přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Placení autorských poplatků z GUI

Placení autorských poplatků z GUI

dolary.jpg

Atmosféru konce léta pořádně rozvířila zpráva o tom, že jeden z kolektivních správců autorských práv začal vybírat poplatky za užívání grafických uživatelských rozhraní. Jaké je pozadí této skutečnosti a má OOA-S na „desátek“ skutečně právo?


reklama

Plaťte z GUI

7. září 2011 se v novince na LinuxEXPRESu objevila informace, že se v diskusích na portálech distribuce Ubuntu a České pirátské strany řeší praktiky sdružení OOA-S (Ochranná organizace autorská – Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl), které požaduje od provozovatelů internetových kaváren poplatky za poskytování grafického uživatelského rozhraní (GUI) hostům těchto kaváren. Poplatky si nárokuje i v případech, že je v kavárnách používán pouze software poskytovaný pod svobodnými licencemi.

V souvislosti s tím vyvstává řada otázek:

  1. Proč s tím začali?

  2. Proč s tím začali zrovna teď?

  3. Má někdo právo (vůbec) vybírat takové poplatky?

  4. Má právo tyto poplatky vybírat zrovna OOA-S?

  5. Má právo kdokoli vybírat tyto poplatky i u svobodného softwaru?

  6. Pokud takové právo existuje, mohou se o výnosy z nich přihlašovat i autoři GUI šířených pod svobodnými licencemi?

  7. A pokud ano, jak by se měly tyto výnosy rozdělovat?

Tedy otázek je mnoho, porůznu spolu souvisejí, ale odpovědi se na ně hledají dost obtížně. V následujících odstavcích se pokusím nastínit pozadí celých událostí a jak k tomu všemu přistupovat. Připomínám, že nejsem právník, takže výklad některých věcí nemusí být úplně dokonalý. Navíc jsme na začátku vývoje událostí, a teprve rozsudky soudů mohou vytyčit koridor, v němž se budeme pohybovat.

Ilustrační foto

Stručně o kolektivní správě autorských práv

Princip kolektivní správy

Kolektivní správa autorských práv není nic nového. Existuje už mnoho desetiletí prakticky na celém světě (zejména v té vyspělé části) a může mít různé podoby. Společné má to, že autory různých děl při výkonu jejich práv zastupuje nějaká organizace, ať již založená a řízená těmito autory, nebo existující samostatně. Týká se to i práv příbuzných k právu autorskému, tedy například práv výkonných umělců.

Z pohledu toho, kdo chce užít dílo zastupovaného autora, to znamená, že nejedná s autorem, nýbrž s kolektivním správcem, který ho zastupuje. Pro obě strany je to samozřejmě jednodušší, než kdyby jednal každý s každým. To jsme ale ještě pořád na úrovni klasického dobrovolného obchodního vztahu.

Již v poměrně dávné minulosti bylo ale v řadě států (a seskupení států) rozhodnuto, že některé oblasti užití děl budou kolektivními správci spravovány povinně. V praxi to znamená, že nějaká organizace nebo více organizací zastupuje autory v určitých situacích vždy, bez ohledu na vůli takových autorů. Typicky jde o oblasti, kde by bylo pro autora i uživatele děl technicky a administrativně složité, pokud by spolu měli jednat přímo.

Mnohdy to bývá tak, že pro danou oblast může vykonávat kolektivní správu pouze jediný správce. Například v Česku tento monopol (udílený pro oblast rozmnožování díla pro osobní potřebu a vlastní vnitřní potřebu a pro oblast půjčování originálů a rozmnoženin vydaných děl) uděluje ministerstvo kultury. Může existovat pro stejnou oblast více správců, ale jeden, ten „vyvolený“, vše zastřešuje (viz dále).

Zřejmě nejkontroverznější oblastí působení kolektivních správců je již zmíněný výběr a rozdělování poplatků za užití díla pro osobní potřebu. Jsou to ty známé poplatky z hudebních a datových nosičů, z tiskáren, kopírek apod. Vybírané peníze přímo nesouvisí s užíváním autorských děl (jsou právně vázány na určité výrobky či služby) a rozdělují se pak zastupovaným autorům v poměru, který se obvykle odvozuje od poměru známých užití jejich děl.

Kolektivní správci v Česku

V České republice působí několik kolektivních správců, z nichž někteří existují již dlouho (a přežili i desítky let totality), jiní vznikli poměrně nedávno. Jedná se o tyto správce:

Kromě těchto správců existují i další kolektivní správci, kteří však nemají přidělen monopol na „výběr poplatků“, a proto pouze rozdělují peníze vybrané výše uvedenými správci (v rámci povinné správy). Výše uvedení správci vykonávají též agenturní činnost, tedy zastupování autorů mimo oblast kolektivní správy. Ještě je třeba připomenout, že kolektivní správce může využívat i zprostředkovatele, takže pak uživatel přichází do styku jen se zprostředkovatelem, ne přímo se správcem (např. za OAZA vybírá poplatky INTERGRAM).

