přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Mozilla včera, dnes a zítra

Mozilla včera, dnes a zítra

mozilla.png

Pavel Cvrček - krátké shrnutí historie Mozilly od člena týmu CZilla.cz.


reklama

Je to již poměrně dávno, co byl nejpoužívanějším webovým prohlížečem Netscape Navigator. Za ty roky se toho však dost změnilo. Netscape již není samostatnou firmou a jejich kdysi slavný prohlížeč dnes již prakticky neexistuje. Naštěstí je zde stále rovnocenná náhrada v podobě aplikací z dílny Mozilla.org.

Ač se to nezdá, Mozilla.org má za sebou již delší existenci. Za tu dobu dala světu několik zajímavých produktů jako Mozilla Suite či v poslední době často zmiňované aplikace Firefox a Thunderbird, které si získaly značnou popularitu. Mozilla.org se též stala zdrojem pro další vývojáře, kteří na jejich výsledcích staví vlastní aplikace.

Pohled do historie

Před více než deseti lety se objevila první verze Netscape Navigatoru, webového prohlížeče, který se díky své použitelnosti i ojedinělým funkcím stal rychle nejpoužívanějším prohlížečem následujících let. S jeho raným úspěchem v letech 1994 až 1996 je spojen i rozmach webu jako média: Netscape zpřístupnil web běžným uživatelům.

Úspěch webu i dominance Netscape v mnoha webových oblastech byla tak silná, že softwarový gigant Microsoft začal Internet brát vážně. V pozici Netscape viděl dokonce své ohrožení: kdo by se staral o operační systém, když aplikace mohou běžet v internetovém prohlížeči. Začal jednat: když se nepovedlo Netscape koupit, rozhodl se jej porazit.

Na základech stařičkého prohlížeče Mosaic začal vznikat Internet Explorer. První dvě verze byly uživatelům k smíchu, s třetí verzí ale začala "válka prohlížečů". Vylepšení měla u obou firem přednost před opravami chyb, uživatelé dostávali nestabilní aplikace s bezpečnostními chybami. Obětí se staly i webové standardy: obě společnosti chtěly uživatelům nabídnout něco navíc a tak si rozšiřovaly specifikace po svém - bez ohledu na standardizační organizace.

Při vydání MSIE 4.0 na podzim 1997 byl podíl na trhu 72% ku 18% ve prospěch Netscape. Netscape byl ale malou firmou, která měla příjmy spojené s několika produkty. Microsoft se mohl díky příjmům z Windows pokusit příjmy Netscape omezit: pokud měl Netscape zisk z prodeje prohlížeče, rozdával Microsoft svůj prohlížeč zdarma, pokud měl Netscape zisk z prodeje serverových aplikací, Microsoft vyvinul vlastní a opět je nabízel uživatelům zdarma. Netscape tak přicházel o životodárný "vzduch", tolik potřebný pro úspěšný vývoj aplikací.

S vydáním tehdy kvalitního MSIE 5.0 v roce 1998 obsadil Microsoft trůn webového prohlížeče. Integrace Internet Exploreru do Windows i vlastní neschopnost přizpůsobit prohlížeč novým trendům byly poslední kapky pro Netscape.

Tehdy nejspíš vznikl nápad přijmout myšlenku Erica Raynmonda (publikovanou několik měsíců předtím) a uvolnit zdrojové kódy jako open source. Důvod byl jednoduchý. Netscape by nejspíš vlastními silami nedokázal odstranit všechny známé problémy svého prohlížeče, takže by mu s tím komunita dobrovolníků pomohla. Vznikla Mozilla.org.

Vznik Mozilla.org

Netscape založil Mozilla.org s cílem vytvořit vše potřebné pro nové verze prohlížečů nesoucí jméno Netscape. Karty byly rozdány tak, že Mozilla.org měla vydávat pouze Mozilla Suite jako ukázku technologií a Netscape sám bude nabízet výsledky koncovým uživatelům. Situace po vydání Mozilla Suite 1. však ukázala, že to byla mylná představa.

Vývoj Mozilly byl od prvopočátku silně podporován vývojáři pocházejících z Netscape. Jejich počet byl ale postupně snižován. V současné době tvoří organizaci Mozilla Foundation několik stálých zaměstnanců, kteří projekt koordinují. Veškerá práce je na několika stovkách dobrovolných vývojářů, kteří se ve svém volném čase podílejí na tvorbě aplikací.

