. Kromě varianty s GNOME 3 nabízí Fedora také tzv. Spiny, tedy různá instalační live média řazená podle účelu a prostředí na spins.fedoraproject.org. Najdete tam například verze s KDE, Xfce, LXDE, herní edici nebo verzi zaměřenou na bezpečnost. Fedora vychází dvakrát do roka, v květnu a v listopadu.

Klady

  • Lokální vývojářská komunita
  • Minimální zásahy do softwaru

Zápory

  • Složité doinstalování proprietárních kodeků

Linux Mint

Linux Mint je nejpoužívanější derivát Ubuntu. Jedná se o distribuci, která na Ubuntu stojí a je na něm závislá, přidává ale svoji vlastní funkcionalitu a mnohé zlepšováky. V Mintu můžete například hned po instalaci používat nesvobodné formáty (MP3, DivX, DVD), v Ubuntu musíte podporu těchto formátů doinstalovat z repozitářů. Výhodou zůstává obrovské množství softwaru, protože Mint používá kromě svých repozitářů i ty z Ubuntu.

Linux Mint 12 Lisa Linux Mint 12 Lisa

Hlavním rozdílem je kromě barvy především uživatelské rozhraní. Tvůrcům a uživatelům Mintu se příliš nelíbí rozhraní Unity z Ubuntu, a tak používají několik prostředí podobných GNOME 2. Ať už se jedná o MATE, MGSE, nebo novinku Cinnamon. Kromě toho ale Mint obsahuje vlastního správce softwaru a další utility.

Linux Mint vychází vždy s mírným zpožděním za novou verzí Ubuntu. Existují různé varianty distribuce, ať už s jiným prostředím, nebo stavějící na jiném základu, tedy na distribuci Debian.

Klady

  • Podpora multimédií „out of the box“
  • Klasické uživatelské rozhraní

Zápory

  • Menší množství materiálů v češtině

Debian

Debian je jedna z nejstarších dodnes fungujících distribucí a je také „otcem“ mnohých dalších distribucí, například právě Ubuntu. Debian a distribuce z něj vycházející se nacházejí na více než polovině všech počítačů s Linuxem. Na rozdíl od Ubuntu ale nepřichází v dárkovém balení na jednom CD s výchozí sadou aplikací, ale uživatel, který si Debian instaluje, musí vědět, po čem jeho srdce touží. To přináší řadu možností, protože Debian nijak výrazně nepreferuje žádné prostředí ani jiný software. Můžete si tak třeba stáhnout síťové instalační médium a při instalaci nebo až po ní doinstalovat vybraný software. Vyžaduje to ale určitou základní znalost problematiky – minimálně musíte znát software, který chcete používat, a způsob, jak jej nainstalovat pomocí příkazového řádku.

Debian 6 Squeeze je aktuálním stabilním vydáním distribuce, najdete v něm ještě GNOME 2 Debian 6 Squeeze je aktuálním stabilním vydáním distribuce, najdete v něm ještě GNOME 2

Jednou z výhod Debianu jsou tzv. větve. Můžete si vybrat, jestli budete používat vydání, které vychází zhruba každé dva roky a o nějaké povyšování verze distribuce se nemusíte příliš často starat (to je vhodné pro vaši „linuxovou“ babičku), nebo jestli sáhnete po jiné variantě, kdy budete průběžně zasypáváni novými verzemi aplikací a o žádné verzi Debianu tady v podstatě nebude řeč, stále totiž budete mít tu aktuální. Druhá možnost je vhodná pro ty, které zajímají novinky. Debian nemá žádné zásadní speciální nástroje nebo vylepšení, a tak ho doporučujeme spíše pokročilejším uživatelům.

Klady

  • Více variant vydání
  • Velké množství softwaru

Zápory

  • Je potřeba znalost problematiky

openSUSE

Poměrně hojně používanou distribucí nejen u nás je i openSUSE. Tato linuxová distribuce jako jedna z mála přináší velmi komplexní nástroj na správu systému – jmenuje se YaST a umožňuje nastavit skoro všechno: od zdrojů softwaru přes hardware až po zalévání kytek sousedům. OpenSUSE vychází každých osm měsíců a staví především na prostředí KDE, ačkoli ani podpora GNOME není špatná. Podobně jako u Debianu si můžete vybrat, jestli budete používat aktuální verzi distribuce a každých osm měsíců přecházet na vyšší, nebo použijete edici Thumbleweed, která obsahuje vždy aktuální software. Kromě toho ještě existuje varianta Evergreen, tedy verze s dlouhodobou podporou.

Stejně jako jiné distribuce je openSUSE 12.1 laděné do zelena. Není ale problém vzhled distribuce upravit k obrazu svému Stejně jako jiné distribuce je openSUSE 12.1 laděné do zelena. Není ale problém vzhled distribuce upravit k obrazu svému

Pokročilejší uživatelé a vývojáři aplikací ocení provázanost s webovými službami Open Build Service nebo SUSE Studio. První služba umožňuje jednoduše vytvářet vlastní repozitáře softwaru, ta druhá zase vytvářet vlastní varianty openSUSE. Poslední verze 12.1 vyšla koncem loňského roku a přinesla novinky jako je např. integrace systemd nebo snapperu (nástroj pro správu filesystem snapshotů).

Klady

  • Nástroje jako Build Service nebo SUSE Studio
  • Více variant vydávání

Zápory

  • Složité doinstalování proprietárních kodeků

Mandriva Linux

Mandriva Linux, dříve Mandrakelinux, je jedna z distribucí, o které se sice ještě celkem hodně mluví, ale je už spíše na cestě úpadku. Dříve velmi oblíbená distribuce soustředící se na obyčejné uživatele se veze na problémech cloumajících firmou Mandriva S.A., které jsou finančního rázu. Nové verze nevycházejí včas a budoucnost celé distribuce je poměrně nejasná.

Mandriva Linux 2011 je zatím poslední verze distribuce, nikdo ale neví, jestli nezůstane poslední navždy Mandriva Linux 2011 je zatím poslední verze distribuce, nikdo ale neví, jestli nezůstane poslední navždy

Původně francouzskou distribuci v posledním vydání oprášili Rusové, ale moc to nepomohlo. Mezi hlavní přednosti Mandriva Linuxu lze zařadit komplexní konfigurační sadu nástrojů drakeconf, která obsahuje jednotlivé součásti pro různé účely, například harddrake pro správu hardwaru.