Dlužno říct, že zatímco některé organizace existují velmi dlouho (např. OSA již od roku 1919), jiné (GESTOR, OAZA) jsou tu relativně krátce a zrovna OAZA vděčí za svou současnou pozici teprve soudnímu rozsudku z roku 2005, kdy jí ministerstvo kultury udělilo oprávnění o rok později.

Pokusy o ustanovení kolektivní správy práv k softwaru

Software je v českém autorském zákoně chráněn jako dílo literární – a to v případě, že je „autorovým vlastním duševním výtvorem“. Zatím nejsou práva k softwaru spravována kolektivně, to však neznamená, že by nebyly v minulosti pokusy takovou správu zavést. Autorský zákon totiž sice přímo nestanovuje povinnou kolektivní správu v této oblasti, současně ji ale ani obecně nevylučuje, s poukazem na situaci, kdy by „jiný než kolektivní výkon těchto práv byl neúčelný“.

O tom, zda to je či není neúčelné (vykonávat práva jinak než kolektivní správou), rozhoduje ministerstvo kultury. A to již rozhodovalo o žádosti, kterou se někdo (viz dále) domáhal ustanovení do pozice kolektivního správce pro oblast softwaru.

O hrozbě kolektivní správy se poměrně vydatně hovořilo již v době schvalování dnešního autorského zákona (byť tento od té doby doznal řady změn). Dopadla by především na svobodný software, protože je postaven na diametrálně odlišném konceptu, než na jakém stojí kolektivní správa autorských práv.

K této hrozbě se v tehdejší době vyjadřovali Lucie Rambousková a Stanislav Polčák, článků a dalších prací jsme mohli na toto téma číst nemálo. Jistě si leckdo vzpomene na někdejší udavačský web zatepla.cz a na „reakční“ zastudena.cz, vytvořený lidmi okolo firmy MIRONET, včetně právě zmíněné Lucie Rambouskové.

Je-li vám jméno Stanislava Polčáka povědomé, pak asi docela oprávněně. Nyní je poslancem za TOP 09+STAN a místopředsedou hnutí Starostové a nezávislí.

Bylo to právě sdružení ZASTUDENA.cz, které v dubnu 2001 požádalo na ministerstvu kultury o udělení oprávnění k výkonu kolektivní správy pro oblast softwaru. Tím odstartovalo dlouhý řetěz právního „ping-pongu“ končícího až téměř v dnešních dnech. Po prvotním zamítnutí žádosti podalo rozklad, ani s ním však neuspělo. O následné žalobě rozhodoval vrchní soud tak dlouho, že Nejvyšší správní soud vše zrušil a vrátil věc k novému posouzení na ministerstvo kultury.

Následovalo opětovné zamítnutí, rozklad (tentokrát úspěšný – ministr Pavel Dostál vrátil věc k dalšímu řízení) a další zamítnutí. Argumentem pro toto zamítnutí bylo, že „autorský zákon chrání pouze strojový a zdrojový kód počítačového programu, a nikoliv výsledek zobrazení počítačového programu na obrazovce počítače (označované též jako komunikační rozhraní či uživatelské rozhraní či tzv. look and feel)“ a že „kolektivní správa práv k počítačovým programům je sice teoreticky možná, nicméně povinná kolektivní správa v podstatě nepřipadá v úvahu a dobrovolná kolektivní správa je neúčelná“.

Další rozklad (neúspěšný) a další žaloba (tentokrát k pražskému Městskému soudu), opět neúspěšná. (Sdružení ZASTUDENA.cz se mezitím přejmenovalo na „Bezpečnostní Softwarová Asociace – Svaz softwarové ochrany“.) Celý řetězec skončil opět u Nejvyššího správního soudu, tentokrát pro kasační stížnost podanou žalobcem. NSS v únoru letošního roku stížnost zamítl, ovšem, než tak učinil, požádal Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) o rozhodnutí o předběžné otázce (aby získal autoritativní výklad směrnice 91/250/EHS).

Rozsudek Soudního dvora, reakce OOA-S

Soudní dvůr se postavil k věci tak, že podle něj uživatelské rozhraní k programu není vyjádřením díla podle směrnice 91/250/EHS, nicméně „nevyloučil, že uživatelské rozhraní může být autorským dílem ve smyslu směrnice 2001/29/ES“ (stanovisko Generálního advokáta SDEU). Rozsudek byl vyhlášen 22. prosince 2010, hned vzápětí oznámila OOA-S, že s odkazem na tento fakt zahajuje kolektivní správu v této oblasti a následně začala obesílat provozovatele internetových kaváren.

Jenže co vlastně SDEU řekl? Že uživatelské rozhraní není počítačovým programem (resp. vyjádření počítačového programu), nicméně může obecně být jiným chráněným autorským dílem – ovšem jen v případech, kdy rozhraní nebo jeho složky nejsou determinovány technickou funkcí.

Dlužno říct, že například Britové budou možná mít z takového postoje SDEU ještě mnohem větší vrásky než Češi. Jak totiž podotkl advokát Aleš Roztočil v EU LEGAL NEWS, členské státy Evropské unie, které využívají právní koncept common law, mají těžkosti s tím, jak se s „novou“ kategorií autorských děl vůbec vypořádat.

