Šlesvicko-Holštýnsko na cestě k open-source

Záměr

Myšlenka přechodu na open-source není ve Šlesvicku-Holštýnsku nová. První praktické kroky nastaly v červnu 2012, kdy tamní nově zvolená administrativa do své koaliční smlouvy zahrnula větší podíl využívání svobodných softwarových řešení ve veřejné správě. Nově zvolená vláda měla zájem na snížení tří položek: závislosti na dodavatelích, ceny za IT a předplatné za software a rizika úniku dat.

Cesta k tomu cíli však nebyla (a není) snadná. Šlesvicko-Holštýnsko je spolková země, takže je závislá na komunikaci s dalšími spolkovými zeměmi a se spolkovou vládou. Stát v tomto ohledu nemůže zůstat osamocen. Ve své strategii, zveřejněné se zpožděním dvou měsíců v červnu 2020, uvádí (viz též zde): „Šlesvicko-Holštýnsko nemůže samostatně přejít od vládních proprietárních softwarových řešeních a nezdá se být rozumné oddělovat vývoj softwaru pro veřejné služby ve Šlesvicku-Holštýnsku od aktivit ostatních spolkových zemí a spolkové vlády.“

Strategie tedy vedla přes vybudování sítě partnerských organizacích zaměřených na open-source na národní i mezinárodní úrovni, odborníků, softwarových společností a datových center. Nezbytným rysem pak byla stále větší spolupráce s open-source komunitami a sdílení vlastního softwaru s ostatními spolkovými zeměmi. Zmíněná strategie uvádí tři cíle pro rok 2020:

Zpřístupnění online platforem pro spolupráci a sdílení státního open-source softwaru
Používání LibreOffice a ODF formátu v pilotním režimu
Stále větší podíl open-source ve státním datovém centru Dataport

… a jeho naplnění

V roce 2020 začalo Šlesvicko-Holštýnsko omezovat zastoupení produktů Microsoftu ve své správě. V ní se nacházelo na 20 tisíc počítačů s těmito produkty, přičemž jejich předplatné stálo 2,5 milionu eur ročně. Cílem omezení bylo změnit smlouvy s Microsoftem a ušetřit 6,8 milionů eur do roku 2025.

V letech 2019 až 2021 probíhá lokální lokální pilotní provoz. Během této doby jsou všechny vládní počítače testovány na běh s open-source softwarem.

Šlesvicko-Holštýnsko je také první spolkovou zemí, která má zájem implementovat LibreOffice do celé státní správy. Šlesvicko-Holštýnsko tak jde ve stopách Mnichova a Dortmundu, ale v ještě větší míře. Postup Šlesvicka-Holštýnska inspiroval Hamburk, který v tendrech na dodávky IT služeb hodlá preferovat řešení postavená na open-source (podobně jako ve Velké Británii).

O migraci na LibreOffice jsme psali na portále OpenOffice.cz.

Významný vliv na tomto snažení má zájem o digitální suverenitu. Tu vláda Šlesvicka-Holštýnska definuje jako schopnost jednotlivců a institucí vykonávat své role v digitálním světě nezávisle, bezpečně a se sebeurčením.

Dalším nikoliv nevýznamným rysem je úspora energií. Německá agentura pro životní prostředí provedla test spotřeby elektrické energie na zařízeních osazených proprietárním a svobodným softwarem a ukázala, že zařízení se svobodným softwarem spotřebovává 3,5krát méně energie.