Klady

  • Velmi povedená integrace prostředí KDE
  • Sada nástrojů drakeconf

Zápory

  • Distribuce pomalu, ale jistě umírá

Mageia

Vzhledem k finančním problémům na sebe dlouho nenechal čekat fork (odnož) Mandriva Linuxu ve formě nové distribuce Mageia. Za tou stojí mnoho bývalých vývojářů Mandriva Linuxu. Jedná se ale o příliš mladý projekt, než abychom dokázali odhadnout, jestli pozvedne bývalou slávu Mandriva Linuxu, nebo upadne v zapomnění.

Mageia 1 je zatím jediná vydaná stabilní verze, verze 2 už je ale ve fázi alfa Mageia 1 je zatím jediná vydaná stabilní verze, verze 2 už je ale ve fázi alfa

Tento článek vyšel ve třetím letošním čísle papírového časopisu Computer. Na webu Liberixu si můžete prohlédnout, jak článek vypadal Tento článek vyšel ve třetím letošním čísle papírového časopisu Computer. Na webu Liberixu si můžete prohlédnout, jak článek v tištěné formě vypadal

Nahoru

(Jako ve škole)
Průměr: 1,97 | Hodnotilo: 29
 

Top články z OpenOffice.cz

Příspěvky

Srovnání linuxových distribucí
w4rr10r 2. 04. 2012, 00:24:35
Odpovědět  Odkaz 
Jednou z podstatných věcí je "QA", kontrola kvality, testování před vydáním apod. Tedy v důsledku v repozitářích přístupný software, který ale po instalaci nefunguje nebo funguje špatně. Nebo "dependency hell". S tím prvním se na Ubuntu setkávám poměrně často (a to i v hlavních repozitářích, nejen v PPA).
Re: Srovnání linuxových distribucí
alfonz mucha 2. 04. 2012, 09:07:18
Odpovědět  Odkaz 
Dle mé zkušenosti je obvykle způsobené knihovnami a je to běžné i na ostatních distribucích (spíše si myslím, že je to problém celkové distribuce programů a nezkoušení softwaru s různými verzemi knihoven) závidím trochu Windows, že tento problém se tam tak často nevyskytuje. Na druhou stranu, obvykle když program nainstaluji, tak už na tom počítači zůstane delší dobu a neměním, dokud není nutné, takže se tyto situace vyskytují hlavně při aktualizacích.
Re: Re: Srovnání linuxových distribucí
Petr Ježek 2. 04. 2012, 13:21:14
Odpovědět  Odkaz 
Proč to v rollon Archlinuxu jde a jinde ne? Pacman při aktualizacích vždy informuje, zda je po instalaci nutné provést uživatelský zásah. Kontrola konfliktů balíčků je zde v současnosti perfektní a žádné "dependency hell" se nekoná. To je výhoda distribucí založených na rollon aktualizacích, kdy je každý balíček testován z hlediska kompatibility se starým i aktualizovaným systémem. Tohle mne kdysi vedlo k opuštění Mandrivy, kterou nikdy nešlo jednoduše aktualizovat. Pokud je mi známo, většina uživatelů velkých distribucí buď neaktualizuje (s výjimkou bezpečnostních a debug aktualizací v rámci verze) nebo po čase prostě zformátuje vše kromě /home a nainstaluje nové ISO...
Re: Srovnání linuxových distribucí
Atila III 2. 04. 2012, 09:39:25
Odpovědět  Odkaz 
No právě nejenom kvůli tomu jsem přešel z Linux Mintu na openSUSE opakovaně se stávalo že po aktualizacích tu a tam něco náhodně přestalo fungovat načež jsem musel hledat řešení nebo instalovat starší verzi daného kusu nefunkčního SW. Došlo to do fáze že jsem si rozházel závislosti balíčků takovým způsobem že už nešlo téměř nic aktualizovat. To jsem ale šikovnej co? :-) Prostě jsem už byl líný se tím zabývat a instalace openSUSE (XFCE) se ukázala jako bezbolestné řešení.
Re: Re: Srovnání linuxových distribucí
moje jméno 28. 03. 2013, 11:22:37
Odpovědět  Odkaz 
A openSUSE je rozhádaný hned po instalaci. Měl jsem jednu a tutéž grafickou dvakrát (dle názoru openSUSE) a proto mi nešel internet (přitom síťová instalace byla bez problému). Tento problém jsem už vyřešil, ale něco to vypovídá o úrovni distribuce. Pokračuji

Povolil jsem s Yastu rewrite ale...
hláška :
Chyba
Nelze upravit službu apache2
Srovnání linuxových distribucí
abcd 2. 04. 2012, 09:46:26
Odpovědět  Odkaz 
To je opravdu velice povrchni srovnani, ktere tim padem skoro postrada smysl. Co si podle vas ma ctenar po precteni tohoto srovnani odnest jako hlavni zjisteni? Vase klady a zapory jsou tak vagni a strucne, ze neprinaseji takrka zadna kriteria pro pripadne rozhodovani.
Jiří Eischmann Re: Srovnání linuxových distribucí
Jiří Eischmann 2. 04. 2012, 10:39:35
Odpovědět  Odkaz 
Jak je uvedeno na konci článku, bylo to napsáno pro časopis Computer, kteří čtou lidi, kteří o Linuxu ví hodně málo nebo vůbec nic. Přijde mi, že je to napsané vyváženě a zbytečně to čtenáře nezahlcuje informacemi.
Re: Re: Srovnání linuxových distribucí
abcd 2. 04. 2012, 12:37:23
Odpovědět  Odkaz 
Vyvazene??? Pro lidi kteri o Linuxu nic nevi???