Má na to OOA-S právo?

OOA-S je kolektivním správcem, který je držitelem oprávnění k výkonu kolektivní správy pro autory oboru výtvarného a oboru architektonického. Že „ihned skočil“ po možnosti inkasovat peníze za „pronájem originálu nebo rozmnoženiny díla“, je v zásadě logické, ostatně jsme byli již v minulosti svědky velmi aktivního přístupu kolektivních správců. Jenže takový postup lze považovat za přinejmenším kontroverzní – je totiž potřeba se vypořádat hned s několika otázkami.

(Kdy) je GUI autorské dílo?

V rozsudku SDEU se lze dočíst, že uživatelské rozhraní „může být“ autorským dílem, ne však, že jím je vždy. Takový postoj je i v souladu s obecným zakotvením autorského díla v české legislativě, který jako podmínku ochrany stanovuje, že dílo musí být „jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora“. Proto si lze představit, že by GUI mohlo být v konkrétním případě autorským dílem, ale také jím být nemusí.

To ale platí zcela obecně. Může být klika autorským dílem? Ano, může. Může jím být cihla, popelník, řadicí páka? Může. Přesto nelze automaticky tvrdit, že takovým dílem (vždy) je. Totéž lze vztáhnout i na grafické uživatelské rozhraní. Jak se liší panel s tlačítky, zobrazený na počítačovém monitoru, od podobně vypadajícího panelu třeba na palubní desce auta?

Pustím se na tenký led, pokud budu tvrdit, že ve většině případů GUI prostě autorským dílem není, protože je determinováno technickou funkcí, tedy ovládáním programu, ke kterému přísluší. A že tím spíš to vynikne v situaci, kdy si uživatel může GUI doslova „překopat“ podle svých přestav, poskládat si panely z tlačítek a různě si je umístit na ploše obrazovky. Ovšem zatím žádný závazný výklad nemáme, proto se lze přiklonit k jednomu či druhému extrému, anebo někam mezi.

Výklad OOA-S je však zjevně přesně opačný. V návrhu smlouvy, který rozesílá provozovatelům internetových kaváren, totiž výslovně říká, že „díla grafického uživatelského rozhraní, která ve své provozovně provozovatel zpřístupňuje veřejnosti, se vyznačují vysokou kvalitou grafické (autorské) tvorby.“ Jde o přístup velmi odvážný, protože OOA-S zcela paušálně řadí GUI do kategorie autorských děl, aniž má jakékoli informace o tom, co na daných počítačích doopravdy běží.

Je provoz internetové kavárny „pronájmem rozmnoženiny díla“?

Další otázka je podobně složitá. Ovšem zatímco úvahy o té předchozí se pohybují skoro výhradně v rovině posuzování jedinečnosti tvůrčí činnosti, tady už zabředáváme více do oblasti práva. Autorský zákon říká, že „pronájmem originálu nebo rozmnoženiny díla se rozumí zpřístupňování díla ve hmotné podobě za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu poskytnutím originálu nebo rozmnoženiny díla na dobu určitou.“ Důležitý je proto výklad této definice.

O zpřístupňování díla se zde jedná (pokud budeme GUI považovat za dílo), za účelem hospodářského/obchodního prospěchu také. Ovšem je to zpřístupňování „ve hmotné podobě“ či není? Těžko říct. Hmotnou podobou lze určitě mínit výtisk, výlisek, odlitek či co já vím jiného, ale lze tak hovořit o zobrazování na monitoru počítače?

Výběr poplatků versus svobodný software

Za předpokladu, že by se skutečně jednalo o autorské dílo a že by skutečně docházelo k pronájmu jeho rozmnoženiny, je potřeba se vypořádat s tím, že jde o svobodný software. Tady je to bohužel poměrně jednoduché. Použitá licence nemá nic společného s oprávněním kolektivního správce inkasovat peníze.

Podobné je to v oblasti hudby. Pozvete si do restaurace kamaráda, který tam hraje na kytaru své písně – přestože svá díla poskytne třeba pod Creative Commons, OSA chce zaplatit, protože jde prostě o veřejné provozování hudby. Tečka. Zde existuje sice možnost za určitých okolností poplatky neplatit, ale to už záleží na libovůli správce a obecně to být nemusí.

Proto OOA-S nemusí vůbec zajímat, že má někdo v internetové kavárně třeba Linux a vše jsou svobodná díla. Prostě si řekne o poplatek a hotovo. Nebo může říci: „Ano, nemusíte platit. Ale dodáte nám od každého počítači seznam veškerého softwaru s GUI a každou změnu budete hlásit šest týdnů předem. A pokud něco uděláte špatně, zaplatíte dvojnásobek běžné sazby, a to i zpětně.“

Může se tvůrce svobodného programu přihlásit o odměnu?