Mozilla Suite

Mozilla.org od roku 2002 v pravidelných intervalech vydává balík webových aplikací Mozilla Suite. Jedná se balík, který obsahuje webový prohlížeč, poštovního klienta, editor webových stránek a IRC klienta. Tento produkt lze provozovat na řadě platforem jako například GNU/Linux či Windows.

Při vývoji celého balíku je kladen velký důraz na otázku bezpečnosti, která díky dobře navrhnutém bezpečnostním modelu chrání uživatele před potencionálně nebezpečným prostředím, kterým Internet bezesporu je. V prohlížeči samotném je pak velký důraz kladen na podporu obecně uznávaných standardů z dílny W3C.

To ovšem není vše, čím se Mozilla.org od začátku zabývá. Možná se to na první pohled nezdá, ale Mozilla je též vývojovou platformou. Ano, Mozilla poskytuje řadu technologií, na jejímž základě lze stavět vlastní multiplatformní aplikace. A nejen to. Poměrně snadno lze upravit ty stávající a pomocí rozšíření jim přidat nové funkce. Díky tomu vznikla řada dalších zajímavých projektů a rozšíření.

Přichází Firefox a Thunderbird

Mozilla FirefoxMozilla Firefox

Mozilla Suite si postupem času získala řadu příznivců i odpůrců. Na jednu stranu se jednalo o komplexní produkt, který působil dosti robustně, nabízel řadu funkcí, ale to bylo právě to, co část uživatelů nechtěla. Část z nich balíku vytýkala příliš velké hardwarové nároky a málo konfigurovatelné grafické rozhraní. To si uvědomila i malá skupina vývojářů, kteří začali vyvíjet prohlížeč pojmenovaný Phoenix.

Malý, multiplatformní prohlížeč webových stránek založený na nové architektuře byl z prvopočátku na okraji zájmu jak vývojářů, tak uživatelů. Prohlížeč byl postupem času dvakrát přejmenován: nejprve na Mozilla Firebird, a později, z důvodu kolize jména s jiným projektem, na Mozilla Firefox.

Firefox, samostatný prohlížeč s menšími požadavky na hardware, je uživatelský přívětivější a v základní konfiguraci nabízí jen to, co chce většina uživatelů. Na podobném principu krátce nato vznikl samostatný e-mailový klient Mozilla Thunderbird. Oba tyto produkty si za dobu své existence získaly řadu příznivců a jsou to dnes hlavní produkty Mozilla Foundation.

CZilla

Projekt CZilla začal vznikat v srpnu roku 2001. Tehdejšímu zakladateli, Janu Urbánkovi, se nelíbila situace na českém internetu, která byla dosti nepřátelská vůči alternativním prohlížečům. U nás neexistoval žádný informační zdroj, kde by mohl uživatel čerpat informace o Mozille. V relativně krátkém čase tedy vznikly stránky CZilla.org. Po nějakém čase se projekt rozrostl a dostal se do podoby, jakou má dnes. Tu naleznete na adrese CZilla.cz

Základní činností CZilly je samozřejmě lokalizace produktů Mozilla.org do češtiny. Jedná se o již zmíněné Mozilla Suite, Firefox a Thunderbird. Lokalizace ale není vše. Pokud uživatel začne používat některý z těchto programů, má jistě řadu otázek. Na CZilla.cz naleznete fórum na podporu uživatelů, kde se na otázky uživatelů pokouší odpovídat řada zkušených uživatelů. Uživatelé na webu naleznou řadu zajímavých materiálů, návodů a článků.

V neposlední řadě se CZilla snaží o propagaci webových standardů. Bohužel se stále vyskytuje řada webů, které jsou špatně vytvořeny a obsahují nestandardní či chybný kód, který způsobuje jeho špatné zobrazení v řadě moderních prohlížečů. Je naší snahou webmastery těchto webů na chyby upozorňovat a společně s nimi hledat vhodná řešení.

Nahoru

Odkazy

(Jako ve škole)
 

Top články z OpenOffice.cz

Přidat názor

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Pavel Cvrček

Pavel Cvrček

Vývojář ve společnosti SoftEU s.r.o. Pro časopis LinuxEXPRES připravuje sloupek o aplikacích Mozilla.


  • Distribuce: Ubuntu
  • Hodnocení autora: *

| blog


CIO Agenda 2016