V tom pripade je to uz totalne mimo, protoze argumenty typu:
Klad openSUSE ... BuildService, openStudio

jsou pro tyto lidi dost pravdepodobne zcela nepochopitelne. Podle mne 99 ctenaru casopisu Computer ani netusi co to Build Service tak asi muze byt.
Re: Re: Srovnání linuxových distribucí
Mao 2. 04. 2012, 13:54:04
Odpovědět  Odkaz 
Musím plne súhlasiť s kolegom, že ide fakt o veľmi povrchné hodnotenie jednotlivých distribucií. A takisto ako spokojný užívateľ Ubuntu a nového prostredia Unity považujem hodnotenia typu "Kontroverzní změny uživatelského rozhraní" ako zápor alebo "Klasické uživatelské rozhraní" ako klad za veľmi subjektívne. Myslím, že autor tu mal už aj ďaleko kvalitnejšie spracované články ako je tento.
Re: Re: Srovnání linuxových distribucí
ferri 2. 04. 2012, 16:35:08
Odpovědět  Odkaz 
Tiež som pred časom začal písať články pre časopis PC Revue na Slovensku.
A riešil som dilemu či napísať nejaký zlepenec o viacerých distribúciách na obmedzenom priestore alebo sa poriadne budem venovať jednej a postupne ostatným.
Zvolil som si druhú možnosť a začal som Mintom. Postupne plánujem následne predstaviť ostatné význačné distribúcie.

Úprimne. Zaujal by Vás takýto článok, keby ste o linuxe nič nevedeli?
Re: Srovnání linuxových distribucí
fri 2. 04. 2012, 12:05:39
Odpovědět  Odkaz 
Výsledek bude ten, že začnou hromadně instalovat Mageiu.
Srovnání linuxových distribucí
ubuntiak 2. 04. 2012, 09:57:29
Odpovědět  Odkaz 
Dobrý článok pre začiatočníkov, ktorí sa nevedia rozhodnúť.
Re: Srovnání linuxových distribucí
jméno 28. 03. 2013, 11:34:18
Odpovědět  Odkaz 
To jako vážně???
Jasně, začátečník se zajímá hlavně o Build Service a SUSE Studio. A zcela je začátečníkovi ukradené, jestli mu v systému po instalaci všechno funguje -- vždyt začátečník si umí Linux pohotově přeprogramovat!
Srovnání linuxových distribucí
GeBu 2. 04. 2012, 13:00:59
Odpovědět  Odkaz 
Je tady někdo, kdo používal Ubuntu (Kubuntu) a Suse? Hodíte nějakou zkušenost? Dávám přednost prostředí KDE a vypadá to, že Ubuntu touto cestou nepůjde. Zdá se mi, že KDE distribuce je Suse.
Re: Srovnání linuxových distribucí
kouzer 2. 04. 2012, 13:09:31
Odpovědět  Odkaz 
Použivím openSUSE a KDE a můžu jen doporučit. openSUSE má i pěkný repozitář s KDE a drží v něm poslední odladěnou verzi. Vřele doporučuji. :-)
Re: Re: Srovnání linuxových distribucí
GeBu 4. 04. 2012, 10:41:03
Odpovědět  Odkaz 
Na netu jsem našel několik porovnání SUSE a Ubuntu a dost často se uvádí, že SUSE je línější. Můžete to někdo potvrdit nebo vyvrátit?
Re: Re: Re: Srovnání linuxových distribucí
Jirka 4. 04. 2012, 11:51:48
Odpovědět  Odkaz 
GeBu, Ubuntu vs. openSUSE: nevím, přímé srovnání jsem nedělal, rychlosti se liší i mezi jednotlivými verzemi. Používám obě distribuce a dělení mám přibližně takové, že BFU instaluju Ubuntu, sobě a zběhlejším uživatelům (či těm, co mám pod dohledem) dávám openSUSE.
Re: Re: Re: Re: Srovnání linuxových distribucí
GeBu 4. 04. 2012, 13:52:57
Odpovědět  Odkaz 
Proč to tak děláš?
Re: Re: Re: Re: Re: Srovnání linuxových distribucí
Jirka 4. 04. 2012, 14:21:42
Odpovědět  Odkaz 
GeBu: no, to už snad vyplývá z toho mého textu, ne?

Ubuntu je zaměřeno na maximální snadnost ovládání (i za cenu nemožnosti nebo složitosti různých speciálnějších nastavení), má poměrně omezené množství repozitářů (není nutno volit) atd.

openSUSE je něco jako lepší Windows - bez jejich nedostatků, ale s jejich možnostmi. Chce to tedy trochu inteligentního a mozek používajícího uživatele...

Ale nejlepší je osobně si vše vyzkoušet, třeba dospěješ k jinému názoru.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Srovnání linuxových distribucí
GeBu 4. 04. 2012, 18:05:45
Odpovědět  Odkaz 
Začínám mít chuť openSUSE vyzkoušet :) - těmi repozitáři jsi mne nalákal. Já jsem právě Ubuntu považoval za distribuci, do které jde sehnat hodně software. Myslím, že to je pro mne asi nejdůležitější kritérium.
Hodně: Srovnání linuxových distribucí
fri 4. 04. 2012, 20:07:06
Odpovědět  Odkaz 
Tím myslíš nejspíš hodně zabaleného software. :)
Re: Hodně: Srovnání linuxových distribucí
GeBu 4. 04. 2012, 22:38:27
Odpovědět  Odkaz 
No různě. Někde je to balíček ke stažení: Skype, ale často se jedná repozitář: eSMSka, PSI+.
Re: Re: Hodně: Srovnání linuxových distribucí
Jirka 4. 04. 2012, 22:59:30
Odpovědět  Odkaz 
Pro openSUSE jsou jednak "nativní" repozitáře se spoustou software na už citovaném https://build.opensuse.org/ (konkrétně k ručnímu projití jsou na http://download.opensuse.org/repositories/), jednak jsou *.rpm balíčky různě jinde po webu. Často se stává, že fungují i balíčky původně určené pro Fedoru či Mandrivu, ale není to zaručené a při stávající nabídce je to skoro zbytečné.

Pro "divné" nebo místní balíčky to chce mít místní repozitáře (může jich klidně být víc různých) a instalace či odinstalace dělat pouze přes YAST nebo Zypper, zachová se tak pořádek v systému a vyloučí se "dependency hell".