Kolektivní správci samozřejmě peníze nevybírají pro sebe (přestože určitá část padne na jejich provoz), nýbrž je rozdělují autorům. Způsob rozdělení určuje částečně zákon, částečně si ho správci upravují sami. Typický způsob (používaný například u hudby) je takový, že u známých užití děl (ví se, že se někde hrály určité skladby) se peníze dělí v poměru podle počtu užití, jde o tzv. adresné odměny. Zbývající peníze – tedy například vybrané prodeje z hudebních nosičů – se pak rozdělí v zásadě ve stejném poměru (neadresné odměny).

U placeného softwaru by to zde bylo poměrně jednoduché. Tvůrce by ohlašoval všechna vytvořená díla s GUI, podle evidence programů u uživatelů by se to pak rozpočítalo. Jenže už u freewaru nastává problém, protože to přináší tvůrci administrativní zátěž, která bude těžko vykoupena penězi z vybraných poplatků.

Totéž platí i pro svobodný software, kde se vše ještě velmi zásadně komplikuje tím, že autorů jediného programu mohou být spousty, přičemž ne každý se podílí na GUI a ne každý, kdo se podílí na GUI, se na něm podílí ve smyslu tvorby autorského díla. Čili je to oblast z hlediska úvah velmi zajímavá (zejména, pokud se do toho zavede ještě mezinárodní kontext), nicméně jsem velmi skeptický vůči tomu, že by autoři svobodného softwaru mohli cokoli získat (leda za cenu drakonické administrativní zátěže).

Čili autor svobodného softwaru se u OOA-S přihlásit může, odměnu však může očekávat dost těžko. Už proto, že si nedokážu představit použitelný mechanismus rozdělování odměn takovým autorům. Ani OOA-S v tom zjevně nemá příliš jasno.

Platit, či neplatit?

Samozřejmě na závěr článku asi leckdo očekává jednoznačnou radu, zda má (v případě, že například provozuje internetovou kavárnu a OOA-S se domáhá peněz) něco platit či nikoliv. Takovou jednoznačnou radu však dát nemohu. Těch „neznámých v rovnici“ je mnoho a alespoň částečné vymezení v nedohlednu.

Osobně bych však, pokud by se mi podobná situace přihodila, kolektivnímu správci nic neplatil, protože se nedomnívám, že by běžně používaná GUI u programů byla autorskými díly. Jak jednotlivé prvky GUI, tak jejich uspořádání, jsou u drtivé většiny programů téměř nebo zcela identické, přinejmenším v rámci určité kategorie programů. Mělo-li by se za „pronájem“ takového GUI platit, musely by podle stejného klíče platit třeba autopůjčovny nebo pronajímatelé bytů – a to už působí zcela absurdně již na první pohled.

Autorem obrázku v úvodu článku je Andrew Magill, zveřejněno pod licencí Creative Commons BY.

Nahoru

(Jako ve škole)
Průměr: 1,08 | Hodnotilo: 25
 

Top články z OpenOffice.cz

Příspěvky

Michal Breškovec Placení autorských poplatků z GUI
Michal Breškovec 12. 09. 2011, 08:33:02
Odpovědět  Odkaz 
Při čtení takových článků jen člověk nevěřícně kroutí hlavou a říká si, jak je něco takového vůbec možné. Myslím si, že kretenismus tzv. kolektivních správců dosahuje vrcholu a měly by je všechny fofrem zavřít do blázinců, aby si náhodou neublížili, nebo spíš aby někdo neublížil jim, protože jsou fakt na ránu.
Placení autorských poplatků z GUI
laba 12. 09. 2011, 08:53:29
Odpovědět  Odkaz 
+1
Placení autorských poplatků z GUI
am 12. 09. 2011, 09:49:15
Odpovědět  Odkaz 
Moc pěkný článek, jen mně tam nesedí role sdružení zastudena.cz. Tak jak je to napsáno, se zdá, že jeho členové upozorňovali na nebezpečí kolektivní správy pro svobodný software, a přitom současně žádali o licenci ke kolektivní správě... Nemá tam být, že bsa vznikla ze zatepla.cz? Nebo jak to je?
Lukáš Jelínek Re: Placení autorských poplatků z GUI
Lukáš Jelínek 12. 09. 2011, 19:09:55
Odpovědět  Odkaz 
Ne, je to skutečně tak, jak jsem to napsal. Možná jsem měl ještě napsat, jak sdružení ZASTUDENA.cz žádost odůvodnilo. Neznám sice skutečné úmysly tohoto sdružení, ale jak plyne z dokumentů (včetně rozsudku NSS), argumentem pro zavedení kolektivní správy bylo právě to, že „ustanovením kolektivního správce mohou nositelé práv vyvažovat své hospodářsky slabší postavení (např. tvůrci "freeware"), dále vyvažovat nemožnost zajištění dohledu nad dodržováním podmínek udělených licencí – např. pro rozsah užití co do prostorového a množstevního rámce (§ 100 odst. 4 autorského zákona) a potírat porušování práva autorského. Pouze skutečně silný subjekt, schopný být partnerem pro většinou podnikatelsky orientované uživatele, může plnit roli ochránce majetkových práv nositelů práv.“
Placení autorských poplatků z GUI
lzap 12. 09. 2011, 10:55:52
Odpovědět  Odkaz 
Pěkný článek, u kterého jsem se i zasmál. Kromě celé té šílenosti se mi líbily také odkazy na Wikipedii:

