Užitné vzory
Při přihlašování vynálezu úřad kromě jiného zkoumá, zda je tento vynález „hoden“ svého označení. Jen na skutečný (nový) vynález lze udělit patent. Pokud je to jen nové technické řešení (tedy nic „převratného“), nelze ho patentově chránit. To ale neznamená, že by ho nebylo možno chránit vůbec. Existují totiž užitné vzory.
Pozor – užitné vzory se snadno pletou se vzory průmyslovými. Průmyslové vzory jsou ale něco úplně jiného (týkají se v zásadě vzhledu výrobků) a budou předmětem samostatného dílu seriálu.
Pro technické řešení způsobilé ochrany užitným vzorem platí podobné podmínky jako pro vynálezy. Řešení musí být nové, tedy nesmí být součástí stavu techniky; musí být také průmyslově využitelné. Řada věcí není technickým řešením (například počítačový program, vnější úprava výrobku apod.), další technická řešení pak nelze chránit užitnými vzory (taková, která jsou v rozporu s obecnými zájmy, dále odrůdy rostlin a plemena zvířat a způsoby výroby nebo pracovní činnosti).
S přihlašováním užitných vzorů je to také podobné jako u patentů. U příslušného úřadu (v ČR je to Úřad průmyslového vlastnictví) se podá přihláška, kde se technické řešení popíše a specifikují se nároky na ochranu. Podání přihlášky je zpoplatněno.
Na rozdíl od patentů se neprovádí předběžný ani úplný průzkum. Úřad pouze posoudí, zda přihláška splňuje formální náležitosti a zda je v souladu se zákonem i přihlašované technické řešení. Stejně tak tu není období zveřejnění přihlášky, kdy může někdo podat námitku.
To ale samozřejmě neznamená, že by „prošlo“ úplně cokoliv. Pokud technické řešení nesplňuje podmínky, předmět ochrany je již chráněn dřívějším patentem nebo předmět jde nad rámec původní přihlášky, může úřad užitný vzor vymazat, a to na návrh kohokoliv. Pokud je užitný vzor následně vymazán, poplatek za řízení zaplatí přihlašovatel, v opačném případě ho zaplatí navrhovatel výmazu.
Z užitného vzoru plynou podobná práva jako z patentu. Tedy bez souhlasu majitele nikdo nesmí použít předmět ochrany, čili zde chráněné technické řešení. Užitný vzor platí čtyři roky, platnost lze až dvakrát prodloužit o tři roky. Platí se za to samozřejmě poplatky úřadu, v porovnání s poplatky za patentovou ochranu jsou ale podstatně nižší.
Zlepšovací návrhy
Na úplně nejnižší úrovni (pod patenty a užitnými vzory) jsou zlepšovací návrhy. Za ně se pokládají technická, výrobní nebo provozní zdokonalení a řešení problémů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a životního prostředí. Zlepšovací návrhy se nikam nepřihlašují, byť z nich vznikají práva a povinnosti.
Ty se projevují v oblasti pracovněprávních vztahů. Totiž zlepšovatel musí svůj zlepšovací návrh nabídnout nejdříve svému zaměstnavateli, pokud se návrh týká oboru práce nebo činnosti zaměstnavatele. Pokud zaměstnavatel se zlepšovatelem neuzavře do dvou měsíců smlouvu o využití zlepšovacího návrhu a odměně za něj, může s zlepšovatel s návrhem volně nakládat.
Uvedené se týká zlepšovacích návrhů, které nebyly vytvořeny v rámci běžných pracovních úkolů (jde v zásadě o opatření v rámci zákazu konkurence zaměstnavateli). Odměna bývala kdysi určena vyhláškou, ale od roku 1990 je už věcí dohody; pokud se strany nedohodnou, určí odměnu soud.
Průmyslové vzory
Příště se dostaneme k již zmíněným průmyslovým vzorům. S těmi se leckdo setkal například v souvislosti s připravovanými automobily, kdy přihlášení průmyslového vzoru znamenalo, že se podoba chystaných vozů dostala na veřejnost dávno před jejich představením.