Další dobře funkční věc v openSUSE je Wine, takže tam, kde není zbytí, lze obvykle použít nějaký Windows program. Sám takhle provozuju třeba daňovou evidenci MRP.
Re: Re: Re: Hodně: Srovnání linuxových distribucí
Jirka 4. 04. 2012, 23:40:30
Odpovědět  Odkaz 
Ještě dodám k těm balíčkům z openSUSE: nejlépe je vyhledávat je na http://software.opensuse.org/121/cs - rozcestník https://build.opensuse.org/ je podle mě zaměřený hodně "hardcore" a cesta k rychlé instalaci je tam poněkud zamlžená...

Jinak lze samozřejmě vyhledávat i ve správě software v YASTu v těch repozitářích, které jsou nastavené.
Re: Re: Re: Srovnání linuxových distribucí
jik 4. 04. 2012, 22:32:47
Odpovědět  Odkaz 
Již léta používám SuSE/SUSE/OpenSUSE a KDE - počínaje verzí 7.0 (KDE myslím 1.1.2), což je někdy rok ~2001. Za tu dobu jsem měl párkrát snahu utéci a pokaždé jsem se pokorně vrátil zpět.
Poprvé to bylo v době otřesně rozvrtané verze 10.2, kde byly problémy se správou sw. KDE ovšem tehdy bylo perfektní a jiné distribuce takovým prostředím a takto skvěle vyladěným prostě nedisponovaly. Zkoušel jsem Mandrake, Fedoru - v obou případech bylo chování KDE citelně slabší. V dalších verzích přišel zypper a správa sw se stala bezkonkurenční, navíc poměrně rychle se rozrostly repozitáře.
Další krize (s dosud trvajícími následky) bylo KDE 4 ... a tak jsem zkoušel zase - Kubuntu, Fedoru, Debian ... a dokonce i GNOME na SLED, ale to jsem měl strach, že si zlámu prsty ;-) A zase jsem zůstal. KDE se postupně lepšilo, byť jako obstojný žravec, ale pořád funkčností neporovnatelný.
Poslední pokusy jsem provedl vloni na podzim - zkusil jsem zase OpenSUSE, ale "odlehčená prostředí",Debian a Ubuntu. Ano, LXDE a XFCE byly sice úspornější, ale cena byla příliš vysoká - okna ve výhradním režimu, k některým věcem obtížný přístup, rychlé prostředí a pomalé aplikace ... přiznávám, že to bylo i nedostatkem zkušeností. Na Ubuntu jsem nic zajímavého nenašel, myslím, že OpenSUSE má podstatně lepší podpůrné nástroje.
A k té rychlosti: Provozoval jsem mašiny, vlastně většinou běžná PC se SLES a openSUSE které nesly zátěž skoro stovky uživatelů všech běžných služeb, včetně terminálového serveru a "slušně" zatížených RT aplikací. Nikdy jsem nenarazil na nějaké limity, zatímco administrační nástroje přesahovaly jak ty od červeného klobouku, tak i Ubuntí. O Debianu ani nemluvím. Ten Yast je největší úspora, co tam je. Kromě toho, v OpenSUSE je připravena řada jader pro různé účely, kterými lze slušně ovlivnit chování systému. V KDE se dá také dost zvládnout - povypínat Nepomuk&spol, efekty atd. a výsledek je podle mého názoru rychlejší, než Bubu... Je možné, že Ubuntu je v některých detailech rychlejší, ovšem práce s OpenSUSE je podstatně komfortnější. Největší slabinou zůstává plasma KDE - bez ručního editování kamsi zastrčeného konfiguráku se to dá snadno rozstřílet.
Re: Re: Re: Re: Srovnání linuxových distribucí
Jirka 4. 04. 2012, 23:06:07
Odpovědět  Odkaz 
jik: mám prakticky ty samé zkušenosti, nezkoušel jsem jen Fedoru. openSUSE u mě převálcoval i Windows XP poté, co jsem (snad definitivně) ověřil funkčnost daňové evidence MRP pod Wine.

Mám sice stále dual boot, ale do Windows už prakticky nechodím. Jednou za čas si vzpomenu na potřebu jejich aktualizace a pak tiše trpím při té nekonečné době (za všechny zmíním třeba .NET framework, to je skutečně lahůdka) a těch nutných restartech...
Re: Re: Re: Re: Srovnání linuxových distribucí
jméno 28. 03. 2013, 11:51:32
Odpovědět  Odkaz 
Mě uživatelské prostředí nezajímá.
Jaké máte další důvody, proč je openSUSE tak super?
Re: Srovnání linuxových distribucí
Jaroslav Reznik 2. 04. 2012, 15:03:50
Odpovědět  Odkaz 
Zkus trebas i nas, Fedora KDE :)
Pro toho, kdo chce KDE
fri 2. 04. 2012, 15:18:35
Odpovědět  Odkaz 
Kubuntu vypadalo fajn, dokázalo mi, že ta starší mašina pořad běží, ale pro jakousi blbou chybu v té verzi, kterou jsem už z paměti od podzimu minulého roku vytěsnil, co se týkala instalátoru/aktualizace (kdybych nechtěl nic dalšího instalovat/aktualizovat, tak by to klidně šlo), jsem to přeinstaloval Mageiou.

Když jde o výběr toho, co kromě zmíněné Mageii používat, tak jistě openSUSE, Fedora.Co by se na tom tak dalo zkazit, že, když dneska KDE všude jede, jedna báseň. Zkuste cokoli.