Popelník je nádoba, která je určena k hromadění popela, ať už z cigaret a doutníků či jejich částí po dokouření, anebo popela jako zbytku spalování pevných paliv. -- Wikipedia

:-))))
Placení autorských poplatků z GUI
fri 12. 09. 2011, 13:16:24
Odpovědět  Odkaz 
Princip je pořád stejný: "vaše peníze na naší straně".
A protože žijeme v ekonomickém systému, který je takto finančně zorganizován, a dle jednoho zhodnocení tu jde o otázku sobectví, které se tak oboustranně, všestranně projevuje, je to otázka života a smrti.
Tyhle hlubiny lidské existence jsou během tisíciletí už docela dobře probádané. Proto se kvůli tomu tak řve, protože se pořád myslí, že to má smysl.
Hoši a dívky tu i onde taky chtějí žít a používají k tomu svého důvtipu.
Může to být jistě dost mrzuté. :-)
Placení autorských poplatků z GUI
Jirka 12. 09. 2011, 20:52:08
Odpovědět  Odkaz 
Jestliže jeden subjekt něco vytvoří a rozhodne se, že za to nic nechce, pak jakýkoliv parazit nemůže od druhého subjektu, který onen výtvor zdarma používá, cokoliv požadovat.

To je princip selského a zdravého rozumu a jakékoliv tzv. zákony na tom nic nemůžou změnit. Pokud je tedy třeba něco řešit, pak nikoliv to, zda platit nebo ne, ale jak rychle a co nejefektivněji zrušit ony šílené tzv. zákony, případně celý systém.

Tečka.
Hmotná podoba
Slavko 12. 09. 2011, 21:23:24
Odpovědět  Odkaz 
Až bude softvér v hmotnej podobe, tak aj motyka vystrelí... A o GUI ani nehovorím. Ale možno si to niekto pletie s monitorom :-D
Placení autorských poplatků z GUI
am 12. 09. 2011, 23:06:10
Odpovědět  Odkaz 
Děkuji panu Jelínkovi za odpověď. Tento příspěvek jsem se snažil umístit pod jeho, ale ani s přispěním nápovědy se mi to nepodařilo. :))

Logika sdružení zastudena.cz, mně přijde podivná. Problémem přece není to, kdo vykonává kolektivní správu, ale jaký je zákonný rámec, kterým se musí správce řídit.. Doufejme, že se co nejdřív změní tak, aby byl k svobodnému softwaru vstřícnější.
Miroslav Hrončok Re: Placení autorských poplatků z GUI
Miro Hrončok 12. 09. 2011, 23:11:27
Odpovědět  Odkaz 
Ta nápověda je dost stará, zkusíme to co nejdříve napravit. Každopádně u každého příspěvku je odkaz Odpovědět, na který když kliknete a odešlete příspěvek, bude pod ním.
Lukáš Jelínek Re: Placení autorských poplatků z GUI
Lukáš Jelínek 13. 09. 2011, 11:33:43
Odpovědět  Odkaz 
Legislativa se bohužel v blízké době nezmění, resp. se naopak změní přesně opačným směrem (nový občanský zákoník ještě zhoršuje pozici svobodných děl). Stačí si uvědomit, že současný ministr kultury jde otevřeně na ruku kolektivním správcům.
Placení autorských poplatků z GUI
qk 13. 09. 2011, 10:07:02
Odpovědět  Odkaz 
Tak mne napadlo, ze jeste neni zadna organizace, ktera by zastupovala tvurce TUI - vzdyt kolik je to umeni nez usporadaji vsechny ascii znaky na obrazovku do toho funkcniho umeleckeho dila...

No dneska jdeme s klukama na pivo, tak ji asi zalozime...

PS Autori TUI uz se muzete pomalicku zacit prihlasovat...
Placení autorských poplatků z GUI
Pavel Ševčík 13. 09. 2011, 10:07:46
Odpovědět  Odkaz 
Další věcí je to, že prakticky je GUI (nerozdíl od sporného rozhodnutí SDEU) součástí programu.
Placení autorských poplatků z GUI
am 13. 09. 2011, 10:09:25
Odpovědět  Odkaz 
Nápověda je v pořádku. ;) Problém je, že mně se "Odpovědět" u příspěvků vůbec neobjeví. Včera jsem zkoušel vypnout ve FF adblock a noscript, ale bez výsledku. Dnes jsem tady přes Operu, kde jsem nic podobného nikdy nainstalované neměl, a výsledek je stejný:

