Pane, pište si…
Pokud jste viděli film Jára Cimrman ležící, spící, vzpomenete si jak na slova v nadpisu výše (byť možná nejde o přesnou citaci), tak i na to, že přijít s přihláškou jako druhý znamená, že máte smůlu. Tak to skutečně ve většině států je – kdo dřív přijde, ten dřív „mele“, tedy může získat patent. Například v USA je to trochu jinak, ale to teď ponecháme stranou.
V praxi to tedy vypadá tak, že pokud máte pocit, že jste něco vynalezli, můžete si zkusit vynález přihlásit na patentovém úřadě. V Česku je tím úřadem Úřad průmyslového vlastnictví (ÚPV). Obecně platí, že v musíte v každém státě, kde chcete získat patent, podat samostatnou přihlášku – ovšem přihlášení pro jeden stát znamená, že proces v některých dalších státech může být jednodušší.
Přihláška musí obsahovat popis vynálezu, potřebné výkresy (pokud mají v daném případě smysl) a tzv. patentové nároky – to znamená, na co přihlašovatel požaduje patentovou ochranu. Za podání žádosti se platí poplatek Úřad přihlášku posoudí a vyhodnotí, zda ji vůbec přijme (předběžný průzkum). Tedy zda přihláška splňuje formální požadavky, zda je vynález vůbec patentovatelný atd. Nalezne-li úřad vady, přihlašovatele vyrozumí – ten může přihlášku opravit.
Datem podání přihlášky vzniká tzv. právo přednosti. To znamená, že pokud někdo další bude chtít uplatnit stejné patentové nároky, už „bude mít smůlu“ (pokud první přihlašovatel úspěšně absolvuje celé řízení). Pokud má již přihlašovatel právo přednosti z jiného státu (kde podal přihlášku dříve), musí ho uplatnit hned při podání přihlášky.
Tohle není žádná novinka, to už se běžně používá!
Pokud je přihláška v pořádku, úřad ji 18 měsíců po podání zveřejní. To umožňuje, aby kdokoliv podal k přihlášce připomínky ohledně patentovatelnosti. Tam lze namítnout minule zmíněný prior art, tedy dostupnost pro veřejnost před datem práva přednosti.
Přihlášku lze zveřejnit i dříve, pokud o to přihlašovatel v prvních 12 měsících práva přednosti požádá a zaplatí zvláštní poplatek. Do 36 měsíců od podání žádosti musí přihlašovatel požádat o provedení úplného průzkumu (za což se opět platí poplatek).
V rámci úplného průzkumu se podrobně zjišťuje patentovatelnost, a to s přihlédnutím k podaným připomínkám. Projde-li přihláška úspěšně úplným průzkumem, úřad udělí patent. V opačném případě má přihlašovatel možnost odstranit vady, pokud to lze.
Práva a povinnosti vyplývající z patentu
Z patentu vyplývají výlučná práva k použití vynálezu (předmětu patentu) v rozsahu uznaných patentových nároků. Bez souhlasu držitele patentu nesmí nikdo vyrábět, nabízet, používat nebo jinak podobně nakládat s výrobkem, který je předmětem patentu (nebo používat postup, který je předmětem patentu), a stejně tak ani poskytovat nebo nabízet prostředky k tomuto.
Tímto prostředkem se myslí například stroj nebo výrobní přípravek (k výrobě předmětu patentu), který není běžně dostupným výrobkem.
Práva k použití vynálezu může držitel patentu vykonávat sám nebo prostřednictvím někoho jiného, komu udělí licenci. Zároveň má ale povinnost patent využít. Pokud tak bezdůvodně nečiní, může úřad na základě odůvodněné žádosti udělit nevýlučnou nucenou licenci. Není-li její cena dohodnuta mezi držitelem patentu a nabyvatelem, určí ji soud.
Nucené licence slouží k tomu, aby nebylo možné blokovat pokrok v zájmu komerčního využívání starých výrobků a postupů. Významné je to hlavně v oblasti medicíny (léčiva, diagnostické přístroje apod.), ochrany životního prostředí atd. Nucenou licenci lze udělit až po uplynutí min. 4 let od podání přihlášky a min. 3 let od udělení patentu nebo v případě ohrožení důležitého veřejného zájmu.
Patent platí 20 let od podání přihlášky (nikoliv udělení patentu!) a nelze ho prodloužit. Zároveň je třeba platit udržovací poplatky, které se postupně zvyšují. To má za cíl motivovat k využívání patentů a k „pouštění“ starších patentů (jejich zániku), které se využívají málo nebo vůbec.
Držitel patentu může prohlásit, že udělí licenci každému, kdo o to požádá. Tím udržovací poplatky klesnou na polovinu. Prohlášení už ale nelze vzít zpět.
Mezinárodní a evropské patenty
Prostřednictvím národního úřadu lze získat nejen národní patent, ale i patent mezinárodní a evropský. Na to, co přesně to znamená a jak se v takových případech postupuje, se podíváme příště.