Specializovanou distribucí pro KDE by měla být Chakra: http://chakra-linux.org/
Re: Pro toho, kdo chce KDE
GeBu 3. 04. 2012, 09:41:39
Odpovědět  Odkaz 
Ono KDE není úplně hlavním kritériem. Rád bych ho používal, ale je to jen grafické prostředí. Ještě důležitější je dostupnost aplikací: používám některé aplikace, které nejsou v repozitářích a zkušenost je taková, že autoři velice často poskytují balíček pro Ubuntu. Jak je na tom SUSE?
Re: Re: Pro toho, kdo chce KDE
honyczek 3. 04. 2012, 10:34:41
Odpovědět  Odkaz 
openSUSE je na tom dle mého názoru s podporou softwaru dobře. Když něco hledám, první co udělám, když to nenajdu ve standartních, kouknu do Build Service https://build.opensuse.org/ a vyhledám si daný balíček. Služba mi vypíše seznam repozitářů, kde je k dispozici. Určitě doporučuji vyzkoušet.
Re: Re: Re: Pro toho, kdo chce KDE
GeBu 4. 04. 2012, 10:29:12
Odpovědět  Odkaz 
Vypadá to, že openSUSE, Fedora i Arch mají u toho softu, co ho používám, většinou balíček přímo na stránkách.
Re: Re: Pro toho, kdo chce KDE
Jaroslav Reznik 3. 04. 2012, 11:31:10
Odpovědět  Odkaz 
Pokud nejsou proprietarni, tak vesmes neni problem je zabalit i do jinych dister :) Staci napsat, pripadne udelat sam :)
Re: Re: Pro toho, kdo chce KDE
Jirka 3. 04. 2012, 16:23:02
Odpovědět  Odkaz 
Jirko, pokud je balíček pro Ubuntu (*.deb), tak obvykle není problém ho konvertovat do *.rpm (pro openSUSE) - viz např. http://www.audiolinux.cz/2008-10-21_deb-rpm.html .

Pak je nejlépe si založit lokální repozitář (adresář), samozřejmě ho nastavit ve správě repozitářů v YASTu a takové balíčky umisťovat do něj. Instalace/odinstalace pomocí správy software v YASTu je tak úplně stejná jako z repozitářů na webu s tím rozdílem, že nedochází k aktualizaci programů z lokálního repozitáře (tedy až do okamžiku, když tam přidám novou verzi balíčku)...
Re: Re: Pro toho, kdo chce KDE
martin.k 4. 04. 2012, 01:36:25
Odpovědět  Odkaz 
anebo arch. KDE ma vanilkovy, je krasne rychlej a hlavne ma AUR - repozitar kam lidi posilaji PKGBUILDy - soubory s receptem, kde ziskat suroviny (zdroje) a jak z toho uvarit balicek. ve spolupraci s nastrojem yaourt se uz nemusite starat vubec o nic - yaourt -S balicek proleze nejdriv repozitare, pokud nenajde tak AUR, dotaha zavislosti, stahne, ubali, nainstaluje. parada :)
Re: Srovnání linuxových distribucí
Redi 13. 04. 2012, 10:42:22
Odpovědět  Odkaz 
A co třeba Chakra Linux? ;) To je čistokrevný KDE distro.
Re: Srovnání linuxových distribucí
GeBu 26. 04. 2012, 20:48:56
Odpovědět  Odkaz 
Už jsem si vzpomněl s čím mám problém v Kubuntu. Je nějak nedoladěná správa KDE tedy konkrétně ty položky správy, kde je potřeba zadávat heslo - to nefunguje. Třeba ani v takové věci jako aktualizace systému a já k tomu používám Synaptic (z Gnome).
Re: Re: Srovnání linuxových distribucí
GeBu 26. 04. 2012, 22:28:15
Odpovědět  Odkaz 
Dneska jsem Kubuntu upgradoval na 12.04 a tam to vypadá, že to jede.
Srovnání linuxových distribucí
jardaP 2. 04. 2012, 14:08:04
Odpovědět  Odkaz 
Na zaklade informaci uvedenych v tomto clanku se nikdo rozhodnout nemuze. Nejhorsi jsou Klady a Zapory, ktere fakticky neresi vubec nic co je pro rozhodovani hlavne zacatecniku klicove.

Je to pekna slatanina.
openSUSE a proprietární kodeky
Jirka 2. 04. 2012, 16:27:48
Odpovědět  Odkaz 
Nesouhlasím s názorem, že je složité do openSUSE doinstalovat proprietární kodeky. Co se týká běžných audio a videokodeků, tak obvykle stačí přejít se všemi nainstalovanými programy, které kodeky využívají, z nativních verzí openSUSE na verze z repozitáře Packman. "Složitost" spočívá v jednom kliknutí ve správci software v YASTu ("Přepnout systémové balíčky na verzi v tomto repozitáři"). Příklad se screenshotem (pro instalaci určité verze LibreOffice) je na http://www.suseportal.cz/kategorie/novinka/vyslo-kde-4-6#comment-24641

V případě potřeby dalších kodeků je lze opět ve správě software kliknutím doinstalovat (w32codec-all apod.).

Samozřejmostí je předchozí nastavení příslušných repozitářů v jejich správě, ale to platí pro všechny distribuce obdobně. Velmi to usnadňuje pozdější správu software, Windows ničím takovým nedisponují.

Pokud tyto základy někdo nechápe či neumí, musí se to naučit, požádat někoho o správu systému, nebo Linux vůbec nepoužívat...
Re: openSUSE a proprietární kodeky
honyczek 3. 04. 2012, 10:36:53
Odpovědět  Odkaz 
+1
Srovnání linuxových distribucí
Lukáš 2. 04. 2012, 16:53:45
Odpovědět  Odkaz 
Poměrně pěkné srovnání, díky za článek. Jen jedna drobná faktická - web fedora.cz běží už hezkou řádku let, nedávno ale byla spuštěna nová verze.
PCLinuxOS-2012.02
Radek 2. 04. 2012, 17:28:22
Odpovědět  Odkaz 
Doporučuji zkusit PCLinuxOS-2012.02. Pár dní to testuji a je to odladěné a stabilní. Zkoušel jsem taky Ubuntu a Mint, ale PCLinuxOS mě doslova uchvátil. Veškerá nastavení fungují, žádné chybové hlášky, vše je přehledné a rychlé. Dříve jsem PCLinuxOS nikdy nezkoušel. Prní Linux na desktop kde bylo a fungovalo vše tak, jak má hned po instalaci. Málo známá distribuce, ale roznodně není špatná.
Re: PCLinuxOS-2012.02
ico 3. 04. 2012, 10:55:13
Odpovědět  Odkaz 
Ak nieco funguje par dni, to musi byt super. Ale dolezitejsie asi bude, co povies po takom roku, co myslis?
Re: Re: PCLinuxOS-2012.02
efg 28. 03. 2013, 12:02:24
Odpovědět  Odkaz 
A jaký názor si mám udělat na openSUSE, který nefunguje tak, jak by měl, ihned po instalaci.
Na hraní her je openSUSE bezva, ale na server na nic.
Srovnání linuxových distribucí
Ctenar 2. 04. 2012, 20:18:26
Odpovědět  Odkaz 
Porad dokola to same Proboha piste uz neco noveho, prosim
Re: Srovnání linuxových distribucí
dan 31. 05. 2012, 17:22:49
Odpovědět  Odkaz 
Náhodou fajn aktuální článek. Mohl by být podrobnější - ne zrovna technicky, ale víc pro začátečníky. I přesto si tam člověk něco najde.
Re: Re: Srovnání linuxových distribucí
efg 28. 03. 2013, 12:17:00
Odpovědět  Odkaz 
článek na prd,
představoval bych si to takto:

Na hraní her jsou vhodné tyto distribuce....... pro vytváření webu jsou vhodné tyto distribuce.......