http://imageshack.us/f/23/linuxexpres.png/
Lukáš Jelínek Re: Placení autorských poplatků z GUI
Lukáš Jelínek 13. 09. 2011, 11:34:20
Odpovědět  Odkaz 
Zřejmě BUG.
Miroslav Hrončok Re: Placení autorských poplatků z GUI
Miro Hrončok 13. 09. 2011, 14:18:28
Odpovědět  Odkaz 
Díky, máte pravdu, když se odhlásím, taktéž ten odkaz nevidím. Nahlásil jsem to.
Placení autorských poplatků z GUI
Jenda 13. 09. 2011, 11:18:02
Odpovědět  Odkaz 
Nu což. Ospamujme parazity. Ale pište slušně ... i když si to nezaslouží!
Placení autorských poplatků z GUI
Petr 13. 09. 2011, 12:41:05
Odpovědět  Odkaz 
Možná se opravdu jednou vrátíme k textovému rozhraní?
Lukáš Jelínek Re: Placení autorských poplatků z GUI
Lukáš Jelínek 13. 09. 2011, 13:01:44
Odpovědět  Odkaz 
Pozor, textové rozhraní nemusí uchránit od poplatků. Zejména pokud jde o celoobrazovkové rozhraní, ale OOA-S může chtít klidně vybírat i za příkazovou řádku. Jedná se přece o autorské dílo velmi vysoké kvality ;-)
Placení autorských poplatků z GUI
EX 13. 09. 2011, 14:50:37
Odpovědět  Odkaz 
OK, opravte ma ak sa mylim...
Interneta tam ma kubuntu a niekto pride a chce od nich prachy za to, ze tam maju KDE, ano?
Ak som to aspom z casti dobre pochopil tak mi je nenormalne zle od zaludka z tych ludi a hnal by som ich bicom az niekam do mongolska, alebo radsej aj dalej.
Placení autorských poplatků z GUI
vita55 13. 09. 2011, 20:36:16
Odpovědět  Odkaz 
To by si snad ti Mongolové ani nezasloužili. Parazita je potřeba přemístit tam, kde není žádný hostitel.
Re: Placení autorských poplatků z GUI
NA 25. 11. 2011, 19:42:19
Odpovědět  Odkaz 
Použil bych tuto definici: Takové si držte od těla na délku kopí. Nebo o třicet centimetrů blíž.
Placení autorských poplatků z GUI
lojzek 14. 09. 2011, 08:41:07
Odpovědět  Odkaz 
A co kadeřníci dostávají desátky když se každý podívá na jejich výtvory. A takový plastický chirurg ten se bude mít až se bude vybírat za očumování jeho plastových výtvorů, umělkyně je vystrkují vždy a všude a přece se na to nebudeme dívat zadarmo no néééé.
Placení autorských poplatků z GUI
Jaroslav Reznik 14. 09. 2011, 16:15:24
Odpovědět  Odkaz 
Jeden ze zminovanych poslancu, Stanislav Polcak bude na na chatu TOP09 zitra, takze smele do boje :) https://my.top09.cz/chaty/zobrazit/9
Re: Placení autorských poplatků z GUI
Jaroslav Reznik 15. 09. 2011, 13:25:08
Odpovědět  Odkaz 
Otazka

Zdravim, muzete se prosim vyjadrit k https://my.top09.cz/diskuse/zobrazit/481 - jste zminovan v odkazovanem clanku na LinuxExpresu. Jaky je zde postoj TOP09, pripadne muzeme se dockat politicke podpory v tomto pripadu?

Odpoved:

Stanislav Polčák
Dobrý den, bohužel v odkazu nic není. V LinuxExpresu předpokládám, že vře problematika počítačových programů, resp.rezsudku Evropského soudního dvora ve věci grafického uživatelského rozhraní. Přiznám se, že právní názor ESD je navýsost problematický, bohužel však závazný, pokud ESD nezmění svou judikaturu. Rozpad tvorby programátora do dvou režimů - tvorba jako pragramátor počítačového programu a u rozhraní grafik, výtvarník s jiným režimem, je bezesporu velmi nešťastná. Doposud se mezi odborníky na autorské právo poměrně uceleně uznávalo, že tzv.look and feel je součástí obsahu pojmu počítačový program. Jako poslanec ovšem mohu jen respektovat názor ESD. Ten právní závěr může mít poměrně zásadní dopady do autorského práva a uživatelské obce vůbec. Interpretační důsledky rozsudku ESD jdou už však ruku v ruce s tím, nicméně zákonodárná moc s tím nemůže nic moc dělat. Nemůžeme v Parlamentu přijmout závěr, že grafické uživatelské rozhraní není autorským dílem.
Lukáš Jelínek Re: Re: Placení autorských poplatků z GUI
Lukáš Jelínek 15. 09. 2011, 14:16:09
Odpovědět  Odkaz 
Díky za položení dotazu Stanislavu Polčákovi. Nicméně nesouhlasím s jeho názorem, že český parlament nemůže nic dělat. V první řadě se může obrátit na evropské poslance, aby novelizovali legislativu EU. Dále je také možné v rámci české legislativy zpřesnit vymezení působnosti kolektivních správců (čímž není nijak dotčeno to, co je a co není autorským dílem), i když je mi jasné, na jak tuhý odpor by to narazilo a že by jistě nesouhlasil ani ministr kultury Besser. Každopádně prostě určité možnosti existují.
Re: Re: Re: Placení autorských poplatků z GUI
Jaroslav Reznik 15. 09. 2011, 14:45:19
Odpovědět  Odkaz 
Osobne mi to prislo jako vykrouceni se z toho, protoze pokud by to tak nebylo, tak by mel Jirka pravdu s tou soudokracii :(
Re: Re: Re: Placení autorských poplatků z GUI
Jaroslav Reznik 15. 09. 2011, 16:07:58
Odpovědět  Odkaz 
Zase mi dosla tato odpoved: To má bohužel pravdu. Něco se musí dělat na rovině Evropské unie. Ach jo.

