Začátkem listopadu 2020 zahájila radnice městské části Praha 3 sbírku na pomoc žákům, postižených distanční školní výukou, kteří si nemohli z finančních důvodů dovolit nákup potřebné techniky. Zájemci mohli prostřednictvím formuláře poskytnout různý hardware – mobilní telefon, notebook, tablet, stolní počítač a jiné. Podle informací radnice však někteří dárci poskytovali počítače bez licence k příslušnému softwaru – operačním systémem počínaje a uživatelským softwarem konče. Radnice se proto rozhodla k bezprecedentnímu kroku a do „holých“ počítačů začala instalovat operační systém Linux Mint s desktopovým rozhraním Cinnamon, který dle jejího názoru nejlépe odpovídá prostředí Windows, což by mělo žákům ulehčit používání. Mezi uživatelský software pak patří kancelářský balík LibreOffice (ten se instaluje již se systémem), webový prohlížeč Firefox (rovněž) a jako komunikační prostředek Microsoft Teams, který (bohužel) nyní české (nejen) školství značně využívá.
Dle slov Štěpána Štrébla, místostarosty Prahy 3 pro školství, „kdyby stát více využíval software, který je zdarma, ušetřil by miliardy, možná desítky miliard. U škol to platí dvojnásob, protože děti skutečně k práci nepotřebují profesionální programy s drahými licencemi. V tomto je koronavirus příležitostí pro vzdělávání všech, protože ani mnozí učitelé nikdy neviděli jiný operační systém než Windows.“ A dodává, „cílem práce s výpočetní technikou má být učení se kompetencím, ne pěstování závislosti na konkrétních programech, k čemuž profesionální balíky svádí. Funkce jsou ve všech programech podobné a standardizované. Žák se díky tomu naučí, že má hledat konkrétní funkci, ne tlačítko vpravo nahoře. Navíc mu nehrozí, že jednou o licenci přijde.“
Operační systém
Základem softwarové výbavy každého počítače je samozřejmě operační systém – bez něj uživatelské aplikace jednoduše nelze zprovoznit. Sázka na Linux Mint je velice dobrou volbou, protože se žákům dostane solidní operační systém, který využívá repozitář Ubuntu, na stranu druhou je k dispozici i edice LMDE (Linux Mint Debian Edition), která je postavená na repozitáři Debianu. Oboje má svoje výhody a nevýhody, nicméně z pohledu běžného uživatele tak není závislost na jedné konkrétní firmě. Pokud by Ubuntu přestalo existovat, mohou uživatelé poměrně snadno přejít na debianovskou verzi Linuxu Mintu. Budou mít rychlejší operační systém a velmi podobnou skladbu aplikací. Navíc s využitím stejného základního desktopového prostředí, kterým je Cinnamon. To právě hrálo důležitou roli při výběru této distribuce. Nicméně je třeba říci, že ať Cinnamon, MATE, XFCE nebo třeba i KDE jsou postaveny na stejném konceptu (hlavní panel + startovací nabídka) a vychytávky, které umožňují a které jsou pro každé prostředí různé, nemusí uživatel vůbec používat (typicky v KDE prostředí jde o aktivity a různé efekty). Proto lze říci, že pro uživatele zvyklé na Windows jsou tato prostředí stejně dobře použitelná. Naopak nerozšířenější linuxové prostředí prostředí Gnome 3 je postaveno na jiném konceptu (podobném prostředí v mac OS X) a pro začínající uživatele může být poněkud matoucí. Často se lze setkat s ne-linuxovými uživateli, kteří si nainstalovali nejrozšířenější linuxovou distribuci, Ubuntu, kde je výchozí správce právě Gnome 3 a byli notně zklamáni. Ačkoliv mnohým uživatelům vyhovuje, jeho těžkopádnost a malé možnosti konfigurace včetně poměrně chabé výbavy (vzpomeňme jen, kolik rozšíření si musí uživatel nainstalovat, aby prostředí bylo aspoň trochu použitelné) jsou zvláště pro uživatele Windows překážkou. A jsou jí i pro uživatele „namlsané“ možnostmi konkurenčních, byť ne tolik rozšířených prostředí.
Linux Mint s prostředím Cinnamon a aplikacemi Správa softwaru a Nastavení systému
Volba na Linux Mint je tedy dobrá z toho důvodu, že se pracovníci úřadu i uživatelé vyhnou výchozímu prostředí Ubuntu (které by asi připadalo v úvahu hned vedle Mintu), na stranu druhou ne nutně musí být zvoleno prostředí Cinnamon; byť je nabíledni, že z nabízených výchozích v Mintu zřejmě nabízí nejvíce možností konfigurace na uživatelské úrovni a lze od něj očekávat, že bude i nejstabilnější.
Uživatelský software
Co se další softwarové výbavy týče, většinu potřebné softwarové výbavy již žáci mohou dostat v průběhu instalace. Konkrétně jde o kancelářský balík (LibreOffice), internetový prohlížeč (Firefox), prohlížeč obrázků (Pix), multimediální přehrávač (v Cinnamonu je výchozí Celluloid, ale doporučujeme nainstalovat vlc či smplayer), rastrový editor (GIMP). Další software lze doinstalovat – například vektorový editor (Inkscape), sazební program (Scribus) či další aplikace, a to prostřednictvím aplikace Správa softwaru.
LibreOffice - aplikace Impress
Rastrový editor GIMP
Stejně tak lze doinstalovat (nejlépe prostřednictvím aplikace Synaptic) dodatečné balíčky například pro GIMP či Inkscape, ale pro běžné uživatele (kteří například nechtějí s pomocí Inkscapu vytvářet prezentace či v GIMPu tvořit 2D animace) to není nutné. Rovněž je možno doinstalovat další funkce či jazykové balíčky pro LibreOffice, resp. stáhnout si zcela nejnovější verzi.
Vektorový editor Inkscape
Sazební nástroj Scribus
Zásadní otázkou je způsob komunikace. To se řeší (poněkud nesmyslně) prostřednictvím aplikace Microsoft Teams. Nesmyslně proto, že je to aplikace využívající cloud Microsoftu; z tohoto důvodu je například v Hesensku používání Microsoft 365 ve školství zakázáno a problém s ním má i slovenský Národní bezpečnostní úřad (mimo jiné proto začala slovenská vláda testovat LibreOffice). Naopak si školy mohou nainstalovat videokonferenční server Jitsi (jeho popis a způsob instalace je uveden v seriálu na naší stránce). Ten mimochodem provozuje nadace TDF a Jitsi bylo též využito v rámci společné konference openSUSE a LibreOffice 2020. Výhodou tohoto řešení je, že se instalace provádí jednou, následně se uživatelé připojí jen s využitím internetového prohlížeče. Nepotřebují žádný dodatečný software.
Komunikátor Jitsi
Podstatné je, že naprostou většinu potřebného softwaru žáci získají již spolu s operačním systémem a celý proces instalace dodatečného softwaru je otázkou několika minut prostřednictvím jednoduchého „skriptu“ (vlastně je to seznam aplikací v textové podobě s odrážkami) do Synapticu.
Jako podklad sloužily tyto články: Do darovaných počítačů pro děti bude Praha 3 instalovat Linux Mint (root.cz) a V Praze 3 sbírají počítače pro školy a instalují na ně Linux (zive.cz).