Tyto distribuce ........... fungují dobře ihned po instalaci, v těchto distribucích ........... musíte po instalaci ještě hromadu věcí nastavovat, a tyto distribuce .......... je problém vůbec nainstalovat.
Tyto distribuce ......... umí pracovat pouze s jednou partition.

Článek je na prd pro pokročilé uživatele, ne tak pro začátečníky.
Srovnání linuxových distribucí
Skvor 2. 04. 2012, 21:34:27
Odpovědět  Odkaz 
Ale vůbec to není taková tragédie, jak tu někteří píší. Škoda jen, že jste se trochu víc nerozepsal.. Mně se článek líbil, díky ;)
Re: Srovnání linuxových distribucí
efg 28. 03. 2013, 12:18:49
Odpovědět  Odkaz 
Článek je dobrý možná tak pro lidi, kteří si chtějí počíst, ale chraň bůh, aby si někdo chtěl Linux nainstalovat. Pak bude nemile překvapen z toho, co se v článku nedočetl.
Srovnání linuxových distribucí
Dandim 2. 04. 2012, 22:15:58
Odpovědět  Odkaz 
Nevím co tady všichni řešíte! Slova ala "slatánina" ?? Pokud to někdo umíte lépe klidně něco sepište sami. Článek jsem si přečetl, mně něco přidal (znalosti). Sice jen trošku, ale přidal!! Rozhodně si své čtenáře najde! A někomu pomůže. Můžete být rádi za každý napsaný článek ohledně linuxu :-)
Taková hloupá demotivace pro autora - Mira.
Za sebe říkám, že článek dobrý. Jen tak dále. Čím více článků tím lépe. :-)
Miroslav Hrončok Srovnání linuxových distribucí
Miro Hrončok 2. 04. 2012, 22:50:46
Odpovědět  Odkaz 
Jen bych chtěl dodat, ke všem, kterým se článek nelíbí: Ano, informace v něm jsou poměrně povrchní, ale na třech stranách opravdu nebyl prostor jít do hloubky. Článek je určen především pro lidi, kteří sice vědí, že Linux existuje, ale pořádně nechápou, jaktože je "těch Linuxů" tolik. Uživatelům Archu a Gentoo to asi moc nepomůže.

Ano, máte pravdu, na základě informací v tomto článku se nikdo rozhodnout nemůže, to ale nebylo cílem.

Co se týče kladů a záporů, taky se mi moc nelíbí tohle vypichovat, ale mělo to tam být, tak jsem se snažil.

Děkuji těm, kdo článek pochválili :)
Srovnání linuxových distribucí
Slavko 3. 04. 2012, 00:23:46
Odpovědět  Odkaz 
Mňa dorazilo pri Debiane:

"Zápory - Je potřeba znalost problematiky"

Kde sme to došli, keď je znalosť problematiky záporom? Hoci faktom je, že úplný začiatočník toho veľa z Debianu nedostane, na druhej strane to však bol hlavný dôvod, prečo som opustil Windows. Vadili mi predvolené nastavenia, ktoré kadečo spúšťali a nikto poriadne nevedel čo, prečo a často ani načo. To isté badám v Ubuntu, hoci tu sa aspoň dá dopátrať nie len k tomu čo, ale i načo...

Pravdivou však nie je informácia, že v Debiane neexistuje preferovaný softvér. Pretože po zvolení inštalácie grafického prostredia sa spolu s prostredím nainštaluje aj sada programov tohoto prostredia tak, aby bol PC po inštalácii pripravený na prácu – s KDE to kedysi bolo cca 800 MB softvéru. Skúste pátrať po metabalíkoch:

- task-gnome-desktop
- task-kde-desktop
- task-xfce-desktop
- task-lxde-desktop

Prípadne o ich obdobách s czech a slovak v mene.
Srovnání linuxových distribucí
rr5 3. 04. 2012, 08:33:28
Odpovědět  Odkaz 
No ak to mala byt informacia pre "novacikov", chybala mi tam informacia typu:
--------------------------------------------------------------------------------
- kancelarsky balik je zdarma a plne zastupi v beznej praci MS office
- vacsina tlaciarni ma podporu v linuxe a budu vam fungovat
- vacsina sucasnych scannerov nema ziadnu alebo minimalnu podporu a nepojde vam pod linuxom (typicky canon), naproti tomu vam pojdu tieto: link....
- synchronizovat mobil s linuxom bude pre vas trochu oriesok, ale zvladnete to...
- ak sa chcete hrat hry typu xxx, tak jedine pod wine alebo vobec, avsak linux ma kopec inych hier...
- nepotrebujete antivir, linux je bezpecny,aktualizacie su pravidelnejsie ako na windows
- na upravu fotografii mame - gimp a na video - kino