Kua, ja se na ta prava asi zapisu, protoze chci aspon trosku tusit jak na to...
Vojtěch Trefný Re: Re: Re: Placení autorských poplatků z GUI
Vojtěch Trefný 16. 09. 2011, 08:41:28
Odpovědět  Odkaz 
Ani by se nemusel měnit zákon, mohlo by stačit aby MK změnilo OOA-S oprávnění k vykonávání kolektivní správy tak, aby neměli právo vybírat z GUI.
Lukáš Jelínek Re: Re: Re: Re: Placení autorských poplatků z GUI
Lukáš Jelínek 16. 09. 2011, 11:58:43
Odpovědět  Odkaz 
To by bohužel nešlo. MK nemůže jen tak změnit rozsah oprávnění. Může ho pouze odejmout, a to jen z důvodů uvedených v § 99 AutZ.
Vojtěch Trefný Re: Re: Re: Re: Re: Placení autorských poplatků z GUI
Vojtěch Trefný 16. 09. 2011, 12:46:39
Odpovědět  Odkaz 
Aha, tak takhle do detailů jsem to nestudoval :-(
Placení autorských poplatků z GUI
Joko 14. 09. 2011, 22:32:59
Odpovědět  Odkaz 
A čo webové stránky ? Aj to sú umelecké diela ?
Lukáš Jelínek Re: Placení autorských poplatků z GUI
Lukáš Jelínek 14. 09. 2011, 23:28:31
Odpovědět  Odkaz 
Webové stránky jsou povětšinou autorská díla. Resp. u nich je to složitější - stránka může být dílo jako celek, anebo může být samostatné dílo layout, grafika a obsah, případně ještě nějaký obsažený software (webová aplikace). I u nich se může OOA-S dožadovat desátku, ale IMHO (IANAL!) lze i u webů těžko hovořit o hmotné podobě, z jejíhož "pronajímání" by nárok vyplýval.
Miroslav Hrončok Re: Re: Placení autorských poplatků z GUI
Miro Hrončok 15. 09. 2011, 00:19:05
Odpovědět  Odkaz 
Ale vlastně ISP by měl odvádět desátky, ne?
Lukáš Jelínek Re: Re: Re: Placení autorských poplatků z GUI
Lukáš Jelínek 15. 09. 2011, 02:26:42
Odpovědět  Odkaz 
No vzato do důsledku (optikou kolektivních správců) by měl odvádět každý - tedy webhoster, ISP i uživatel ;-)
Placení autorských poplatků z GUI
ateista 15. 09. 2011, 01:55:25
Odpovědět  Odkaz 
Treba to spraviť nasledovne. Ak príde parazit z OOA-S vyberať poplatky do vašej internetovej kaviarne v ktorej používate napríklad grafické prostredie unity, treba od nich žiadať doklad o tom, že zastupujú firmu Canonical a že táto firma žiada poplatky za používanie svojho grafického rozhrania. Pochybujem však, že by taký doklad mali, pretože firma Canonical Ltd. je softvérová spoločnosť vyvíjajúca a podporujúca slobodný softvér a svoje prostredie (umenie) ponúka zadarmo a ak by chcela firma Canonical svoj produkt predávať, zrejme by svoje prostredie spoplatnila.

No ak by ste používali Windows, mali by ste tiež žiadať doklad o tom, že zastupujú túto firmu a argumentovať tým, že vy ste si kúpili operačný systém aj s grafickým prostredím takže prečo by mal nejaký parazit od vás žiadať peniaze za grafické prostredie, ktoré je súčasťou produktu MS ?

Inak ja to považujem aj za útok na slobodný software. Je to ako keby moje dielo používalo mnoho ľudí a nejaký parazit by sa rozhodol bez môjho vedomia vyberať za používanie môjho diela poplatky aj keď som ho dal ľuďom zadarmo. Je to drzosť a absolútna odpornosť hyen, ktoré parazitujú na dobrých ľuďoch, ktorí tvoria zadarmo pre ľudí.
Miroslav Hrončok Re: Placení autorských poplatků z GUI
Miro Hrončok 15. 09. 2011, 15:24:38
Odpovědět  Odkaz 
No problém je v tom, že oni takový papír nepotřebují. Zastupují automaticky všechny "umělce".
Ivan Bíbr Re: Re: Placení autorských poplatků z GUI
bibri 16. 09. 2011, 08:05:41
Odpovědět  Odkaz 
Další problém může být třeba v tom, že licence toho softwaru (typicky GPL, BSD) nehovoří o ceně a proto to primárně není software "zadarmo". Že se dá někde stáhnout bez placení a je to legální je pouze důsledek těch licencí, ony samy však o ceně nic neříkají a GPL software může být i placený.
Placení autorských poplatků z GUI
Tom 15. 09. 2011, 12:36:32
Odpovědět  Odkaz 
Nejsem agresivní člověk, ale pokud bych vytvořil program, dal ho zdarma k dispozici, a posléze zjistil, že za něj bez mého vědomí a bez mé vůle vybírá nějaký vyžírka poplatky, asi bych mu šel zákon, nezákon rozbít hubu.