...???
Miroslav Hrončok Re: Srovnání linuxových distribucí
Miro Hrončok 3. 04. 2012, 11:14:37
Odpovědět  Odkaz 
Mělo to být srovnání, ne seznámení s Linuxem.
Re: Re: Srovnání linuxových distribucí
jardaP 3. 04. 2012, 21:34:25
Odpovědět  Odkaz 
Bohuzel prave jako srovnani to dopadlo dost blbe, ale muj nazor tady zdaleka ne vsichni sdileji ... tazke muzes byt v klidu.
Srovnání linuxových distribucí
Staňa 3. 04. 2012, 16:44:51
Odpovědět  Odkaz 
Článek je sice velmi stručný, ale celkem podařený. Pominu vyjmenované klady a zápory - chápu, že by si každá z uvedených distribucí zasloužila minimálně vlastní stránku ne-li víc, místo jednoho odstavce...
Co mě ale zarazilo, je, že autor rozdělil prostředí GNOME, Unity, Cinnamon a Mate na samostatné entity. Alespoň to tak podle mě vyplývá z kontextu. Např. cituji "Hlavním prostředím bývalo do nedávna GNOME, ale v posledních několika vydáních už je to Unity, speciální prostředí vyvíjené přímo pro tuto distribuci."
Přitom všechna tato výše zmiňovaná rozhraní jsou určena pro GNOME! Unity, Cinnamon a GNOME shell jsou tzv. shell čili grafické uživatelské rozhraní desktopového prostředí GNOME 3 (i když Unity v ubuntu 11.04 bylo vytvořeno pro GNOME 2, pozdější vydání už vychází z GNOME 3). Jedinou menší výjimkou je MATE, které je forkem nyní již nevyvíjeného GNOME 2.x. Jinými slovy, pokud se rozhodnu používat GNOME, mám na výběr, jak bude můj desktop vypadat. Buď si zvolím Unity (kromě Ubuntu jej snad zatím žádná distribuce nenabízí), nebo dám přednost Cinnamonu (s největší pravděpodobností bude defaultní pro příští verzi Mintu, ale je možné ho doinstalovat i na ostatní distribuce s GNOME 3) anebo si vyberu GNOME shell, který je dostupný na všech distribucích s GNOME 3.
Miroslav Hrončok Re: Srovnání linuxových distribucí
Miro Hrončok 3. 04. 2012, 22:40:46
Odpovědět  Odkaz 
Díky za vysvětlení, já tohle vím,a le přijde mi to moc složité, proto jsem to takto zbanalizoval.
Re: Re: Srovnání linuxových distribucí
Staňa 4. 04. 2012, 08:46:22
Odpovědět  Odkaz 
OK. Beru na vědomí. Ale pokud takovýto článek publikujete v Computeru, tak by bylo vhodné alespoň stručně v poznámce pod čarou tuto banalizaci zmínit.
Mimochodem, námět na článek nebo alespoň novinku. 1.4. (a snad to není aprílový žertík) vyšla první preview verze XFCE 4.10pre1 - finální verze bude uvolněna 28.4. Viz http://www.xfce.org/about/news/?post=1333238400
Miroslav Hrončok Re: Re: Re: Srovnání linuxových distribucí
Miro Hrončok 4. 04. 2012, 11:12:23
Odpovědět  Odkaz 
Díky, to jsem taky registroval, ale informovat o prereleasech na LinuxEXPRESu nechci. Každopádně až vyjde finál, určitě můžete čekat šlánek, ostatně jako u každé nové verze Xfce, stejně tak jako KDE a GNOME.
Re: Re: Re: Srovnání linuxových distribucí
Pavel Šimerda 5. 04. 2012, 21:48:53
Odpovědět  Odkaz 
„Ale pokud takovýto článek publikujete v Computeru, tak by bylo vhodné alespoň stručně v poznámce pod čarou tuto banalizaci zmínit.“

To zní jako by článek v Computeru musel být kvalitnější než v Linuxexpresu.
Srovnání linuxových distribucí
ilja 3. 04. 2012, 16:51:45
Odpovědět  Odkaz 
Zajímavý článek.
Co takhle ještě srovnat Slackware a Gentoo. To jsou jedny z hlavních distribucí GNU/Linuxu.
Případně něco napsat o FreeBSD/PC-BSD, OpenBSD a NetBSD. Pro případné zájemce "čistý" UNIX.
Více se začínající zájemce o Open Source může dozvědět na těchto stránkách.
www.root.cz
www.linux.cz
www.penguin.cz
www.linuxsoft.cz
www.linuxexpres.cz
www.distrowatch.com
Srovnání linuxových distribucí
Jirka 3. 04. 2012, 18:22:11
Odpovědět  Odkaz 
ilja: domnívám se, že autor zcela záměrně porovnával jen ty "lidské" distribuce, jinak řečeno s GUI (pro instalaci i následné ovládání).

Tak je nakonec podle mého názoru zaměřen i celý Linux EXPRES a je to dobře, protože "hardcore" informací o kompilacích, práci výhradně v konzoli atd. je všude spousta.

Osobně to vítám, jakkoliv jsem řekněme zkušený uživatel PC a ani v oblasti linuxové konzole zase tak úplně netápu (nakonec začínal jsem s DOSem...). Okna (v jakémkoliv OS) jsou tu s námi ale už dlouho a jejich používání je prostě intuitivní a přirozenější, než si pamatovat kdejaký "krakorec" do příkazového řádku/konzole a jeho přesnou syntaxi. Tím konzoli nezatracuju, ale "vocaď až pocaď". Mám samozřejmě na mysli desktop, nikoliv server, tam mají masochisti pole plně otevřené ;-)
Srovnání linuxových distribucí
Milan Douda 3. 04. 2012, 19:13:20
Odpovědět  Odkaz 
"Ubuntu je jistě správně na prvním místě tohoto přehledu – jedná se totiž s největší pravděpodobností o nejpoužívanější linuxovou distribuci pro desktop – i když přesná statistika není k dispozici."

doporučuji vám trochu osvěty :)

viz pravý sloupec zde http://distrowatch.com/
Re: Srovnání linuxových distribucí
Jay Kay 3. 04. 2012, 20:39:19
Odpovědět  Odkaz 
Distrowatch určite nie je počítadlo najpoužívanejších distribúcií. Nedá sa presne určiť, ktorá je najpoužívanejšia.

Skvelý článok pre ľudí, ktorí nevedia moc o linuxe a distribúciach. Super!
Srovnání linuxových distribucí
Nix 3. 04. 2012, 21:02:12
Odpovědět  Odkaz 
Doduda LOL
Kdyz distrowatch, tak na prvnim miste vevodi Mint, tak wocogo, Doudo ? :))

A kdyz uz pro zacatecnika a.k.a. win usera - pak at zacne treba se ZorinOS, Mint, Pclinus apod.
Tenhle clanek je trochu ochuzen, proto neni asi uplne vhodny pro win b.bce ~ uivatele.
A navic win$ zvyk - necist manualy, necist nic, nevzdelavat se, nejspis povede k tomu, ze win$ panackove nebudoi mit snahu proniknout do hloubky Linuxu, takze nejaky out-of-the-box a.k.a. nes.r-me-a-hned-funguj jsou dobre ty dve zminovane distra (IMO)... :D
Srovnání linuxových distribucí - 50
fri 4. 04. 2012, 20:14:33
Odpovědět  Odkaz 
Podařilo se, nebo spíš - předchozím důležitým příspěvkem jsem využil zřídkavé šance: napsat padesátou poznámku k takovému tématu, jako je porovnání linuxových distribucí.

A propos, proč tohle píšu, jak už každou vědmu při čtení předchozího odstavce napadlo, hlavně chci pohnout váhající, aby se přidali k naší soutěži ve sbírání co největšího počtu bodů, tentokrát u dubnového článečku k TeXMakeruO. Devět krát pět je zatím jen 45. :) Kdo další pomůže?
Re: Srovnání linuxových distribucí - 50
abcd 5. 04. 2012, 11:41:30
Odpovědět  Odkaz 
Teda vase starosti bych chtel mit ... to je uz je snad nejaka mentalni uchylka ... :)
Psycho
fri 5. 04. 2012, 19:14:49
Odpovědět  Odkaz 
Štve tě, že´s nebyl desátý? - Jsem vděčný za každý hlas, což takhle načít další padesátku, hlasovat několikrát z různých počítačů, když by tě nenapadla jiná možnost?

Pak si řekneme, jaký je rozdíl mezi psychózou a prostou neurózou. Co to jsou obsese a jak se projevuje hysterie. :)
Re: Psycho
otula 7. 04. 2012, 09:22:40
Odpovědět  Odkaz 
Pavlíku, myslím, že by ses s tím měl jít opravdu léčit, protože tohle je chování na úrovni desetileté zamindrákované holky, kterou mávají první hormony.
Re: Re: Psycho
fri 7. 04. 2012, 12:11:26
Odpovědět  Odkaz 
Jenom přišel den, kdys ucítil na jazyku hořkost. A nemohl sis pomoct, abys to ze sebe nevysypal, podobně udělali předtím ti, kterým to teď bylo určeno. Nemám potřebu se bránit. Ale ty v tom nevidíš žert, jenom to, že něco otrávit, jako je veřejný prostor, jde docela rychle.
Srovnání linuxových distribucí
Ek 8. 05. 2012, 23:12:21
Odpovědět  Odkaz 
Nainstaloval jsem Ubuntu 12.04,... proč je to tak debilně udělaný??? V centrumu software neni všechno a hodně je toho v angličtině,... na nternetu neni .deb skoro nikde, jenom tar.gz,... I linux je děravej jak cedník, to je akorát taková pověra že je linux bezpečnej,... tak na co si ty distribude hrajou? :-)
Re: Srovnání linuxových distribucí
Jamicon 1. 06. 2012, 16:25:31
Odpovědět  Odkaz 
1. Doinštaloval si jazykovú podporu? Naozaj v angličtine nebude v podstate nič.
2 Oveľa jednoduchšie ako nahánať .deb balíčky po nete je nainštalovať ich z repozitárov. Všetko, čo za niečo stojí tam je. Zháňanie inštalákov po nete je typický windoze prístup a vedie iba k zaprataniu počítača nezmyslami bez bezpečnostných aktualizácií.
3. tar.gz sú zdrojové kódy, v Ubuntu si ich stačí skompilovať.
4. Bezpečnosť windoze a všetkého od M$ je na smiech, Ubuntu je od začiatku nastavené bezpečne.
Re: Re: Srovnání linuxových distribucí
efg 28. 03. 2013, 12:48:31
Odpovědět  Odkaz 
Souhlasím až na to "Všetko, čo za niečo stojí tam je."

Žel v repozitáři z pravidla nenajdete novější verze aplikací, než je stáří vaší distribuce. Takže musíte čekat na nové vydání vaší distribuce a potom distribuci upgradovat na novější verzi.
A to ještě musíte doufat, že v komunitě ditribuce si neřekli, že aplikace od Xfce již nebudou v repozitáři obnovovat, nebudou se o ně zajímat.
Re: Srovnání linuxových distribucí
efg 28. 03. 2013, 12:41:40
Odpovědět  Odkaz 
Mě se zatím nikdy v životě nepodařilo Linux zavirovat.
S tím tar.gz máš pravdu -- většina balíků má podobu tar.gz a co s tím má uživatel, který není expertem na Linux, dělat?
Možná tak rozbalit a pak zjistit že je v koncích.

Přidat názor

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Miroslav Hrončok

Miroslav Hrončok

Linux používám od roku 2004, aktivně se o něj zajímám od roku 2007, kdy jsem napsal svůj první článek pro LinuxEXPRES. Od roku 2009 jsem pracoval pro Liberix jako redaktor LinuxEXPRESu, od roku 2011 do konce roku 2012 jako jeho šéfredaktor. Nyní pracuji v Red Hatu, kde rozšiřuji distribuci Fedora o nové balíčky. Zároveň studuji na FIT ČVUT, kde se zabývám 3D tiskem a vyučuji několik předmětů. Spoluorganizuji pražskou konferenci LinuxDays a aktivně se účastním mnoha dalších českých linuxových akcí, jako přednášející nebo jako výpomoc.


  • Distribuce: Fedora
  • Grafické prostředí: Xfce
  • Hodnocení autora: ****

| blog



Public Relations

QNAP uvedl novou modelovou řadu NAS TVS-x82T

Společnost QNAP uvedla na trh novou modelovou řadu NAS TVS-x82T, kterou tvoří tři různé modely (TVS-1282T, TVS-882T a TVS-682T). Nová řada je založena na vícejádrových procesorech Intel Core aktuální generace se 14nm výrobním procesem. Díky nim mohou nové NASy nabídnout dostatek výkonu i pro aplikace náročné na CPU.

Pokračování ...


CIO Agenda 2016