Tyto svazy přece mají z logiky věci pracovat pro dobro autorů a to je smysl jejich existence. Ve chvíli, kdy se rozhodnou (ať už jim to (špatný) zákon umožní, či ne) vybírat poplatky proti vůli autorů (kteří často nemají ani praktickou šanci něco z vybraných peněz dostat), stávají se z nich samozvaní vyběrači výpalného a paraziti. Jestli si vybrané peníze potom ponechají (tedy žijí z cizí práce), nebo je přerozdělí jiným, je už mimo mísu. Pokud vykradu banku a budu argumentovat, že jsem všechny peníze přerozdělil potřebným, stejně mě zavřou.
Placení autorských poplatků z GUI
gnome gui 15. 09. 2011, 18:07:04
Odpovědět  Odkaz 
A co keby napriklad tvorcovia prostredia gnome vytvorili na svojej stranke moznost registracie pre majitelov intenetiek, ktori pouzivaju ich prostredie - "umenie". Majitelia internetiek by sa jednoducho registrovali na ich stranke a zaplatili poplatky za gui priamo "umelcom". (dostali by samozrejme doklad, ze za gui poplatok odviedli a na strankach gnome by to bolo mozne overit)
Vojtěch Trefný Re: Placení autorských poplatků z GUI
Vojtěch Trefný 16. 09. 2011, 08:31:02
Odpovědět  Odkaz 
Ve chvíli kdy je něco spravováno kolektivně, neexistuje možnost dohodnout se s konkrétními "umělci". Stejně tak se nemůžeš domluvit třeba s Gottem a zaplatit jemu za to, že budeš vysílat jeho písničky v rádiu, všechno musíš jen přes osu zla.
Placení autorských poplatků z GUI
bluemoon 17. 09. 2011, 12:39:27
Odpovědět  Odkaz 
samozrejme bych nic neplatil. Kdyz si koupim verzi windows pro business, tak jsem za licenci na uzivani windows pro obchodni ucely(a je jedno, jestli pak k windows pristupuje tisic lidi za den) jiz zaplatil vyssi cenou a taky bych zaplatil jak za program, tak i za wallpapery atd. Zajimalo by mne, jak by tohle resili a vymahali poplatky pri odmitnuti toho jejich navrhu smlouvy? To by mi zakazali pouzivat GUI a musel bych tam mit jen prikazovou radku? Podle mne timhle lezou na tenky led, protoze by jim zase naopak hrozily zaloby za usly zisk.
Placení autorských poplatků z GUI
JackeLee 1. 10. 2011, 17:57:10
Odpovědět  Odkaz 
Vsadím se, že jako majitel internetové kavárny i kdybych si napsal vlastní GUI pro všechny grafické programy které používám, placení poplatků bych se nevyhnul.
Placení autorských poplatků z GUI
saxicek 23. 04. 2013, 10:32:02
Odpovědět  Odkaz 
V článku je trochu nepřesnost ohledně veřejného provozování hudby. Je pravda, že OSA na koncert přijde a chce zaplatit, ale často ji interpret odbyde tím, že hraje vlastní tvorbu a nic platit nebude. Nejsem si jistý, jestli musí/nemusí vyplnit formulář se seznamem skladeb, ale u toho placení si celkem jistý jsem.
Lukáš Jelínek Re: Placení autorských poplatků z GUI
Lukáš Jelínek 23. 04. 2013, 11:43:48
Odpovědět  Odkaz 
Chtějí to ohlásit předem, jinak se poplatky zaplatí i z vlastní tvorby - viz http://www.linuxexpres.cz/business/problemy-a-kontroverze-kolektivni-spravy

Přidat názor

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Lukáš Jelínek

Lukáš Jelínek

Šéfredaktor LinuxEXPRESu a OpenOffice.cz. Vystudoval FEL ČVUT v oboru Výpočetní technika. Žije v Kutné Hoře a podniká v oblasti informačních technologií. Ve volném čase rád fotografuje, natáčí a stříhá video a také se věnuje (v Čechách poměrně málo známému) powerkitingu.


  • Distribuce: Debian, Kubuntu
  • Grafické prostředí: KDE
  • Hodnocení autora: ***

| proč linux | blog



Public Relations

Extrémní virtuální servery s SSD úložištěm

Pojmy, jako jsou cloud a virtualizace, na nás v dnešní době vykukují zpoza každého rohu. A není divu. Služby založené na virtualizaci fyzického hardwaru se těší velké oblibě a často jsou vnímány jako levnější alternativa k fyzickému serveru. Dedikované virtuální servery od Coolhousingu jsou však jiné.

Pokračování ...